29.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/23

(1)

Jako součást tzv. „Lamfalussyho procesu“ přijala Komise rozhodnutí 2004/5/ES ze dne 5. listopadu 2003 o zřízení Evropského výboru orgánů bankovního dohledu (1) (dále jen „výbor“). Výbor se ujal svých povinností dne 1. ledna 2004 a sloužil jako nezávislý subjekt k výměně zkušeností a názorů a radil Komisi v otázkách bankovní regulace a bankovního dohledu.

(2)

Při plnění ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES ze dne 9. března 2005, kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, 85/611/EHS, 91/675/EHS, 92/49/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES, 98/78/ES, 2000/12/ES, 2001/34/ES, 2002/83/ES a 2002/87/ES za účelem zavedení nové organizační struktury výborů pro finanční služby (2), provedla Komise v roce 2007 přezkum Lamfalussyho procesu a předložila hodnocení ve sdělení ze dne 20. listopadu 2007 s názvem „Přezkum Lamfalussyho procesu – Posílení sbližování dohledu“ (3).

(3)

Ve sdělení Komise poukázala na význam Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry, Evropského výboru orgánů bankovního dohledu a Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (dále jen „výbory orgánů dohledu“) na stále integrovanějším evropském finančním trhu. Jednoznačný rámec pro činnost těchto výborů v oblasti sbližování dohledu a spolupráce byl považován za nezbytný.

(4)

Při přezkumu fungování Lamfalussyho procesu Rada Komisi vyzvala, aby objasnila úlohu výborů orgánů dohledu a uvážila všechny jednotlivé možnosti posílení fungování těchto výborů, aniž by došlo k narušení rovnováhy stávajícího institucionálního uspořádání nebo omezení odpovědnosti orgánů dohledu (4).

(5)

Evropská rada na zasedání ve dnech 13. a 14. března 2008 vyzvala k urychlenému zlepšení fungování výborů orgánů dohledu (5).

(6)

Dne 14. května 2008 (6) Rada Komisi vyzvala, aby provedla revizi svých rozhodnutí o zřízení výborů orgánů dohledu, aby byla zajištěna soudržnost a návaznost jejich mandátů a úkolů a byl posílen jejich příspěvek ke spolupráci a sbližování v oblasti dohledu. Rada uvedla, že by tyto výbory měly být výslovně pověřeny konkrétními úkoly, aby se posílila spolupráce a sbližování v oblasti dohledu i jejich úloha při posuzování rizik ohrožujících finanční stabilitu. Proto je nutno stanovit posílený právní rámec pro úlohu a úkoly výboru v tomto ohledu.

(7)

Složení výboru by mělo odrážet organizaci bankovního dohledu a mělo by rovněž brát v úvahu úlohu centrálních bank, pokud jde o celkovou stabilitu bankovního sektoru na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství. Práva různých kategorií účastníků by měla být jasně vymezena. Zejména předsednictví a hlasovací práva by měla být vyhrazena pro příslušné orgány dohledu každého členského státu. Účast na důvěrných poradách o jednotlivých institucích, ve kterých se provádí dohled, by měla být případně omezena na příslušné orgány dohledu a na centrální banky, které mají zvláštní odpovědnost za dohled nad jednotlivými dotčenými institucemi.

(8)

Výbor by měl sloužit jako nezávislá poradní skupina Komise v oblasti bankovního dohledu.

(9)

Mandát výboru by měl zahrnovat dohled nad finančními konglomeráty. S cílem zamezit duplicitě práce, předejít nesrovnalostem a zajistit, aby výbor držel krok s pokrokem a aby měl možnost výměny informací, by se spolupráce s Evropským výborem orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním při dohledu nad finančními konglomeráty měla uskutečňovat v rámci Smíšeného výboru pro finanční konglomeráty.

(10)

Výbor by měl rovněž přispět ke společnému a jednotnému každodennímu provádění právních předpisů Společenství a jejich jednotnému uplatňování orgány dohledu.

(11)

Výbor nemá na úrovni Společenství žádné regulační pravomoci. Měl by provádět přezkumy, prosazovat osvědčené postupy a vydávat nezávislé pokyny, doporučení a standardy s cílem zvýšit sbližování v celém Společenství.

(12)

Zlepšená dvoustranná a mnohostranná spolupráce v oblasti dohledu závisí na vzájemném porozumění a důvěře mezi orgány dohledu. Výbor by měl přispět ke zlepšení této spolupráce.

(13)

Výbor by měl rovněž podporovat sbližování v oblasti dohledu v celém Společenství. Aby byl tento cíl konkrétnější, je nutno vypracovat orientační a otevřený seznam úkolů, které má výbor plnit.

(14)

K řešení sporů přeshraniční povahy mezi orgány dohledu, zejména v rámci kolegií orgánů dohledu, by měl výbor vytvořit dobrovolný a nezávazný mechanismus zprostředkování.

(15)

Aby bylo možno využít zkušenosti výboru a aniž by byly dotčeny pravomoci orgánů dohledu, měly by mít orgány dohledu možnost postoupit záležitosti výboru, aby si vyžádaly jeho nezávazné stanovisko.

