Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62011TN0381

    Věc T-381/11: Žaloba podaná dne 21. července 2011 — Eurofer v. Komise

    Úř. věst. C 269, 10.9.2011, p. 56–57 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    10.9.2011   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 269/56


    Žaloba podaná dne 21. července 2011 — Eurofer v. Komise

    (Věc T-381/11)

    2011/C 269/123

    Jednací jazyk: němčina

    Účastníci řízení

    Žalobce: Europäischer Wirtschaftsverband der Eisen- und Stahlindustrie (Eurofer) ASBL (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: S. Altenschmidt a C. Dittrich, advokáti)

    Žalovaná: Evropská komise

    Návrhová žádání

    Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

    zrušil rozhodnutí Komise ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (K[2001] 2772, Úř. věst. L 130, s. 1 a násl.),

    uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

    Žalobní důvody a hlavní argumenty

    Žalobce napadá rozhodnutí Komise ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (1). Navrhuje, aby bylo v celém rozsahu zrušeno.

    Na podporu žaloby předkládá žalobce pět žalobních důvodů.

    1)

    První žalobní důvod vycházející z porušení článku 10a směrnice 2003/87/ES (2) stanovením referenční úrovně produktu pro tekutý kov

    Žalobce se odvolává na protiprávnost hodnot pro stanovení referenční úrovně produktu, které jsou uvedeny v příloze I napadeného rozhodnutí.

    Žalobce uvádí, že stanovením referenční úrovně produktu pro tekutý kov dochází k porušení článku 10a směrnice 2003/87, jelikož Komise nezohledňuje celý obsah uhlíku odpadových plynů, které vznikají při výrobě železa a oceli, včetně jejich využití při výrobě elektřiny, ale naopak provedla srážku ve výši přibližně 25 %. Ze znění čl. 10a odst. 1, pododstavce 3, druhé věty směrnice 2003/87, ze systematiky i z účelu uvedené směrnice, jakož i z jejího historického výkladu podle žalobce vyplývá, že Komise není oprávněna provádět takové srážky.

    2)

    Druhý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti odůvodnění stanovené v čl. 296 pododst. 2 SFEU

    Žalobce dále uvádí, že Komise své rozhodnutí dostatečně neodůvodnila. Domnívá se, že odůvodnění týkající se stanovení referenční úrovně produktu je nedostatečné. Ani pochybnosti Komise uvedené ve vztahu k možným narušením hospodářské soutěže podle něj nebyly řádně odůvodněny. Žalobce se domnívá, že tím došlo k porušení čl. 296 pododst. 2 SFEU.

    3)

    Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality

    Napadené rozhodnutí podle žalobce porušuje i zásadu proporcionality v rozsahu, ve kterém se týká stanovení referenční úrovně pro tekutý kov.

    4)

    Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovného zacházení

    Žalobce se dále odvolává na porušení zásady rovného zacházení.

    5)

    Pátý žalobní důvod vycházející z nutnosti zrušit celé rozhodnutí

    Žalobce se domnívá, že uvedené rozhodnutí musí být zrušeno v celém rozsahu, neboť v případě částečného zrušení omezeného výlučně na referenční úroveň pro tekutý kov by se na základě právní úpravy obsažené v čl. 10 odst. 2 písm. b) ve spojení s čl. 3 písm. c) napadeného rozhodnutí automaticky použila pro přidělení bezplatných povolenek záložní metoda. Ta by pro žalobce vyústila v ještě horší výsledek, než kdyby byly použity nesprávné hodnoty referenční úrovně stanovené Komisí.


    (1)  Úř. věst. L 130, s. 1.

    (2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, s.32); Zvl. vyd. 15/07 s. 631.


    Top