13.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 264/33

—

s ohledem na články 2, 3, 6 a 21 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na články 153, 191, 207 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na články 12, 21, 28, 29, 31 a 32 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na protokol o přistoupení Čínské lidové republiky ke Světové obchodní organizaci ze dne 23. listopadu 2001,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2009 (1) a na zprávu svého ředitelství pro vnější politiky z července roku 2011 o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou,

—

s ohledem na společné prohlášení 13. summitu EU-Čína konaného v Bruselu dne 6. října 2010,

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Obchod, růst a celosvětové záležitosti – obchodní politika jako klíčový prvek strategie EU 2020“ (COM(2010)0612) a na své usnesení ze dne 27. září 2011 o nové obchodní politice pro Evropu v rámci strategie Evropa 2020 (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2008 o strategii EU pro zajištění lepšího přístupu evropských společností na trh (3),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, a na sdělení Komise ze dne 6. prosince 2006 nazvané „Globální Evropa: nástroje Evropy na ochranu obchodu v měnícím se světovém hospodářství“,

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Jednotný trh práv duševního vlastnictví“ ze dne 24. května 2011, návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány (COM(2011)0285), zprávu Komise ze dne 14. července 2011 o uplatňování práv duševního vlastnictví evropskými celními orgány a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008 o dopadu padělatelství na mezinárodní obchod,

—

s ohledem na zprávu Světové obchodní organizace (WTO) ze dne 5. července 2011 o opatřeních týkajících se vývozu různých surovin z Číny a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2011 o efektivní evropské strategii pro suroviny (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2011 o překážkách v oblasti obchodu a investic (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o budoucí evropské mezinárodní investiční politice (6),

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o sociální odpovědnosti podniků v dohodách o mezinárodním obchodu (7), o lidských právech, sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách (8) a o politikách mezinárodního obchodu v kontextu naléhavých otázek spojených se změnou klimatu (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. dubna 2008 o reformě Světové obchodní organizace (10) a na své usnesení ze dne 14. září 2011 o aktuálním stavu jednání o rozvojovém programu z Dohá (11),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané „EU–Čína: užší partnerství, rostoucí odpovědnost“ (COM(2006)0631) a s ním související pracovní dokument „Hospodářská soutěž a partnerství – Politika pro obchod a investice mezi EU a Čínou“ (COM(2006)0632),

—

s ohledem na usnesení ze dne 5. února 2009 o posílení úlohy malých a středních podniků EU v mezinárodním obchodě (12),

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 23. října 2011 a na závěrečné prohlášení summitu G20 nazvané „Pro budování naší společné budoucnosti posilujeme naše společné kroky ke prospěchu všech“, které bylo učiněno v Cannes dne 4. listopadu 2011,

—

s ohledem na bílou knihu čínské vlády ze dne 23. prosince 2010 o hospodářské a sociální spolupráci mezi Čínou a Afrikou,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0141/2012),

A.

vzhledem k tomu, že Čína přistoupila k WTO v roce 2001 a následně se stala největším světovým vývozcem zboží, jehož podíl na vývozu činil v roce 2010 10,36 %, a druhou světovou hospodářskou velmocí;

B.

vzhledem k tomu, že EU je primární destinací pro vývoz z Číny, který v letech 2009 a 2010 vzrostl o 39,5 %, a že Čína je druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem EU;

C.

vzhledem k tomu, že EU nahradila Japonsko jako největší zdroj dovozu do Číny; vzhledem k tomu, že rostoucí dovoz do Číny je v posledních letech klíčový pro hospodářskou výkonnost členských států EU zaměřených na vývoz, jako je Německo;

D.

vzhledem k tomu, že větší rozvoj jejího hospodářství a přistoupení k WTO znamená pro Čínu nejenom zásadní výhodu, ale i větší zodpovědnost za to, aby hrála plnohodnotnou pozitivní úlohu ve světovém hospodářském řádu, zejména v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a ve skupině Světové banky;

E.

vzhledem k tomu, že od podepsání dohody o spolupráci mezi EU a Čínou v roce 1985 se bilaterální obchodní vztahy značně rozvinuly a že je proto nezbytné tuto dohodu přizpůsobit současné hospodářské situaci; vzhledem k tomu, že Evropská komise přijala zásadní strategii politiky týkající se Číny v roce 2006 a v tomto rámci zahájila v lednu 2007 jednání o komplexní dohodě o partnerství a spolupráci s cílem dále zlepšit vztahy mezi EU a Čínou v oblastech obchodu a investic;

