25.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 162/83

1.1

Nový režim pro bavlnu vstoupí v platnost dne 1. ledna 2008. Rada ministrů musí co nejdříve přijmout rozhodnutí, aby zemědělci s jistotou věděli, jaký právní rámec bude platit pro příští sklizeň.

1.2

EHSV zdůrazňuje, že částečné oddělení 65 % podpory, tak jak je stanoveno ve zrušeném nařízení a jak zůstává nezměněno v návrhu Komise, je neúčinné a nepovede k zachování pěstování bavlny v daných oblastech produkce v Evropské unii. Vysoký podíl lidské práce, vysoké náklady na produkci, nestálé celosvětové ceny a jiné faktory různého druhu jsou důvodem toho, že návrh Komise nepředstavuje účinný mechanizmus, který by vedl k zachování pěstování bavlny.

1.3

EHSV konstatuje, že systém založený na podpoře produkce, který fungoval do reformy v roce 2004, zaručoval životaschopnost bavlnářských podniků ve všech oblastech produkce v Unii. I přes toto konstatování však EHSV chápe, že vzhledem k novému politickému směřování společné zemědělské politiky a mezinárodním závazkům Evropské unie v rámci Světové obchodní organizace není možné vrátit se ke starému režimu.

1.4

EHSV chápe rozdílné podmínky produkce v Řecku a ve Španělsku. V současnosti je kromě podpory produkce obtížné najít sourodý systém podpor, který by byl vhodný pro oba státy. S ohledem na tento rozdíl se EHSV vyslovuje za maximální flexibilitu režimu pro bavlnu v souladu se zásadou subsidiarity, která byla směrodatná při posledních odvětvových reformách společné organizace trhu s vínem a ovocem a zeleninou. Každý členský stát musí disponovat takovou mírou subsidiarity, aby nalezl nejvhodnější řešení pro své oblasti produkce.

1.5

K zachování vysoké míry oddělení podpor by se mělo stanovit přechodné období pro postupné přizpůsobení vyšším mírám oddělení podpor. Vysoká procentní míra vázané podpory sama o sobě nezaručuje, že produkce bavlny bude zachována. Doplnění požadavků na sběr a koncept zdravé kvality, jež by byla bezvadná a šla by dobře na odbyt, také nezaručuje zachování míry produkce na úrovni před reformou; proto je nezbytné připojit kritéria způsobilosti, jež by obsahovala kvantitativní kritéria pro objem odevzdané produkce.

1.6

EHSV se domnívá, že nový systém by měl podpořit kvalitu získávaného produktu, a to na rozdíl od stávajícího režimu, v jehož důsledku kvalita plodiny významně klesá, což komplikuje uvádění evropské bavlny na trhy. Bavlna je produkt určený pro textilní výrobu, musí pokrýt potřeby průmyslu, jenž je vystaven silné hospodářské soutěži, takže je nezbytné zavést takové prvky, jež podpoří kvalitní výrobu. Dále je nutné usnadnit zavádění nových technologií, systémů integrované produkce a ekologické produkce v oblastech, kde je to možné.

2.1

Režim podpory bavlny byl zaveden při přistoupení Řecka k Evropskému společenství v roce 1980. Tento režim byl v roce 1986 rozšířen na Španělsko a Portugalsko, které právě přistoupily. Odvětví bavlny fungovalo na základě systému „vyrovnávacích plateb“ (deficiency payments), podle kterého byla poskytována podpora zpracovatelům, kteří platili minimální výkupní cenu výrobcům, kteří jim dodávali bavlnu. Systém byl změněn v roce 2000, kdy bylo zavedeno maximální zaručené množství a nové environmentální požadavky.

2.2

V dubnu 2004 přijala Rada ministrů Evropské unie nový režim podpory pro bavlnu, založený na hlavních zásadách reformy SZP z roku 2003, který spočívá na jejím oddělení od produkce. Podle něj měly oddělené platby představovat 65 % a vázané platby se měly zvýšit na 35 %. Reforma, která vstoupila v platnost 1. ledna 2006, neobsahovala možnost změnit procentní míru tohoto částečného oddělení podpor.

