52011DC0329

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o konjunkturálních statistikách v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1165/1998 ze dne 19. května 1998

Úvod

V souladu s čl. 14 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1165/1998 o konjunkturálních statistikách:

Do 11. srpna 2008 a poté každé tři roky podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o statistikách vypracovaných podle tohoto nařízení, zejména o jejich relevantnosti a kvalitě a o přezkoumání ukazatelů . Zpráva se bude rovněž konkrétně zabývat náklady na statistický systém a zatížením podniků, vyplývajícím z tohoto nařízení, ve srovnání s jeho přínosem. Zpráva uvede údaje o osvědčených postupech pro snížení zatížení podniků a uvede možnosti, jak snižovat zatížení a náklady.

Tato zpráva navazuje na zprávu, která byla předána v červnu 2008 v souladu s výše uvedeným článkem.[1] První zpráva o kvalitě konjunkturálních statistik již byla zveřejněna v lednu 2003.[2]

Evropské konjunkturální statistiky poskytují komplexní sadu podnikových konjunkturálních ukazatelů za evropské ekonomiky týkajících se průmyslu, stavebnictví, maloobchodu, oprav a některých odvětví služeb. Ekonomický vývoj těchto odvětví odráží série ukazatelů obratu, výroby, počtu zaměstnaných osob, odpracovaných hodin, hrubých mezd a platů. Zjišťují se rovněž ukazatele výrobních cen, nových objednávek a stavebních nákladů. Evropské konjunkturální statistiky byly zavedeny v roce 1998. Od té doby dochází k průběžnému zvyšování jejich kvality (soudržnosti, porovnatelnosti, přesnosti a včasnosti) i rozsahu (ukazatele, země, úroveň podrobnosti).

Druhá část této zprávy nastiňuje využití konjunkturálních statistik a jejich relevantnost pro klíčové evropské politiky a řízení evropské měnové politiky. Naznačuje rovněž významný vývoj v oblasti konjunkturálních statistik od poslední zprávy o kvalitě. Následující oddíl podrobněji popisuje různé aspekty kvality konjunkturálních statistik. V závěru zprávy jsou pak uvedeny náklady a zátěž vyplývající ze sběru a zpracování údajů pro statistiku společně s některými příklady možného snížení těchto nákladů a zatížení.

První návrh této zprávy byl předložen členům pracovní skupiny pro konjunkturální statistiky v lednu 2011 (písemná konzultace).

Relevantnost konjunkturálních statistik

Zavedení konjunkturálních statistik bylo předpokladem zavedení eurozóny a monitorování evropské měnové politiky.[3] K nejvýznamnějším uživatelům konjunkturálních statistik patří Evropská centrální banka a národní centrální banky. Dalšími významnými uživateli jsou sama Komise, vlády členských států, výzkumné ústavy, podniky a obchodní organizace. Tiskové zprávy o konjunkturálních statistikách jsou zpravidla předmětem značné pozornosti médií. Konjunkturální statistiky konečně v neposlední řadě rovněž poskytují významné vstupy pro jiné statistické oblasti, například národní účty.

Konjunkturální statistiky se řadí mezi nejvýznamnější statistiky vytvářené Statistickým úřadem Evropské unie (Eurostat). Konjunkturálních statistik se nejčastěji využívá při analýze, prognózách a modelování ekonomických trendů. Tyto údaje jsou však rovněž nezbytné pro přípravu politických rozhodnutí, pro účely výzkumu, kontroly a validace údajů z jiných zdrojů a pro přípravu obchodních rozhodnutí (např. při průzkumu trhu). Podniky využívají v některých případech výsledků získaných na základě konjunkturálních statistik rovněž pro poměrně speciální účely (např. využívání cenových ukazatelů při nastavování smluv).