F.

vzhledem k tomu, že obchod mezi EU a Čínou vykazuje v posledních třech desetiletích rychlý a nepřetržitý růst, který v roce 2010 dosáhl vrcholu celkového objemu obchodu ve výši 395 miliard EUR, a vzhledem k tomu, že z nerovnováhy v dvoustranném obchodu má od roku 1997 prospěch Čína a že v roce 2010 dosáhl tento obchodní deficit 168,8 miliard EUR ve srovnání s 49 miliardami EUR v roce 2000; vzhledem k tomu, že přidaná hodnota čínského vývozu je velmi omezená, je-li hodnota komponentů dovážených z EU a odjinud diskontovaná; vzhledem k tomu, že 85 % veškerého vývozu zahraničních společností, které mají sídlo v Číně, pochází z montážních operací;

G.

vzhledem k tomu, že objem zahraničních investic EU v Číně činil v roce 2010 4,9 miliard EUR a že zahraniční investice Číny v EU představovaly v tomtéž roce 0,9 miliard EUR;

H.

vzhledem k tomu, že rozdílné společenské, hospodářské a demokratické systémy Číny a EU a jejich demografická situace a přírodní zdroje se významně podílejí na obchodní nerovnováze mezi těmito dvěma regiony;

I.

vzhledem k tomu, že Čína představuje spíše průmyslovou než obchodní výzvu, je Evropa tudíž nucena zavést ambiciózní celoevropskou průmyslovou politiku, jelikož čistě vnitrostátní přístupy neumožňují zaujímat vůči Číně soudržný přístup na úrovni Společenství;

J.

vzhledem k tomu, že v důsledku přesunu výroby celé řady spotřebního zboží do Číny došlo k likvidaci mnoha pracovních míst v Evropské unii; vzhledem k tomu, že tento přesun byl rovněž doprovázen drastickým snížením cen, díky němuž je mnohé spotřebního zboží dostupné pro domácnosti Evropské unie s nízkými příjmy, a přispívá tak k vytvoření prostředí s relativně nízkou inflací;

K.

vzhledem k tomu, že účastníci poslední konference OSN o změně klimatu v Durbanu nedosáhli závazné dohody a že závazky některých zemí týkající se snížení emisí skleníkových plynů nejsou dostatečné ve vztahu k naléhavé potřebě omezit v průběhu 21. století zvyšování teploty na dva stupně, má-li být naplněna agenda EU pro oblast změny klimatu;

L.

vzhledem k tomu, že odhadovaný hospodářský růst Evropy je mnohem slabší než růst Číny, jenž má v roce 2012 dosáhnout přibližně 9 %;

M.

vzhledem k tomu, že stejné vnitřní hospodářské nerovnováhy postihující evropská hospodářství narůstají i v čínském hospodářství, a to v neposlední řadě v oblasti nemovitostí, jak ukazuje nedávný vznik cenové bubliny na realitním trhu;

N.

vzhledem k tomu, že dopad společné obchodní politiky EU je někdy oslabován odlišnými národními zájmy, které jednotlivé členské státy sledují ve vztahu k Číně;

O.

vzhledem k tomu, že sociální náklady stávající hospodářské krize jsou vysoké; vzhledem k tomu, že zaměstnanost v EU klesla o 1,8 % a že 9,6 % ekonomicky aktivních obyvatel (23 milionů osob) je tak bez zaměstnání, že míra nezaměstnanosti mladých lidí dosahuje 21 %, že perspektivy obnovení úrovně zaměstnanosti jsou nejisté a že 17 % občanů EU hrozí chudoba;

P.

vzhledem k tomu, že v souvislosti se svým vstupem do WTO v roce 2001 by Čína měla dodržovat pravidla WTO tím, že přistoupí k liberalizaci svého obchodu a k otevření svého trhu; vzhledem k tomu, že její úsilí v této souvislosti dosud nebylo v žádném případě uspokojivé;

Q.

vzhledem k tomu, že rozšíření působnosti dohody o veřejných zakázkách prostřednictvím její revize, jak bylo schváleno na ministerské konferenci WTO dne 15. prosince 2011, by mělo usnadnit přistoupení Číny k této dohodě;

R.