(16)

Výměna informací mezi orgány dohledu je zásadní pro jejich fungování. Je důležitá pro účinný dohled nad bankovními skupinami a pro finanční stabilitu. Ačkoli právní předpisy v oblasti bankovnictví ukládají orgánům dohledu jednoznačné právní povinnosti týkající se spolupráce a výměny informací, výbor by měl usnadnit každodenní výměnu informací mezi těmito orgány v praxi s výhradou příslušných ustanovení o důvěrnosti údajů obsažených v platných právních předpisech.

(17)

S cílem omezit duplicitu úkolů v oblasti dohledu, a zjednodušit tak dohled a snížit zátěž uloženou bankovním skupinám, by měl výbor usnadnit předávání úkolů mezi orgány dohledu, zejména v případech stanovených v příslušných právních předpisech.

(18)

Na podporu sbližování a soudržnosti mezi kolegii orgánů dohledu a zajištění rovných podmínek by výbor měl sledovat jejich fungování, aniž by byla omezena nezávislost členů kolegia.

(19)

Kvalita, srovnatelnost a jednotnost zpráv o dohledu je zásadní pro efektivnost nákladů u režimů dohledu ve Společenství a zátěž přeshraničních institucí spojenou s dodržováním požadavků. Výbor by měl přispět k zajištění toho, aby bylo vyloučeno překrývání a zdvojení a aby nahlášené údaje byly srovnatelné a přiměřeně kvalitní.

(20)

Finanční systémy ve Společenství jsou úzce propojeny a události v jednom členském státě mohou mít významný dopad na finanční instituce a trhy v ostatních členských státech. Neustálé vznikání nových finančních konglomerátů a stírání rozdílů mezi činnostmi podniků v bankovnictví, odvětví cenných papírů a pojišťovnictví vyvolávají dodatečné problémy v oblasti dohledu na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství. V zájmu zajištění finanční stability je nutný systém na úrovni výboru, Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry a Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním k určování možných rizik přesahujících hranice a jednotlivá odvětví v počáteční fázi a v případě potřeby informování Komise a ostatních výborů. Dále je nezbytné, aby výbor zajistil, aby byla informována ministerstva financí a národní centrální banky členských států. Úlohou výboru musí být v tomto ohledu určování rizik v bankovním odvětví a pravidelné podávání zpráv o výsledku Komisi. O tomto posouzení by měla být informována rovněž Rada. Výbor by měl taktéž spolupracovat s Evropským parlamentem a pravidelně jej informovat o situaci v bankovním odvětví. V této souvislosti výbor nesmí zveřejnit informace o jednotlivých subjektech, v nichž se provádí dohled.

(21)

V zájmu přiměřeného řešení meziodvětvových záležitostí by činnosti výboru měly být koordinovány s činností Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry, Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním a Výboru pro bankovní dohled Evropského systému centrálních bank. To je obzvláště důležité při řešení možných meziodvětvových rizik ohrožujících finanční stabilitu.

(22)

Vzhledem ke globalizaci finančních služeb a rostoucímu významu mezinárodních standardů by měl výbor rovněž podporovat dialog a spolupráci s orgány dohledu mimo Společenství.

(23)

Odpovědnost výboru vůči institucím Společenství je velmi důležitá a měla by být jednou z náležitě stanovených norem při současném dodržování nezávislosti orgánů dohledu.

(24)

Výbor by měl vypracovat svůj jednací řád a plně respektovat výsady institucí a institucionální rovnováhu vytvořenou Smlouvou. Lepší rámec činností výboru by měl být doprovázen lepšími pracovními postupy. Za tímto účelem by v případě, že není možno dosáhnout shody, měla být rozhodnutí přijímána kvalifikovanou většinou podle pravidel stanovených ve Smlouvě.

(25)

Z důvodu právní jistoty a jasnosti by rozhodnutí 2004/5/ES mělo být zrušeno,

a)

zprostředkovává nebo usnadňuje zprostředkování mezi orgány dohledu v případech stanovených v příslušných právních předpisech nebo na žádost orgánu dohledu;

b)

poskytuje orgánům dohledu stanoviska v případech stanovených v příslušných právních předpisech nebo na jejich žádost;

c)

podporuje účinnou dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi orgány dohledu s výhradou platných ustanovení o důvěrnosti údajů;

d)

usnadňuje předávání úkolů mezi orgány dohledu, zejména určením úkolů, které je možno přenést, a prosazováním osvědčených postupů;

e)

přispívá k zajištění účinného a jednotného fungování kolegií orgánů dohledu, zejména stanovením pokynů pro operativní činnost kolegií, sledováním soudržnosti postupů jednotlivých kolegií a sdílením osvědčených postupů;

f)

přispívá k vypracování kvalitních společných standardů pro podávání zpráv o dohledu;

g)

přezkoumává uplatňování nezávazných pokynů, doporučení a standardů vydaných výborem v praxi.

a)

orgánů členských států příslušných pro dohled nad úvěrovými institucemi (dále jen „příslušné orgány dohledu“);

b)

centrálních bank členských států, které mají zvláštní odpovědnost za dohled nad jednotlivými úvěrovými institucemi vedle příslušného orgánu dohledu;

c)

centrálních bank, které se přímo nepodílejí na dohledu nad jednotlivými úvěrovými institucemi, včetně Evropské centrální banky.