Z 22 hlavních evropských hospodářských ukazatelů (PEEI),[4] které byly vyvinuty s cílem sledovat hospodářský rozvoj Evropské unie a jejích členských států a zejména za účelem řízení měnové politiky v eurozóně, se devět získává na základě konjunkturálních statistik, např. průmyslová výroba, výrobní ceny v průmyslu na domácím trhu, nové objednávky v průmyslu, dovozní ceny v průmyslu, výroba ve stavebnictví, obrat v maloobchodě a opravách, obrat v ostatních službách, výrobní ceny ve službách a stavební povolení.

Eurostat publikuje v oblasti konjunkturálních statistik 60 tiskových zpráv ročně, tj. měsíční zprávy týkající se pěti hlavních ukazatelů (průmyslová výroba, nové objednávky v průmyslu, výrobní ceny v průmyslu, výroba ve stavebnictví a objem maloobchodu). Navíc každoročně alespoň pětkrát vychází publikace „Statistics in focus“ (Statistika v kostce), která se vedle kvantitativních údajů zabývá řešením vybraných metodických otázek a analyzuje aktuální ekonomické trendy. Krátkodobými výsledky se kromě toho podrobněji zabývá publikace „Quarterly Panorama of European business statistics“ (Čtvrtletní panorama evropské statistiky podniků).

Konjunkturální statistika byla v letech 2009 až 2010 předmětem průběžného přezkumu. Externí odborníci analyzovali rámec a proces tvorby konjunkturálních statistik z hlediska uživatelů, Eurostatu a přidružených partnerů (národní statistické úřady) s cílem určit způsoby, jak zvýšit efektivitu a účinnost shromažďování, tvorbu a šíření konjunkturálních statistik.

Většina uživatelů potřebuje konjunkturální statistiky často a v pravidelných intervalech a nahlíží do publikací (databáze, tiskové zprávy atd.) několikrát za měsíc nebo alespoň jednou měsíčně (např. po zveřejnění tiskové zprávy). Pro mnoho uživatelů je nejdůležitějším kvalitativním aspektem konjunkturálních statistik přesnost. Rozdíly mezi různými kvalitativními aspekty však nejsou příliš významné a je pravděpodobně na místě konstatovat, že včasnost, srovnatelnost, dostupnost, srozumitelnost, soudržnost a úplnost jsou považovány za téměř stejně významné jako přesnost. To představuje velkou výzvu pro tvůrce statistik vzhledem k nutnosti kompromisů mezi jednotlivými aspekty kvality, zejména mezi přesností a včasností či srovnatelností a úplností.

Při přezkumu uživatelé uvedli, že jsou s kvalitou konjunkturálních statistik a souvisejících služeb spokojeni. 95 % uživatelů, kteří se vyjádřili ke kvalitě, považovalo konjunkturální statistiky za přiměřené a 60 % je považovalo za dobré nebo velmi dobré.

V roce 2008 zaznamenaly evropské ekonomiky největší pokles hospodářské aktivity od zavedení evropských konjunkturálních statistik. Mezi dubnem 2008, kdy průmyslová výroba dosáhla svého vrcholu, a dubnem 2009, kdy byla její hodnota nejnižší, bylo zaznamenáno snížení téměř o jednu pětinu. Ve stavebnictví došlo rovněž k hlubokému poklesu, i když o něco pomalejšímu: objem výroby poklesl mezi lednem/únorem 2008 (vrchol před krizí) a únorem 2010 (nejnižší hodnota) přibližně o pětinu. Objem maloobchodu rovněž výrazně poklesl, i když ne tak dramaticky jako výroba. Tento vývoj v dané době zdůraznil význam spolehlivých a aktuálních konjunkturálních statistik.

