Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 52022XE2974

    Usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru Ukrajina od pomoci k obnově – návrhy evropské občanské společnosti

    EESC 2022/02974

    Úř. věst. C 365, 23.9.2022, p. 1–6 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    23.9.2022   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 365/1

    Usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru Ukrajina od pomoci k obnově – návrhy evropské občanské společnosti

    (2022/C 365/01)

    Právní základ

    čl. 52 odst. 4 jednacího řádu

    Přijato na plenárním zasedání

    16. 6. 2022

    Plenární zasedání č.

    570

    Výsledek hlasování

    (pro/proti/zdrželi se hlasování)

    206/2/2

    Hlavní body:

    1.

    Status kandidátské země pro členství v EU pro Ukrajinu. EHSV vyzývá Evropskou radu, aby Ukrajině na svém zasedání ve dnech 23.–24. června 2022 udělila status kandidátské země pro členství v EU. Udělení statusu kandidátské země Ukrajině nesmí být na úkor procesu přistoupení probíhajícího se zeměmi západního Balkánu. EHSV je pro zavedení systému postupné integrace na základě plnění acquis Společenství.

    2.

    Evropská občanská společnost stojí solidárně za Ukrajinou a ukrajinským lidem. Občanská společnost reagovala pohotově a účinně a spustila jedinečnou mobilizaci občanů na místní úrovni. Humanitární pomoc musí být navýšena a měly by ji vyplácet přímo organizace občanské společnosti poskytující podporu. Do programování a monitorování humanitární pomoci EU a členských států by měly být spolu s organizacemi občanské společnosti přímo zapojeny nevládní organizace, které působí v této sféře činnosti.

    3.

    Dát uprchlíkům vyhlídky do budoucna. Výbor požaduje, aby uprchlíci požívali stejných práv jako občané EU, pokud jde o zdravotní péči a přístup na trh práce (uznávání kvalifikací, přístup ke službám agentur práce, k jazykovým kurzům a k systémům zdravotní péče a vzdělávacím systémům), neboť oboje má stěžejní význam pro to, aby se zamezilo nárůstu chudoby mezi uprchlíky. Sociální partneři mohou prostřednictvím kolektivního vyjednávání a opatření ad hoc pomoci integrovat pracovníky a předcházet tomu, aby se stali oběťmi vykořisťování a sociálního dumpingu. Výbor klade mimořádný důraz na úlohu organizací občanské společnosti, co se týče ochrany a reintegrace často opomíjených zranitelných skupin: nezletilých bez doprovodu, dětí odloučených od rodin a dětí, jež byly v ústavní péči, osob se zdravotním postižením, romských menšin a obětí sexuálního násilí.

    4.

    Obnova. Má-li se zabránit úplnému zničení ukrajinské ekonomiky, je zapotřebí okamžitá evropská a mezinárodní finanční pomoc. Je třeba poskytnout finanční podporu malým a středním podnikům, ukrajinským zemědělcům pro příští sklizeň a ukrajinské občanské společnosti, včetně organizací zaměstnavatelů a odborů, a to s cílem zachovat jejich plnou funkčnost v časech války. Obnova Ukrajiny se musí opírat o inovace. Aby se zajistilo, že bude možné realizovat reformy právního státu, boj proti korupci a ekologickou a digitální transformaci, je zapotřebí intenzivně zapojit organizace občanské společnosti.

    5.

    Hospodářské vyústění. Válka by neměla podrývat politiky provádění politik ekologické transformace v EU. Výbor vyzývá členské státy a orgány EU, aby podnikly nezbytná opatření s cílem omezit nadměrné spekulace s komoditami, zvýšit transparentnost trhu a dočasně odstranit všechny překážky bránící dovozu zemědělského zboží, aby byla zmírněna krize týkající se cen potravin. Upozorňuje, že ani nástroj NextGenerationEU, jeho složka, kterou představuje fond na podporu oživení a odolnosti, ani flexibilita v rámci stávajícího víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027 nejsou dostatečné k tomu, aby plně pokryly finanční potřeby vzniklé v důsledku války na Ukrajině.

    6.