vzhledem k tomu, že snahy evropských podniků proniknout na čínský trh jsou brzděny intervenční politikou, kterou v oblasti průmyslu uplatňuje čínská vláda, nedostatečnou ochranou duševního vlastnictví, systémem předpisů, který se vyznačuje nejednoznačností obsahu i uplatňování, a dalšími necelními a technickými překážkami obchodu;

S.

vzhledem k tomu, že podhodnocování juanu Číně i nadále zajišťuje umělé obchodní výhody, a vzhledem k tomu, že se členské země G20 zavázaly k tomu, že umožní větší pružnost směnných kurzů;

T.

vzhledem k tomu, že EU v roce 2010 zadržela na svých vnějších hranicích více než 103 milionů produktů, u nichž existovalo podezření, že porušují práva duševního vlastnictví, a jejichž celková hodnota dosahovala 1,11 miliard EUR; vzhledem k tomu, že Čína je zemí původu 85 % těchto výrobků; vzhledem k tomu, že důležitou součástí ochrany duševního vlastnictví je řádné vymáhání stávajících právních předpisů a mezinárodních závazků, včetně pokut; vzhledem k tomu, že výroba tohoto zboží často probíhá v zařízeních, v nichž se vyrábí i řádně označené zboží, a to v podmínkách porušujících jak pracovní právo, tak zdravotní a bezpečnostní normy, a že tyto výrobky následně ohrožují spotřebitele a v případě chemických výrobků i celé životní prostředí;

U.

vzhledem k tomu, že podle svého 12. pětiletého plánu, jenž obsahuje některé shodné cíle jako strategie EU 2020, bude Čína rozvíjet strategická odvětví energetiky, výstavby a dopravy a bude nutně potřebovat rozvoj služeb; vzhledem k tomu, že tato skutečnost by mohla nabídnout nové investiční příležitosti pro evropské podniky a účinnější spolupráci;

1.

žádá Komisi, aby v rámci společné obchodní politiky EU vůči rozvinutým a rychle se rozvíjejícím zemím, jako je Čína, uplatňovala zásadu vzájemnosti, aby tak byla obnovena spravedlivá hospodářská soutěž a byly zajištěny spravedlivější podmínky pro všechny;

2.

vítá posílení hospodářských vztahů mezi Evropskou unií a Čínou; vyzývá EU a Čínu, aby svůj vztah založily na partnerství a vzájemných výhodách, nikoli na nelítostné soutěži a konfrontaci;

3.

konstatuje, že čínské hospodářství nesplňuje kritéria tržního hospodářství tak, jak jej definuje WTO; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s čínskou vládou s cílem odstranit zbývající překážky tržního hospodářství do roku 2016, kdy se předpokládá, že Číně bude organizací WTO přiznáno postavení tržního hospodářství; zdůrazňuje, že toto postavení by mělo být přiznáno před tímto datem jedině tehdy, pokud Čína splní všechna daná kritéria; žádá, aby EU formou výročních zpráv pravidelně hodnotila, jak Čína dodržuje povinnosti obsažené v jejím protokolu o přistoupení k WTO;

4.

přestože připouští, že Čína tyto objektivní podmínky, které by ji opravňovaly k získání statutu tržního hospodářství, pravděpodobně v dohledné době nesplní, vyzývá Komisi, aby Evropskému parlamentu předložila nejpozději do konce roku 2012 návrh opatření, která si přeje přijmout dříve, než EU uzná toto postavení Číny;

5.

vyjadřuje politování nad mnoha celními a necelními překážkami, které se vyskytují na čínském trhu, jako jsou některé druhy diskriminace zahraničních subjektů, zejména v odvětví bankovnictví, pojišťovnictví a telekomunikací, složitost celní struktury a technické překážky v obchodu, jako je např. nedostatečná transparentnost technických předpisů a postupů pro posuzování shody nebo povinných čínských systémů certifikace (CCC); lituje, že Čína v rozporu s ustanovením Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, neohlašuje své konkrétní dotace systematicky;

6.

zdůrazňuje, že Čína si ve vztahu k EU vytvořila značné obchodní výhody v podobě cílených státních dotací, při nichž uplatňuje nejrůznější právní kličky; naléhavě vyzývá Čínu, aby přizpůsobila své programy státní podpory příslušným právním předpisům WTO; vyzývá také Komisi, aby co nejrychleji změnila antisubvenční nařízení s cílem umožnit EU účinně reagovat na velké výzvy, jež Čína přináší;