V roce 2009 došlo ke dvěma důležitým metodickým změnám. Za prvé došlo ke změně základu konjunkturálních ukazatelů z roku 2000 na rok 2005. Součástí této změny byla aritmetická změna základního roku (průměr 100 v roce 2005 místo v roce 2000) a aktualizaci vah používaných v ukazatelích tak, aby odrážely ekonomickou strukturu roku 2005. Za druhé došlo souběžně s touto úpravou k nahrazení starší verze klasifikace ekonomických činností v Evropské unii NACE Rev. 1.1 novější verzí NACE Rev. 2. Tato klasifikace byla modernizována zavedením nových podrobností, které odrážejí různé formy výroby a rozvíjejících se průmyslových odvětví. V odvětvích produkujících služby se výrazně zvýšila podrobnost této klasifikace. NACE Rev. 2 poskytuje lepší představu o celkovém stavu hospodářství a umožňuje mezinárodní srovnání. Přechod na NACE Rev. 2. neměl výraznější vliv na kvalitativní aspekty, jako je například včasnost nebo stabilita údajů (viz níže).

Rozsah a kvalita konjunkturálních ukazatelů

Rozsah a soulad s nařízením o konjunkturálních statistikách

V srpnu 2009 skončila platnost posledních odchylek, které osvobozovaly členské státy od povinnosti poskytovat Eurostatu údaje podle nařízení (ES) č. 1165/98 (o cenách poskytovatelů služeb).

Nařízení Komise (ES) č. 329/2009 mění a aktualizuje základní právní akt a zavádí odpracované hodiny a hrubé mzdy a platy jako nové ukazatele zaměstnanosti u maloobchodu a oprav a u dalších služeb. Na základě této změny bude sestaven přehled odpracovaných hodin a hrubých mezd a platů pro všechna odvětví hospodářství, na která se konjunkturální statistiky vztahují. Tyto údaje budou počítány za čtvrtletní sledovaná období a budou k dispozici v roce 2013.

Eurostat každých šest měsíců monitoruje dodržování nařízení o konjunkturálních statistikách členskými státy, pokud jde o spolehlivost, včasnost, soudržnost a srovnatelnost, a vykazuje vysokou míru souladu a neustálé zlepšování. Průměrný výsledek států EU27 k 1. říjnu 2010 byl 8,9 (z 10) v porovnání s 8,5 k 1. dubnu 2005 a 6,6 k 1. lednu 2004. Většina členských států dosahuje nyní téměř plného souladu s uvedeným nařízením.

Přesnost, spolehlivost, soudržnost a srovnatelnost

Nařízení (ES) č. 1165/98 a související akty zavedly soubor společných definic, které používají všechny členské státy. Eurostat a národní statistické úřady spolupracují s cílem zajistit vysokou přesnost, spolehlivost a soudržnost konjunkturálních ukazatelů. Metodický rámec stanovený uvedeným nařízením je neustále zkvalitňován na základě vzájemných konzultací a speciálních tematicky zaměřených pracovních skupin.

Je třeba poznamenat, že metodiky nemusí být ve všech členských státech totožné. Podle nařízení o konjunkturálních statistikách a v souladu se zásadou subsidiarity mohou členské státy rozhodnout o co nejúčinnějších a nejefektivnějších metodách sběru a zpracování dat s cílem zohlednit národní rozdíly, např. rozsah, ekonomickou strukturu a dostupnost administrativních údajů.

Eurostat také spolupracuje s dalšími mezinárodními organizacemi, zejména s OECD, s cílem zvýšit srovnatelnost údajů a metod mimo Evropskou unii.

Včasnost a dochvilnost

Včasná dostupnost údajů má pro konjunkturální statistiky zásadní význam. Již první evropské nařízení o konjunkturálních statistikách z roku 1998 obsahovalo lhůty pro dodání vnitrostátních údajů Eurostatu (viz tabulka 1, třetí sloupec). Ve změně nařízení z roku 2005[5] byly tyto lhůty u většiny ukazatelů výrazně zkráceny. Tabulka také uvádí aktuální lhůty pro dodání (např. tiskových zpráv) vyjádřené počtem dnů po skončení sledovaného období.

