22.9.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 223/19

—

zrušit v rozsahu, ve kterém je to nezbytné, rozhodnutí o zamítnutí žádosti ze dne 31. března 2006 a zaslané dne 4. dubna 2006 v části, ve které se uvedené rozhodnutí týká opožděnosti žádosti žalobce, aby se při vyměření a následném přiznání náhrady vztahující se na vyšetření uskutečněné dne 28. září 2005 uplatnil bod 4 článku XV přílohy I pravidel týkajících se nemocenského pojištění úředníků Evropských společenství (dále jen „pravidla“),

—

zrušit rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žádost ze dne 31. března 2006,

—

zrušit v rozsahu, ve kterém je to nezbytné, vyúčtování č. 58, seznam č. 30001052 ze dne 24. května 2006,

—

zrušit v rozsahu, ve kterém je to nezbytné, zprávu ADMIN.B.2/MB/nb D(06) 27556 ze dne 30. listopadu 2006, obsahující inter alia rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování v reakci na stížnost ze dne 7. srpna 2006 a mající v podstatě stejný předmět jako tato žaloba,

—

uložit žalované, aby žalobci zaplatila náhradu příspěvku do výše 100 % léčebných nákladů, jejichž náhradu požaduje od Společného režimu na základě žádosti ze dne 31. března 2006, rozdíl mezi částku 720,45 eur zaplacenou žalobcem a částkou 396,36 eur, která mu byla nahrazena, anebo nižší částku, kterou Soud bude považovat za oprávněnou a spravedlivou z tohoto titulu, zvýšit úroky ode dne 8. dubna 2006 na výši 10 % ročně a s roční kapitalizací anebo ve výši kapitalizace a se splatností, kterou bude Soud považovat za spravedlivou,

—

uložit žalované v rozsahu, v kterém je to nezbytné, aby zaplatila žalobci dlužnou částku ve smyslu bodu 4 článku XV přílohy I pravidel ve vztahu k vyšetření vykonanému dne 28. září 2005, zvýšit tyto úroky ode dne 4. dubna 2006 na výši 10 % ročně a s roční kapitalizací anebo ve výši kapitalizace a se splatností, kterou bude Soud považovat za spravedlivou,

—

uložit žalované náhradu nákladů řízení.

1)

absolutní nedostatek odůvodnění, jakož i absolutní nedostatek šetření, jelikož vůbec neuvádí, proč žalovaná zamítla žádost žalobce;

2)

zjevně nesprávné právní posouzení, protože patologický stav žalobce je srovnatelný se situacemi ve smyslu článku 72 služebního řádu úředníků, právo na náhradu léčebných nákladů do výše 100 %;

3)

porušení povinnosti péče a řádné správy, jelikož žalovaná opomněla zohlednit vyúčtování úroků žalobce a dopustila se mnoha souvisejících nezákonných aktů.