22.9.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/66

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nové partnerství pro modernizaci univerzit: Fórum EU pro dialog mezi univerzitami a podniky

(KOM(2009) 158 v konečném znění)

(2010/C 255/12)

Zpravodaj: pan BURNS

Dne 2. dubna 2009 se Komise, v souladu s článkem 262 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Nové partnerství pro modernizaci univerzit: Fórum EU pro dialog mezi univerzitami a podniky

KOM(2009) 158 v konečném znění.

Specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 15. října 2009. Zpravodajem byl pan BURNS.

Na 458. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 16.–17. prosince 2009 (jednání dne 17. prosince 2009), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 60 hlasy pro, 12 hlasů bylo proti a 11 členů se zdrželo hlasování.

1.   Doporučení

1.1   EHSV nepovažuje za výstižné, aby pro všechny vysoké školy byl používán termín „univerzity“ bez ohledu na jejich status a název ve členských státech. Naopak při prosazování partnerství vysokých škol a podniků je třeba rozlišovat, pro které obory je toto partnerství vhodné a je třeba ponechat oběma stranám na zvážení vzájemnou výhodnost partnerského vztahu. Proto EHSV navrhuje používat termín vysoké školy, jako nadřazený termín, a použít jej tedy v názvu Fóra.

1.2   Sdělení EK a stejně tak Fórum EU pro dialog mezi univerzitami / vysokými školami a podniky by se měla zaměřovat na spolupráci a na působení tam, kde je to vhodné. To je třeba předem dobře analyzovat zejména za současné krize, kdy není zřejmé, že podniky budou mít možnost přímo investovat do budoucích absolventů (s dlouhodobějším výhledem). Fóra je třeba využít k formulování dlouhodobého veřejného zájmu, pokud jde o vzdělanost a vývoj pracovního trhu.

1.3   Konzultace se sociálními partnery a zástupci občanské společnosti je v tomto směru žádoucí. Spojení s podniky a vytvoření fóra musí být smysluplné a nesmí se stát mechanismem, jehož jediným významem je získat více peněz pro stávající aktivity univerzit; toto spojení a vytvoření fóra se ani nesmí stát prostředkem pro „nadvládu“ podniků vysokým školám.

1.4   EHSV podporuje rovnější partnerství mezi univerzitami a podniky, v němž budou obě strany podporovány, aby se staly „hnací silou“ změny, a přínos obou stran bude cenný, budou vzájemně uznávat své rozdílné cíle a společenské úkoly a současně identifikovat a využívat tematické oblasti a styčné body, z nichž by mohla vzejít spolupráce (1).

1.5   Celoživotní učení – dříve než fórum vypracuje jakékoliv cíle týkající se odborného vzdělávání a přípravy, je potřeba provést empirický výzkum k jasnému určení úkolů prováděných v podnicích a k určení výsledků.

1.6   Podniky musí převzít odpovědnost za stanovení výsledků s ohledem na to, co se dělá nebo je potřeba udělat na pracovišti, a s ohledem na potřeby celoživotního učení pracovníků.

1.7   Přístup k celoživotnímu učení nesmí být omezen na předchozí vysokoškolské vzdělání nebo na dosažení konkrétní kvalifikace. Celoživotní učení musí být založeno na praktických potřebách zaměstnanců a jejich pracoviště. Veškerá odborná příprava na pracovišti by měla být založena na výsledcích. Dosažení kvalifikací by nemělo být hlavním cílem celoživotního učení.

1.8   Praktické zkušenosti nelze v podnicích nijak nahradit. Fórum by proto mělo zahrnovat návrhy, jak mohou vysokoškolští pracovníci získat praktické kvalifikující zkušenosti ve velkých i malých podnicích. Mnohé zkušenosti existují a měly by se analyzovat případy dobré praxe.

1.9   Malé a střední podniky a mikropodniky by měly být povzbuzovány k aktivnějšímu zapojení ve fóru.

1.10   Pro práci fóra musí být použita praktičtější definice malých a středních podniků. Navrhujeme následující:

Druh podniku	Celkový počet zaměstnanců
středně velký	<100
malý	<20
mikro	<5

2.   Přehled souvislostí

2.1   Vzdělávání a odborná příprava byly označeny za rozhodující faktor pro dosažení celkových cílů Lisabonské strategie. Aby mohla evropská společnost přežít a být schopna konkurence v novém globálním hospodářství, musí být občané podnikavější. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, je třeba se zaměřit na modernizaci evropských vzdělávacích systémů a musí být uznána úloha univerzit a podniků jako klíčových hnacích sil v tomto procesu.

