Mmon = MRObase × B0

kde

MRObase a B0 jsou definovány v příloze II části A bodě 1a.1 písm. a).“

a)

bod 1.2 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021;

b)

vkládají se nové body 1a, 1a.1, 1b a 1c, které znějí:

„1a.   Specifické emise CO2 vozidel vyráběných ve více fázích kategorie N1 stanovené podle nařízení (EU) 2017/1151

S účinkem od 1. září 2019 musí výrobce pro každé neúplné základní vozidlo kategorie N1, na které se vztahuje vícestupňové schválení typu podle směrnice 2007/46/ES, určit a oznámit Komisi specifické emise CO2 tohoto základního vozidla (dále jen „kontrolní emise CO2“) v souladu s metodikou stanovenou v bodě 1a.1.

Komise použije kontrolní emise CO2 neúplného základního vozidla, které jí byly oznámeny podle prvního odstavce, k výpočtu průměrných specifických emisí CO2 výrobce základního vozidla v kalendářním roce, v němž je dokončené vozidlo vyráběné ve více fázích zaregistrováno, s výjimkou případů, kdy jsou splněny podmínky uvedené v bodě 1b.

V případě úplných základních vozidel se pro účely sledování emisí CO2 použijí emise CO2 a hmotnost tohoto vozidla v provozním stavu.

1a.1   Výpočet specifických emisí CO2 neúplného základního vozidla

Výrobce základního vozidla vypočítá kontrolní hodnoty CO2 neúplného základního vozidla metodou interpolace uvedenou v bodech 3.2.3.2 nebo 3.2.4 dílčí přílohy 7 přílohy XXI nařízení (EU) 2017/1151 v závislosti na metodice použité pro schválení typu základního vozidla z hlediska emisí, kde výrazy odpovídají definicím v uvedeném bodě s těmito výjimkami:

1b.   Reprezentativnost kontrolní hodnoty CO2

Komise každý rok, počínaje kalendářním rokem 2020, posoudí reprezentativnost průměrných kontrolních hodnot CO2 nahlášených výrobcem základního vozidla v porovnání s průměrem specifických emisí CO2 dokončených vozidel registrovaných v příslušném kalendářním roce a informuje o tom výrobce základního vozidla.

Pokud toto posouzení ukáže, že mezi průměrem specifických emisí CO2 všech dokončených vozidel a průměrem kontrolních emisí CO2 všech souvisejících základních vozidel výrobce byl zaznamenán během každého ze dvou po sobě následujících kalendářních roků rozdíl ve výši 4 % nebo více, použije Komise k výpočtu průměrných specifických emisí CO2 základních vozidel výrobce nebo seskupení výrobců v daném roce průměr specifických emisí CO2 dokončených vozidel v následujícím kalendářním roce. V případě přetrvávajících rozdílů se tento výpočet každé tři roky zopakuje.

1c.   Hlášení údajů výrobci základních vozidel

Výrobci základních vozidel oznámí Komisi do 28. února každého roku pro každé neúplné nebo úplné základní vozidlo, na které se vztahuje vícestupňové schválení typu a které prodali v Unii v předchozím kalendářním roce, následující údaje:

c)

bod 2 se nahrazuje tímto:

„Údaje uvedené v bodu 1 se zjišťují z prohlášení o shodě nebo jsou v souladu s prohlášením o shodě příslušného lehkého užitkového vozidla, které vystavuje výrobce. Ostatní podrobnosti se zjišťují z dokumentace schválení typu nebo z informací ohlášených výrobcem základního vozidla podle bodu 1c. Členské státy zavedou nezbytná opatření, jimiž zajistí dostatečnou přesnost postupu monitorování. Pokud prohlášení o shodě uvádí minimální i maximální hmotnost lehkého užitkového vozidla, použijí členské státy pro účely tohoto nařízení pouze maximální hodnotu. V případě vozidel na dvojí palivo (benzin/plyn), jejichž prohlášení o shodě obsahují konkrétní údaje o specifických emisích CO2 pro oba druhy paliva, použijí členské státy pouze hodnotu naměřenou pro plyn.“