7.

konstatuje, že Čína odsuzuje existenci překážek obchodu na evropském trhu, jakými jsou například značné zemědělské dotace, které EU poskytuje evropským zemědělcům, složitý systém zemědělských cel, technické překážky obchodu a překážky bránící investicím třetích zemí v některých členských státech;

8.

je znepokojen nespolehlivostí soudního systému, kterému se nedaří prosazovat dodržování smluvních závazků, nedostatečnou transparentností a jednotností při uplatňování předpisů, jimiž se řídí investice;

9.

je znepokojen nedostatečnou předvídatelností a propagací technických předpisů a norem týkajících se výrobků, zejména ve vztahu k certifikaci, díky nimž podnikům vyvážejícím do Číny vznikají značné překážky obchodu;

10.

vyzývá Čínu, aby v zájmu podpory rozvoje svého obchodu s ostatními zeměmi přijala mezinárodní normy pro výrobky a služby; vítá skutečnost, že Čína rozšiřuje svou účast v orgánech, které vytvářejí mezinárodní normy, a je přesvědčen, že je třeba ji na této cestě podpořit formou reciproční účasti EU v orgánech, jež vytvářejí čínské předpisy; zdůrazňuje, že je důležité, aby čínský dovoz splňoval evropské normy pro potravinářské i nepotravinářské výrobky;

11.

je znepokojen skutečností, že zahraniční podniky se potýkají s překážkami přístupu k čínským veřejným zakázkám, ačkoli přístup k evropským veřejným zakázkám je zaručen; je znepokojen tím, že podmínky hospodářské soutěže pravděpodobně nejsou spravedlivé, jelikož zejména díky skryté státní podpoře mohou čínské podniky poskytovat znatelně lepší nabídky, než jejich evropští konkurenti; vítá revizi a rozšíření oblasti působnosti dohody o vládních zakázkách přijaté dne 15. prosince 2011 na poslední ministerské konferenci WTO a závazky, ke kterým se Čína při této příležitosti přihlásila, přestože jsou stále nedostatečné; vyzývá proto Čínu, aby přistoupila k dohodě za podmínek srovnatelných s těmi, ke kterým se zavázaly jiné smluvní strany dohody a v souladu se závazkem Číny uvedeným v protokolu o přistoupení k WTO; vyzývá Komisi, aby urychleně, a to pokud možno ještě v roce 2012, vytvořila evropský nástroj, který zaručí vzájemnou otevřenost u zahraničních veřejných zakázek; domnívá se, že je nezbytné posílit nástroje zaměřené na podporu, koordinaci a usnadnění přístupu malých a středních evropských podniků na prioritní trhy, jako je Čína;

12.

konstatuje, že vývozní úvěry poskytované čínskými orgány a bankami zvyšují narušení obchodu; vyzývá proto Čínu, aby dodržovala pokyny vyplývající z Ujednání OECD o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry; vyzývá Komisi, aby podpořila snahu OECD o zajištění účasti Číny na tomto ujednání; dále povzbuzuje Čínu, aby podepsala Úmluvu OECD o boji proti podplácení;

13.

připomíná, že hlavní povolenou podobou založení zahraničního podniku v Číně je mechanismus společného podniku (joint venture), což je velmi omezující opatření, které je příliš často spojené s přesuny strategických technologií, jež by mohly podporovat konkurenční rozvoj Číny na úkor evropského průmyslu v oblastech, v nichž EU zaujímá přední pozici; je přesvědčen, že pokud jde o mechanismus společných podniků, bude pro obě strany přínosná větší otevřenost Číny ve spojení s lepší ochranou práv duševního vlastnictví, což podpoří snazší přístup evropských podniků na čínský trh;

14.

vyzývá EU, aby v případě, že se Čína uchýlí k nelegálním obchodním praktikám, k zajištění spravedlivých podmínek obchodování mezi EU a Čínou podle potřeby využila nástroje na ochranu obchodu v souladu s pravidly WTO, jako jsou antidumpingová opatření, antisubvenční a ochranná opatření, a aby více využívala pravidla WTO pro řešení sporů; je znepokojen skutečností, že Čína stále častěji využívá antidumpingová opatření proti vývozům z EU, jakož i cenový dumping a státní podporu; proto vyzývá Čínu, aby zajistila, že její antidumpingová opatření budou v souladu s pravidly WTO;