2.2   Již existují partnerství mezi velkými nadnárodními společnostmi a univerzitami, výzkumnými organizacemi a podniky. Dobrými příklady nových forem spolupráce a partnerství jsou společné technologické iniciativy, evropské technologické platformy, uskupení excelence a nově zřízený Evropský inovační a technologický institut. Obdobné vztahy mezi vysokými školami a mikropodniky či malými a středními podniky nejsou bohužel dostatečně rozvinuté.

2.3   Je třeba otevřít nové směry výzkumu, aby se zlepšily znalosti o měnícím se světě vysokoškolského vzdělávání a úloze vysokoškolských pracovníků. Přestože univerzitám je připisována hlavní role při budování evropské „znalostní společnosti“, nejnovější výzkumy ukazují, že univerzity jsou s růstem našich očekávání vůči nim vystaveny tlakům, které je obtížné vyvážit. Očekává se, že budou provádět více výzkumu, že budou konkurenceschopné a ekonomické z hlediska nákladů a že budou zároveň při udržení vysokých akademických standardů učit více studentů personalizovanějším způsobem. Jejich poslání se tak rozmělňuje a hrozí, že univerzity ztratí svoji roli při vytváření a šíření znalostí (2).

2.4   Sdělení o modernizaci vysokoškolského vzdělávání (3) z května 2006 uvádí, že podniky mohou přispět ve třech oblastech:

—	Řízení: do univerzit by mohly být zavedeny podnikové modely;

—	Financování: podniky mohou potenciálně sehrát svoji roli při finanční podpoře vzdělávání i výzkumu;

—

Studijní programy: studenti musí získat vzdělání, které je připraví na současný i budoucí svět práce. Podniky musí být do tohoto procesu zapojeny a musí nabídnout taková místa, která studentům pomohou přejít od studia k práci. Je také nutné povzbuzovat podniky, aby uvolňovaly své zaměstnance za účelem dalšího učení a aktualizace dovedností v průběhu jejich kariéry.

2.5   V roce 2008 Komise vytvořila fórum pro univerzity a podniky, které podporuje spolupráci mezi univerzitami a podniky s cílem pomoci univerzitám „lépe a rychleji reagovat na poptávku na trhu a rozvíjet partnerství využívající vědecké a technické znalosti“.

2.6   Fóra se účastnily instituce vysokoškolského vzdělávání, podniky, obchodní sdružení, zprostředkovatelé a veřejné orgány. Fórum umožnilo výměnu osvědčených postupů, diskusi o řešení společných problémů a dalo účastníkům možnost společně pracovat na možných východiscích.

3.   Shrnutí návrhu Komise

3.1   Komise uznává, že je potřeba lepší spolupráce mezi univerzitami a podniky. Je proto nutné přijmout opatření na podporu úsilí členských států o modernizaci jejich systémů vysokoškolského vzdělávání.

3.2   Účelem tohoto sdělení je:

—	zrekapitulovat poznatky, které přinesl první rok fóra a další příslušné aktivity na evropské úrovni, pokud jde o výzvy a překážky spolupráce mezi univerzitami a podniky; o tomto aspektu podrobněji pojednává pracovní dokument útvarů Komise;

—	navrhnout další kroky, pokud jde o práci fóra;

—	vymezit konkrétní další kroky pro posílení spolupráce mezi univerzitami a podniky.

3.3   Hlavní závěry zprávy, jež ovlivní práci fóra, jsou tyto:

—	rozvoj podnikatelského ducha na univerzitách vyžaduje hluboké změny řízení a vedení univerzit;

—	podnikatelské vzdělávání musí být komplexní a přístupné všem studentům, kteří mají zájem, ve všech vysokoškolských oborech;

—	univerzity by měly zapojit do výuky podnikání podnikatele a lidi z praxe;

—	profesoři a učitelé by také měli mít možnost odborné přípravy pro výuku podnikání a kontakty s podnikatelským prostředím;

—	univerzity a veřejné výzkumné organizace by měly mít jasnou dlouhodobou strategii řízení práv k duševnímu vlastnictví;

—	je třeba řešit specifické problémy, s nimiž se potýkají malé a střední podniky, které chtějí uzavřít partnerství s univerzitami;

