15.1.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 12/48

Zpravodaj:

pan Andrzej Adamczyk

1.1

EHSV by měl aktivně prosazovat politickou, sociální a hospodářskou konsolidaci na Ukrajině, včetně mírového řešení stávajícího konfliktu v Doněcké a Luhanské oblasti. Činnost EHSV na Ukrajině bude podporovat proces demokratizace, územní celistvost a sociální a občanský dialog všech zainteresovaných stran, jež mají veřejnou legitimitu a reprezentativnost.

1.2

EHSV má v úmyslu přizvat ke spolupráci rozsáhlé spektrum ukrajinské občanské společnosti a zahrnout do ní i ty, kdo si vůči nedávné politické transformaci a sbližování s EU uchovávají nedůvěřivý či odmítavý postoj.

1.3

Doporučuje se také dále rozvíjet dvoustrannou spolupráci mezi partnerskými organizacemi v EU a na Ukrajině a zaměřit se při tom obzvláště na budování kapacit, osvědčené postupy a posílení sociálního a občanského dialogu.

1.4

V souladu s ustanoveními dohody o přidružení by EHSV měl napomoci k vytvoření společné platformy občanské společnosti, již budou tvořit členové EHSV a zástupci ukrajinské občanské společnosti. Podobný orgán bude zřízen i podle ustanovení prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, aby byl splněn požadavek vytvoření monitorovacího mechanismu pro občanskou společnost. Oba orgány by měly co nejtěsněji spolupracovat.

1.5

EHSV bude vyvíjet informační činnost ohledně důsledků provádění dohody o přidružení na Ukrajině, a také ohledně evropské integrace, institucí a acquis communautaire.

1.6

Jakmile to bude technicky možné, měla by být zrušena vízová povinnost pro ukrajinské občany, čímž se podpoří navazování mezilidských kontaktů a budování důvěry.

1.7

Do agendy EU by měla být formálně zahrnuta evropská perspektiva Ukrajiny.

2.1

Na počátku dramatických událostí, jež v uplynulých měsících otřásly Ukrajinou, byla reakce veřejnosti na to, že se vláda rozhodla přerušit přípravy na podepsání dohody o přidružení v rámci Východního partnerství.

2.2

Vedle uzavření dvoustranných dohod o přidružení, jež nahradí dohody o partnerství a spolupráci, je cílem dvoustranné úrovně Východního partnerství rovněž usnadnit bezvízové režimy a rozvíjet odvětvovou spolupráci, jakož i poskytnout partnerským zemím možnost, aby se zapojily do unijních programů a činnosti unijních agentur. Patří sem také program komplexního budování institucí, což je nástroj určený k posílení administrativní kapacity partnerských zemí, aby mohly provádět reformy a ustanovení dohod o přidružení. Mnohostranný rozměr Východního partnerství se opírá o čtyři mnohostranné platformy (demokracie, řádná správa věcí veřejných a stabilita; hospodářská integrace a konvergence s politikami EU; zabezpečení dodávek energie; mezilidské kontakty) zaměřené na podporu spolupráce mezi EU a partnerskými zeměmi a mezi partnerskými zeměmi navzájem.

2.3

Jednou z priorit Východního partnerství je zapojit do jeho provádění organizovanou občanskou společnost, a to jak v partnerských zemích, tak v EU. Pro tento účel bylo v listopadu 2009 za spoluúčasti EHSV zřízeno Fórum občanské společnosti Východního partnerství.

2.4

Politika Východního partnerství se však nyní ocitla na rozcestí v důsledku nečekané změny směru angažovanosti některých zemí a dramatických událostí na Ukrajině. Potíže, na něž Východní partnerství v uplynulém roce naráželo v zemích, jež doposud nejvíce pokročily na cestě k podepsání dohod o přidružení, byly z velké části způsobeny postupem Ruska, které se snaží zabránit sblížení partnerských zemí s EU.

