Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62021CA0231

    Věc C-231/21: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 31. března 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof – Rakousko) – IA v. Bundesamt für Fremdenwesen und Asyl („Řízení o předběžné otázce – Prostor svobody, bezpečnosti a práva – Dublinský systém – Nařízení (EU) č. 604/2013 – Článek 29 odst. 2 – Přemístění žadatele o azyl do členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu – Šestiměsíční lhůta pro přemístění – Možnost prodloužení této lhůty nejvýše o jeden rok v případě uvěznění – Pojem ‚uvěznění‘ – Nucená hospitalizace žadatele o azyl na psychiatrickém oddělení se souhlasem soudce“)

    Úř. věst. C 207, 23.5.2022, p. 6–7 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    23.5.2022   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 207/6


    Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 31. března 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof – Rakousko) – IA v. Bundesamt für Fremdenwesen und Asyl

    (Věc C-231/21) (1)

    („Řízení o předběžné otázce - Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Dublinský systém - Nařízení (EU) č. 604/2013 - Článek 29 odst. 2 - Přemístění žadatele o azyl do členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu - Šestiměsíční lhůta pro přemístění - Možnost prodloužení této lhůty nejvýše o jeden rok v případě uvěznění - Pojem ‚uvěznění‘ - Nucená hospitalizace žadatele o azyl na psychiatrickém oddělení se souhlasem soudce“)

    (2022/C 207/08)

    Jednací jazyk: němčina

    Předkládající soud

    Verwaltungsgerichtshof

    Účastníci původního řízení

    Žalobce: IA

    Žalovaný: Bundesamt für Fremdenwesen und Asyl

    Výrok

    Článek 29 odst. 2 druhá věta nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „uvěznění“ uvedený v tomto ustanovení se nevztahuje na nucenou hospitalizaci žadatele o azyl na psychiatrickém oddělení schválenou soudním rozhodnutím z důvodu, že tato osoba v důsledku své duševní choroby představuje pro sebe nebo pro společnost závažné nebezpečí.


    (1)  Úř. věst. C 242, 21.6.2021.


    Top