—	celoživotní učení má být plně začleněno do úkolů a strategií univerzit;

—	aktualizace/zlepšování dovedností musí být oceňováno a uznáváno na trhu práce a ze strany zaměstnavatelů;

—	celoživotní učení musí být koncipováno ve spolupráci s podniky – univerzity jej nemohou připravovat a poskytovat samy;

—	národní a regionální rámcové podmínky musí zajišťovat prostředí motivující univerzity ke spolupráci s podniky;

—	spolupráce mezi univerzitami a podniky musí být zakotvena v institucionálních strategiích; pro jejich zavádění je klíčové dobré vedení a účinné řízení lidských zdrojů.

3.4   Aby usnadnila diskusi o uvedených cílích, plánuje Komise, že Fórum EU pro dialog mezi univerzitami a podniky získá posílenou strukturu plenárních setkání a tematických seminářů. Doporučuje se vytvořit prezentaci na internetu. Cílem také bude podnítit zapojení národních a regionálních orgánů a spolupracovníků mimo EU.

3.5   Na základě závěrů fóra plánuje Komise prozkoumat nové formy strukturovaných partnerství mezi univerzitami a podniky, zejména malými a středními podniky, a zjistit, jak by tato partnerství mohla být podpořena prostřednictvím programů EU. Komise také prověří, zda by mohly být rozšířeny možnosti dialogu s podniky do dalších oblastí vzdělávání a odborné přípravy.

4.   Obecné poznámky a připomínky EHSV

4.1   EHSV vítá, že Evropská komise usiluje o zlepšení vztahu vysokých škol a podniků. Jsme však znepokojeni tím, že obsah sdělení nepřináší o mnoho více než potvrzení kritiky obsažené v předchozích dokumentech a dospívá také k témuž závěru, tedy že „máme problém a je nutné s tím něco udělat“. Výbor znepokojuje, že tam, kde sdělení Komise navrhuje určitá opatření ke zlepšení spolupráce mezi vysokými školami a podniky, činí tak s jednostranným přístupem: např. univerzity by měly přijmout manažerské struktury podniků, usnadnit přímé zapojení lidí z praxe na univerzitách, zavést odbornou přípravu zaměřenou na podnikání atd. (viz odstavec 3.3).

4.2   EHSV se obává, že sdělení je ve svém přístupu příliš akademické a doporučení jsou příliš vágní a lze je vykládat různě. Zavádějící je použití výrazu „univerzity“, kterým se míní všechny instituce vysokoškolského vzdělávání, bez ohledu na jejich název a status v členských státech. Různé vysokoškolské instituce nabízejí podnikům různé služby. Instituce, které se specializují na odbornou přípravu v oblasti dovedností, proto nabízejí jiný produkt než instituce, které se zaměřují na kursy v oblasti znalostí. Například primární funkce klasických univerzit, kde převládají humanitní a společenské vědy a základní výzkum, spočívá v získávání poznatků a udržování kulturní kontinuity.

4.3   Většina zaměstnavatelů chápe tradiční předěl mezi univerzitami a ostatními formami dalšího vzdělávání. Očekávají, že univerzity vzdělají studenty tak, že studium ukončí s hlubokým porozuměním studovanému oboru. Tituly považují spíše za znamení potenciálu než za potvrzení dovedností, zatímco od vysokoškolských a odborných kvalifikací očekávají, že budou znamením dovedností při vykonávání úkolů. Toto sdělení a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise nepomáhají ujasnit žádnou z těchto záležitostí.

4.4   EHSV si je vědom problémů při tzv. korporatizaci univerzit. Zastáváme názor, že přenesení vzdělávacích procesů a postupů z USA a jejich implantování do Evropy nebude fungovat. Evropské univerzity musí nalézt nový způsob, jak zapojit podniky a zlepšit služby, kvalifikace a výsledky, jež nabízejí, aniž by to poškodilo jejich základní kapacitu v oblasti výzkumu, která je prvořadá pro přežití Unie v celosvětové konkurenci.

4.5   V dnešním hospodářském ovzduší se evropské vysoké školy musí více „orientovat na zákazníka“ a více brát v úvahu poměr nákladů a výnosů z hlediska společnosti. V této nové úloze by vysokým školám mělo pomáhat fórum univerzit a podniků jako ideální partner. „Zákazníka“ je však třeba definovat – od veřejného zájmu, přes zaměstnavatele po jednotlivého studenta.