15.

hluboce lituje skutečnosti, že práva duševního vlastnictví nejsou v Číně dostatečně chráněna a vyjadřuje politování nad tím, že evropské podniky, zejména malé a střední, nemají k dispozici dostatek konkrétních prostředků umožňujících účinný boj proti porušování práv duševního vlastnictví; vítá rozhodnutí Komise navrhnout revizi směrnice o prosazování práv duševního vlastnictví; vyzývá Komisi a členské státy, aby lépe chránily práva duševního vlastnictví ve všech mnohostranných organizacích, jichž je Čína členem (Světová obchodní organizace (WTO), Světová zdravotnická organizace (WHO) a Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO)); žádá, aby Čína nadále převáděla mezinárodní právo platné v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví do svých vnitrostátních právních předpisů a konkrétně aby bojovala proti padělání a pirátství, a naléhavě vyzývá čínské orgány, aby zajistily vymáhání tohoto práva zejména na regionální úrovni; vyjadřuje politování nad tím, že se Čína nezúčastnila jednání o obchodní dohodě proti padělání (ACTA); naléhavě vyzývá Komisi a členské státy k intenzivnější celní spolupráci v EU a se třetími zeměmi, zejména s Čínou, při zabavování padělaného zboží, a ke zjednodušení celních postupů; žádá Komisi a členské státy, aby úžeji spolupracovaly se třetími zeměmi na problematice autorského práva a udělování licencí;

16.

je přesvědčen, že lepší ochrana práv duševního vlastnictví a účinné uplatňování s tím souvisejících pravidel v Číně by silně motivovaly investory z Evropské unie i odjinud, aby v Číně investovali, sdíleli s ní nové technologické znalosti a aby modernizovali technologie, které již jsou v této zemi dostupné;

17.

konstatuje, že Čína produkuje 97 % vzácných zemin využívaných ve světě a vyzývá ji, aby svým obchodním partnerům zajistila udržitelné výrobní postupy a spravedlivý přístup na trh; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost všem případným omezením, která Čína uvalí na vývoz svých surovin; v tomto ohledu připomíná, že WTO dne 5. července 2011 Čínu odsoudila za zavedení vývozních omezení u některých surovin, a tento rozsudek byl po odvolání potvrzen; žádá Komisi, aby vytvořila evropskou strategii pro správné nakládání se surovinami, která zohlední zvyšování energetické účinnosti, recyklaci, účinnější využívání zdrojů a rozvoj průmyslové spolupráce v odvětvích zelené ekonomiky a inovací; požaduje jednání, jejichž cílem by bylo přijmout společná pravidla a zásady v oblasti obchodu se surovinami a vytvoření rámce pro použití omezení vývozu nejen ve WTO, ale i v rámci G20, neboť tato záležitost se týká především průmyslově vyspělých zemí a Číny;

18.

naléhavě žádá Komisi, aby mezi EU a Čínou vyjednala ambiciózní a vyváženou dohodu o investicích, jejímž cílem bude vytvořit lepší prostředí pro evropské investory v Číně, zaručit transparentnost řízení čínských podniků, které investují v EU, a zároveň zvýšit úroveň vzájemných kapitálových toků; vyzývá Radu, aby propracovala svůj mandát týkající se budoucí investiční dohody s Čínou a aby zároveň plně zohlednila názory a postoje Parlamentu vyjádřené v usnesení ze dne 6. dubna 2011 o budoucí evropské mezinárodní investiční politice;

19.

vítá zahájení provozu střediska EU pro malé a střední podniky Evropské unie v Pekingu v listopadu 2010, které otevřelo své brány malým a středním podnikům v březnu 2011 a které je oprávněno pomáhat malým a středním evropským podnikům překonat problémy, se kterými se potýkají v rámci působení na čínském trhu, zejména v počátcích jejich obchodního rozvoje; vítá rovněž skutečnost, že středisko v Číně vyhledává možnosti pro malé a střední podniky z EU a pomáhá jim vypořádat se s prostředím, které vytvářejí čínské právní předpisy;

20.

zdůrazňuje význam spolupráce mezi podniky, navazování partnerství mezi čínskými univerzitami a společnostmi z EU s cílem podporovat v Číně inovace; upozorňuje na výhody, které nabízí databáze přístupu na trh EU, která obsahuje informace pro podniky EU týkající se podmínek přístupu na trh, jako jsou dovozní cla, požadavky na výrobky, obchodní překážky, formality, dokumenty a statistiky; vítá činnost Evropské obchodní komory v Číně;