    Úloha občanské společnosti. Dlouhá historie vazeb mezi Evropským hospodářským a sociálním výborem a ukrajinskými organizacemi občanské společnosti je velmi důležitá pro to, aby kanály pro komunikaci s nimi zůstaly otevřené a aby jim byla umožněna účast na procesu integrace do EU. Výbor vyzývá členské státy, aby výrazně posílily budování kapacit a organizační a finanční podporu pro ukrajinské organizace občanské společnosti. Vybízí k navazování partnerství mezi mládežnickými organizacemi z EU a z Ukrajiny a navrhuje uspořádat akci zaměřenou na aktivismus mladých lidí a jeho úlohu v budoucí obnově Ukrajiny. EHSV sám se zavazuje, že posílí spolupráci a výměnu s ukrajinskými organizacemi občanské společnosti a že bude i nadále prosazovat zachování solidarity a velkorysosti EU vůči Ukrajině. Za tímto účelem uspořádá 19. července v Krakově akci za účasti občanské společnosti Ukrajiny a EU.

    EHSV rovněž zdůrazňuje, že zbývající nezávislé organizace občanské společnosti v Rusku nesmí být ponechány svému osudu.

    EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ A SOCIÁLNÍ VÝBOR (EHSV)

    1.

    		 stojí solidárně za ukrajinským lidem a znovu důrazně odsuzuje neodůvodněnou a ničím nevyprovokovanou agresi vůči Ukrajině, kterou zahájila Ruská federace pod vedením prezidenta Vladimira Putina, a upozorňuje na své předchozí usnesení Válka na Ukrajině a její hospodářský, sociální a environmentální dopad (1) přijaté dne 24. března 2022;

    2.

    		 zdůrazňuje, že tato tragická válka na evropské půdě, která již trvá téměř čtyři měsíce, si vyžádala velmi vysoké ztráty na životech, včetně civilistů, a přinesla masivní destrukci a utrpení. Zvýšila také celosvětovou míru chudoby a způsobila nevyčíslitelné sociální, hospodářské a environmentální škody a nebývalou vlnu uprchlíků a vysídlených osob. Vyzývá k dodržování mezinárodního humanitárního práva a k náležitému zaznamenání, vyšetření a stíhání válečných zločinů, které útočníci páchají v ukrajinských městech a vesnicích;

    3.

    		 vyzývá všechny strany k okamžitému příměří, opakuje, že prvořadá je diplomacie, a zdůrazňuje, že na všech úrovních politické diskuse by prioritou mělo být hledání mírotvorného přístupu, jenž spočívá v zachování míru, a vyjednávání, přičemž požaduje úplné stažení ruských jednotek z Ukrajiny. Naléhá na EU, aby pokračovala v poskytování pomoci Ukrajině a jejímu lidu, jak činí již od prvního dne války. Vyzývá k podrobnému sledování hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů sankcí, které jsou reakcí na ruskou vojenskou agresi;

    4.

    		 konstatuje, že válka na východní hranici EU je v rozporu s dějinami, filozofií a identitou Unie. Zdůrazňuje, že důsledky války představují hrozbu pro hodnoty EU, pro svobodu a práva občanů Unie a dalších obyvatel a pro evropský model sociálně tržního hospodářství. Podotýká, že mír a prosperita jsou základními pilíři Evropské unie a že organizace občanské společnosti hrály v posledních desetiletích klíčovou úlohu, pokud jde o aktivní podporu a prosazování kultury míru na evropském kontinentu, o přispívání k této kultuře a o její zachování;

    5.

    		 zdůrazňuje, že Ruské federaci a jejím současným zástupcům musí být pozastaveno členství v mezinárodních orgánech a organizacích, počínaje těmi, které se zaměřují na zachování míru, ochranu lidských práv a zajištění udržitelného rozvoje a bezpečného životního prostředí;

    Humanitární situace

    6.

    		 konstatuje, že od chvíle, kdy Rusko rozpoutalo válku, z Ukrajiny uprchlo více než 6,8 milionu lidí (2), což znamená, že jde o nejrychleji eskalující uprchlickou krizi od druhé světové války. Dodává, že osm milionů lidí bylo vysídleno vnitřně v rámci Ukrajiny (3), a tudíž že své domovy byla nucena opustit zhruba třetina obyvatel této země;

    7.

    		 uznává, že evropské země, konkrétně Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Česká republika, Slovensko a Moldavsko (4), byly přílivem ukrajinských uprchlíků silně zasaženy a že tyto země, a zejména jejich organizace občanské společnosti, reagovaly pohotově a účinně a spustily nebývalou dobrovolnou mobilizaci občanů na místní úrovni;

    8.