2.4.1

Ačkoli byla jednání s Arménií o dohodě o přidružení včetně prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu dovedena do konce, nebylo možné tyto dokumenty parafovat, protože Arménie v září 2013 oznámila svůj úmysl vstoupit do euroasijské celní unie, k jejímuž vytvoření dalo podnět Rusko.

2.4.2

Gruzie si přes ruský nátlak a ztrátu dvou provincií (Abcházie a Jižní Osetie), jež má teď pod kontrolou Rusko, neochvějně udržuje proevropský kurz a v listopadu 2013 parafovala na summitu Východního partnerství ve Vilniusu dohodu o přidružení včetně prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu a v červnu 2014 je pak podepsala.

2.4.3

Moldavsko, které rovněž podepsalo dohodu o přidružení parafovanou ve Vilniusu, je také pod tlakem Ruska ovládajícího nyní region Podněstří, v němž rozmístilo své ozbrojené síly. Rusko podpořilo i uspořádání nelegálního referenda v jiné moldavské autonomní oblasti – Gagauzsku, jež se vyslovilo pro vstup do euroasijské celní unie.

2.4.4

Podmínkou pro zahájení jednání o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu je členství ve WTO, proto o této dohodě nemohou začít jednat Ázerbájdžán a Bělorusko, které členy WTO nejsou. Kromě toho zůstává dvoustranná politika EU ve vztahu k Bělorusku na úrovni kritického dialogu, protože tato země vykazuje vážný demokratický deficit.

2.4.5

Ukrajina, která je po Rusku největší a nejvýznamnější postsovětskou zemí a v důsledku svého proevropského obratu po ruské anexi ztratila kontrolu nad Krymem a Sevastopolem, čelí dalším sabotážním a podvratným akcím ze strany Ruska. Ruské kroky jsou zvlášť závažným případem cizího vměšování, jež nejen ohrožuje územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny, ale má také mimořádně ničivý dopad na občanskou společnost a její organizace. Tyto činy představují nejen jasné porušení mezinárodního práva, ale odporují rovněž dvěma zásadám, jež jsou základem mírových vztahů mezi nezávislými státy – zaprvé, že hranice nelze měnit silou, a zadruhé, že národy mohou svrchovaně rozhodnout o své budoucnosti bez vnějších zásahů.

3.1

Oranžová revoluce z roku 2004 přispěla k rozsáhlé demokratizaci a k nastolení právního státu na Ukrajině – alespoň na určitou dobu – a k dodnes trvající svobodě sdělovacích prostředků. To vše bylo doprovázeno budováním užších vztahů s EU.

3.1.1

V roce 2005 byl v rámci dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Ukrajinou z roku 1998 přijat akční plán EU-Ukrajina a v roce 2007 se začalo jednat o dohodě o přidružení. Zavedením politiky Východního partnerství v květnu 2009 dostala tato spolupráce nový impuls.

3.1.2

Díky tomuto sblížení a navázání skutečné spolupráce v mnoha oblastech, jakož i všeobecnému entuziasmu po oranžové revoluci dospěla významná část občanů i řada organizací občanské společnosti k názoru, že budoucí členství Ukrajiny v EU je samozřejmá a předem daná věc a že to závisí pouze na harmonogramu a rychlosti transformace a přizpůsobování evropským normám.

3.1.3

Východní partnerství Ukrajině nepřineslo očekávanou dlouhodobou perspektivu přistoupení k EU, což příznivcům proevropské orientace přivodilo zklamání a frustraci, které ještě více prohloubilo postupné rušení demokratických výdobytků oranžové revoluce, zhoršující se hospodářská situace a rostoucí sociální problémy.

