Kasační opravný prostředek podaný dne 1. srpna 2013 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 17. května 2013 ve věci T-146/09, Parker ITR Srl a Parker-Hannifin Corp. v. Komise

(Věc C-434/13 P)

2013/C 313/17

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: S. Noë, V. Bottka, R. Sauer, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Parker ITR Srl, Parked-Hannifin Corp.

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Komise uplatňuje dva důvody kasačního opravného prostředku a navrhuje, aby byl rozsudek částečně zrušen v rozsahu, v němž zrušuje rozhodnutí ve věci COMP/39.406 — Námořní palivové hadice a upravuje pokutu.

V rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku tvrdí, že Tribunál provedl nesprávné právní posouzení, když ignoroval, resp. nesprávně uplatnil judikaturu týkající se hospodářského nástupnictví v rámci skupiny a judikaturu týkající se přechodu odpovědnosti mezi podniky v rámci nástupnictví. Tribunál pojal převod aktiv ze společnosti ITR na společnost Parker ITR (v té době nazývanou ITR Rubber) (v rámci skupiny Saiag) společně s následným převodem podílu (převod podílu Saiag v Parker ITR na Parker-Hannifin), přičemž nesprávně předpokládal, že došlo k převodu protiprávně jednajícího podniku v rámci skupiny ze Saiag na Parker-Hannifin. Tribunál nesprávně považoval hospodářské nástupnictví za pouhý přechod odpovědnosti mezi nezávislými podniky Saiag a Parker-Hannifin, jelikož je tím ignorováno hospodářské nástupnictví Prakter ITR v rámci skupiny. Rozsudek tak vychází ze subjektivních záměrů, tj. skutečnosti, že integrace obchodní činnosti v odvětví námořních palivových hadic v rámci společnosti Parker ITR byla součástí plánu prodat podíl v této dceřiné společnosti třetímu subjektu. Takový úmysl stran však není překážkou pro uplatnění judikatury týkající se hospodářského nástupnictví v rámci skupiny (rozsudky ze dne 7. ledna 2004, Aalborg Portland a další v. Komise, C-204/00 P, C-205/00 P, C-211/00 P, C-213/00 P, C-217/00 P a C-219/00 P, Recueil, s. I-123; ze dne 11. prosince 2007, ETI a další, C-280/06, Sb. rozh. s. I-10893; ze dne 13. června 2013, Versalis v. Komise, C-511/11 P; ze dne 27. září 2006, Jungbunzlauer v. Komise, T-43/02, Sb. rozh. s. II-3435; ze dne 31. března 2009, ArcelorMittal Lucembursko další v. Komise, T-405/06, Sb. rozh. s. II-771; ze dne 29. března 2011, ArcelorMittal Lucembursko v. Komise a Komise v. ArcelorMittal Lucembursko a další, C-201/09 P a C-216/09 P, Sb. rozh. s. I-2239), podle níž k hospodářskému nástupnictví dochází v okamžiku převodu v rámci skupiny, existují-li „strukturální vazby“ mezi postupitelem (zde: Saiag/ITR) a nabyvatelem (zde: Parker ITR). Mezi převodem aktiv a převodem podniku je navíc z právního hlediska rozdíl. Ve druhém případě nese převáděný subjekt sám odpovědnost za protiprávní jednání před převodem, což může zahrnovat jeho odpovědnost jakožto hospodářského nástupce za aktiva převedená na subjekt v době, kdy byl stále součástí podniku podílejícího se na protiprávním jednání. Skutečnost, že jiné právní subjekty v rámci podniku mohly být rovněž odpovědné (ačkoli v tomto případě nedostaly pokutu) není důvodem k tomu, aby byla vyloučena odpovědnost převáděné dceřiné společnosti Parker ITR jakožto hospodářského nástupce.

V rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku tvrdí, že Tribunál v rámci výkonu neomezené pravomoci jednal ultra petita a protiprávně snížil navýšení pokuty na základě doby trvání protiprávního jednání o 100 000 EUR pro mateřskou společnost Parker Hannifin. Skutečná doba její účasti na protiprávním ani příslušné kritérium pro délku trvání při výpočtu pokuty nebylo společností Parker-Hannifin (či Parker ITR) zpochybněno. Parker-Hannifin úspěšně podala námitky proti přitěžující okolnosti spočívající v její vedoucí úloze, v důsledku čehož Tribunál pokutu upravil, avšak to by Tribunálu nemělo ani v rámci výkonu neomezené soudní pravomoci umožnit měnit jiná kritéria pro výpočet pokuty (zde: délka trvání), proti nimž žalobkyně neuplatňovala žalobní důvod.