28.1.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 24/111

1.1

EHSV v tomto stanovisku, které je již čtvrtým stanoviskem Výboru k politice v oblasti biologické rozmanitosti během pouhých čtyř let, opětovně vítá to, že Komise jasně upozorňuje na nutnost zvýšit úsilí pro dosažení cílů stanovených Evropskou radou.

1.2

EHSV kriticky hodnotí skutečnost, že Komise v podstatě neanalyzuje příčiny toho, proč nejsou plněny, nebo jsou jen v nedostatečné míře plněny, již léta známé požadavky, které Výbor vždy schvaloval – např. 160 opatření akčního plánu v oblasti biologické rozmanitosti z roku 2006. Prozkoumat příčiny toho, proč nebyl proveden rozsáhlý soubor opatření akčního plánu v oblasti biologické rozmanitosti z roku 2006 nebo proč byla tato opatření neúspěšná, je o to důležitější, že se koneckonců pouze na základě této analýzy dají cíleně vypracovat nová, perspektivnější opatření a strategie.

1.3

Předkládaná strategie nepřináší nic zásadně nového. Tuto problematiku nelze řešit předložením nového strategického dokumentu obsahujícího dávno známé požadavky. K problematice zachování biologické rozmanitosti existuje řada zákonů, směrnic, programů, modelových projektů, politických prohlášení či doporučení, zcela nedostatečné je však provádění a koordinované jednání na všech politických úrovních.

1.4

Politikové zatím nebyli schopni resp. ochotni realizovat opatření, jež jsou již léta uznávána za nezbytná, přestože se ve sdělení zas a znovu opakuje, že z rázné politiky v oblasti biologické rozmanitosti má stejnou měrou prospěch společnost i hospodářství. Ani hlavní směrnice EU o ochraně přírody nebyly členskými státy plně provedeny, a to od jejich vstupu v platnost uběhlo 32, resp. 19 let!

1.5

EHSV si je zcela vědom toho, že v zachování biologické rozmanitosti bylo dosaženo dílčích úspěchů. To však nesmí odvádět pozornost od skutečnosti, že z celkového pohledu biologická rozmanitost dramaticky ubývá. Proto EU čelí výzvě vypracovat strategii zaměřenou na provádění.

1.6

Bohužel není jasné, jak by bylo možné překonat dosud chybějící politickou vůli. Potud nepředstavuje předkládaná strategie v oblasti biologické rozmanitosti žádný skutečný pokrok. Dosavadní jednání Rady ministrů o tomto sdělení ukazují, že politika v oblasti biologické rozmanitosti ještě zdaleka nebyla začleněna do ostatních odvětvových politik.

1.7

Proto je mimořádně důležité, aby byla v nadcházejícím procesu politických reforem (např. v oblasti rybolovu, zemědělství, dopravy, energetiky a soudržnosti) vytvořena pevná vazba na strategii v oblasti biologické rozmanitosti. EHSV zde však spatřuje ještě velké nedostatky. To platí i pro předložené plány k finančnímu výhledu na období 2014–2020, které podle EHSV nejsou vhodné k tomu, aby zajistily nezbytné finanční prostředky v potřebném množství. Komise musí brát svou vlastní strategii v oblasti biologické rozmanitosti vážněji!

1.8

Během přípravy tohoto stanoviska byly v souvislosti s tímto tématem vytvářeny paralely s dluhovou krizí a krizí eura. Jestliže členské státy EU samy neberou vážně své vlastní zásady a kritéria, ať již jde o předpisy na ochranu přírody či kritéria stability pro vstup do měnové unie stanovená v Maastrichtské smlouvě, pak se nelze divit, když a) v této politické oblasti dochází k problémům a b) občané ztrácejí důvěru v politiku.

1.9

Zcela jasně jsou zapotřebí informace a znalosti o biologické rozmanitosti, jejích složitých vzájemných vztazích s vývojem a zaměstnaností, i k určení a podpoře úspěšných příkladů.

1.10

Komise je vyzývána, aby konečně předložila seznam škodlivých subvencí, jehož zveřejnění oznamovala již v roce 2006.

2.1

V roce 2001 přijala Evropská rada v Göteborgu strategii EU pro udržitelný rozvoj, v níž byl vyjádřen rovněž jasný cíl pro politiku v oblasti biologické rozmanitosti. Tímto cílem byla ochrana a obnovení stanovišť a přírodních systémů a zastavení ubývání biologické rozmanitosti do roku 2010 (1).

2.2

V březnu 2010 museli hlavy států a předsedové vlád zemí EU uznat, že tohoto cíle nedosáhli. Vyslovili se proto pro nový cíl, který Komise navrhla ve svém sdělení Varianty koncepce a cíle EU v souvislosti s biologickou rozmanitostí po roce 2010  (2). Je stanoven pro rok 2020 a zní takto: „zastavit v EU (…) úbytek biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémových služeb, v maximálním proveditelném rozsahu je obnovit a současně zvýšit příspěvek EU k odvrácení úbytku biologické rozmanitosti v celosvětovém měřítku“.

2.3

Rada pověřila Komisi vypracováním návrhu nové strategie pro dosažení tohoto cíle. Tento návrh je předkládán v tomto sdělení.

2.4

Komise v něm – na základě léta známých skutečností – zdůrazňuje, že je třeba konečně jednat:

2.5

Ekonomickým aspektům ubývání biologické rozmanitosti je ve sdělení věnována větší pozornost, než tomu bylo v předchozích dokumentech EU, což mimo jiné jasně dokládá stále častější používání pojmu „ekosystémové služby“. Opět se zde odkazuje na studii Ekonomie ekosystémů a biologická rozmanitost  (5) a jako příklad se uvádí, že jen hodnota opylování hmyzem se v EU odhaduje na 15 miliard EUR ročně. Z toho se vyvozuje, že „pokračující pokles počtu včelstev a jiných opylovačů (…) by mohl mít závažné důsledky pro zemědělce (…) v Evropě“.

2.6

Ve třetí části sdělení je popsán rámec opatření na příští desetiletí zahrnující 6 cílů:

2.7

Každý cíl se skládá ze souboru opatření, která mají reagovat na specifické problémy řešené v rámci cíle. Je zde popsáno celkem 37 opatření.

2.8

Ve sdělení se několikrát upozorňuje na to, že je zapotřebí lepšího začlenění politiky v oblasti biologické rozmanitosti do ostatních politik EU (např. do zemědělské či rybářské politiky).

2.9

Financování je potřebné zejména ve dvou oblastech – pro plné provedení sítě Natura 2000 a pro splnění dohodnutých celosvětových závazků (6).

2.10

Dále se zde poukazuje na to, že „reforma škodlivých subvencí (…) biologické rozmanitosti rovněž prospěje“.

3.1

EHSV se k otázkám politiky v oblasti biologické rozmanitosti vyjádřil již v únoru 2007, červenci 2009 a v září 2010.

3.2

EHSV podotýká, že oblasti, cíle a opatření uvedené v nynějším návrhu strategie byly již v roce 2006 ústřední součástí tehdejšího akčního plánu.

3.3

Předkládaná strategie nepřináší nic zásadně nového, znovu však ukazuje, jaké přístupy jsou zcela neodmyslitelné a kde spočívá nejnaléhavější a nejslibnější potenciál! Strategie je do velké míry překopírováním starých a dobře známých skutečností, požadavků a opatření. Z toho vyplývá, že s tím vším jsme dostatečně obeznámeni. Nemusíme se již zabývat otázkou, co je třeba udělat, nýbrž spíše tím, proč se tak neděje a jak můžeme cíleně jednat. Na tuto ústřední otázku ovšem tato strategie zatím odpověď nedává.

3.4

Z tohoto důvodu je dokument Komise neuspokojivý. EHSV proto požaduje, aby se strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 více zaměřila na provádění.

3.5

EHSV by chtěl znovu připomenout, co napsal již v roce 2007:

3.6

Tyto hlavní body stanoviska, jež bylo přijato na plenárním zasedání v roce 2007, jsou dnes stejně aktuální jako tenkrát. EHSV hluboce lituje toho, že v uplynulých letech nedošlo k žádným skutečně zásadním změnám.

