24.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 421/19

1)

Je třeba čtvrté přechodné ustanovení zákona č. 1/2013 vykládat v tom smyslu, že nemůže být překážkou ochrany spotřebitele?

2)

Je třeba směrnici Rady 93/13/EHS (1) ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách a zejména její čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1, vykládat za účelem zaručení ochrany spotřebitelů a uživatelů v souladu se zásadou rovnocennosti a efektivity tak[,] že spotřebitel může ohlásit existenci zneužívající klauzule i po uplynutí lhůty stanovené pro takové oznámení vnitrostátní právní úpravou[,] takže vnitrostátní soud má povinnost uvedené klauzule posoudit?

3)

Je třeba směrnici Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách a zejména její čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1, vykládat za účelem zaručení ochrany spotřebitelů a uživatelů v souladu se zásadou rovnocennosti a efektivity tak[,] že vnitrostátní soud musí bez návrhu posoudit existenci zneužívající klauzule a vyvodit z toho plynoucí důsledky, ačkoli dříve rozhodl v opačném smyslu, či v pravomocném rozhodnutí v souladu s vnitrostátním procesním předpisem odmítl posouzení provést?

4)

Podle jakých kritérií může vztah kvality a ceny ovlivnit přezkum zneužívající povahy nepodstatných smluvních podmínek? Je při takovém nepřímém přezkumu tohoto druhu okolností relevantní zohlednit zákonná omezení cen uložená vnitrostátními předpisy? Mohou ujednání, která jsou platná při abstraktním zohlednění, ztratit platnost, pokud je konstatováno, že cena transakce [je] velmi vysoká [ve srovnání] s běžným trhem?

5)

Je pro účely článku 4 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách možné zohlednit okolnosti, které nastaly po uzavření smlouvy, pokud k tomu vede přezkum vnitrostátní právní úpravy?

6)

Má být čl. 693 odst. 2 LEC, ve znění zákona č. 1/2013, vykládán v tom smyslu, že nemůže být překážkou ochrany zájmů spotřebitele?

7)

Je třeba směrnici Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách a zejména její čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1, vykládat za účelem zaručení ochrany spotřebitelů a uživatelů v souladu se zásadou rovnocennosti a efektivity tak, že pokud vnitrostátní soud konstatuje existenci zneužívající klauzule týkající se předčasného splacení, musí ji prohlásit za neplatnou a vyvodit z toho plynoucí důsledky, i když prodávající nebo poskytovatel počkal minimální dobu stanovenou vnitrostátní právní úpravou?