Obecně lze včasnost konjunkturálních statistik považovat za velmi dobrou a ke zpožděním dochází obvykle v důsledku toho, že cílový den dodání připadá na víkend nebo státní svátek. Nicméně uvolňování evropských konjunkturálních ukazatelů stále ještě trvá déle než ve Spojených státech nebo v Japonsku.

Uživatelé jsou v dostatečném předstihu informováni o datech zveřejňování tiskových zpráv na základě kalendáře zveřejňování údajů na internetových stránkách Eurostatu.[6] V roce 2010 byly všechny termíny oznámené v tomto kalendáři dodrženy .

Tabulka 1: Včasnost měřená jako počet dní mezi koncem sledovaného období a lhůtou pro dodání, cíl Hospodářského a finančního výboru (EFC) a šíření

Ukazatel | Periodicita | Lhůty podle nařízení o konjunkturálních statistikách a) | Cíle EFC na rok 2011 b) | Šíření souhrnných údajů za EUc) |

Průmyslová výroba | měsíčně | 40 | 40 | 42 |

Výrobní ceny v průmyslu na domácím trhu | měsíčně | 35 | 35 | 34 |

Nové objednávky v průmyslu | měsíčně | 50 | 50 | 55 |

Dovozní ceny v průmyslu | měsíčně | 45 | 45 | 34 |

Výroba ve stavebnictví | měsíčně | 45 | 45 | 49 |

Obrat v maloobchodě a opravách | měsíčně | 30 | 30 | 35 |

Obrat v ostatních službách | čtvrtletně | 60 | 60 | 61 |

Výrobní ceny ve službách | čtvrtletně | 90 | 60 | nepoužije se |

Stavební povolení | čtvrtletně | 90 | 90 | 90 |

a) Lhůty pro předávání údajů Eurostatu po skončení sledovaného období v souladu s nařízením o konjunkturálních statistikách. Upozorňujeme, že u menších zemí se často uplatňují delší lhůty.

b) Cíle stanovené ve zprávě Hospodářského a finančního výboru o požadavcích na informace v HMU z roku 2010.

c) Počet dnů mezi koncem sledovaného období a šířením (např. tiskové zprávy).

Revize konjunkturálních ukazatelů

První výsledky konjunkturálních ukazatelů jsou zčásti založeny na předběžných, odhadnutých a neúplných údajích. Lze proto očekávat, že se výsledky v první, druhé a dokonce i v dalších publikacích budou navzájem lišit. Po uvolnění prvních údajů se výsledky šetření často zpřesňují, protože byly přidány údaje od chybějících respondentů nebo respondentů, kteří své údaje odevzdali pozdě. Dalšími důvody, proč jsou údaje revidovány, je očištění od sezónních vlivů, porovnání s referenčními hodnotami, nové a/nebo kvalitnější zdroje dat a korekce chyb nebo metodické změny. Rozsah revizí konjunkturálních ukazatelů je však obecně poměrně omezený, zejména na agregované úrovni EU a za eurozónu.

Za účelem posouzení kvality prvních výsledků pěti konjunkturálních ukazatelů publikovaných měsíčně ve zvláštní tiskové zprávě byly analyzovány změny mezi prvním a druhým zveřejněním měsíčního tempa růstu v období mezi červnem 2007 a prosincem 2010.

Tabulka 2: Rozsah revizí u pěti hlavních konjunkturálních ukazatelů a)

Ukazatel | Průměrná revize v absolutním vyjádření b) | Průměrná revize c) | Relativní průměrná revize d) |

Průmyslová výroba | 0,3 | 0,1 | 0,30 |

Výrobní ceny v průmyslu na domácím trhu | 0,1 | 0,0 | 0,10 |

Nové objednávky v průmyslu | 0,5 | -0,1 | 0,22 |

Výroba ve stavebnictví | 0,5 | 0,0 | 0,41 |

Objem maloobchodu | 0,3 | 0,1 | 0,74 |

a) Tempo růstu ukazatelů za eurozónu očištěné od sezónních vlivů.

b) Průměr rozdílů tempa růstu mezi druhou a první publikací v absolutním vyjádření.

c) Průměr rozdílů tempa růstu mezi druhou a první publikací.

d) Průměrný poměr mezi revizí a tempem růstu u druhé publikace (obojí v absolutním vyjádření).