    		 zdůrazňuje, že finanční prostředky EU na humanitární pomoc musí být navýšeny a měly by být vypláceny zejména na regionální a místní úrovni a přímo podporovat a zahrnovat organizace občanské společnosti, které se aktivně podílejí na socioekonomické integraci uprchlíků;

    9.

    		 vyzývá členské státy a regiony EU a organizace občanské společnosti, aby co nejrychleji a nejefektivněji využily možnosti pomoci ukrajinským uprchlíkům, jež přináší návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Akci v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě (CARE), který dne 8. března 2022 předložila Evropská komise, a také změna nařízení REACT-EU, kterou Komise navrhla dne 23. března 2022. Zdůrazňuje, že tuto pomoc by měly distribuovat především organizace občanské společnosti, včetně nevládních organizací, které působí v této sféře činnosti, a že by organizace občanské společnosti měly být rovněž přímo zapojeny do organizace a monitorování humanitární pomoci EU a členských států;

    10.

    		 doporučuje provést – při dodržování zásad právního státu – změnu zamýšleného použití úspor z víceletého finančního rámce na období 2014–2021 a nástroje REACT-EU tak, aby bylo možné tyto úspory promptně a pružně přesměrovat a využít je k pomoci uprchlíkům, a vybízí k tomu, aby byl pro tento účel zřízen zvláštní fond, a to pro případ, že by prostředky, které jsou momentálně k dispozici, nepostačovaly na přijímání a sociální integraci uprchlíků a jejich začlenění na trh práce, včetně pečovatelských služeb, bydlení, potravin, materiální pomoci, programů odborné přípravy a veřejných služeb zaměstnanosti;

    11.

    		 zdůrazňuje, že evropská reakce na krizi COVID-19 vzbudila v evropských občanech pocit, že je EU chrání a dává jim nové vyhlídky, zejména vytvořením programu SURE a nástroje NextGenerationEU (NGEU). Podtrhuje skutečnost, že ani NGEU, jeho složka, kterou představuje fond na podporu oživení a odolnosti, ani flexibilita v rámci stávajícího víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027 nejsou dostatečné k tomu, aby plně pokryly finanční potřeby vzniklé v důsledku války na Ukrajině. Konstatuje, že z hlediska rozsahu nebyly tyto nástroje navrženy tak, aby řešily nové výzvy vyplývající z ruské agrese a invaze a současně zachovávaly investice do programů a politik EU, včetně důležitých priorit, jako je spravedlivá ekologická a digitální transformace;

    12.

    		 podotýká, že je naléhavě nutné zlepšit mapování situace a koordinaci mezi všemi zúčastněnými stranami zapojenými do humanitární a lékařské pomoci, aby se zajistilo, že se všem, kdo trpí válkou, dostane pomoci rychle a účinně;

    13.

    		 zdůrazňuje, že je třeba provádět monitorovací opatření a činnosti v různých oblastech, jako je např. dodržování lidských práv a dokumentace válečných zločinů, a vítá skutečnost, že Evropská unie, Spojené státy a Spojené království zřídily Poradní skupinu pro boj proti trestným činům krutého zacházení (Atrocity Crimes Advisory Group – ACA);

    14.

    		 zdůrazňuje, že přístup k veřejnému systému zdravotní péče by měl být uprchlíkům z Ukrajiny poskytován na stejném základě jako občanům EU, a to i pokud jde o základní pomoc v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, nouzovou antikoncepci a péči v oblasti umělého přerušení těhotenství a porodnickou péči pro oběti znásilnění;

    15.

    		 vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost situaci ukrajinských nezletilých bez doprovodu, dětí odloučených od rodin a dětí, jež byly na Ukrajině v ústavní péči, a zajistily pokrytí jejich okamžitých potřeb, jejich náležitou identifikaci a sledování a aby také zajistily výměnu údajů mezi členskými státy za účelem sloučení těchto dětí s jejich rodinami nebo jejich pozdějšího opětovného začlenění do ukrajinské společnosti, a to se zárukou jejich ochrany, aby se nestaly obětmi zneužívání a obchodování s lidmi;

    16.

    		 zdůrazňuje otřesnou situaci osob se zdravotním postižením, které se pokoušejí opustit válečné zóny na Ukrajině nebo které se jako uprchlíci v hostitelských zemích potýkají se značnými výzvami. Trvá na tom, aby se všem uprchlíkům dostalo rovného zacházení, bez ohledu na jejich etnický původ, státní příslušnost či postižení. Osobám se zdravotním postižením je pak třeba zajistit plnou podporu, aby se mohly zařídit tak, že nebudou závislé na pomoci druhých, a neměly by být nuceny, aby v hostitelské zemi pobývaly ve specializovaném zařízení;

