Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62016CA0191

Věc C-191/16: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 10. dubna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht Berlin – Německo) – Romano Pisciotti v. Bundesrepublik Deutschland „Řízení o předběžné otázce — Občanství Unie — Články 18 a 21 SFEU — Vydání státního příslušníka členského státu, který využil svého práva volného pohybu, do Spojených států amerických — Dohoda o vydávání mezi Evropskou unií a tímto třetím státem — Oblast působnosti unijního práva — Zákaz vydávání, který se uplatňuje pouze na vlastní státní příslušníky — Omezení volného pohybu — Odůvodnění založené na zabránění beztrestnosti — Proporcionalita — Informování členského státu původu občana Unie“

Úř. věst. C 200, 11.6.2018, p. 2–2 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

201805250031897132018/C 200/021912016CJC20020180611CS01CSINFO_JUDICIAL201804102211

Věc C-191/16: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 10. dubna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht Berlin – Německo) – Romano Pisciotti v. Bundesrepublik Deutschland „Řízení o předběžné otázce — Občanství Unie — Články 18 a 21 SFEU — Vydání státního příslušníka členského státu, který využil svého práva volného pohybu, do Spojených států amerických — Dohoda o vydávání mezi Evropskou unií a tímto třetím státem — Oblast působnosti unijního práva — Zákaz vydávání, který se uplatňuje pouze na vlastní státní příslušníky — Omezení volného pohybu — Odůvodnění založené na zabránění beztrestnosti — Proporcionalita — Informování členského státu původu občana Unie“

Top

C2002018CS210120180410CS00022121

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 10. dubna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht Berlin – Německo) – Romano Pisciotti v. Bundesrepublik Deutschland

(Věc C-191/16) ( 1 )

„„Řízení o předběžné otázce — Občanství Unie — Články 18 a 21 SFEU — Vydání státního příslušníka členského státu, který využil svého práva volného pohybu, do Spojených států amerických — Dohoda o vydávání mezi Evropskou unií a tímto třetím státem — Oblast působnosti unijního práva — Zákaz vydávání, který se uplatňuje pouze na vlastní státní příslušníky — Omezení volného pohybu — Odůvodnění založené na zabránění beztrestnosti — Proporcionalita — Informování členského státu původu občana Unie““

2018/C 200/02Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Berlin

Účastníci původního řízení

Žalobce: Romano Pisciotti

Žalovaná: Bundesrepublik Deutschland

Výrok

1)

Unijní právo musí být vykládáno v tom smyslu, že v takovém případě, jako je případ, jenž je předmětem věci v původním řízení, kdy byl občan Unie, na kterého se vztahovala žádost o vydání do Spojených států amerických, zadržen za účelem eventuálního vyhovění této žádosti v jiném členském státě, než je členský stát, jehož je státním příslušníkem, spadá situace tohoto občana do oblasti působnosti tohoto práva, jelikož uvedený občan využil svého práva volného pohybu v rámci Evropské unie a uvedená žádost o vydání byla podána v rámci dohody o vydávání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými ze dne 25. června 2003.

2)

V takovém případě, jako je případ, jenž je předmětem věci v původním řízení, kdy byl občan Unie, na kterého se vztahovala žádost o vydání do Spojených států amerických podaná v rámci dohody o vydávání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými ze dne 25. června 2003, zadržen v jiném členském státě, než je členský stát, jehož je státním příslušníkem, za účelem eventuálního vyhovění této žádosti, musí být články 18 a 21 SFEU vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby dožádaný členský stát na základě normy ústavního práva rozlišoval mezi vlastními státními příslušníky a příslušníky jiných členských států a povoloval toto vydávání, zatímco vydávání svých vlastních státních příslušníků neumožňuje, jestliže příslušným orgánům členského státu, jehož je tento občan státním příslušníkem, předem umožnil, aby požádaly o jeho předání v rámci evropského zatýkacího rozkazu a posledně uvedený členský stát v tomto ohledu nepřijal žádné opatření.


( 1 ) – Úř. věst. C 270, 25.7.2016.

Top