2.3

Dne 7. září 2006 vydal Soudní dvůr Evropského společenství na základě žádosti předložené Španělským královstvím bezprecedentní rozhodnutí o zrušení režimu pro bavlnu schváleného v roce 2004 z důvodu porušení zásady proporcionality, což v souladu se Smlouvou o Evropské unii znamená, že se opatření navrhovaná v reformě unijního režimu pro bavlnu považují za neúměrná sledovanému účelu. Komise nezohlednila mzdové náklady pro výpočet předpokládané výnosnosti pěstování bavlny a nezohlednila důsledky reformy pro situaci ve vyzrňovacím průmyslu. Soudní dvůr pozastavil zrušení reformy až do doby, než Evropská komise předloží nový návrh.

2.4

V průběhu přípravy nového návrhu nechala Komise vypracovat dvě studie o vlivu odvětví bavlny na životní prostředí a o socioekonomickém dopadu výroby bavlny. Dále se uskutečnilo několik pracovních schůzí se zástupci odvětví a jedno veřejné slyšení.

2.5

Dne 9. listopadu 2007 Komise předložila, k velkému překvapení celého odvětví bavlny, návrh reformy režimu pro bavlnu, který je v podstatě shodný s tím současným a obsahuje částečné oddělení, přičemž 65 % plateb bude odděleno od produkce bavlny a zbývajících 35 % svázáno s produkcí. EHSV se domnívá, že návrh Komise by měl být změněn tak, aby se přizpůsobil skutečné situaci ve výrobě v Řecku a ve Španělsku.

2.6

Stávající režim pro bavlnu zaznamenal značný pokles produkce, snížení výnosu a v důsledku toho postupné upouštění od výroby v daných oblastech produkce. EHSV již upozornil Komisi ve stanovisku k reformě z roku 2004 na značné snížení obhospodařovaných ploch, ke kterému by na základě částečného oddělení došlo.

2.7

V Evropské unii je produkce soustředěna téměř výlučně do dvou středomořských států, kterými jsou Řecko a Španělsko. Řecko je s 380 000 ha určených pro pěstování bavlny hlavním producentem bavlny v Evropě. Výměra pěstování bavlny ve Španělsku byla v roce 2007 63 000 ha. V Portugalsku se bavlna již nepěstuje a Bulharsko pěstuje pouze nepatrné množství. Bavlna se obecně pěstuje v obzvláště chudých oblastech, ve kterých je pouze omezená nabídka pracovních příležitostí, a které patří i nadále do cíle konvergence pro období 2007-2013.

2.8

V Řecku klesla plocha určená k pěstování bavlny o 11 % a míra produkce klesla v souvislosti s nepříznivými klimatickými podmínkami a s důsledky reformy z roku 2004 zhruba stejně.

2.9

Ve Španělsku vyvolalo uplatnění stávajícího režimu daleko radikálnější změny v tomto odvětví než v Řecku. Oblast Andalusie jako hlavní producent bavlny ve Španělsku zaznamenal pouze za dvě sklizně úbytek plochy o 30 % a produkce o 65 %, tedy z 347 000 tun bavlny sebrané v roce 2004 klesla sklizeň na 130 000 tun v roce 2007. Za poslední dva roky přestalo bavlnu pěstovat 30 % producentů. Z krátkodobého hlediska je kvůli takovému snížení produkce pro velkou část tohoto odvětví ve Španělsku nemožné se dále udržet, což bude mít výrazný vliv na zaměstnanost ve vyzrňovacím průmyslu i využití pracovních sil při produkci bavlny.

2.10

S ohledem na výše popsanou situaci žádá EHSV Komisi o větší flexibilitu návrhu v tom smyslu, aby na základě zásady subsidiarity měly členské státy větší samostatnost.

2.11

Zavedení jakéhokoliv stupně oddělení v odvětví bavlny přivede toto odvětví do hluboké restrukturalizace. Vyzrňovací průmysl bude konfrontován se zásadními změnami, bude se muset přizpůsobit nové situaci a bude potřebovat finanční pomoc Komise, aby se mohl restrukturalizovat s cílem udržet zaměstnanost v oblastech produkce. Je nezbytná specifická finanční podpora, která by umožnila vyzrňovacímu průmyslu absorbovat náklady na uzavření této činnosti a zabývat se novými obchodními alternativami, jež by umožnily zachovat pracovní místa. Opatření pro restrukturalizaci průmyslu, která jsou obsažena v poslední reformě společné organizace trhu s cukrem, mohou být určitým ukazatelem tímto směrem.

3.1

EHSV plně sdílí s Komisí názor o významu úkolů, které hodlá uložit mezioborovým organizacím při koordinaci uvádění produktu na trh, vypracování vzorových smluv a podpoře produkce kvalitní bavlny. Prostor, který se v současném režimu mezioborovým organizacím vymezuje a který není propojen s jinými opatřeními, byl důvodem toho, že mezioborové organizace byly během dvou let platnosti režimu nevýznamné a jejich činnost byla omezena na zaručení přístupu k dodatečné podpoře pro své členy. Ve Španělsku existuje pouze jedna mezioborová organizace, která zahrnuje 10 000 ha plochy.

3.2

V říjnu 2008 chce Evropská komise zveřejnit zelenou knihu o provádění politiky jakosti v Evropské unii. Odpovídající legislativní návrhy proto nebudou předloženy dříve než v roce 2009. Komise nedávno uvedla, že chce zvážit možnost zahrnout bavlnu do přílohy I nařízení Rady č. 510/2006 týkající se ochrany zeměpisných označení a označení původu.

3.3

Zahrnutí bavlny do uvedeného režimu ochrany by bylo užitečným nástrojem pro mnoho producentů, kteří se snaží zvýšit přidanou hodnotu své produkce, aby se mohli vyrovnat s výzvami, které představuje otevřený trh s vysokou konkurencí a zajistit si z těchto trhů náležitý příjem. Komise by měla prostřednictvím zrychleného postupu přistoupit k rozšíření normy i na bavlnu.

3.4

Vhodná certifikace země původu a evropské kontroly jakosti mohou pomoci k tomu, aby unijní produkce bavlny nabyla nutné přidané hodnoty, o kterou se snaží všechny evropské iniciativy v této oblasti. Vzhledem k tomu, že je EU čistým dovozcem bavlny, je však nutné zlepšit a posílit kontroly dováženého materiálu. S ohledem na tuto skutečnost by bavlna měla být zahrnuta do seznamu výrobků, které mohou být předmětem informačních či propagačních činností, i když toto opatření není samo o sobě řešením pro toto odvětví.

3.5

EHSV podporuje všechny návrhy Komise, které budou zaměřené na zlepšení jakosti bavlny. V tomto odvětví došlo v posledních letech k velkému pokroku s ohledem na životní prostředí, kterého bylo dosaženo prostřednictvím integrovaných systémů výroby, zemědělsko-environmentální podpory či ekologické výroby. Ve Španělsku došlo k rostoucímu rozvoji integrované produkce za uplatnění environmentálních opatření, v Řecku bude v roce 2008 přijato nařízení pro regulaci integrované produkce. Nový režim musí podporovat tento druh iniciativ.

3.6

EU by měla usnadnit, aby se odvětví bavlny Společenství přizpůsobilo používání nových nástrojů technologické inovace.

3.7

EU je čistým dovozcem bavlny. Společenství produkuje pouze 2 % celkové spotřeby bavlny ve světě a produkce je nesrovnatelná s velkými producenty (USA, Čína, Indie …). Z tohoto důvodu se EU nepodílí na mezinárodní úrovni na tvorbě cen této suroviny a podpora Společenství pro producenty bavlny nemá za následek narušení hospodářské soutěže. Proto je nutné, aby Komise hájila evropské odvětví bavlny při debatách na multilaterálních fórech, jakým je např. Světová obchodní organizace.