    17.

    		 zdůrazňuje, že pro integraci a snížení míry chudoby má zásadní význam účast na trhu práce. Upozorňuje, že uprchlíkům přicházejícím z Ukrajiny hrozí, že budou nejméně chráněni, budou dostávat nejnižší mzdu, budou mít nižší pracovní zařazení, než jaké by odpovídalo jejich kvalifikaci, a budou nejzranitelnějšími skupinami na trhu práce – bez sociální ochrany či svobody sdružování a práv pracovníků. V tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba náležitě řešit případy nerovných pracovních podmínek a zajistit, aby pracovníci požívali stejných práv jako občané EU a nebyli oběťmi vykořisťování a sociálního dumpingu. Vyzývá k vypracování střednědobých a dlouhodobých strategií zaměřených na Ukrajince, kteří si přejí v hostitelské zemi zůstat, s cílem plně je začlenit na trhy práce EU;

    18.

    		 vyzdvihuje zásadní úlohu, kterou mohou hrát sociální partneři prostřednictvím kolektivního vyjednávání a opatření a dohod ad hoc, pokud jde o usnadnění začlenění pracovníků pocházejících z Ukrajiny na trh práce EU. Poukazuje na to, že agentury práce by měly podporovat uprchlíky tím, že jim budou poskytovat kompletní nabídku svých služeb, včetně poradenství, přípravy profilů uchazečů o zaměstnání, zprostředkování zaměstnání a poskytování podpůrných nástrojů, a vyzývá členské státy, aby zřídily nebo podporovaly služby, které zprostředkovávají kontakty mezi uprchlíky a potenciálními zaměstnavateli;

    19.

    		 zdůrazňuje, že základním předpokladem pro to, aby uprchlíci z Ukrajiny byli začleněni na trh práce hostitelských zemí a aby se zabránilo nejistým pracovním podmínkám, je uznávání kvalifikací, a trvá na tom, aby byla vytvořena účinná pravidla a pokyny pro rychlé, ale kvalitní uznávání kvalifikací, přístup k jazykovým kurzům a přístup mladých lidí prchajících z Ukrajiny ke vzdělávání a odborné přípravě;

    20.

    		 zdůrazňuje, že musí být přijata veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby dospělí i děti hledající útočiště v EU mohli pokračovat ve svém vzdělávání, a podtrhuje, že na úrovni škol je třeba věnovat zvláštní pozornost nejen překonávání jazykových bariér, ale také správnému přístupu k příznakům traumatu, které by mohly mít dlouhodobé negativní důsledky;

    21.

    		 zdůrazňuje, že uprchlíkům z Ukrajiny musí být poskytnut stejný přístup k systémům sociálního zabezpečení a veřejným sociálním službám jako občanům EU;

    Obnova Ukrajiny a její vyhlídky na členství v EU

    22.

    		 vítá zřízení mezinárodní „platformy pro obnovu Ukrajiny“, o němž hovoří sdělení Komise Pomoc Ukrajině a její obnova, a vedoucí úlohu EU při mobilizaci mezinárodní pomoci Ukrajině;

    23.

    		 vyzývá Evropskou unii, aby poskytla prostředky pro nouzové financování ukrajinských malých a středních podniků, jehož prvořadým účelem by mělo být zachování těchto podniků a poté podpora jejich růstu. Dalším zásadním cílem úsilí EU na Ukrajině by mělo být zabránit úplnému zničení ukrajinské ekonomiky;

    24.

    		 zdůrazňuje, že obnova Ukrajiny, která proběhne po skončení války, bude jednorázovým procesem, jenž by měl vést k rozvoji silnější občanské společnosti a nového hospodářství na základě nejnovějších zelených a digitálních technologií, přičemž by se rovněž opíral o inovace;

    25.

    		 trvá však na tom, že reformy právního státu, boj proti korupci a ekologickou a digitální transformaci, na něž je kladen důraz, nelze realizovat bez skutečného zapojení občanské společnosti, a vyzývá k tomu, aby byly do úsilí o obnovu – mimo jiné i do plánování a provádění mechanismu pro obnovu Ukrajiny (Rebuild Ukraine) – intenzivně zapojeny organizace občanské společnosti, neboť právě ony mohou nejlépe vyjádřit potřeby ukrajinských občanů a pomoci při sledování úsilí o obnovu a sbližování právních předpisů s právními předpisy EU;

