1)

být unijní předpisy upravující DPH vykládány v tom smyslu, že nebrání použití takového vnitrostátního ustanovení, jako je čl. 6 bod 1 ustawy z dnia 11 marca 2004 r. o podatku od towarów i usług (zákon ze dne 11. března 2004, o dani ze zboží a služeb; Dz. U. 2021, č. 685; dále jen „zákon o DPH“), které z předmětu daně vylučuje dodání samostatné organizační části podniku, aniž takové vyloučení podrobuje podmínce stanovené v článku 19 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1), tj. právnímu nástupnictví mezi převodcem a nabyvatelem?

2)

V případě kladné odpovědi na první otázku, je pro účely uplatnění vyloučení podle čl. 6 bodu 1 zákona o DPH třeba převést všechny složky samostatné organizační části majetku převodce, přičemž změna v tomto ohledu (zejména nepřevzetí pojistných smluv a smlouvy o správě převáděného majetku) znamená, že došlo k dodání zboží, které je předmětem daně?