3.1.4

Frustrace veřejnosti, jež se projevila apatií organizací občanské společnosti, se prohlubovala s přiostřujícím se konfliktem mezi čelními představiteli oranžové revoluce – prezidentem Viktorem Juščenkem a předsedkyní vlády Julijí Tymošenkovou. Tento konflikt někdy ochromoval rozhodovací proces z důvodu nefunkčních řešení obsažených v ukrajinské ústavě. Situaci ještě zhoršoval souběh celosvětové hospodářské krize a neúčinné politiky prezidenta Janukovyče, který byl zvolen v roce 2010.

3.2

EHSV již dlouhou dobu vede aktivní politiku spolupráce s Ukrajinou. V důsledku zhoršující se politické a sociální situace a zklamání partnerských organizací z absence vyhlídek na členství v EU však v těchto vztazích došlo v letech 2011–2012 k určité stagnaci, kdy ochabla aktivita na ukrajinské straně a nebyl zde zájem navazovat kontakty.

3.3

Parafování dohody o přidružení v prosinci 2012 a intenzivní snahy a jednání, jejichž cílem bylo dosáhnout podepsání této dohody na summitu Východního partnerství ve Vilniusu v listopadu 2013, vrátily našim ukrajinským partnerům chuť ke spolupráci a oživily čilé kontakty s EHSV.

3.4

V jejich průběhu se však ukázalo, že sociální partneři – jak zaměstnavatelé, tak odborové svazy – se v otázce podepsání dohody o přidružení rozcházejí. Značně různorodé nevládní organizace a představitelé jiných zájmů naopak zaujímali poměrně jednotný proevropský postoj.

3.5

Ať už byly jejich názory a očekávání ohledně výsledku jednání směřujících k podepsání dohody o přidružení jakékoliv, organizace občanské společnosti i vládní představitele překvapilo, že ukrajinská vláda a prezidentský úřad přerušily jednání a přípravy na podepsání této dohody.

3.6

Skutečnost, že jednání byla přerušena nenadále, bez zjevné příčiny a jen několik dní před summitem ve Vilniusu, a stejně překvapivý návrh ukrajinské vlády, aby další jednání s EU probíhala za účasti Ruska, vedly k rychlé mobilizaci ukrajinské občanské společnosti, která dala jednoznačně najevo své mínění a vyslovila se pro proevropský kurz Ukrajiny.

3.7

Euromajdan byl zřejmě historicky největší a nejdelší demonstrací na podporu evropské integrace, jež byla vedena s maximálním nasazením. V pozdější fázi se k demonstrantům přidaly síly, jež vznesly i politické požadavky na změnu režimu. Ten reagoval prudkými represáliemi, které si vyžádaly oběti na životech. Demonstrace přinesly politické změny, které se staly záminkou k vyprovokování dalších dramatických a tragických událostí.

3.8

Po úspěšném uskutečnění prezidentských voleb je nyní zřejmé, že navazování těsných vztahů s EU se stává jednou z priorit nové administrativy. Tuto změnu kurzu je nutné vnímat jako obrovský úspěch Euromajdanu a ukrajinské občanské společnosti. Teprve se ukáže, zda se celková situace na celém území Ukrajiny stabilizuje a zda tato politická transformace přinese organizacím občanské společnosti prospěch.

3.9

Jaký postoj k těmto politickým změnám zaujímá občanská společnost na východě Ukrajiny, to zůstane nejasné, dokud v tomto regionu budou operovat ozbrojení žoldnéři a guerillové jednotky a dokud bude ohrožena svoboda projevu. Je ovšem třeba poukázat na to, že východní část země byla na Euromajdanu výrazně zastoupena.

4.1

Dohoda o přidružení mezi EU a Ukrajinou představuje dohodu nové generace, která byla vypracována ve prospěch zemí spolupracujících v rámci Východního partnerství, stanoví rozvoj spolupráce a obsahuje závazná pravidla pro téměř všechny oblasti. V této dohodě je popsán plán reforem pro Ukrajinu založený na celkové harmonizaci ukrajinských právních předpisů s normami EU.