Tabulka 2 uvádí průměrný rozsah revizí tempa růstu mezi první a druhou publikací (o měsíc později) pro pět evropských agregovaných ukazatelů, jichž se týkají tiskové zprávy. V absolutním vyjádření (druhý sloupec) se průměrná revize pohybuje mezi 0,1 procentního bodu u výrobních cen v průmyslu a 0,5 bodu u nových objednávek v průmyslu. Rozdíly mezi ukazateli byly způsobeny především metodickými příčinami. Zatímco výrobní ceny v průmyslu často nejsou revidovány vůbec, ukazatel průmyslové výroby může být revidován dokonce i několik let po prvním zveřejnění.

Průměrné revize (třetí sloupec) se blíží nule. To znamená, že v analyzovaném období nedocházelo k systematickému nadhodnocování ani podhodnocování tempa růstu v době prvního zveřejnění.

Poslední sloupec v tabulce 2 zobrazuje vztah mezi revizí tempa růstu a tempem růstu jako takovým v době druhého zveřejnění, a tím naznačuje rozsah revizí během analyzovaného období.

Dostupnost, srozumitelnost a zpřístupnění metadat

Všechny výsledky konjunkturálních statistik jsou volně k dispozici na internetových stránkách Eurostatu. Zvláštní sekci věnovanou konjunkturálním statistikám lze snadno najít v tématu „Průmysl, obchod a služby“, nebo pomocí funkce vyhledávání.[7]

Komplexní, cílená a podrobná vysvětlení metodických otázek (metadata) jsou rovněž k dispozici částečně ve výše uvedených publikacích (Statistics in focus, Quarterly Panorama of European business statistics) a na internetových stránkách Eurostatu. Databáze „zdroje konjunkturálních statistik“ obsahuje podrobná pojednání o statistických postupech, právních otázkách, pravidlech důvěrnosti, kvalitě údajů a popis vnitrostátních metod sběru údajů.[8] Pro řadu klíčových ukazatelů jsou také k dispozici další podrobné metodické vysvětlivky („PEEIs in focus“).[9] Stručná vysvětlení statistických pojmů jsou publikována v novém internetovém slovníku ve stylu wikipedie a jako odpovědi na „Časté otázky“.

NÁKLADY NA STATISTICKÝ SYSTÉM A ZATÍžENÍ PODNIKů

Eurostat provedl obecné hodnocení zahrnující 24 základních právních aktů EU, kdy respondenty nebo většinou respondentů v roce 2009 byly podniky, a shromáždil údaje o statistickém zatížení podniků (do nichž nebyly zahrnuty údaje o nákladech na produkci statistických úřadů). 21 zemí poskytlo dostatečné údaje o konjunkturálních statistikách za roky 2006, 2007 a 2008, avšak vzhledem k metodickým problémům nevyplynuly z hodnocení plně srovnatelné údaje. Proto bylo možné zveřejnit pouze trendy. U konjunkturální statistiky podniků byl v letech 2006 až 2007 zaznamenán poměrně stabilní vývoj, po kterém následovalo mírné snížení zatížení respondentů v letech 2007 až 2008.