4.6   Tyto změny priorit budou mít finanční dopady na univerzity. Rozhodujícím faktorem, jenž by měl být pečlivě zvážen, je to, do jaké míry by měl trh určovat akademické priority. Soustředit se výhradně na konkurenceschopnost a zaměření na podnik jako na absolutní měřítka by mohlo znamenat zúžení studijních programů a oblastí výzkumu. Tento trend je patrný v poklesu klasických vědních oborů, který lze pozorovat v celosvětovém měřítku. Tento proces (4) se neomezuje na humanitní obory, projevuje se i v klasických vědních oborech chemie, fyziky a matematiky, ale i v ekonomii a dalších sociálních vědách.

4.7   Komise ve sdělení uvádí, že hlavním cílem doporučení je, aby se evropské univerzity staly „hlavním motorem evropského úsilí stát se vedoucí světovou znalostní ekonomikou a společností“. Ačkoliv to vypadá jako velmi chvályhodný cíl, vzbuzuje obavu, že univerzity samotné byly identifikovány jako „motor“. EHSV by byl raději, kdyby mezi podniky a univerzitami bylo rovnocenné partnerství, v němž obě strany uznají své silné a slabé stránky a budou stejnými motory změny. Podniky by poskytly praktické zkušenosti a znalosti trhu a univerzity intelektuální obsah a podporu. EHSV ovšem připomíná, že „motorem“ evropského úsilí je zároveň řada dalších faktorů, nejen podniky a vysoké školy. Úsilí je třeba vidět v kontextu celé řady politik EU i členských států a zejména na pozadí společenské podpory vzdělávání a řešení nezaměstnanosti.

4.8   EHSV uznává potřebu přizpůsobit učivo zaměstnatelnosti a vítá zmínky o „výsledcích“ v pracovním dokumentu (5.2, 5.2.3, 5.5.5); nadále se však domníváme, že se nemůže jednat o jediné poslání univerzity. Znepokojuje nás však to, jak budou tyto výsledky vymezeny, kdo je vymezí a jak se budou odborné vzdělávání a příprava a odborné kvalifikace slučovat s konečnou podobou vysokoškolského vzdělávání a vysokoškolských kvalifikací a odborné přípravy a odborných kvalifikací. Domníváme se, že vymezení těchto výsledků je rozhodující pro přizpůsobení odborných kvalifikací a potřeb zaměstnavatelů, zejména pokud jde o malé a střední podniky a mikropodniky, avšak konstatujeme, že vzhledem k době trvání vzdělávacích programů ve srovnání s proměnlivostí evropských trhů práce, jež nejsou harmonizovány, bude sladění vzdělávání a zaměstnanosti v podnicích jen obtížně proveditelným cílem. U oblastí blízkých ekonomice musejí vysoké školy v souladu s aktuálními požadavky měnícího se světa ekonomiky dokázat studentům příp. absolventům zprostředkovat odpovídající teoretické znalosti.

4.9   Celoživotní učení je pro podniky a občany důležité, sdělení se však nezabývá problémem rovného přístupu. To je vážný problém, zejména s ohledem na občany, kteří nezískali vysokoškolské vzdělání. Je zřejmé, že bez konkrétních doporučení se těm, kdo již mají vysokoškolský titul, dostane větší pomoci a odborné přípravy, zatímco ti, kteří nezískali vysokoškolské vzdělání, se nedokáží zapojit do univerzit ani žádného vysokoškolského programu celoživotního učení.

4.10   Zdá se, že Komise v návrzích předpokládá, že bude moci určit oblasti, v nichž scházejí dovednosti, na základě pouhých setkání se zaměstnavateli a vysokoškolskými pracovníky. Zdá se ironické, že ačkoliv požaduje více vědeckého výzkumu, vyhýbá se tomu, aby doporučila použití vědeckých postupů ke zjištění, kde přesně jsou mezery v dovednostech, a k pomoci při navrhování vzdělávání a odborné přípravy tak, aby byly tyto mezery uzavřeny. Zřizováním institucí (např. sdružení) na vysokých školách ve spolupráci s velkými podniky lze identifikovat, jaké kvalifikace absolventi potřebují v praxi, a zajistit, aby lépe splňovali požadavky ekonomiky; kromě toho mohou tyto instituce přispět k umísťování absolventů do podniků.