4.2

Kromě prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, což je obchodní dohoda se značným dopadem na normy a právní předpisy, jsou hlavní oblasti spolupráce tyto: soudnictví, právní stát, boj proti korupci a organizované trestné činnosti, zahraniční politika a bezpečnost, reforma veřejné správy, zaměstnanost, sociální politika, rovná práva a příležitosti, ochrana spotřebitele, průmyslová politika a podnikání, energetika, doprava a životní prostředí. Při provádění dohody o přidružení a prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu bude Ukrajina muset harmonizovat své vnitrostátní právní předpisy se zhruba 85 % acquis communautaire v oblasti obchodu a hospodářství.

4.3

Dohoda o přidružení byla podepsána 27. června 2014 a následně byla 16. září ratifikována Evropským parlamentem a Nejvyšší radou Ukrajiny, díky čemuž může být prozatímně používána do té doby, než ji ratifikuje všech 28 členských států EU. Provedení té části dohody, jež se týká prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, se však odkládá na konec příštího roku, EU ovšem bude u zboží pocházejícího z Ukrajiny i nadále uplatňovat volnější obchodní pravidla.

4.3.1

V rámci provádění dohody má být zřízena platforma občanské společnosti jakožto společné fórum pro výměnu názorů, již budou tvořit členové EHSV a zástupci organizované občanské společnosti na Ukrajině. Vzhledem k tomu, že dohoda o přidružení pokrývá široké spektrum otázek, by v této platformě měla být zastoupena pokud možno celá občanská společnost a měla by sdružovat jak představitele sociálních partnerů, tak různých jiných zájmů.

4.3.2

Vedle toho, že má tato platforma fungovat jako fórum pro výměnu informací a diskusi, je jejím hlavním účelem monitorovat provádění dohody o přidružení a prezentovat postoje a návrhy organizované občanské společnosti.

4.3.3

Platforma občanské společnosti si sama stanoví svůj jednací řád. V současnosti probíhají jednání mezi zástupci EHSV a ukrajinskou stranou ohledně postupu při vytváření tohoto orgánu a jeho složení. Mají být přijaty tyto základní zásady:

4.3.4

Také prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu stanoví vytvoření monitorovacího mechanismu pro občanskou společnost, a to do jednoho roku od jejího vstupu v platnost. Orgán vytvořený za tímto účelem by měl co nejtěsněji spolupracovat s platformou občanské společnosti.

5.1

EHSV by měl aktivně prosazovat politickou, sociální a hospodářskou konsolidaci na Ukrajině, včetně mírového řešení stávajícího konfliktu v Doněcké a Luhanské oblasti. Jakmile se situace na Ukrajině stabilizuje a bude odvráceno nebezpečí vnějšího zásahu a bojů vyprovokovaných ozbrojenými oddíly, vykrystalizuje rovněž situace organizované občanské společnosti jak v rámci jednotlivých organizací, tak i ve vztahu k evropským ambicím Ukrajiny.

5.1.1

Ukrajina momentálně prochází rozsáhlou politickou transformací a také ústavní reformou, jež se mohou ukázat hlubší než změny, k nimž došlo po oranžové revoluci. Může to mít za následek restrukturalizaci a změnu statusu ukrajinských institucí a postupů jak v rámci sociálního dialogu, tak v rámci dialogu mezi orgány a občanskou společností. Tomuto procesu by měly napomoci změny v ukrajinských právních předpisech tak, aby vznikly inkluzívnější instituce sociálního a občanského dialogu pro skutečné a nezávislé organizace. EHSV bude sledovat vývoj situace a postoj, který k těmto změnám zaujmou naše partnerské organizace.

5.1.2

Před začátkem Euromajdanu i během demonstrací byla zpochybněna autenticita a nezávislost některých našich partnerských organizací. Odstartovalo to proces změn ve způsobu fungování některých organizací, který může těmto organizacím navrátit důvěru veřejnosti, pokud nezůstane na povrchu. Zejména některé odborové svazy a organizace zaměstnavatelů byly veřejností a nevládními organizacemi vnímány jako součást establishmentu a odpíralo se jim právo na místo v občanské společnosti.

