9.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/19

1.1

Výbor schvaluje rozhodnutí zřídit společný podnik pro palivové články a vodík. Domnívá se totiž, že tento přístup ke zvýšení investic do výzkumu a vývoje může poskytnout podnikům spolehlivý referenční rámec, který umožní překonat současnou roztříštěnost financování Společenství, koordinovat často velmi roztroušený výzkum a podpoří tak jeho efektivnost.

1.2

Vítá, že bylo zvoleno odvětví, které zapadá do Lisabonské strategie a zároveň umožňuje plnit barcelonské cíle, pokud jde o prostředky určené na výzkum a vývoj, ale zapadá také do dalších politik Společenství, především v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje.

1.3

Svým souhlasem s předloženým návrhem nařízení chce EHSV v první řadě zdůraznit, jak důležitá je pro EU strategie navržená v oblasti investic a koordinace výzkumu. Domnívá se tedy, že tato strategie představuje důležitý bod pro vytvoření evropského výzkumného prostoru.

1.4

Z důvodu financování, zapojení mnoha účastníků a značného objemu prostředků Společenství ve hře by však bylo vhodné lépe definovat využití a vlastnictví konečných výsledků výzkumu, zejména pokud jde o duševní vlastnictví a otázku patentů. Na tento nedostatek již Výbor upozornil ve svým stanoviscích k vytvoření společných podniků IMI (iniciativy pro inovativní léčiva) a Čisté nebe. V případě této společné technologické iniciativy (STI) by zmíněný nedostatek mohl být ještě znatelnější, neboť o konečný produkt budou mít zájem podniky, které jsou na trhu v konkurenčním postavení, především výrobci automobilů.

1.5

Výbor tedy považuje za nezbytné:

2.1

Cílem předloženého návrhu nařízení je zahájit jedno z prvních evropských partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu a vývoje; představuje jednu ze šesti STI. Toto partnerství s názvem společný podnik pro palivové články a vodík se týká odvětví, jež je z hlediska různorodosti a budoucí dostupnosti zdrojů energie strategické.

2.2

Obecným cílem tohoto společného podniku je umožnit průmyslu, členským státům a Komisi spojit své zdroje na podporu vybraných výzkumných programů.

2.3

Na rozdíl od tradičního přístupu, kdy se projekty financují z veřejných zdrojů přidělovaných případ od případu, se STI týkají obsáhlých výzkumných programů se společnými strategickými výzkumnými cíli. Tento nový přístup by měl vytvořit kritický objem potřebný pro evropský výzkum a inovace, konsolidovat vědeckou obec v hlavních strategických odvětvích a harmonizovat financování projektů tak, aby výsledky výzkumu mohly být rychleji využity. STI se týkají klíčových odvětví, v nichž stávající nástroje nemají ani rozsah, ani rychlost potřebné k tomu, aby si Evropa s jejich pomocí udržela či ještě zlepšila svou pozici vůči globálním konkurentům. Jedná se o taková odvětví, v nichž může financování výzkumu ze strany členských států a z evropských a soukromých zdrojů přinést významnou přidanou hodnotu, zejména bude-li podpořen nárůst soukromých výdajů na výzkum a vývoj.

2.4

Palivové články jsou vysoce účinné měniče energie, jejichž pomocí je možné dosáhnout podstatného snížení emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek. Dále umožňují pružnost skladby zdrojů energie, jelikož mohou fungovat na vodík či na další paliva, jako je zemní plyn, etanol nebo metanol, čímž podstatně přispívají k ochraně životního prostředí a k boji proti znečišťování.

2.5

Pokud jde o odvětví palivových článků a vodíku, obecným cílem STI společný podnik pro palivové články a vodík je přispět k rozvoji kompetencí, jež jsou pro toho odvětví klíčové, a posílit tak konkurenceschopnost Evropy. Předložený návrh poskytuje právní rámec potřebný pro vytvoření společného podniku tohoto typu.

2.6

Společný podnik pro palivové články a vodík dále přispívá k provádění akčního plánu pro environmentální technologie (ETAP), jak je uvedeno ve sdělení KOM(2004) 38 v konečném znění, kde je tato technologická platforma zařazena mezi prioritní akce ETAP.

3.1

Vzácnost energie a neustálá nejistota co do zdrojů zásobování negativně ovlivňuje životní podmínky občanů a zachování konkurenčních podmínek evropských podniků. Tyto faktory by v budoucnu mohly mít závažné důsledky, a to i v situaci přetrvávající nestability a nárůstu cen energetických zdrojů.