Konkrétní měření nákladů a zátěže v případě konjunkturálních statistik bylo zahájeno v rámci první zprávy o kvalitě zveřejněné v roce 2003, která stanovila (u vybraných ukazatelů) údaje o počtu podniků, které odpověděly na dotazníky, jakož i odhady pracovních sil pro potřeby podniků i statistických úřadů za účelem tvorby konjunkturálních statistik. Pro přípravu druhé zprávy o kvalitě zveřejněné v roce 2008 stanovila pracovní skupina metodický rámec hodnocení nákladů a zátěže v případě konjunkturálních statistik jako celku a v případě jednotlivých ukazatelů. Tento nástroj měření byl v souladu s modelem čistých nákladů EU pro měření administrativní zátěže. Údaje pro tuto zprávu byly shromažďovány od září do října 2010 za sledovaný rok 2009. Měření bylo provedeno v souladu s metodikou vypracovanou pro předchozí hodnocení, ale bylo upraveno s ohledem na zkušenosti získané v minulosti; zaměřilo se na jedné straně na dobu, kterou podniky potřebovaly pro sestavení potřebných údajů, aby mohly uspokojit požadavky na statistické údaje, a na druhé straně na dobu, kterou potřebovaly statistické úřady pro dosažení souladu s nařízením o konjunkturálních statistikách.

Stanovení spolehlivých a srovnatelných kvantitativních ukazatelů nákladů (statistických systémů na shromažďování, zpracování a šíření údaje) a zátěže (podniků, které mají poskytovat údaje) klade poměrně obtížné praktické a metodické otázky. Doba, kterou potřebuje průměrný podnik na vyplnění dotazníku pro šetření nebo na poskytnutí informací o určité položce, může být indikována pouze přibližně. Kromě toho je obtížné odhadnout počet podniků odpovídajících na jednotlivé statistické položky (jeden podnik například může být zahrnut do více vzorků u různých položek, což by mohlo vést ke dvojímu započtení). V souladu se zásadou subsidiarity jsou výběry uspořádány v členských státech různě, což činí jejich srovnání obtížným. A konečně konjunkturální statistiky nelze zcela oddělit od ostatních statistik a často neexistuje jasný způsob přiřazení nákladů a zatížení různým statistikám. Většina údajů shromážděných v rámci zjišťování pro účely konjunkturálních statistik bude využita rovněž pro další statistiky, zejména národní účty. Na druhou stranu lze pro konjunkturální statistiky využít i údaje shromážděné podle nominální odpovědnosti jiných statistických oddělení.

Z dostupných údajů za Evropskou unii jako celek vyplývá, že v letech 2006 až 2009 došlo ke snížení výrobních nákladů o 6 % a snížení zátěže podniků o 15 % (v obou případech měřeno v hodinách za rok). Jak bylo zjištěno v rámci poslední zprávy o kvalitě, náklady na statistický systém (např. národní statistické úřady) a zatížení podniků jsou zhruba stejné i přes mírný přesun celkových nákladů a zátěže z podniků na statistické úřady.

Orientační výpočet zatížení (vyplývající především z vyplňování dotazníků pro konjunkturální statistiky) průměrného podniku je uveden v tabulce 3 pro hlavní ukazatele. Upozorňujeme, že pro snadnější srovnání se zátěž počítá v minutách za měsíc i u čtvrtletních ukazatelů. Minimální zátěž v nulové výši znamená, že údaje nejsou shromažďovány v rámci dotazníku konjunkturálních statistik, ale jsou převzaty z administrativních zdrojů. V některých případech se však zátěž stále jeví jako přeceněná.

Tabulka 3: Nevážené průměry zemí (EU 27), nejvyšší a nejnižší hodnoty zátěže podniků odpovídajících na dotazník v jednotlivých zemích (v minutách měsíčně)

Průmyslová výroba | Výrobní ceny v průmyslu | Nové objednávky v průmyslu | Výroba ve stavebnictví | Obrat v maloobchodě a opravách |

