22.9.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/42

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (přepracované znění) – Provádění „Small Business Act“

(KOM(2009) 126 v konečném znění – 2009/0054 (COD))

(2010/C 255/07)

Zpravodajka: paní BONTEA

Dne 1. července 2009 se Rada, v souladu s článkem 95 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (přepracované znění).

Provádění „Small Business Act“

KOM(2009) 126 v konečném znění – 2009/0054 (COD).

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 17. listopadu 2009. Zpravodajkou byla paní Ana BONTEA.

Na 458. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 16. a 17. prosince 2009 (jednání dne 17. prosince), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 145 hlasy pro, 3 hlasy byly proti a 2 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Výbor oceňuje a podporuje provádění „Small Business Act“ (SBA) a také návrh směrnice vzhledem k tomu, že zkvalitnění legislativního rámce, který by umožnil zkrátit lhůty splatnosti, a postup proti opožděným platbám jsou zvláště důležitá a užitečná opatření.

1.2   Legislativní ustanovení, třebaže nutná a užitečná, nepostačují k odstranění opožděných plateb; je nutné provést četná a komplexní opatření a posílit spolupráci na všech úrovních. Významnou úlohu v tomto procesu by měly hrát samy MSP a jejich organizace.

1.3   Výbor soudí, že je nutné stanovit krátké a povinné lhůty splatnosti pro všechny veřejné orgány a instituce na evropské, vnitrostátní, regionální i místní úrovni. Výbor oceňuje opatření přijatá Evropskou komisí a zaměřená na platby, které Komise provádí v přímém řízení, a vyjadřuje jí svoji podporu pro další pokračování a rozvoj těchto ustanovení na všech úrovních. Pokud jde o lhůty nezbytné k provedení směrnice do vnitrostátního práva, vyzývá je k okamžitému použití jejích zásad, aby v současné době krize poskytly účinnou podporu podnikům.

Výbor se domnívá, že návrh směrnice vyžaduje zlepšení, a navrhuje především:

—

v případě veřejných zakázek: — neprodleně ustanovit pravidlo přikazující uhradit faktury v maximální lhůtě 30 kalendářních dnů a zrušit odchylku od tohoto pravidla, nebo přinejmenším omezit tuto odchylku na maximální trvání v délce 60 kalendářních dnů od data dodání, neboť orgány veřejné moci nemohou v žádném případě být vystaveny větším potížím s financováním vlastních aktivit než MSP, — odstranit nebo přinejmenším obdobně v oblasti působnosti omezit odchylku od maximální lhůty 30 dnů na přejímku,

—

v případě všech obchodních transakcí: — pokud jde o opožděné platby, zavést právní povinnost uhradit úroky, náhrady a minimum interních výdajů v případě, že ve smlouvě nebudou zakotveny pro věřitele příznivější podmínky, — připravit regulaci hrubě nespravedlivých smluvních podmínek a nesporných pohledávek, — zohlednit při výkonu smluvní svobody zásady spravedlivé hospodářské soutěže a obchodní etiky a omezit porušení práva.

1.4   S odkazem na své předchozí návrhy (1) Výbor zdůrazňuje, že má-li být beze zbytku naplněn cíl směrnice, je třeba přijmout ustanovení, která umožní co nejširší přístup MSP k veřejným zakázkám tak, aby mohly těžit z výhod stanovených norem.

1.5   Při provedení směrnice do vnitrostátního práva a při sledování přijatých opatření je důležité upřednostňovat spolupráci a kvalitní sociální dialog mezi orgány veřejné moci, sociálními partnery a organizacemi zastupujícími malé a střední podniky.

1.6   Je třeba předejít prodlužování lhůt splatnosti a opožděným platbám v případech, kdy jsou veřejné zakázky zadány třetí straně, nebo ve vztazích MSP s velkými podniky včetně velkých maloobchodních řetězců. V odvětvích, kde panuje silné riziko neopodstatněného prodloužení lhůt splatnosti, by vnitrostátní orgány mohly v daném případě kontrolovat lhůty splatnosti nebo je nařizovat bez uvalení dalších povinností či výdajů na straně podniků.

1.7   Výbor doporučuje členským státům, aby posílily spolupráci a připravily společné informační a podpůrné aktivity pro MSP v případě opožděných plateb v přeshraničních transakcích.

1.8   Na evropské úrovni by mohlo být vhodné vytvořit specializovanou internetovou stránku, kde by byly ve všech pracovních jazycích dostupné důležité informace dodané každým členským státem a týkající se provádění směrnice, právního rámce, postupů vymáhání pohledávek včetně rozhodčího a zprostředkovacího řízení a případně další praktické informace. Na vnitrostátní úrovni by bylo zapotřebí poskytnout široce dostupné informace prostřednictvím jednotných kontaktních míst a organizací MSP.

1.9   Opatření zaměřená na urychlení plateb veřejných orgánů jsou užitečná též na poli daňových předpisů (vracení DPH, vyrovnání daní apod.), neboť i v této oblasti byly v některých zemích zjištěny politováníhodné praktiky, které způsobily zablokování financí.

1.10   Výbor znovu potvrzuje svůj dřívější návrh na „vytvoření poradního výboru otevřeného zainteresovaným stranám, který by mohl fungovat s podporou HSV“ (2).

2.   Úvod

2.1   Současný stav a důsledky opožděných plateb

2.1.1   Pokud jde o obchodní transakce v EU:

—	platby jsou obecně odkládány,

—	jsou četná prodlení úhrady faktur, zvláště u veřejných zakázek, kde prodlení dosahují průměrného trvání 67 dnů (3) ve srovnání s 57 dny u soukromého sektoru,

—

v některých státech se vyvinula „kultura opožděných plateb“ jako široce rozšířený přístup se zvláště závažnými hospodářskými a sociálními dopady, jež jsou příčinou každého čtvrtého bankrotu, vedou ke ztrátě 450 000 pracovních míst ročně a jsou dále prohlubovány v současné době krize; v důsledku nedostatečných postupů nebudou v roce 2009 podniky moci disponovat 270 miliardami eur, což je 2,4 % HDP EU; pro srovnání plán hospodářské obnovy pracuje s hodnotou 1,5 % (4),

—	opožděné platby jsou využívány jako náhražka za bankovní úvěry,

—	v řadě případů existují neodůvodněné dlouhé lhůty splatnosti, což je velmi často důsledkem privilegovaného postavení, vážně postihujícího především malé podniky, živnostníky, nebo dokonce podniky střední velikosti.

2.1.2   V jednáních zaujímají MSP nevýhodnou pozici, danou těmito faktory:

—	aktuální míra konkurenceschopnosti a jejich postavení na trhu,

—	obava o poškození vztahů s vlastní klientelou,

—	omezené možnosti demonstrovat vlastní konkurenceschopnost na poli lhůt splatnosti nabízených klientům,

—	nedostatek zkušeností a lidských a materiálních zdrojů k zahájení soudních postupů vymáhání pohledávek; tyto obtíže jsou ještě výraznější v případě přeshraničních transakcí.

2.1.3   Opožděné platby

—

vyvolávají značné dodatečné náklady pro podniky na straně věřitelů a komplikují jejich finanční řízení, neboť jsou nepříznivé pro hotovostní toky, znamenají vysoké dodatečné bankovní výdaje, omezují investiční možnosti a zvyšují nejistotu řady z nich, zejména MSP; postihují tak vážně jejich konkurenceschopnost, ziskovost a životaschopnost, především v obdobích, kdy je přístup k financím omezený nebo nákladný,

—

vyvolávají často prodlení návazných článků řetězce, kdy se jedná o platby dodavatelům a zaměstnancům (se značnými sociálními dopady), daně, poplatky, odvody do vnitrostátního rozpočtu a na sociální pojištění (s negativními dopady na vnímání veřejných příjmů), ale také blokují přístup podniků k financím (např. opožděná platba daní, poplatků a odvodů na sociální pojištění vlivem pohledávek za faktury nezaplacených včas omezuje přístup ke státní podpoře a k programům financovaným ze strukturálních fondů),

—	jsou příčinou úpadku podniků, které by jinak byly životaschopné, a dalším možným důsledkem je kaskádovité šíření úpadku na další články dodavatelského řetězce se značnými negativními důsledky z hospodářského i sociálního hlediska,

—	odrazují hospodářské subjekty od účasti ve veřejných nabídkových řízeních, což nejen narušuje soutěž a fungování vnitřního trhu, ale i snižuje kapacitu veřejných orgánů získat za peníze daňových poplatníků tu nejvýhodnější protihodnotu,

—	mohou podněcovat ke korupci (s cílem uspíšit úhradu faktur v případě veřejných zakázek) nebo uzavírání smluv překračujících schválená rozpočtová omezení,

—	mají negativní dopady na obchod uvnitř Společenství – většina podniků se domnívá, že riziko opožděné platby u obchodních transakcí v rámci Společenství je velmi vysoké, což zvyšuje nedůvěru k nim a prodražuje je.

2.2   Právní rámec

2.2.1   Na úrovni Společenství existuje jediný předpis: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (5).

2.2.2   Nařízení (ES) č. 44/2001 (6), 805/2004 (7), 1896/2006 (8) a 861/2007 (9) se použijí pro návrh na zahájení řízení za účelem vymáhání pohledávek vyplývajících z opožděných plateb.

2.3   Cíle na evropské úrovni

2.3.1   Ve sdělení o „Small Business Act“ (10) bylo poukázáno na klíčový význam MSP pro konkurenceschopnost hospodářství a také na to, že musejí mít účinný přístup k financování a že je třeba účinněji využívat příležitosti, které nabízí jednotný trh.

2.3.2   V Plánu evropské hospodářské obnovy (11) se uvádí, že dostatečný a cenově dostupný přístup podniků k finančním zdrojům je předpokladem pro investice, růst a tvorbu pracovních míst v souvislosti s hospodářským zpomalením, a vyzývá EU a členské státy k zajištění toho, aby veřejné orgány hradily faktury do jednoho měsíce.

2.3.3   Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (přepracované znění) zavádí možnost samofinancování evropských podniků a usiluje o jeho zlepšení, s cílem usnadnit fungování vnitřního trhu a odstranit překážky přeshraničních obchodních transakcí.

3.   Obecné připomínky

3.1   Výbor oceňuje provádění SBA a také návrh směrnice, neboť bezodkladná změna právního rámce pro postup proti opožděným platbám v obchodních transakcích představuje podle jeho názoru zvláště důležité a užitečné opatření.

3.2   Výbor se rovněž vyslovil kladně k urychlenému provedení SBA díky opatřením navrženým na úrovni Společenství a vyslovil zvláštní podporu „návrhu na změnu směrnice o opožděných platbách, která by měla zpřísnit omezení a pokuty pro orgány veřejné správy, pokud nezaplatí ve stanovené lhůtě 30 dnů“ (12).

3.3   Výbor podporuje tato opatření s poukazem na negativní, komplexní a rozsáhlé důsledky, jež opožděné platby v obchodních transakcích způsobují podnikům, zvláště MSP, ale také zaměstnancům a obchodním transakcím uvnitř Společenství.

3.4   Kromě postupu proti opožděným platbám je velmi důležité také zkrátit lhůty splatnosti; název směrnice by mohl být doplněn v tomto smyslu, a opatření v něm obsažená by mohla být uspořádána do skupin podle obou cílů.

3.5   I když jsou legislativní opatření nutná a užitečná, nejsou dostatečným prostředkem postupu proti opožděným platbám, a to z důvodu jejich mnohonásobných a komplexních příčin, situace, která převažuje v praxi osm let po přijetí směrnice 2000/35/ES, a vlivem místních podmínek. Výbor vyzývá členské státy, aby se aktivně zapojily do postupu proti opožděným platbám s cílem definovat a aplikovat co nejvhodnější opatření, a podtrhuje význam spolupráce a kvalitního dialogu mezi orgány, sociálními partnery a organizacemi zastupujícími malé a střední podniky. Významnou úlohu v tomto procesu by měly hrát samy MSP: musejí se zvýšeným úsilím informovat, zkvalitnit své interní postupy a působit na dlužníky.

3.6   Podle názoru Výboru patří mezi vhodná opatření s potenciálem pozitivního účinku:

—	zavedení všeobecné platební povinnosti pro veřejné zakázky v délce trvání třiceti dnů; toto opatření zavede normalizované a transparentní postupy, které zkrátí lhůty splatnosti,

—	zakotvení práva věřitele získat odškodnění ve výši nejméně 5 % dlužné částky, jež odradí správní orgány od opožděných plateb,

—	vymáhání interních administrativních výdajů věřitele jako ustanovení, které spolu s úhradou zákonných úroků bude odrazovat dlužníky,

—	zrušení možnosti vyloučení pohledávek na úrok nižší než 5 EUR, neboť se jedná o malé transakce,

—	zkvalitnění právní úpravy hrubě nespravedlivých smluvních podmínek, k němuž významně přispívá článek 6 návrhu směrnice,

—	zvýšená transparentnost práv a povinností zakotvených ve směrnici,

—	vytvoření systému hodnocení a monitorování, který umožní šířit informace, zvýší účast evropských institucí a všech zúčastněných stran.

3.7   Výbor se však domnívá, že návrh směrnice je zapotřebí výrazně zlepšit, pokud jde o obsah, aby v konkrétních podmínkách četné podniky měly jistotu přínosu v podobě zkrácení a dodržování lhůt splatnosti a aby došlo ke zvýšení účinnosti způsobů vymáhání pohledávek na dlužnících.

4.   Konkrétní připomínky

4.1   Výbor sdílí přesvědčení, že je nutné stanovit krátké a povinné lhůty splatnosti pro všechny veřejné orgány a instituce na evropské, vnitrostátní, regionální i místní úrovni

4.1.1   Z praktického hlediska dojde ke značnému pozitivnímu dopadu v podobě zavedení všeobecné platební povinnosti v maximální délce třiceti dnů pro veřejné zakázky, a dále též v podobě stanovení lhůty třiceti dnů na provedení postupu přejímky a prohlídky.

4.1.2   Pro všechny orgány a instituce veřejné moci na evropské, vnitrostátní, regionální i místní úrovni by krátké lhůty splatnosti a povinnost uhradit faktury měly být pravidlem.

4.1.3   Výbor oceňuje Komisi za stanovení nových, přísnějších cílů v oblasti plateb, které Komise provádí v přímém řízení, za zkrácení lhůt pro vyplácení záloh a prvních splátek, za zjednodušení obecných postupů před spuštěním projektů a za podnět ke zjednodušení kontrolních opatření; vyjadřuje Komisi svoji podporu v dalším rozvíjení těchto opatření na všech úrovních. Výbor vyzývá vnitrostátní orgány, aby neprodleně přijaly opatření zaměřená na zkrácení a dodržování lhůt splatnosti, a doporučuje jim, aby využily zjištěných osvědčených postupů.

4.1.4   Výbor se však domnívá, že článek 5 návrhu směrnice, který se týká plateb orgánů veřejné moci, nebude konkrétním vyjádřením chvályhodných očekávání a cílů Komise, a přichází s těmito návrhy:

—

v zájmu logiky a srozumitelnosti pro ty, jimž je návrh směrnice určen, a v zájmu splnění stanoveného cíle (proto by platební lhůty u veřejných zakázek měly být v zásadě omezeny na maximální dobu 30 dní (13)) by bylo vhodné, aby článek 5 výslovně stanovil povinnost uhradit faktury za veřejné zakázky v maximální lhůtě třiceti kalendářních dnů a poté by se přikročilo ke stanovení maximální lhůty pro postup přejímky a k přijetí opatření, jež budou použita v případě nesplnění těchto pravidel, s výslovným uvedením, že tato opatření lze kumulovat;

—

Výbor vyjadřuje obavy, že orgány veřejné moci nepřistoupí k řádnému uplatnění odchylky, která v odůvodněných případech umožňuje dojednat prodloužení lhůty splatnosti (čl. 5 odst. 4), neboť nejsou stanovena objektivní a přesná kritéria hodnocení použitého odůvodnění ani důvody, které by byly považovány za přijatelné; orgány veřejné moci jsou zde zároveň soudcem a účastníkem sporu, přičemž nemohou být v žádném případě vystaveny větším potížím s financováním vlastních aktivit než MSP. Výbor proto navrhuje vyškrtnout, nebo přinejmenším omezit tuto odchylku tak, aby lhůty splatnosti v daných případech nepřekročily 60 kalendářních dnů od data dodání;

—	zároveň Výbor navrhuje vyškrtnout, nebo přinejmenším omezit oblast působnosti odchylky stanovené čl. 5 odst. 3, která se týká maximální lhůty 30 dnů na postup přejímky.

4.1.5   Použití principu smluvní svobody s sebou nese specifika, která je nutno vzít v potaz:

—

směrnice neobsahuje ustanovení, jež by omezilo zneužití smluvní svobody; Výbor navrhuje, aby při výkonu smluvní svobody byly zohledněny zásady spravedlivé hospodářské soutěže a obchodní etiky. V minulosti se již vyjádřil v tomto smyslu: „V zájmu spravedlivé hospodářské soutěže vyzývá členské státy k přijetí pravidel hospodářské soutěže zaměřených proti nekalým obchodním praktikám tak, aby za nezákonné byly prohlášeny nepřiměřeně dlouhé lhůty splatnosti překračující průměrný prodejní cyklus (déle než 60 dnů) a bez oprávněných důvodů“ (14);

—	u veřejných zakázek jsou záruky řádného plnění povinností požadovány pouze po podnikatelích, zatímco orgány veřejné moci takové záruky ohledně plateb ve stanovené lhůtě neposkytují, což je situace, kterou je třeba uvést do rovnováhy;

—	princip smluvní svobody nelze uplatnit v plné míře v případě, kdy se jedná o stanovení lhůt splatnosti a lhůt pro přejímku u veřejných zakázek, neboť podniky nemají reálnou vyjednávací pozici ve vztahu k orgánům veřejné moci;

—

vzhledem k tomu, že smluvní svoboda by měla být uplatňována k nastolení podmínek příznivějších pro věřitele, spíše než k zavedení podmínek v rozporu s obecnými pravidly, navrhuje Výbor doplnit část věty „pokud není (…) stanoveno jinak a řádně odůvodněno“ (čl. 5 odst. 3) o formulaci „ve prospěch věřitele“ tak, že nové znění by bylo „pokud není (…) stanoveno jinak ve prospěch věřitele a řádně odůvodněno“; tento návrh se vztahuje též na čl. 4 odst. 1, pokud jde o náhradu nákladů spojených s vymáháním.

4.2   Zavedení zákonné povinnosti dlužníků uhradit úroky, odškodnění a náhrady minimálních interních výdajů

4.2.1   V Finsku a ve Švédsku mohou být úroky z prodlení vymáhány automaticky bez nutnosti rozhodnutí soudu; tento postup by měl být použit plošně. Výbor navrhuje zavedení zákonné povinnosti uhradit úroky, odškodnění a další náhrady minimálních interních výdajů s použitím principu smluvní svobody v tom smyslu, že právní rámec počítá s možností sjednat podmínky či částky příznivější pro věřitele, a to tak, že MSP mohou toto právo uplatnit bez nadměrného úsilí či váhání, zda se pustit touto cestou z důvodu slabé vyjednávací pozice.

4.3   Vztahy s profesními organizacemi

4.3.1   Pokud jde o provedení směrnice do vnitrostátního práva, její provádění a monitorování opatření přijatých za účelem zkrácení a dodržování lhůt splatnosti, je vhodné konzultovat organizace zaměstnavatelů a MSP a zapojit je do tohoto procesu. Je nutné pomoci jim s vybudováním přímých či internetových informačních služeb a poskytnout jejich členům poradenství a pomoc ve věci opožděných plateb a hrubě nespravedlivých smluvních podmínek.

4.3.2   Výbor navrhuje výslovně uvést ve znění čl. 6 odst. 3, jež se týká prostředků na odstranění hrubě nespravedlivých smluvních podmínek, výraz „organizace zaměstnavatelů a malých a středních podniků“ s tím, že použitý výraz („organizace“) může způsobit problémy při provedení do vnitrostátních práva.

4.3.3   Organizace zaměstnavatelů, a zejména ty, které zastupují MSP, mohou rovněž významně přispět k přípravě zprávy podle článku 10 návrhu směrnice, a bylo by proto vhodné, aby zde bylo zařazeno také jejich hledisko.

4.4   Výbor se domnívá, že je nutné zajistit účinné způsoby vymáhání pohledávek, které budou působit na dlužníky

4.4.1   Výbor poukazuje na skutečnost, že pro vymáhání pohledávek má mimořádný význam zavedení jednoduchých, rychlých a účinných postupů, jež musí být přístupné pro ředitele podniků, zvláště MSP, a požaduje, aby exekuční titul mohl být v případě nesporných pohledávek získán v maximální lhůtě 90 dnů (článek 9). Dále je též nutné zlepšit postupy konstatování hrubě nespravedlivých smluvních podmínek.

5.   Další připomínky a návrhy

5.1   Výbor požaduje zlepšení právní úpravy o hrubě nespravedlivých smluvních podmínkách (článek 6) a navrhuje provést jej prostřednictvím stanovení kritérií, kterými by byly definovány, a dále doplněním seznamu smluvních podmínek, jež jsou vždy považovány za hrubě nespravedlivé, o ty, jež vylučují úhradu odškodnění za náklady na vymáhání, doložku výhrady vlastnictví a záruku řádného plnění platební povinnosti.

5.2   Výbor znovu potvrzuje svůj postoj k situacím fyzických osob, jež z čistě právního hlediska nespadají do působnosti směrnice v její současné podobě, ale podléhají podobným podmínkám v jejich vztahu s některými podniky a veřejnou správou. Výbor vyzývá „Komisi k provedení studií o těchto otázkách s cílem určit možnosti zařazení některých aspektů vztahů se spotřebiteli do směrnice, nebo přípravy specifických návrhů“ (14).

5.3   Výbor navrhuje definovat pojem „nesporné pohledávky“ (článek 9). Námitky proti pohledávkám by měly být nepřípustné, jakmile bude doložena faktura podepsaná příjemcem nebo dokument stvrzující převzetí zboží.

5.4   Výbor rovněž upozorňuje na následující body:

—	bylo by vhodné, aby ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. b), jež vylučuje z oblasti působnosti nové směrnice smlouvy, které byly uzavřeny před 8. srpnem 2002, bylo zrušeno a připojeno k čl. 11 odst. 4, který stanovuje datum provedení do vnitrostátního práva,

—	definice „úroků“ uvedená v čl. 2 odst. 5 by měla zahrnovat možnost dohodnout jejich výši, a to i s orgány veřejné moci,

—

aby nedošlo k problémům při provedení do vnitrostátního práva, je nutné vyjmenovat všechny tři kategorie těchto smluv na veřejné zakázky (smlouvy o zakázkách na dodávky, služby a stavební práce), nebo je pojmenovat obecně jako „smlouvy o veřejných zakázkách“ (čl. 5 odst. 1, 2 a 6, s vynecháním smluv o zakázkách na stavební práce),

—	nahrazení formulace „po dni, kdy dlužník obdrží fakturu“ formulací „dni, kdy je dlužníkovi zaslána faktura“ (čl. 3 odst. 2 písm. b) a čl. 5 odst. 2 písm. b)) by zjednodušilo důkazní břemeno a snížilo náklady na poštovné či přípravu elektronických faktur,

—	v čl. 4 odst. 1 by bylo vhodné upřesnit, zda pojem „dluh“ pokrývá výhradně hodnotu výrobku, nebo zahrnuje též DPH a ostatní náklady, jako např. náklady na dopravu,

—	čl. 5 odst. 5 o nároku na paušální náhradu ve výši 5 % dlužné částky by měl specifikovat, zda je možná náhrada ve výši překračující 5 %, existují-li příslušné doklady.

5.5   Je třeba zabránit vynucování lhůt splatnosti s neopodstatněnou délkou a opožděným platbám v případě:

—	zadání veřejných zakázek (bylo by vhodné uplatnit na smluvní dodavatele tatáž pravidla pro platby jako pravidla týkající se orgánů veřejné moci),

—

dodávek do maloobchodních řetězců; Výbor již navrhl zavést „dobrovolný kodex postupů, který by se opíral o písemné dohody“ a umožnil MSP přístup do velkých maloobchodních řetězců s určitými minimálními zárukami (15), a zároveň zabránit velkým maloobchodním řetězcům a/nebo velkým dodavatelům, aby vyvíjeli nátlak.

5.6   Bylo by vhodné, aby zpráva podle článku 10 byla vypracována a předložena každý rok, nejméně po dobu prvních tří let provádění směrnice, což by umožnilo průběžné hodnocení zjištěných výsledků a usnadnilo výměnu osvědčených postupů.

5.7   EHSV podporuje zhodnocování a rozvíjení osvědčených postupů zjištěných v oblasti postupu proti opožděným platbám a zkrácení lhůt splatnosti:

—

Evropská komise: — opatření zaměřená na zkrácení lhůt ze 30 na 20 dnů, pokud jde o předběžné nevratné financování a smlouvy EU (jedná se o objem prostředků dosahující 9,5 miliardy eur); co se týče ostatních plateb řízených centrálně, je cílem zkrácení lhůt splatnosti ze 45 na 30 dnů (v případě dotací), — posílení využití paušálních sazeb a částek u nevratného financování a obchodních smluv řízených centrálně, — zjednodušení všeobecných předběžných postupů před zahájením projektů, jež může přispět k urychlení plateb: jsou navržena řešení, která by útvarům Komise umožnila zveřejnit nabídková řízení pokrývající dva roky a použít standardizované postupy pro nabídková řízení, — výzva ke zjednodušení kontrolních opatření tam, kde je to možné.

—	Spojené království: orgány veřejné moci se zavázaly platit faktury ve lhůtě 10 dnů,

—	Irsko, Belgie, Polsko, Portugalsko, Česká republika: vlády se zavázaly zkrátit lhůty splatnosti, zejména v případě orgánů veřejné moci,

—	Belgie: federální vláda vytvořila nový specifický překlenovací úvěr založený na federálním investičním fondu a sloužící k financování opožděných plateb na úrovni všech orgánů veřejné moci a nikoli pouze federálního státu,

—

Španělsko: pro rok 2009 vyčlenil veřejný subjekt pro financování (Instituto de Crédito Oficial, ICO) deset miliard eur na preferenční úvěry, které umožní MSP a živnostníkům překonat potíže v této oblasti. Tyto finanční prostředky podléhají pravidlům pro spolufinancování, jež např. vyžadují, aby 50 % prostředků pocházelo z ICO a 50 % z ostatních úvěrových institucí. Kromě toho existuje „záloha na platbu místních orgánů“, jež zajišťuje shromáždění faktur vystavených podniky a živnostníky za práce a služby pro místní orgány.

---

(1)  Úř. věst. C 224, 30.8.2008; Úř. věst. C 182, 4.8.2009.

(2)  Úř. věst. C 407, 28.12.1998.

(3)  Se značnými rozdíly mezi členskými státy a výraznou nerovnováhou mezi severními a jižními státy.

(4)  Intrum Justitia, evropský index plateb („European Payment Index“) 2009.

(5)  Úř. věst. L 200, 8.8.2000.

(6)  Úř. věst. L 12, 16.1.2001.

(7)  Úř. věst. L 143, 30.4.2004.

(8)  Úř. věst. L 399, 30.12.2006.

(9)  Úř. věst. L 199, 31.7.2007.

(10)  Úř. věst. C 182/30, 4.8.2009.

(11)  KOM(2008) 800 v konečném znění.

(12)  KOM(2008) 394 v konečném znění. Úř. věst. C 182, 4.8.2009, s. 30.

(13)  Preambule návrhu směrnice, bod odůvodnění 16.

(14)  Úř. věst. C 407/50, 28.12.1998.

(15)  Úř. věst. C 175, 28.7.2009, s. 57.

---