21.

domnívá se, že Komisí zavedený mechanismus pro výměnu informací týkajících se mezivládních dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti obchodu s Čínou usnadní zaujetí jednotného přístupu k této zemi;

22.

připomíná, že Čína má v rukou státní dluhy členských států eurozóny; zdůrazňuje, že tato skutečnost získala nový politický rozměr v důsledku vážných problémů spojených se zadlužením v eurozóně; vyzývá Komisi, aby společně s Evropskou centrální bankou (ECB) a členskými státy projednala zřízení koordinovaného systému pro identifikaci držitelů státních dluhů; je znepokojen tím, že možnosti EU vést s Čínou obchodní jednání jsou oslabeny díky příspěvku Číny k finanční stabilizaci eurozóny;

23.

zdůrazňuje, že údajné podhodnocování a nesměnitelnost juanu možná představuje pro čínský vývoz nekalou konkurenční výhodu, jelikož Čína drží třetinu světových devizových rezerv; požaduje posilování mezinárodních právních předpisů ve finanční oblasti platných pro státy G20 a jejich vzájemné makroekonomické koordinace, bez nichž by byla ohrožena hospodářská stabilita a celosvětový obchod; vyzývá Čínu, aby umožnila posílení juanu tak, aby dosáhl odpovídajícího směnného kurzu; připomíná, že podle evropských smluv může EU v případě neudržitelné měnové nerovnováhy ve světě přijmout devizovou politiku;

24.

vyzývá Komisi, aby podnítila Čínu k liberalizaci svého běžného účtu; žádá Komisi, aby předložila důkaz toho, jak systém pevných směnných kurzů poškozuje konkurenceschopnost EU, a aby poté zvážila náležité priority své činnosti;

25.

žádá členské státy, aby se pomocí vhodných mechanismů sledování ujistily o tom, že zahraniční podniky působící v EU při skupování evropských podniků či zakládání poboček v EU dodržují všechny předpisy platné na jednotném trhu, včetně sociálních a environmentálních norem, zajistily ochranu patentů a přispěly ke snaze o zvýšení udržitelnosti pracovních míst; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily orgán pověřený hodnocením strategických zahraničních investic ex ante podle vzoru Výboru pro zahraniční investice (CFIUS) ve Spojených státech s cílem získat jasnou představu o podnicích, které působí a investují na území EU, a pravidelně podávat zprávy Parlamentu;

26.

vyzývá EU, aby jednala v rámci příslušných mezinárodních organizací, jako je Světová zdravotnická organizace, Mezinárodní organizace práce a Organizace spojených národů, s cílem zahájit proces reforem vedoucí k začlenění závazných sociálních, environmentálních a zdravotních norem do pravidel organizace obchodu řízeného WTO;

27.

s politováním konstatuje, že institucionální rámec obchodních vztahů mezi EU a Čínou je roztříštěný a nekoordinovaný; naléhavě vyzývá Komisi, aby revidovala organizační schéma dvoustranných vztahů, aby usilovala o lepší koordinaci a aby odstranila nadbytečné pracovní skupiny, dialogy a další formální a neformální orgány činné v této oblasti; vyzývá členské státy, jednotlivé regiony a obce, aby lépe koordinovaly svou vlastní politiku vůči Číně a aby podnikly nezbytné kroky k provozní shodě s cílem podpořit společné cíle EU;

28.

vyzývá EU, aby vytvořila strategii, jak zabránit povinným přenosům technologií; v tomto ohledu žádá rychlé dokončení postupu posílené spolupráce v otázce patentu EU;

29.

požaduje, aby veškeré zboží, které je v oběhu na vnitřním trhu, nekompromisně splňovalo evropské předpisy a normy, a žádá Komisi, aby urychleně a v souladu s pravidly WTO navrhla scénář postupného zavádění mechanismu podmíněnosti obchodních výměn nebo soubor přiměřených opatření na hranicích v souvislosti se zbožím pocházejícím z třetích zemí, které tyto normy nesplňuje;

30.

zdůrazňuje rostoucí vliv Číny na poli mezinárodního obchodu; vyzývá proto EU, aby neustále pečlivě sledovala politický, hospodářský, sociální a environmentální dopad rostoucích investic Číny v rozvojových zemích, zejména v Latinské Americe a v Africe;