Průměr | 20 | 17 | 6 | 22 | 11 |

Maximum | 73 | 70 | 19 | 87 | 22 |

Minimum | 0 | 3 | 0 | 1 | 0 |

ZLEPšENÍ SBěRU A ZPRACOVÁNÍ KONJUNKTURÁLNÍCH STATISTIK

Existuje řada faktorů vysvětlujících, proč snížení nákladů a přibližné údaje, které jsou k dispozici, neumožňují kvantitativní rozlišení jednotlivých vlivů na celkový výsledek. V několika případech byl snížen rozsah výběru užívaného při šetřeních nebo byla šetření prováděná pomocí pošty nebo faxu nahrazena elektronickým a internetovým šetřením. To vede ke snížení nákladů pro statistické úřady. Pozitivní účinek pro podniky vyplývá z možnosti zařadit do elektronického dotazníku kontroly věrohodnosti, což vede ke snížení počtu chyb a počtu dotazů ohledně klasifikací.

Hlavním důvodem snížení zatížení podniků se zdá být fakt, že se statistické úřady ve stále větší míře spoléhají na administrativní údaje, zejména v případě ukazatelů zaměstnanosti (odpracované hodiny, počet zaměstnaných osob, hrubé mzdy a platy). Tento typ informací je často již k dispozici např. v rámci finančních úřadů, správy služeb zaměstnanosti, veřejného sociálního pojištění nebo stavebních úřadů a není nutno je pro statistické účely zjišťovat znovu. Využití stávajících administrativních zdrojů ke statistickým účelům sice snižuje zátěž podniků, ale na druhé straně může znamenat vyšší náklady pro statistické úřady vzhledem k možné nutnosti úpravy údajů. Využívání administrativních údajů také vyžaduje průběžnou koordinaci zejména v případech zemí, které mají decentralizovanou správu.

Navíc lze administrativní údaje využívat jako podklady pro konjunkturální statistiky jen v omezené míře především v případě měsíčních ukazatelů, u kterých jsou velmi vysoké požadavky na včasnost a krátké lhůty. Administrativní údaje se často shromažďují méně často, než by bylo pro účely konjunkturálních statistik zapotřebí, případně jsou k dispozici příliš pozdě. Navíc je nutno v případech, kdy administrativní údaje přímo nezapadají do definičních požadavků konjunkturálních statistik, provádět úpravy, které mohou také ovlivnit kvalitu údajů.

Konjunkturální statistiky jsou průběžně zkvalitňovány statistickými úřady na vnitrostátní úrovni a několika pracovními skupinami vzniklými na základě spolupráce mezi vnitrostátními úřady a Eurostatem. Společně s některými dalšími statistickými oblastmi se na konjunkturální statistiky vztahuje program modernizace evropské statistiky podnikání a obchodu (MEETS). V rámci tohoto programu jsou konjunkturální statistiky zahrnuty do několika opatření týkajících se dalšího využívání administrativních údajů, přizpůsobení zdrojům, které dosud nejsou použitelné, kombinace dat z různých zdrojů, skladování údajů, odhad údajů, které nejsou k dispozici, a harmonizace definic. Tyto procesy identifikace, rozvoje a sdílení již existujících osvědčených postupů by měly přispět ke zvýšení efektivity sběru a zpracování údajů.

Konjunkturální statistiky již využívají řadu různých nástrojů k omezení zatížení podniků. U některých ukazatelů byly zavedeny evropské programy výběrových šetření. Země, které se takového programu účastní, musí pouze sestavit údaje o odvětvích nebo výrobcích, u nichž se příspěvek dané země významně podílí na agregovaných ukazatelích na evropské úrovni.

Dalším důležitým nástrojem pro snížení nebo dokonce vyloučení zatížení malých podniků je použití prahových hodnot při sběru údajů. V případech, kdy malé podniky nelze od sběru údajů zcela osvobodit, aplikuje se nižší četnost výběru, tj. u malých podniků je méně pravděpodobné, že budou do výběru zahrnuty. Další technika výběru, kterou běžně uplatňuje mnoho statistických úřadů, je pravidelná obměna výběru tak, že se určitá část podniků každoročně obměňuje. Je třeba také zdůraznit, že rozsah výběru vyžadovaného pro evropské konjunkturální statistiky je často menší než rozsah výběru užívaného v praxi, protože národní úřady mohou mít povinnost reprodukovat ukazatele v regionálním nebo místním členění.