3.2

Z tohoto důvodu představují vodíkové palivové články pro budoucnost velmi zajímavý potenciál; kromě toho, že umožňují různorodou skladbu dostupných zdrojů energie, jsou rovněž čistými měniči energie, neboť jejich jediným odpadním produktem je pára. I ostatní typy článků, používající zemní plyn či jiná fosilní paliva, snižují emise, protože díky své vyšší účinnosti spotřebovávají méně paliva.

3.3

Zavedení vodíku jakožto flexibilního nosiče energie může příznivě ovlivnit energetickou bezpečnost a stabilizovat ceny energie, protože vodík může být vyráběn z libovolného primárního zdroje energie a díky tomu dokáže vnést různorodost do skladby zdrojů energie v dopravě, která v současnosti z 98 % závisí na ropě.

3.4

Celosvětový roční obrat odvětví palivových článků dosáhl v roce 2005 přibližně 300 milionů EUR, z toho pouhých 12 % připadá na Evropu; výše investic do výzkumu se odhaduje na 700 mil. EUR za rok, přičemž 78 % z této částky je investováno v Severní Americe a jen 10 % v Evropě.

3.5

Současná struktura odvětví palivových článků a vodíku v Evropě je tedy naprosto nepostačující, a to i přesto, že EU do ní již investovala značné veřejné finanční prostředky; toto téma se objevilo už v souvislosti s výzkumným portfoliem „energetika a doprava“ sedmého rámcového programu. Evropské výzkumné snahy jsou příliš vzdáleny úsilí vyvíjenému v jiných částech světa; v jedné studii Společenství (projekt HyLights GŘ TREN) se odhaduje, že v oblasti vozidel na palivové články Evropa zaostává nejméně o 5 let za Japonskem a Severní Amerikou.

3.6

Bez nového, konkrétního impulzu v oblasti výzkumu a vývoje je pravděpodobné, že se dočkáme toho, že průmyslový vývoj v oblasti tak zásadní, jako jsou palivové články a vodík, nabere další zpoždění vůči světové konkurenci, což bude mít negativní důsledky na rozvoj průmyslu a na zaměstnanost v tomto odvětví.

3.7

Komise provedla analýzu a konzultace, z nichž vyplývá, že hlavními problémy jsou složitost výzkumů, jež toto odvětví potřebuje, a neexistence konkrétní dohody na úrovni Společenství o dlouhodobém investičním plánu.

3.8

Za této situace, kdy nutné zásahy v oblasti inovace vyžadují velmi vysoké finanční prostředky, se zdá zřejmé, že žádný podnik ani žádná instituce nemohou samy úspěšně realizovat potřebné výzkumné úkoly.

3.9

Prostředky, jež jsou nyní k dispozici, jsou nedostatečné a nejsou využívány nejlepším možným způsobem, což svědčí o nedostatcích programů i o neužitečném zdvojení činností; tyto prostředky nejsou vhodné k financování programů ve velkém měřítku na úrovni EU.

3.10

Evropské odvětví palivových článků je navíc nedostatečně koordinováno mezi různými zeměmi a oblastmi činnosti (akademická sféra, nové průmyslové firmy, malé a střední podniky zabývající se špičkovými technologiemi atd.), což omezuje sdílení poznatků a zkušeností, technologický vývoj nezbytný pro zlepšení výkonnosti materiálů a pro snížení nákladů, což by umožnilo splnit očekávání nových potenciálních klientů.

3.11

Uznat evropskou dimenzi výzkumu v oblasti palivových článků a vodíku se jeví jako nutnost; zdá se, že je to jediný možný způsob, jak reagovat na náročné výzvy, kterým musí toto odvětví čelit.

3.12

Volba společného podniku se soukromou a veřejnou účastí by měla výzkumu a vývoji Společenství v tomto odvětví umožnit výrazný posun k účinnému výzkumu, který se dnes potýká s problémy, jak shromáždit potřebný kritický objem. Tento krok se zdá nutný k překonání stávající roztříštěnosti výzkumných programů mezi jednotlivými členskými státy, jež nejsou schopny shromáždit potřebný kritický objem, neboť nedisponují prostředky k financování nutných programů.

4.1

Referenčním bodem pro výzkumné programy je sedmý rámcový program. Pokud chceme mít konkurenceschopné a dynamické hospodářství, musíme realizovat další investice do výzkumu a vývoje.

4.2

Zkoumané nařízení se zdá být v souladu s politikou Společenství v oblasti výzkumu, s Lisabonskou strategií (konkurenceschopnost) a rovněž s barcelonskými cíli (prostředky věnované na výzkum), které počítají s investicemi ve výši 3 % HDP až do roku 2010.

4.3

Zdá se rovněž být v souladu se sdělením Komise Energetická politika pro Evropu z ledna 2007 a také s evropským strategickým plánem pro energetické technologie (plán SET), k němuž Výbor v současnosti vypracovává stanovisko (1) a který má sloužit jako základ pro hlavní směry v oblasti energetických technologií na příští desetiletí. Je také v souladu s dalšími složkami činnosti Společenství, např. v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje.

