—

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení a neprovedla šetření, když měla za to, že vstup nového operátora mobilní sítě na trh stačil k odstranění horizontálních účinků spojení, aniž by zohlednila faktory pro úspěch společnosti H3G. Komise již ve věci M.7758 neověřila, zda má nový operátor mobilní sítě (a to jak na maloobchodním, tak i velkoobchodním trhu) operační kapacitu, hospodářské podmínky a přinejmenším ve svém souhrnu rovnocenné pobídky, které měla společnost H3G, jež v prvních letech působila na rostoucím trhu. Komise měla dále zohlednit účinek na dynamiku hospodářské soutěže z důvodu rozdílů v oblasti sazby za ukončení volání, z níž těžila společnost H3G, jež byla díky ní více zvýhodněna oproti ostatním operátorům mobilní sítě.

—

V tomto ohledu se žalobkyně dovolává zjevně nesprávného posouzení řady závazků. Konkrétně srovnání s dotací frekvencí H3G před spojením vyvolává řádu pochybností stran dostatečné povahy zamýšlené dotace. Komise dále vycházela z budoucích a nejistých událostí, jako je například účast nového operátora mobilní sítě na budoucích zadávacích řízeních, aniž by zohlednila vysoké náklady související s bezprostředním obnovením a rekonfigurací („refarming“) převáděných frekvencí. Komise schválila převod nedostatečného počtu míst, když počítala s dohodami se společnostmi poskytujícími pronájem, jejichž uzavření je nejisté. Konečně dohoda o přechodném období uzavřená s oznamovateli, jejíž podoba vychází z kapacity, ve značném rozsahu snižuje podněty k investicím.

—

Žalobkyně tvrdí, že Komise neprovedla řádné šetření, když opřela svou analýzu koncentrace a závazků o nesprávný předpoklad, podle kterého byla cena na relevantním trhu jediným rozhodujícím konkurenčním faktorem. Komise podle žalobkyně nezohlednila rovnocenný význam kvality a pokrytí sítě, a neměla se omezit na analýzu uživatelů, kteří náležejí do kategorie s nejnižšími výdaji. Podle žalobkyně Komise rovněž nezohlednila význam konvergence v budoucnosti, který je rozhodující pro nového účastníka trhu, který ve srovnání se zavedeným operátorem (jako je společnost H3G) potřebuje dodatečné pákové pobídky. Výběr nabyvatele, který se bude schopen vyrovnat s požadavkem na konvergenci, by zajistil vyšší účinnost a stálost závazků.

—

V tomto ohledu žalobkyně uvádí, že i když Komise na jedné straně uznala, že účelem spojení sledovaným stranami byla náprava trhu, na straně druhé neprovedla žádnou analýzu koordinace narušující hospodářskou soutěž, kterou strany uplatňují prostřednictvím spojení. Nové rozhodnutí je tudíž stiženo tímto závažným nedostatkem šetření.

—

Žalobkyně poukazuje na nesprávné posouzení vhodnosti závazku k odstranění obav stran koordinačních účinků na maloobchodní trh. K tomu, aby nový účastník trhu mohl jednat soutěžním způsobem a „přerušil“ koluzní rovnováhu, by musel mít možnost, aby jednal nezávisle na ostatních operátorech mobilních sítí. V této souvislosti však zvolený mechanismus pro poskytování zdrojů (dohoda o vnitrostátním roamingu a MOCN) vytváří úzkou závislost nového operátora mobilní sítě na veřejném podniku, jak to dokládají výsledky posledních aukcí přidělování frekvencí v Itálii, a obecně politiky všech operátorů mobilních sítí. Rozhodnutí je navíc stiženo vadou neexistence šetření, pokud jde o slučitelnost smluv o vnitrostátním roamingu / MOCN s článkem 101 SFEU.

—

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila pochybení, když vytvořila situační hypotézu, která je v rozporu se skutkovým stavem, a když měla za to, že společnost Iliad bude podporována v tom, aby takové služby nabízela bez ohledu na neexistenci opatření v tomto smyslu a zkušenosti tohoto operátora ve Francii. Závazky naproti tomu pobízejí nového operátora mobilní sítě k tomu, aby se zaměřil a získával právě zákazníky operátorů virtuální mobilní sítě.

—

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila porušení článků 2 a 8 nařízení (nesprávné posouzení) a porušení zásady řádné správy (neprovedení šetření), když přijala společnost Iliad jakožto vhodného nabyvatele, aniž by zohlednila rizika, jež ve vztahu k účinnosti závazků vyplývají ze vstupu operátora, který se vyznačuje jejími vlastnostmi, a tím, že v závazcích nestanovila vhodné záruky, zejména stran kvality / pokrytí sítě.

—

V tomto ohledu žalobkyně uvádí, že sama Komise již v rozhodnutí z roku 2016 uvedla, že účelem operace byla „náprava trhu“, aniž by analyzovala důsledky. V novém rozhodnutí Komise opět tuto zásadní okolnost nezohlednila a neprovedla žádnou analýzu cílů nové operace, včetně dosažení účelu sledovaného původní operací. Komise mimoto neprovedla hodnocení – v rozporu se svou praxí a judikaturou – účinků, které přímo vyplývají z odstranění konkurenčního tlaku na trhu, které souvisí s pravomocí spolurozhodování VEON.

—

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že Komise měla za to, že na relevantním trhu nedošlo k žádnému významnými vývoji oproti okamžiku, v němž v roce 2016 přijala rozhodnutí ve věci M.7758, aniž by to náležitě odůvodnila.