    26.

    		 zdůrazňuje, že konflikt na Ukrajině a jeho důsledky by neměly podrývat politiky ekologické transformace v EU, ale spíše urychlit jejich provádění;

    27.

    		 naléhavě vyzývá Radu a Parlament, aby zvážily možnost využívat zařízení pro skladování plynu v sousedních třetích zemích, což bude mít přidanou hodnotu, pokud jde o zajištění bezpečnosti dodávek, zejména na Ukrajině;

    28.

    		 upozorňuje na celosvětovou krizi týkající se cen potravin, kterou válka na Ukrajině prohlubuje, a vyzývá členské státy a orgány EU, aby podnikly nezbytná opatření s cílem omezit nadměrné spekulace s komoditami a zvýšit transparentnost trhu;

    29.

    		 zdůrazňuje, že je třeba přijmout opatření neprodleně, aby pro ukrajinské zemědělce znamenala podporu již pro příští sklizeň. Vyzývá rovněž k okamžitému dočasnému odstranění všech administrativních i fyzických překážek, jež brání pohybu zemědělského zboží. Účelem tohoto opatření je rychle zvýšit objem dovozu na vnitřní trh EU i do dalších částí světa, jako je Afrika, v odvětvích, v nichž má Ukrajina ještě stále vývozní kapacitu. Vyzývá k urychlenému znovuotevření ukrajinských přístavů a k odminování této oblasti pod záštitou OSN s cílem umožnit vývoz zemědělských produktů, jako je kukuřice, slunečnicový olej, slunečnicová semena, sójové boby a med;

    30.

    		 vyzývá Evropskou radu, aby Ukrajině na svém zasedání v červnu 2022 udělila status kandidátské země pro členství v EU;

    31.

    		 podporuje přistoupení Ukrajiny k EU na základě zásluh a v souladu s dohodnutými normami pro přistoupení k Unii. Požaduje tedy, aby byla v nadcházejících letech náležitě upravena politika soudržnosti a její finanční nástroje tak, aby umožňovaly řešit výzvy spojené s poválečnou obnovou této země, přičemž tato opatření nesmějí být na úkor procesu přistoupení probíhajícího se zeměmi západního Balkánu (5). Vyzývá k důkladné analýze hospodářského a sociálního potenciálu integrace Ukrajiny do jednotného trhu;

    32.

    		 EU může zavést postupné kroky, pokud jde o plnění acquis Společenství, přičemž však musí být zachovány normy pro členství. Zdůrazňuje, že v případě jakékoli vojenské agrese musí pravidlem v oblasti politiky rozšíření zůstat jednota mezi členskými státy Unie. Vybízí k prozkoumání dalších způsobů, jak by se země, které nejsou členy EU, mohly připojit k evropské hospodářské, sociální a bezpečnostní architektuře. Podotýká však, že tato partnerství nebo přidružení by neměla být považována za alternativu k členství v EU;

    Podpora organizací občanské společnosti

    33.

    		 vyzdvihuje úlohu Evropského hospodářského a sociálního výboru, co se týče úzké spolupráce s ukrajinskými organizacemi občanské společnosti a toho, aby kanály pro komunikaci s nimi zůstaly otevřené. Výbor tuto roli sehrává díky své dlouhé historii dvoustranných kontaktů mezi EU a ukrajinskou občanskou společností. V tomto ohledu podtrhuje úspěchy zavedených mechanismů, zejména Platformy občanské společnosti EU–Ukrajina a domácích poradních skupin EU a Ukrajiny, které byly zřízeny v rámci dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou. Vyzývá EU, aby podporovala zapojení ukrajinských organizací občanské společnosti do sítí organizací občanské společnosti v EU;

    34.

    		 zdůrazňuje, že je třeba zahájit proces budování kapacit ukrajinských organizací občanské společnosti s cílem umožnit jejich účast na procesu integrace do EU a umožnit jim tento proces utvářet a monitorovat;

    35.

    		 zdůrazňuje, že je třeba posílit podporu ukrajinské občanské společnosti – včetně organizací zaměstnavatelů a odborů – prostřednictvím zvláštních fondů EU, a to s cílem zachovat její plnou funkčnost v časech války. Varuje před pokusy využít válku jako záminku pro opatření zaměřená na snížení úrovně ochrany práv pracovníků a sociální ochrany, což zhorší negativní hospodářské a sociální důsledky války;