31.

opětovně potvrzuje, že čínské investice v Latinské Americe a v Africe jsou potřebné zejména ve zvláštních hospodářských zónách proto, aby přispěly k hospodářskému rozvoji a k rozvoji místních výrobních řetězců s využitím místních pracovních sil;

32.

je znepokojen tím, že některé evropské společnosti investují v Číně zejména z důvodu nízkých výrobních nákladů, které jsou dány nižšími sociálními a environmentálními normami a normami v oblasti lidských práv; důrazně doporučuje, aby Komise a členské státy podporovaly evropské podniky působící v Číně v účinném uplatňování sociální odpovědnosti podniků a podněcovaly šíření a propagaci osvědčených postupů v rámci sociální odpovědnosti podniků; dále požaduje, aby Komise posoudila, jak by ustanovení o sociální odpovědnosti podniků mohla být zahrnuta do budoucí dohody o investicích mezi EU a Čínou;

33.

domnívá se, že považovat čínské aktivity v rozvojových zemích za nekalou soutěž a zvolit konfliktní reakci by bylo neproduktivní, a to zejména pro samotné rozvojové země; zdůrazňuje, že podniky EU a subjekty usilující o hospodářskou soutěž s Čínou by měly v nejlepším zájmu rozvojových zemí a širší globální hospodářské soutěže a růstu usilovat o předkládání nabídek, které jsou nejzajímavější z hlediska dlouhodobé udržitelnosti a přínosu, a to včetně environmentálních a sociálních aspektů, jakož i aspektů týkajících se lidských práv a správy věcí veřejných;

34.

připomíná, že Čína produkuje nejvíce skleníkových plynů na světě; žádá, aby EU v rámci mezinárodních organizací navrhla, že by do diskusí o mezinárodním obchodu měly být začleněny ekologické aspekty a cíle v oblasti změny klimatu; domnívá se, že hospodářská síla Číny a její schopnost podporovat technologické inovace by měly být využity na podporu celosvětového boje proti změně klimatu;

35.

domnívá se, že ve vztahu k některým základním právům v Číně, zejména právům v sociální a pracovní oblasti, není úsilí čínských orgánů dostatečné; proto vybízí EU i Čínu, aby navázaly užší a odpovědnější strategický dialog založený na vzájemném porozumění;

36.

vyzývá EU, aby vytvořila ambiciózní společnou průmyslovou politiku založenou na výzkumu a inovacích, která bude využívat inovativní způsoby financování, jako jsou projektové dluhopisy, a bude podporovat rozvoj malých a středních podniků, zejména zpřístupněním veřejných zakázek, aby si zachovala konkurenceschopnost ve vztahu k novým významným aktérům v oblasti průmyslu a výzkumu; vyzývá EU, aby zvyšovala hodnotu evropské produkce tím, že bude spotřebitelům poskytovat lepší informace o kvalitě, obzvlášť tím, že přijme nařízení o označování původu výrobků dovážených do EU („made in“);

37.

naléhavě vyzývá EU, aby v zájmu věrohodnosti a váhy svého hlasu na mezinárodní scéně posílila svou správu ekonomických, rozpočtových, fiskálních a politických záležitostí; vyzývá Radu a Komisi, aby vystupovaly jednotně, a vyvarovaly se tak situacím, kdy by partnerství a dvoustranné dohody oslabovaly postavení EU; důrazně vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s členskými státy na utváření jejich obchodních politik a pozic vůči Číně; žádá, aby EU ve vztahu k Číně zavedla dlouhodobou strategii a zajistila funkční koordinaci mezi orgány EU i mezi EU a členskými státy;

38.

zdůrazňuje, že je třeba k Číně zaujmout vyvážený přístup; vyzývá Komisi a členské státy, aby s Čínou vybudovaly širokou spolupráci v oblastech společného výzkumu, jako je bezpečnost výrobků a lidské zdraví, a navázaly další výměny v oblasti vědy, technologií a kultury;

39.

mnoho sporných záležitostí v oblasti obchodu s Čínou se týká kvality předpisů a provádění různých oblastí politiky, včetně průmyslové a environmentální politiky, krizových opatření, finanční stability a ochrany spotřebitelů; požaduje, aby tyto případy byly řešeny v rámci užší dvoustranné spolupráce nebo postupu řešení sporů ve WTO;

40.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.