This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62011CA0375
Case C-375/11: Judgment of the Court (Fourth Chamber) of 21 March 2013 (request for a preliminary ruling from the Cour constitutionnelle — Belgium) — Belgacom SA, Mobistar SA, KPN Group Belgium SA v Belgian State (Telecommunication services — Directive 2002/20/EC — Articles 3 and 12 to 14 — Rights to use radio frequencies — Fees for rights to use radio frequencies — One-off fees for grant and renewal of rights to use radio frequencies — Method of calculation — Alteration of existing rights)
Věc C-375/11: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 21. března 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour constitutionnelle — Belgie) — Belgacom SA, Mobistar SA, KPN Group Belgium SA v. État belge ( „Telekomunikační služby — Směrnice 2002/20/ES — Články 3 a 12 až 14 — Práva na užívání rádiových frekvencí — Poplatky za práva na užívání rádiových frekvencí — Jednorázové poplatky za přidělení a prodloužení platnosti práv na užívání rádiových frekvencí — Metoda výpočtu — Změny existujících práv“ )
Věc C-375/11: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 21. března 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour constitutionnelle — Belgie) — Belgacom SA, Mobistar SA, KPN Group Belgium SA v. État belge ( „Telekomunikační služby — Směrnice 2002/20/ES — Články 3 a 12 až 14 — Práva na užívání rádiových frekvencí — Poplatky za práva na užívání rádiových frekvencí — Jednorázové poplatky za přidělení a prodloužení platnosti práv na užívání rádiových frekvencí — Metoda výpočtu — Změny existujících práv“ )
Úř. věst. C 156, 1.6.2013, p. 7–7
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
1.6.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 156/7 |
Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 21. března 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour constitutionnelle — Belgie) — Belgacom SA, Mobistar SA, KPN Group Belgium SA v. État belge
(Věc C-375/11) (1)
(Telekomunikační služby - Směrnice 2002/20/ES - Články 3 a 12 až 14 - Práva na užívání rádiových frekvencí - Poplatky za práva na užívání rádiových frekvencí - Jednorázové poplatky za přidělení a prodloužení platnosti práv na užívání rádiových frekvencí - Metoda výpočtu - Změny existujících práv)
2013/C 156/09
Jednací jazyk: francouzština
Předkládající soud
Cour constitutionnelle
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Belgacom SA. Mobistar SA, KPN Group Belgium SA
Žalovaný: Belgický stát
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Cour constitutionnelle (Belgie) — Výklad článků 3, 12, 13 a čl. 14 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (Úř. věst. L 108, s. 21; Zvl. vyd. 13/29, s. 337) — Vnitrostátní právní úprava ukládající operátorům, kteří jsou držiteli individuálních práv na užívání frekvencí mobilních sítí, jednorázový poplatek v rámci oprávnění k zavedení a zajišťování mobilní sítě na svém území na dobu patnácti let — Obnovení individuálních práv operátorů — Povinnost operátorů, kteří si přejí získat nová práva, zaplatit vedle ročních poplatků i jednorázový poplatek, jehož výše se určuje formou dražby — Přípustnost
Výrok
|
1) |
Články 12 a 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací („autorizační“ směrnice) je třeba vykládat v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát ukládal mobilním operátorům, kteří jsou držiteli práv na užívání rádiových frekvencí, jednorázový poplatek hrazený jak za nabytí nových práv na užívání rádiových frekvencí, tak za prodloužení jejich platnosti, který doplňuje nejen roční poplatek za poskytnutí frekvencí, jenž má podpořit optimální využití zdrojů, ale rovněž poplatek, který má pokrýt náklady na správu spojenou s povolením, za předpokladu, že tyto poplatky mají skutečně zajistit optimální využití zdroje, kterým jsou tyto rádiové frekvence, že jsou objektivně odůvodněné, transparentní, nediskriminační a přiměřené z hlediska jejich zamýšleného účelu a že berou v úvahu cíle uvedené v článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací („rámcová“ směrnice), ověření čehož je na předkládajícím soud. Za téhož předpokladu může stanovení výše jednorázového poplatku za práva na užívání rádiových frekvencí odkazem buď na částku bývalého jednorázového koncesního poplatku vypočteného na základě počtu frekvencí a počtu měsíců, jichž se práva na užívání frekvencí týkají, nebo na částky vyplývající z dražeb, představovat přiměřenou metodu pro určení hodnoty rádiových frekvencí. |
|
2) |
Článek 14 odst. 1 směrnice 2002/20 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, že nebrání tomu, aby členský stát uložil mobilnímu operátorovi takový poplatek, o jaký se jedná ve věci původním řízení, za předpokladu, že tato změna je objektivně odůvodněná, provedená přiměřeným způsobem a že byla předem oznámená všem zainteresovaným stranám, aby mohly vyjádřit své názory, přičemž je věcí předkládajícího soudu, aby toto ověřil s ohledem na okolnosti věci dotčené v původním řízení. |
|
3) |
Článek 14 odst. 2 směrnice 2002/20 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát uložil mobilnímu operátorovi takový poplatek, o jaký se jedná ve věci v původním řízení. |
(1) Úř. věst. C 282, 24.9.2011.