11.10.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 260/8

1.

Může být zákonná právní úprava maximální věkové hranice pro povolení vykonávat povolání (v projednávaném případě: činnost smluvní zubní lékařky) objektivním a přiměřeným opatřením na ochranu legitimního cíle (v projednávaném případě: zdraví pacientů se zákonným zdravotním pojištěním) ve smyslu článku 6 směrnice 2000/78/ES (1) a přiměřeným a nezbytným prostředkem k dosažení tohoto cíle, pokud vychází výlučně z domněnky zakládající se na „všeobecné zkušenosti“, že od určitého věku dochází k všeobecnému poklesu výkonnosti, aniž by přitom mohlo být nějakým způsobem přihlédnuto k individuální výkonnosti konkrétní dotčené osoby?

2.

V případě kladné odpovědi na první otázku: Je možné vycházet z legitimního cíle (zákona) ve smyslu článku 6 směrnice 2000/78/ES (v projednávaném případě: ochrana zdraví pacientů se zákonným zdravotním pojištěním) také tehdy, pokud tento cíl nehrál pro vnitrostátního zákonodárce při výkonu jeho zákonodárné pravomoci dokonce vůbec žádnou roli?

3.

V případě záporné odpovědi na první nebo na druhou otázku: Je možné, aby zákon vydaný před vydáním směrnice 2000/78/ES, který je s touto směrnicí neslučitelný, nebyl z důvodu přednosti evropského práva použit také tehdy, pokud vnitrostátní právo, které směrnici provádí [v projednávaném případě: Allgemeines Gleichbehandlungsgesetz (všeobecný zákon o rovném zacházení)] takovýto právní důsledek v případě porušení zákazu diskriminace nestanoví?