Příloha: 43 ukazatelů konjunkturální statistiky (PEEI jsou uvedeny tučně), Q – čtvrtletní ukazatel, M – měsíční ukazatel

Průmysl | Stavebnictví | Maloobchod a opravy | Ostatní služby |

Výroba | Průmyslová výroba (M) | Výroba ve stavebnictví (M/Q) Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství | - | - |

Obrat | Průmyslový obrat (M) Domácí průmyslový obrat Zahraniční průmyslový obrat (eurozóna a oblast mimo eurozónu) | - | Obrat v maloobchodě a opravách (M) | Obrat v ostatních službách (Q) |

Náklady | - | Stavební náklady (Q) Materiálové náklady Náklady práce | - | - |

Nové objednávky / stavební povolení | Nové objednávky (M) Nové domácí objednávky Nové zahraniční objednávky (eurozóna a oblast mimo eurozónu) | Stavební povolení (Q) počet bytových jednotek m2 užitné plochy | - | - |

Počet zaměstnaných osob | Počet osob zaměstnaných v průmyslu (Q) | Počet osob zaměstnaných ve stavebnictví (Q) | Počet osob zaměstnaných v maloobchodě a opravách (Q) (údaje dosud nejsou k dispozici) | Počet zaměstnanců v ostatních službách (Q) (údaje dosud nejsou k dispozici) |

Odpracované hodiny | Odpracované hodiny v průmyslu (Q) | Odpracované hodiny ve stavebnictví (Q) | Počet osob zaměstnaných v maloobchodě a opravách (Q) (údaje dosud nejsou k dispozici) | Odpracované hodiny v ostatních službách (Q) (údaje dosud nejsou k dispozici) |

Hrubé mzdy a platy | Hrubé mzdy a platy v průmyslu (Q) | Hrubé mzdy a platy ve stavebnictví (Q) | Hrubé mzdy a platy v maloobchodě a opravách (Q) | Hrubé mzdy a platy v ostatních službách (Q) |

Výrobní ceny | Výrobní ceny v průmyslu (M) Domácí výrobní ceny Zahraniční výrobní ceny (eurozóna a oblast mimo eurozónu) | Deflátor tržeb (M) | Výrobní ceny v ostatních službách (Q) |

Dovozní ceny | Průmyslové dovozní ceny (M) (eurozóna a mimo eurozónu) | - | - | - |

[1] KOM(2008) 340 v konečném znění, 9.6.2008.

[2] KOM(2003) 36 v konečném znění, 29.1.2003.

[3] Statistical requirements of the European Central Bank in the field of General Economic Statistics (Statistické požadavky Evropské centrální banky v oblasti všeobecné hospodářské statistiky), Evropská centrální banka, srpen 2000.

[4] Původní seznam 19 PEEI byl vytvořen v roce 2002 (sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o statistice eurozóny, 27.11.2002, KOM(2002) 661 v konečném znění). V roce 2008 byly přidány tři ukazatele trhu s nemovitostmi včetně stavebních povolení (zpráva Hospodářského a finančního výboru o požadavcích na informace v HMU, Brusel, 4. listopadu 2008).

[5] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1158/2005 ze dne 6. července 2005, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách (Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s.1).

[6] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/release_calendars/news_releases. Upozorňujeme, že tento kalendář se týká velkého počtu hlavních evropských ukazatelů, a to nejen v oblasti konjunkturální statistiky.

[7] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/short_term_business_statistics/introduction

[8] http://circa.europa.eu/Public/irc/dsis/ebt/library?l=/methodology/sts_sources&vm=detailed&sb=Title

[9] http://circa.europa.eu/Public/irc/dsis/ebt/library?l=/methodology&vm=detailed&sb=Title