5.1

Návrh nařízení Rady o založení společného podniku pro palivové články a vodík, KOM(2007) 571 v konečném znění, se odkazuje na ustanovení sedmého rámcového programu (RP7), který je předmětem rozhodnutí č. 1982/2006/ES, kde se stanoví příspěvek Společenství pro zakládání dlouhodobých partnerství veřejného a soukromého sektoru v evropském měřítku v oblasti výzkumu.

5.2

Partnerství formou STI (společných technologických iniciativ) nahrazují dřívější evropské technologické platformy (ETP).

5.3

Rada v rozhodnutí č. 2006/971/ES o zvláštním programu „Spolupráce“ zdůraznila nutnost zakládat partnerství veřejného a soukromého sektoru a uvedla šest oblastí, ve kterých vytváření společných technologických iniciativ může dodat nový impulz evropskému výzkumu:

5.4

V kontextu této hlavní strategie plánuje zkoumaný návrh nařízení [KOM(2007) 571 v konečném znění] realizaci STI pro palivové články a vodík založením společného podniku s názvem společný podnik pro palivové články a vodík.

5.5

Společný podnik je považován za mezinárodní orgán a právnickou osobu ve smyslu článku 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/17/ES z 31. března 2004 a článku 15 směrnice č. 2004/18/ES. Bude mít sídlo v Bruselu a jeho činnost bude ukončena 31. prosince 2017, nerozhodne-li Rada pozměněním tohoto nařízení o prodloužení funkčního období.

5.6

Komise vytvořením tohoto společného podniku sleduje hlavní cíle svého plánu, podrobně popsané v čl. I odst. 2 Stanov společného podniku, které jsou uvedeny v příloze zkoumaného návrhu nařízení:

6.1

Návrh spočívá v nařízení Rady, které obsahuje přílohu se stanovami společného podniku. Zakládá se na článku 171 Smlouvy. Společný podnik bude orgánem Společenství. Jeho rozpočet je stanoven článkem 185 nařízení Rady (ES Euratom) č. 1605/2002. Je třeba zohlednit skutečnost, že tato iniciativa je svou podstatou partnerstvím soukromého a veřejného sektoru s příspěvkem soukromého sektoru, který je minimálně ve výši příspěvku veřejného sektoru.

7.1

Zakládajícími členy společného podniku jsou:

7.2

Po založení společného podniku pro palivové články a vodík by se jeho členem mohlo stát výzkumné uskupení zastupující neziskové výzkumné organizace, pokud bude vytvořen subjekt zastupující výzkumnou obec.

8.1

Administrativní náklady společného podniku, podrobně uvedené v článku 5 nařízení, jsou rovnou měrou hrazeny zakládajícími členy.

8.2

Provozní náklady na výzkum a vývoj se společně financují z finančního příspěvku Společenství a z věcných příspěvků od soukromých právních subjektů, které se účastní činností společného podniku. Výše příspěvků soukromých právních subjektů odpovídá přinejmenším výši příspěvků Společenství.

8.3

Maximální příspěvek Společenství na administrativní a provozní náklady společného podniku činí 470 milionů EUR. Výbor se domnívá, že vzhledem k významu výzkumu, kterému se tato STI věnuje, by mohla být tato částka vyšší. Odhaduje se, že administrativní náklady podniku nepřekročí 20 milionů EUR. Příspěvky pocházejí ze zvláštního programu „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. b) nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

8.4

Pokud dojde k vytvoření výzkumného uskupení (viz odstavec 7.2), jeho příspěvek se stanovuje na 1/12 administrativních nákladů, s následným odpovídajícím snížením příspěvku Komise.

8.5

Nebude-li zajištěno financování po roce 2013 (kdy končí sedmý rámcový program), budou v letech 2014–2017 pokračovat jen ty projekty, u nichž byla dohoda o grantu podepsána nejpozději dne 31. prosince 2013.

9.1

EHSV souhlasí s rozhodnutím vytvořit společný podnik pro palivové články a vodík a schvaluje návrh příslušného nařízení KOM(2007) 572 v konečném znění. Především chce zdůraznit, do jaké míry je navrhovaná strategie významná pro Evropskou unii, pokud jde o investice do výzkumu a o jeho koordinaci, což v případě této STI povede k větší různorodosti skladby zdrojů energie, zejména v odvětví dopravy (6).

9.2

Výbor se již dříve ve stanoviscích k jiným nařízením vyjádřil k rozhodnutí Rady 2006/971/ES o zvláštním programu „Spolupráce“ v tom smyslu, že považuje nový impulz investicím do výzkumu a vývoje za vhodný nástroj, který podnikům poskytne bezpečný referenční rámec umožňující překonat stávající roztříštěnost financování Společenství a zamezí rozptýlení programů.