3.7

Ani v předkládaném sdělení se Komise nezabývá příčinami toho, proč nebyl proveden rozsáhlý soubor opatření akčního plánu v oblasti biologické rozmanitosti z roku 2006 nebo proč byla tato opatření neúspěšná. Taková fundovaná analýza nezdaru je o to důležitější, že se koneckonců pouze na jejím základě dají cíleně vypracovat nová, perspektivnější opatření a strategie. Tuto problematiku nelze řešit předložením nového strategického dokumentu obsahujícího dávno známé požadavky.

3.8

Ačkoliv se Komise již léta snaží klást větší důraz také na ekonomické důvody pro zachování biologické rozmanitosti, výsledky jsou jen nepatrné. EHSV, který již jednou uvedl, že politika v oblasti biologické rozmanitosti je „dlouhodobý hospodářský úkol“ a „proto by se tímto tématem konečně měli zabývat i ministři hospodářství a financí“ (8), na jednu stranu vítá pokus o poukázání na ekonomické důsledky opomíjení politiky v oblasti biologické rozmanitosti. Zatím však nedošlo k začlenění politiky v oblasti biologické rozmanitosti do hospodářské a finanční politiky EU. Nová strategie musí dát odpověď na to, jak to lze změnit.

3.9

EHSV by chtěl na druhou stranu upozornit na nebezpečí, jež by mohlo být spojeno s rostoucí ekonomizací. Mohlo by totiž dojít k tomu, že by se ochrana biologické rozmanitosti v budoucnu soustřeďovala především na ty oblasti, jež jsou nebo se zdají být ekonomicky rentabilní v krátkodobém časovém horizontu. Komise by proto měla zvážit, jakým způsobem přistupovat k druhům a stanovištím, jejichž ekonomická hodnota se nedá přímo vyčíslit. Bylo by zřejmě obtížné vyjádřit v penězích hodnotu např. velkých savců, jako jsou vlci, medvědi či rysi, totéž platí pro skokany hnědé, kobylky, čápy bílé a tisíce dalších druhů. Vedle toho jsou druhy, jejichž „přínos“ ani nelze docenit, zcela mimo politickou diskusi – neexistují programy na ochranu bakterií, hub či žížal, tedy rozkladačů, bez nichž by nebyl možný rozklad organických látek.

3.10

Strategie se důsledně zaměřuje na zemědělství, lesnictví a rybářskou politiku. To je na jednu stranu oprávněné, neboť a) dopady na biologickou rozmanitost existují a b) jedná se o oblasti politiky, které zabírají široký prostor a EU je může ovlivnit. Na druhou stranu však přicházejí zkrátka jiné zátěžové aspekty biologické rozmanitosti, např. doprava a rozvoj osídlení.

3.11

Komise má dozajista pravdu, když v návrhu strategie upozorňuje na to, že „reforma škodlivých subvencí (…) biologické rozmanitosti rovněž prospěje“. Měla by však konečně předložit seznam škodlivých subvencí. Příslušný slib byl dán již v roce 2006, do dnešního dne ale nebyl splněn.

3.12

EHSV vítá oznámení Komise, že nyní přezkoumá všechny položky výdajů z hlediska jejich slučitelnosti s biologickou rozmanitostí a zajistí, aby kvůli záměru „nulové čisté ztráty“ nedošlo k dalším škodám na biologické rozmanitosti.

4.1

Na základě posouzení šesti cílů a některých opatření by chtěl EHSV ukázat, proč považuje předkládanou novou strategii v oblasti biologické rozmanitosti z odborného hlediska za málo ambiciózní. Důvod, proč Komise při formulování opatření postupuje velmi zdrženlivě, je zřejmě politického charakteru. Mimořádně náročná jednání v Radě ve složení pro životní prostředí o stanovení jednotlivých opatření dosvědčují, že začlenění biologické rozmanitosti do ostatních politických oblastí je stále ještě nedostatečné.

4.2

Cíl 1:

4.3

Cíl 2:

4.4

Cíl 3:

4.5

Cíl 4:

4.6

Cíle 5 a 6: