(1)

Vztahy mezi Evropskou unií (dále jen „Unie“) a Ukrajinou se rozvíjejí v rámci evropské politiky sousedství a Východního partnerství. Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Unií a Ukrajinou vstoupila v platnost dne 1. března 1998. Dvoustranný politický dialog a hospodářská spolupráce se dále rozvíjejí v rámci programu přidružení EU-Ukrajina přijatého dne 23. listopadu 2009. Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (dále jen „dohoda o přidružení“), jež zahrnuje i zřízení prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA), byla projednávána v letech 2007 až 2011 a parafována v roce 2012. Dne 21. listopadu 2013 rozhodla ukrajinská vláda pozastavit podpis dohody o přidružení. Po rezignaci ukrajinské vlády v únoru 2014 však současná ukrajinská vláda vyjádřila připravenost podepsat tuto dohodu o přidružení v blízké budoucnosti. Dne 6. března 2014 se Evropská rada ve svém prohlášení o Ukrajině zavázala podepsat ve velmi krátké době všechny politické kapitoly dohody o přidružení a jednostranně přijmout opatření, která Ukrajině umožní významně profitovat z prohloubené a komplexní zóny volného obchodu.

Za tímto účelem Komise dne 11. března 2014 přijala tento návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady.

(2)

Současná politická krize má velmi negativní dopad na již tak svízelnou hospodářskou a finanční stabilitu Ukrajiny. Ukrajina se v současnosti potýká s velmi špatnou a rychle se zhoršující platební bilancí a fiskální situací a její ekonomika se znovu vrací do recese. Tato situace se ještě více zhorší vzhledem k tomu, že Rusko de facto přerušilo poskytování podpory v rámci balíčku pomoci ve výši 15 miliard USD a bylo oznámeno, že od dubna 2014 budou ukončeny snížené ceny plynu, které byly v minulosti poskytovány společností Gazprom. Za těchto okolností Ukrajině významně hrozí platební neschopnost již v blízké budoucnosti.

(3)

Po odstoupení předchozí vlády ukrajinský parlament jmenoval ve dnech 22. a 27. února 2014 nového dočasného prezidenta a novou vládu. Třebaže se Ukrajina vrátila k ústavě z roku 2004 a na 25. května 2014 bylo oznámeno konání prezidentských voleb, nepodařilo se jí obnovit politickou stabilitu, neboť Ruská federace nedávno porušila její svrchovanost a územní celistvost.

(4)

V tomto kontextu Ukrajina žádá mezinárodní dárce a věřitele o naléhavou finanční pomoc. Pokud by Parlament a Rada měly toto rozhodnutí přijmout řádným legislativním postupem v souladu s článkem 212 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), nebylo by možné rychle uvolnit první makrofinanční pomoc Unie ve prospěch Ukrajiny (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) v první polovině roku 2014 a řešit tak její naléhavé finanční potřeby, a proto je odůvodněné poskytnout makrofinanční pomoc Unie na základě rozhodnutí Rady přijatého podle článku 213 Smlouvy o fungování EU.

(5)

Naléhavost této pomoci souvisí s tím, že Ukrajina okamžitě potřebuje další finanční prostředky dodatečně k prostředkům, které poskytnou jiné mezinárodní finanční instituce a další bilaterální dárci a k makrofinanční pomoci, kterou stanoví rozhodnutí Rady 2002/639/ES (1) a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 646/2010/EU (2).

(6)

Současná krize na Ukrajině ospravedlňuje výjimečné použití urychleného postupu podle článku 213 Smlouvy o fungování EU. Tímto rozhodnutím o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině nejsou dotčeny jiné budoucí operace makrofinanční pomoci.

(7)

Od rezignace původní ukrajinské vlády Unie při různých příležitostech vyjadřovala své odhodlání podpořit novou vládu s cílem stabilizovat situaci a pokračovat v provádění reforem. Unie také vyslovila svoji ochotu plně podpořit úsilí mezinárodního společenství a mezinárodních finančních institucí, zejména Mezinárodního měnového fondu (MMF), pokud jde o balíček mezinárodní pomoci, který má řešit naléhavé potřeby Ukrajiny za podmínku jasného odhodlání Ukrajiny k provádění reforem. Finanční podpora pro Ukrajinu ze strany Unie je v souladu s politikou Unie stanovenou v evropské politice sousedství a ve Východním partnerství.

(8)

Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit potřeby příjemce, které má ohledně okamžité finanční pomoci ze zahraničí. Tato pomoc by měla podpořit provádění politického programu, jehož součástí jsou silná okamžitá korekční opatření a opatření strukturálních reforem, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit situaci platební bilance.

(9)

Očekává se, že se ukrajinské orgány a MMF v blízké době dohodnou na hospodářském programu, který se bude opírat o finanční ujednání s MMF.

(10)

Dne 5. března 2014 Komise vzhledem k drasticky se zhoršující situaci platební bilance na Ukrajině oznámila balíček podpory, který zahrnuje navrhovanou makrofinanční pomoc Unie. Tento balíček schválila Evropská rada na svém mimořádném zasedání dne 6. března 2014. Balíček obsahuje finanční pomoc ve výši 11 miliard EUR na období 2014–2020. Zároveň má být ve stejném období v rámci evropského nástroje sousedství, investiční facility sousedství, nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru a v rámci rozpočtu pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiky mobilizováno celkem až 1 565 miliardy EUR ve formě grantů.

Makrofinanční pomoc, kterou stanoví rozhodnutí 2002/639/ES a rozhodnutí 646/2010/EU, lze vyplatit jakmile bude fungovat program MMF.

(11)

Vzhledem k tomu, že Ukrajina je zemí, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je způsobilá pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(12)

Jelikož potřeba Ukrajiny, pokud jde o finanční prostředky ze zahraničí, dramaticky narůstá, očekává se, že zdroje, které mají poskytnout MMF a jiné multilaterální instituce, nebudou zdaleka dostatečné. Naléhavá makrofinanční pomoc Unie, která má být Ukrajině poskytnuta za současných výjimečných okolností, se tak považuje za vhodnou odpověď na žádost Ukrajiny o podporu finanční stabilizace. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Ukrajiny a její program strukturálních reforem a doplnila by zdroje, které budou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF.

(13)

Makrofinanční pomoc Unie by měla Ukrajinu podpořit při obnovení udržitelného stavu, pokud jde o její potřebu finančních prostředků ze zahraničí, a tím přispět k jejímu hospodářskému a sociálnímu rozvoji.

(14)

Výše makrofinanční pomoci Unie vychází z předběžného posouzení zbývajících potřeb, které Ukrajina má ohledně finančních prostředků ze zahraničí, a zohledňuje její schopnost financovat se z vlastních zdrojů, a to zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci byla rovněž zohledněna nutnost zajistit spravedlivé sdílení zátěže mezi Unií a ostatními dárci, dosavadní použití jiných unijních nástrojů zajišťujících Ukrajině finanční prostředky ze zahraničí a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(15)

Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami, cíli a opatřeními, která byla přijata v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími příslušnými politikami Unie.

(16)

Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Ukrajině. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu poskytování makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(17)

Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat odhodlání Ukrajiny sdílet s Unií společné hodnoty, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i odhodlání dodržovat zásady otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(18)

Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran a právního státu, a že zaručí dodržování lidských práv. Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by navíc měly na Ukrajině posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí a prosazovat strukturální reformy zaměřené na podporu udržitelného růstu a konsolidace rozpočtu. Komise by měla pravidelně sledovat plnění výše uvedených podmínek a dosahování těchto cílů.

(19)

V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Ukrajina měla přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s pomocí. Kromě toho je třeba ustanovit, že Komise bude provádět kontroly a Účetní dvůr audity.

(20)

Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady.

(21)

Částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(22)

Makrofinanční pomoc Unie by měla být řízena Komisí. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(23)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (3),