9.3

EHSV od počátku v mnohých stanoviscích rozhodně podporoval požadavek, aby se EU stále více angažovala v oblasti výzkumu a rozvoje. Vzhledem k tomu, že není možné citovat všechna tato stanoviska, připomínáme pouze dvě poslední, přijatá velkou většinou hlasů na plenárním zasedání ve dnech 24. a 25. října 2007 k otázce společných podniků Čisté nebe a ENIAC.

9.4

V obecné rovině: ve stanovisku (7) k zelené knize Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy, EHSV potvrzuje, že „souhlasí s cílem vybudovat vědeckotechnické výzkumné infrastruktury světové úrovně, které je pak ovšem třeba i trvale a spolehlivě podporovat“ a současně připomíná, že „základním předpokladem úspěchu a smyslu je účast příslušných institutů a skupin univerzit z jednotlivých členských států, jakož i odpovídající aktivní zapojení průmyslu v případě technických projektů“.

9.5

V konkrétní rovině: ve stanovisku (8) ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu Zpráva o dosaženém pokroku ve využívání biopaliv a jiných obnovitelných pohonných hmot EHSV rozhodně podpořil význam rozvoje výzkumných programů zaměřených na oblast, kterou se zabývá toto nařízení.

9.5.1

EHSV v něm připomíná, že je „nezbytné věnovat zvláštní pozornost výzkumu v oblasti biopaliv, zejména biopaliv druhé generace, aniž by však byly opomíjeny jiné možnosti, jako je například rozvoj solárního vodíku nebo vodíku vyrobeného z biomasy“.

9.5.2

Dále konstatuje, že „nehledě na nedávný rozvoj výzkumu v oblasti výroby vodíku z biomasy, také za pomoci biotechnologie nebo z obnovitelných zdrojů, závisí možné šíření automobilů na vodík a jejich uvádění na trh i na značných nákladech spojených se získáváním palivových článků“, a závěrem prohlašuje, že k tomu, „aby se vodík stal ekonomicky přijatelným alternativním zdrojem energie, musí se jeho výrobní náklady radikálně snížit. Výbor se domnívá, že je vhodné podpořit výzkum technologií souvisejících s biopalivovými články, tedy s články na biopaliva, které k přeměně chemické energie na elektrickou energii využívají biokatalyzátory“.

10.1

Vzhledem k existujícím četným a různorodým způsobům financování a ke značnému objemu prostředků vyčleněných z rozpočtu Společenství se Výbor domnívá, že by bylo vhodné lépe definovat využití vlastnictví konečných výsledků výzkumu. Je třeba upřesnit a podrobněji řešit otázku patentů a duševního vlastnictví, definovanou v článku 17 návrhu nařízení nebo v čl. 1 odst. 24 přílohy Stanov společného podniku, kde jsou popsány pouze základní zásady, neboť by mohlo jít o jeden z citlivých bodů realizace a fungování STI pro palivové články a vodík. Na tento nedostatek již EHSV upozornil ve svých stanoviscích k vytvoření společných podniků IMI a Čisté nebe. V případě této STI by tento nedostatek mohl být ještě znatelnější, neboť o konečný produkt budou mít zájem podniky, které jsou na trhu v přímém konkurenčním postavení, především výrobci automobilů, z nichž mnozí budou zastoupeni ve společném podniku. Vzhledem k významnému množství finančních prostředků Společenství ve hře je třeba lépe uvážit mechanismy, které usnadní návratnost evropských investic, či alespoň tuto problematiku zmínit v předkládaném dokumentu.

10.2

Jak již bylo řečeno v odstavci 5.2, STI vycházejí z činnosti bývalých „evropských technologických platforem“ (ETP). Tyto platformy však někdy nedosáhly cíle strategického oživení výzkumu v Evropě, který jim byl vytyčen. Zakládání STI vychází zejména z problémů, kterým musely případně čelit ETP, jejichž úlohou bylo především výrazně přispět ke konkurenceschopnosti průmyslu.

10.2.1

Proto EHSV lituje, že v návrhu Komise nejsou podrobněji popsány činnosti realizované v minulosti ETP; nebylo vypracováno žádné souhrnné hodnocení, nejsou zmíněny dosažené výsledky a není zde uveden žádný bibliografický odkaz. Seriózní souhrnné hodnocení s přesným určením příčin problémů, kterým musely ETP případně čelit, by mohlo pomoci předejít chybám v novém nástroji.

10.3

K realizaci cílů vytyčených pro STI pro palivové články a vodík a k využití všech možností, které tento nový nástroj nabízí, EHSV považuje za nutné: