Obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce a investiční podniky

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

• Cílem nařízení, známého jako nařízení o kapitálových požadavcích (CRR), je posílit obezřetnostní požadavky na banky v Evropské unii (EU). Toho se dosahuje tím, že se od nich vyžaduje, aby udržovaly dostatečný kapitál, závazky absorbující ztráty a likvidní aktiva, aby se zajistilo jejich finanční zdraví. Nařízení CRR rovněž vyžaduje, aby banky zveřejňovaly, jak obezřetnostní požadavky plní.
• Jeho celkovým cílem pak je, aby byly banky v obdobích hospodářských krizí silnější a odolnější.

KLÍČOVÉ BODY

Nařízení (EU) č. 575/2013 stanovuje jednotný soubor harmonizovaných obezřetnostních pravidel, která musí dodržovat banky v celé EU. Cílem tohoto „jednotného souboru pravidel“ je zajistit jednotné uplatňování globálních norem (Basilej III) ve všech členských státech EU.

Právní předpisy byly několikrát novelizovány v souladu s vývojem mezinárodních regulačních norem stanovených Basilejským výborem pro bankovní dohled.

Mezi hlavní inovace nařízení (EU) č. 575/2013 patří:

• Vyšší a lepší kapitálové požadavky. Banky musí mít kapitál v celkové výši odpovídající alespoň 8 % jejich aktiv, měřeno podle jejich rizik. Například některá aktiva, jako je hotovost, jsou považována za bezpečná, a proto se na ně kapitálový požadavek nevztahuje; jiná aktiva – jako jsou úvěry jiným bankám, podnikům nebo spotřebitelům – jsou považována za rizikovější, a proto se na ně kapitálový požadavek vztahuje. Čím rizikovější aktiva instituce drží, tím větší kapitál musí mít.
• Opatření v oblasti likvidity. Nařízení zavádí dva likviditní požadavky, jejichž cílem je zajistit, že banky budou mít dostatečnou likviditu:
  • ukazatel krytí likvidity, jehož cílem je zajistit, aby banky měly v krátkodobém horizontu dostatek likvidních aktiv (např. hotovost nebo jiná aktiva, která lze rychle přeměnit na hotovost s malou nebo žádnou ztrátou hodnoty),
  • požadavek čistého stabilního financování, jehož cílem je zajistit, aby se banky při financování svých střednědobých a dlouhodobých aktiv příliš nespoléhaly na krátkodobé financování.
• Omezení pákového efektu. Nařízení stanovuje závazný pákový poměr, jehož cílem je omezit financování příliš velké části aktivit bank dluhem.

Změna právních předpisů

• Pozměňující nařízení (EU) 2016/1014 prodloužilo období, během něhož jsou obchodníci s komoditami osvobozeni od požadavků na velké expozice a vlastní kapitál stanovených v nařízení (EU) č. 575/2013, do 31. prosince 2020 nebo do data vstupu změn v platnost, podle toho, co nastane dříve.
• Pozměňující nařízení (EU) 2017/2395 zavedlo přechodná opatření ke zmírnění dopadu zavedení standardu pro výkaznictví 9 Rady pro mezinárodní účetní standardy (IFRS 9)* na kapitál a pro zacházení s některými expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru denominovanými v národní měně kteréhokoli členského státu jako s velkými expozicemi. Požadovala, aby banky, které používají IFRS pro sestavení účetní závěrky, začaly používat IFRS 9 od 1. ledna 2018. Vzhledem k tomu, že to mohlo vést k náhlému výraznému zvýšení rezerv na očekávané úvěrové ztráty – a tudíž k náhlému snížení kmenového kapitálu tier 1* institucí – nařízení umožňuje institucím přidat ke kmenovému kapitálu tier 1 část nárůstu rezerv na očekávané úvěrové ztráty jako dodatečný kapitál po přechodné období pěti let do 31. prosince 2022.
• Pozměňující nařízení (EU) 2017/2401 stanovuje revidované kapitálové požadavky pro pozice v sekuritizaci*. Mění regulatorní kapitálové požadavky na instituce, které vystupují jako iniciátoři, sponzoři nebo investoři sekuritizačních transakcí, s cílem odpovídajícím způsobem zohlednit specifické rysy jednoduchých, transparentních a standardizovaných sekuritizací.
• Pozměňující nařízení (EU) 2019/630 mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o minimální krytí ztrát z nevýkonných expozic. Cílem je zabránit nadměrnému hromadění nesplácených úvěrů* v budoucnu bez dostatečného krytí ztrát v rozvahách bank. Jeho cílem je zajistit, aby banky vyčlenily dostatečné vlastní zdroje v případě, že se nové úvěry stanou nesplácenými. Nařízení stanovuje „obezřetnostní jištění“, které institucím umožňuje pokrýt do společné minimální výše vzniklé a očekávané ztráty z nově poskytnutých úvěrů, jakmile se tyto úvěry stanou nesplácenými. Pokud banka nesplní příslušný požadavek na minimální krytí, uplatní se odpočty z jejího vlastního kapitálu.
• Pozměňující nařízení (EU) 2019/876 zavedlo změny týkající se pákového poměru, ukazatele čistého stabilního financování, požadavků na kapitál a způsobilé závazky, úvěrového rizika protistrany, tržního rizika, expozic vůči ústředním protistranám, expozic vůči subjektům kolektivního investování, velkých expozic, požadavků na podávání zpráv a zpřístupňování informací.
• Pozměňující nařízení (EU) 2019/2033 zavádí evropský obezřetnostní rámec pro investiční podniky. Dříve se na všechny investiční podniky vztahovala stejná pravidla pro kapitál, likviditu a řízení rizik jako na banky.
• Pozměňující nařízení (EU) 2020/873 zavedlo některé cílené změny nařízení (EU) č. 575/2013 v reakci na pandemii COVID-19. Jejich cílem je zavést dočasné úlevy od kapitálových požadavků s cílem maximalizovat schopnost bank poskytovat úvěry a absorbovat ztráty způsobené pandemií a zároveň zachovat jejich odolnost. Tyto změny zahrnují úpravu načasování provádění některých mezinárodních účetních standardů a dočasné rozšíření preferenčního zacházení s nesplácenými úvěry, na které se vztahuje vládní záruka, jako součást opatření ke zmírnění hospodářského dopadu pandemie.
• Pozměňující nařízení (EU) 2021/558 zavádí změny s cílem zvýšit celkovou citlivost rámce EU pro sekuritizaci na rizika, aby se zajistilo, že využívání sekuritizace bude pro instituce ekonomicky životaschopnější v rámci dohledu, který zachová finanční stabilitu EU.

Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty

Nařízení (EU) č. 575/2013 uděluje Evropské komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty za účelem plné účinnosti jednotného souboru pravidel pro bankovnictví. Úplný seznam těchto aktů je k dispozici zde.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

• Nařízení (EU) č. 575/2013 se používá ode dne 28. června 2013.
• Pozměňující nařízení (EU) 2016/1014 se používá ode dne 19. července 2016.
• Pozměňující nařízení (EU) 2017/2395 se používá ode dne 1. ledna 2018.
• Pozměňující nařízení (EU) 2017/2401 se používá ode dne 1. ledna 2019.
• Pozměňující nařízení (EU) 2019/630 se používá ode dne 26. dubna 2019.
• Pozměňující nařízení (EU) 2019/876 platí od 28. června 2021, až na některé výjimky.
• Pozměňující nařízení (EU) 2019/2033 se používá ode dne 26. června 2021.
• Pozměňující nařízení (EU) 2020/873 se používá ode dne 27. června 2020.
• Pozměňovací nařízení (EU) 2021/558 se používá ode dne 10. dubna 2022.

KONTEXT

• Nařízení (EU) č. 575/2013 je součástí balíčku právních předpisů včetně směrnice, který byl přijat s cílem zvýšit odolnost bankovního sektoru EU. Nařízení stanovuje obezřetnostní požadavky na finanční instituce, zatímco doprovodná směrnice o kapitálových požadavcích (směrnice 2013/36/EU) upravuje přístup k činnostem přijímání vkladů.
• Další informace viz:
  • Obezřetnostní požadavky (Evropská komise).
  • Řízení rizik pro banky a finanční instituce (Evropská komise).

KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1–337).

Postupné změny nařízení (EU) č. 575/2013 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338–436).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1–59).

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 28.06.2023