5.1.3

EHSV je připraven zintenzivnit své dvoustranné kontakty s partnerskými organizacemi na Ukrajině i v Rusku, aby tak přispěl k lepšímu propojení jejich občanských společností s cílem normalizovat vzájemné vztahy obou zemí.

5.2

Činnost EHSV na Ukrajině se bude opírat o zásadu podpory demokratizace této země, její územní celistvosti a občanského a sociálního dialogu všech zainteresovaných stran, jež mají veřejnou legitimitu a reprezentativnost. EHSV bude přednostně přistupovat ke vztahům se svými přirozenými partnery, tj. organizacemi ukrajinské občanské společnosti.

5.3

EHSV má v úmyslu přizvat ke spolupráci co nejrozsáhlejší spektrum ukrajinské občanské společnosti a zahrnout do ní i ty, kdo si vůči nedávné politické transformaci a sbližování s EU uchovávají nedůvěřivý či odmítavý postoj, přičemž bude dbát na to, aby nevynechal žádnou významnou a reprezentativní organizaci. Při výběru partnerských organizací napomáhá Národní platforma Fóra občanské společnosti Východního partnerství a Národní tripartitní sociální a hospodářská rada.

5.4

Doporučuje se také dále rozvíjet dvoustrannou spolupráci mezi partnerskými organizacemi v EU a na Ukrajině a zaměřit se při tom obzvláště na budování kapacit, výměnu osvědčených postupů a posílení sociálního a občanského dialogu. K tomuto účelu lze mimo jiné využít přeshraniční spolupráci.

5.5

Vedle institucionálních činností vyplývajících z dohody o přidružení a následně z prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu se EHSV zapojí do širší informační činnosti ohledně důsledků provádění těchto dohod pro Ukrajinu, a také ohledně evropské integrace, fungování evropských institucí a acquis communautaire.

5.6

Vzhledem k absenci spolehlivých informací či přímo dezinformacím, které někdy sdělovací prostředky šíří v důsledku nedostatečné znalosti EU nebo intenzivní ruské propagandy, je třeba naplánovat pravidelnou spolupráci s novináři a se svazy sdělovacích prostředků.

5.7

Spolupráce s partnerskými organizacemi na Ukrajině při usnadňování přístupu ke spolehlivým informacím a poskytování těchto informací všem složkám občanské společnosti může mít pro evropské ambice Ukrajiny klíčový význam. Ze zkušeností totiž vyplývá, že podepsání, ratifikace a provádění dohody o přidružení může být problematické a že existuje řada vnitřních i vnějších faktorů, které mohou změnit proevropské naladění organizací občanské společnosti, pokud se v této věci nedosáhne všeobecného konsenzu se zapojením všech sociálních skupin.

5.8

Velká část Ukrajinců nikdy nepřekročila hranice své země a nejčastější destinací těch, kteří cestují, je Rusko. Jednou z příčin je to, že pro vstup do zemí EU i nadále potřebují vízum, což ukrajinské společnosti značně znepříjemňuje situaci. Zavedené zjednodušení postupů podávání žádostí o vízum je přirozeně důležité, zachovávání vízové povinnosti pro cesty do EU však nevytváří důvěru a podstatně ztěžuje navazování mezilidských kontaktů.

5.9

Euroskepticismus a nezájem části ukrajinské společnosti o bližší vztahy s EU plyne z absence vyhlídek na přistoupení k EU. V současné fázi nejde o to zahájit přístupová jednání, avšak skutečnost, že tato otázka trvale a opakovaně nefiguruje na programu EU, má za následek, že část společnosti vnímá reformy související s dohodou o přidružení jako drahý vrtoch, který Ukrajinu žene do slepé uličky. To se týká především východní Ukrajiny, kde je EU vnímána jakožto hrozba pro sociální a hospodářské zájmy.