4.11   Tento nedostatek faktických podkladů je obzvlášť závažný s ohledem na celoživotní učení. Měl by probíhat empirický výzkum, který by jasně určil, jaké úkoly podniky provádějí a jaké úkoly je třeba provádět. Jakmile budou určeny, úsilí by se mělo zaměřit na to, aby odborná příprava a následné kvalifikace vyhověly určeným výsledkům. Kvůli praktickým hlediskům definování těchto výsledků podniků je velmi důležité, aby podniky sehrály svou úlohu v procesu vývoje a definovaly tyto cíle. Klíčovým předpokladem je informovanost zainteresovaných. Například bude-li známo, že určité odvětví generuje silnou poptávku po pracovní síle, jako je tomu např. u námořnických profesí, bylo by zapotřebí, aby potenciální „studenti“ byli informováni o univerzitách (vnitrostátních či evropských), kde lze získat vzdělání pro tato velmi různorodá a v některých případech vysoce kvalifikovaná zaměstnání.

4.12   Komise v bodě 2 sdělení uvádí: „Spolupráce mezi univerzitami a podniky zahrnuje dvě společenství s výrazně odlišnou kulturou, hodnotami a posláním“. Dále pokračuje podrobným popisem, jak byla budována partnerství obou sfér a nakonec připouští, že „úroveň spolupráce se v různých zemích, na různých univerzitách a u různých vysokoškolských oborů stále velmi liší. Vliv této spolupráce na kulturu řízení a na organizační kulturu je navíc v obou dotčených sférách omezený. Je jen málo univerzit, které mají celouniverzitní strategii spolupráce s podniky, a tyto univerzity se přitom nacházejí jen v několika málo členských státech.“

4.13   Tento výrok shrnuje jeden z hlavních problémů vztahů mezi univerzitami a podniky: mnohé univerzity starého typu se velmi málo snaží, nebo se nesnaží vůbec, pochopit kulturu, hodnoty a motivaci podniků a domnívají se, že jakákoliv změna v chápání musí přijít ze strany podniků, nikoliv univerzit. Skutečná spolupráce vyžaduje, aby zástupci podniků brali v úvahu specifickou úlohu univerzit, jejich odlišnou odpovědnost vůči společnosti i skutečnost, že jejich přínos ve prospěch podniků se uplatňuje především nepřímo. Dokud nebude tento problém vyřešen, budou doporučení týkající se spolupráce mezi univerzitami a podniky pravděpodobně pouze málo významné.

4.14   Tento výrok také upozorňuje na problém: v současnosti se jedná hlavně o spolupráci univerzit a velkých, často nadnárodních, podniků s prokazatelnými výsledky v sociální a hospodářské oblasti. Je tedy třeba položit si otázku, jakou naději mají malé a střední podniky a mikropodniky na ovlivnění univerzit, jestliže velké podniky historicky vykázaly tak malý vliv. O tomto problému se nepřímo zmiňuje odstavec 3.3: „je třeba řešit specifické problémy, s nimiž se potýkají malé a střední podniky, které chtějí uzavřít partnerství s univerzitami“. Neuvádí se však žádné praktické návrhy, pokud jde o možné výzvy a jejich řešení.

4.15   V celém dokumentu nejsou jasně definovány malé a střední podniky. Tento pojem je ve sdělení zmíněn devětkrát, v posouzení dopadů desetkrát a 76krát v pracovním dokumentu útvarů Komise, ovšem obecný dojem z dokumentů Komise je takový, že definice se netýká malých podniků, ale spíše podniků zaměstnávajících více než 200 zaměstnanců s obratem vyšším než 10 milionů eur. Evropská komise nyní používá tuto definici malých a středních podniků:

Druh podniku	Celkový počet zaměstnanců	Roční obrat		Celková roční bilance
středně velký	<250	50 milionů EUR	nebo	43 milionů EUR
malý	<50	10 milionů EUR	nebo	10 milionů EUR
mikro	<10	2 miliony EUR	nebo	2 miliony EUR

Tato definice nepomáhá vysokým školám ani fóru při snaze o určení malých a středních podniků, zejména používají-li údaje o ročním obratu. Domníváme se, že použití stávající definice malých a středních podniků znesnadňuje identifikaci podnikových partnerů. Byla by proto žádoucí jednodušší definice malých a středních podniků, která by lépe odrážela skutečnost.

4.16   Zmínku o „podpoře podnikání“ v celém vzdělávacím systému je třeba důkladně analyzovat a konkretizovat. Máme totiž obavu, že fórum nemusí být vhodným místem k diskusím o tomto problému, protože se jedná o velice rozsáhlé téma. Potřeba, aby děti rozvíjely svou tvořivost a další předpoklady pro uplatnění v budoucích zaměstnáních, a potřeba, aby dospělí byli podnikavější v práci (např. celoživotní učení), jsou dvě odlišné záležitosti.

4.17   Na straně podniků se objevuje obava, že „podnikatelství“ se stává na vysokých školách novou módní záležitostí. Univerzity nesporně mají svou úlohu v podpoře a rozvoji podnikatelských přístupů, ale v poslední době se tato oblast rozšiřuje a zahrnuje přípravu lidí na dráhu podnikatele. Světové hospodářské fórum (Vzdělávání nové vlny podnikatelů, duben 2009) uvádí: „Většina toho, co slyšíte o podnikatelství, je nesmysl. Není to žádné kouzlo, není to nic tajemného, ani to nijak nesouvisí s geny. Je to obor, a jako každému jinému oboru se i podnikatelství dá naučit.“ Domníváme se, že tento nedávný posun některých univerzit je zásadním omylem. Univerzity mohou lidi naučit, jak provádět činnosti potřebné v podnikání, jako je účetnictví a marketing, jak uskutečňovat manažerské postupy; nikdo však, dokonce ani univerzitní profesor, nemůže lidi naučit vyhodnotit a nést finanční a osobní rizika, která se tak často vzpírají logickému zdůvodnění.

4.18   EHSV se odvolává na své stanovisko „Partnerství mezi školskými institucemi a zaměstnavateli“ (5), kde je rovněž formulována řada podnětů k dané problematice.

5.   Poznámky k pracovnímu dokumentu útvarů Komise

5.1   EHSV se obává, že pracovní dokument, o němž je zmínka ve sdělení (bod 2), nepřidává k tomu, co bylo uvedeno ve sdělení, téměř nic navíc. Pracovní dokument spíše zvyšuje nejasnost tím, že vytváří předpoklady, k nimž je málo dokladů (případně nejsou žádné doklady) potvrzujících závěry.

5.2   Pracovní dokument je zjevně napsán z pohledu univerzit, pokud jde o to, co mohou dělat, aby měly ze spojení s podniky prospěch. To nás znepokojuje, protože to neposkytuje objektivní pohled na to, co by mělo fórum dělat. Také vytyčení hranic mezi univerzitami, institucemi dalšího vzdělávání a jinými institucemi odborné přípravy je mimořádně neurčité a není jasné, zda se navrhuje, aby se všechny univerzity staly institucemi odborné přípravy, nebo zda se všechny instituce odborné přípravy mají stát univerzitami.

5.3   EHSV se domnívá, že pracovní dokument je promarněnou příležitostí a nenabízí širší podnikatelskou perspektivu ani neupozorňuje na konkrétní problémy malých a středních podniků.

---

(1)  Viz stanoviska EHSV na téma Univerzity pro Evropu, zpravodaj Joost van IERSEL (Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 48.), a na téma Spolupráce a předávání znalostí mezi výzkumnými organizacemi, průmyslem a malými a středními podniky – důležitá podmínka pro inovace, zpravodaj Gerd WOLF (Úř. věst. C 218, 11.9.2009).

(2)  Evropská nadace pro vědu (ESF), 2008. Higher Education Looking Forward: An Agenda for Future Research (Vysokoškolské vzdělávání – pohled do budoucna: Program budoucího výzkumu), John Brennan, Jürgen Enders, Christine Musselin, Ulrich Teichler a Jussi Välimaa.

(3)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 10.5.2006 – Plnění programu modernizace pro univerzity – Vzdělávání, výzkum a inovace, KOM(2006) 208 v konečném znění.

(4)  Wilshire, Bruce. 1990. The Moral Collapse of the University: Professionalism, Purity and Alienation, Albany: State University of New York Press; Readings, Bill. 1996 The University in Ruins. Cambridge, Harvard University Press.

(5)  Stanovisko EHSV přijaté dne 24. března 2009, zpravodaj: pan MALOSSE (Úř. věst. C 228, 22.9.2009).

---

---