    36.

    		 vyzdvihuje úlohu, kterou hrají evropské organizace občanské společnosti, jež aktivně hledají mírová řešení a zabývají se různými dopady ukrajinské krize ze sociálního, humanitárního, hospodářského a politického hlediska, a zdůrazňuje, že je důležité poskytnout jim komplexní podporu a pomoc prostřednictvím programů financovaných EU a zvláště navržených za tímto účelem;

    37.

    		 oceňuje příspěvek organizací občanské společnosti v členských státech EU k poskytování pomoci uprchlíkům z této země, jenž jde nad rámec pomoci, kterou poskytují příslušné veřejné orgány, a vyzývá členské státy, aby výrazně posílily organizační a finanční podporu, kterou těmto organizacím poskytují, mj. z fondů EU;

    38.

    		 doporučuje zahrnout mladé lidi prchající z Ukrajiny do univerzitních výměnných programů EU a zdůrazňuje, že je důležité mobilizovat mladé Evropany podporující evropské hodnoty a posílit jejich kapacitu. Vybízí k navazování partnerství mezi národními radami mládeže zemí EU a ukrajinskou národní radou mládeže a také k výměnám mezi EU a mladými lidmi z Ukrajiny a mládežnickými organizacemi. V rámci spolupráce by mohla být uspořádána akce zaměřená na aktivismus mladých lidí a jeho úlohu v budoucí obnově Ukrajiny;

    39.

    		 vyzývá k podpoře potravinových bank, které hrají stěžejní úlohu při překonávání výzev a překážek v souvislosti s poskytováním potravinových darů, neboť potravinová pomoc se stala zásadním faktorem uspokojování mimořádných potřeb ukrajinského obyvatelstva a uprchlíků z Ukrajiny;

    40.

    		 zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v mezinárodní podpoře organizací občanské společnosti, které pocházejí z Ukrajiny a dalších zemí a bojují za ochranu životního prostředí, a uznává, že konflikt na Ukrajině bude mít na životní prostředí vážný dopad;

    41.

    		 zdůrazňuje, že je třeba posílit podporu kvalitních nezávislých sdělovacích prostředků a ověřovatelů faktů, a to i v sousedství EU, neboť mají zásadní význam pro posílení odolnosti vůči propagandě a dezinformacím. Vyzývá EU, aby vedla důraznější kampaň proti propagandě, a to zejména ve třetích zemích v Africe a Asii, a bojovala tak proti dezinformační válce;

    42.

    		 je hluboce znepokojen situací nezávislé občanské společnosti v Rusku i situací sdělovacích prostředků a novinářů, kteří ruským občanům poskytují alternativní zdroje informací a bojují tak proti ruské propagandě. Vyzývá EU k podpoře organizací občanské společnosti a jednotlivců, kteří chtějí pokračovat ve své činnosti v Rusku, a k udělení humanitárních víz aktivistům občanské společnosti, kteří chtějí tuto zemi opustit. Poukazuje na to, že řada ruských organizací pomáhá Ukrajincům vysídleným v Rusku dostat se do EU nebo do západních částí Ukrajiny a že tyto organizace potřebují zvláštní podporu při získávání víz pro ukrajinské uprchlíky, kteří by chtěli Rusko opustit;

    43.

    		 zavazuje se, že posílí spolupráci a výměnu s ukrajinskými organizacemi občanské společnosti a že bude i nadále prosazovat zachování solidarity a velkorysosti EU vůči Ukrajině, a je připraven poskytnout orgánům EU a Ukrajiny své odborné znalosti, pokud jde o upevňování sociálního a občanského dialogu. EHSV za tímto účelem uspořádá 19. července v Krakově akci za účasti občanské společnosti Ukrajiny a EU.

    V Bruselu dne 16. června 2022.

    Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

    Christa SCHWENG

    (1)  Úř. věst. C 290, 29.7.2022, s. 1.

    (2)  Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) – 31. května.

    (3)  UNHCR – 23. května.

    (4)  UNHCR – 31. května.

    (5)  Usnesení Evropského a hospodářského výboru Válka na Ukrajině a její hospodářský, sociální a environmentální dopad | Evropský hospodářský a sociální výbor (europa.eu) (Úř. věst. C 290, 29.7.2022, s. 1).

    Top