This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32011R1286
Commission Regulation (EU) No 1286/2011 of 9 December 2011 adopting a common methodology for investigating marine casualties and incidents developed pursuant to Article 5(4) of Directive 2009/18/EC of the European Parliament and of the Council Text with EEA relevance
Nařízení Komise (EU) č. 1286/2011 ze dne 9. prosince 2011 , kterým se přijímá společná metodika vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí vypracovaná podle čl. 5 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES Text s významem pro EHP
Nařízení Komise (EU) č. 1286/2011 ze dne 9. prosince 2011 , kterým se přijímá společná metodika vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí vypracovaná podle čl. 5 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES Text s významem pro EHP
Úř. věst. L 328, 10.12.2011, p. 36–40
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV) Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání
(HR)
In force
10.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 328/36 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1286/2011
ze dne 9. prosince 2011,
kterým se přijímá společná metodika vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí vypracovaná podle čl. 5 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES (1), a zejména na čl. 5 odst. 4 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice 2009/18/ES požaduje, aby Komise přijala společnou metodiku vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí, kterou vyšetřovací orgány musí při provádění bezpečnostních vyšetřování dodržovat. |
(2) |
Společná metodika vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí by měla stanovit společné normy použitelné v zásadě na všechna vyšetřování prováděná v souladu se směrnicí 2009/18/ES s cílem dosáhnout vysoké úrovně kvality vyšetřování. |
(3) |
Obecná pravidla podle společné metodiky by měla být přímo použita vyšetřovacími orgány členských států. |
(4) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (2), |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Společná metodika vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 4 směrnice 2009/18/ES, je uvedena v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 9. prosince 2011.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 114.
(2) Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1.
PŘÍLOHA
SPOLEČNÁ METODIKA VYŠETŘOVÁNÍ NÁMOŘNÍCH NEHOD A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ
A. ÚČEL, OBLAST PŮSOBNOSTI A POUŽITÍ
Účelem bezpečnostního vyšetřování námořních nehod je snížit riziko budoucích nehod a mimořádných událostí a omezit jejich závažné důsledky včetně ztráty na životech, ztráty lodí a znečištění mořského životního prostředí.
Účelem tohoto dokumentu je poskytnout vyšetřovacím orgánům členských států společnou metodiku pro provádění bezpečnostního vyšetřování v oblasti bezpečnosti na moři v souladu se směrnicí 2009/18/ES. Je založen na oblasti působnosti a definicích směrnice 2009/18/ES a současně zohledňuje nástroje IMO uvedené v téže směrnici.
Metodika si klade za cíl vytvořit společný přístup v zásadě použitelný na všechna vyšetřování prováděná v souladu se směrnicí a popisuje vlastnosti správného bezpečnostního vyšetřování. Nejedná se o kontrolní seznam. Vyšetřovatelé při posuzování okolností každého případu uplatní svůj odborný úsudek a odbornou přípravu.
Používání společné metodiky a objektivního a systematického přístupu k vyšetřování je nejlepší způsob, jak vyšetřovacím orgánům umožnit poučit se z každé nehody, a zvýšit tak námořní bezpečnost.
Správné určení příčin námořních nehod nebo mimořádných událostí vyžaduje včasné a metodické vyšetřování, které jde nad rámec bezprostředních důkazů a snaží se identifikovat okolnosti, které mohou způsobit vznik dalších události v budoucnu. Vyšetřování lze tedy vnímat nejen jako prostředek identifikace bezprostřední příčiny, ale také problémů v celkovém systému od právních předpisů a politiky až po samotné provádění.
B. OBSAH
1. Provozní připravenost
1.1 |
Každý vyšetřovací organ musí předem vypracovat plán, kterým se zajistí, že po oznámení a během zahájení každého vyšetřování nebude docházet ke zbytečným prodlevám v důsledku nedostatku příslušných/nezbytných informací, znalostí nebo nedostatečné připravenosti. Takový plán připravenosti zajistí, aby, pokud je to možné, byly pro účely splnění těchto požadavků okamžitě k dispozici prostředky a postupy, včetně dostatečného počtu náležitě kvalifikovaných vyšetřovatelů a veškeré nezbytné spolupráce na vnitrostátní i mezinárodní úrovni tak, aby po prvním oznámení nehody nebo mimořádné události mohla být okamžitě přijata počáteční opatření. |
1.2 |
Je nutné zavést opatření, které zajistí, aby byl vyšetřovací orgán schopen přijímat oznámení nehod a mimořádných událostí okamžitě, a to nepřetržitě po 24 hodin denně. |
2. Počáteční posouzení a odezva
2.1 |
Po obdržení oznámení o nehodě nebo mimořádné události vyhodnotí vyšetřovací orgány situaci. Počáteční posouzení situace je pro vyšetřovací orgány rozhodující – musí co nejrychleji získat celkový přehled, minimalizovat potenciální ztráty důkazů a určit rozsah informací potřebných pro rozhodnutí o vhodných opatřeních. |
2.2 |
Toto posouzení musí pokud možno vycházet ze znalosti těchto údajů:
Při rozhodování o tom, které z nehod nebo mimořádných událostí, jež nejsou velmi vážné, je třeba vyšetřovat, je kromě faktorů uvedených v čl. 5 odst. 2 směrnice 2009/18/ES mimo jiné možné vzít v úvahu také tyto údaje:
|
2.3 |
Pokud bylo přijato rozhodnutí vyšetřovat vážnou nehodu nebo jinou námořní nehodu nebo mimořádnou událost, je zpravidla nutné vyšetřování provést se stejnou naléhavostí jako v případě velmi vážných nehod. V případech, kdy má být vyšetřování provedeno, musí vyšetřovací orgány, jak jen to bude možné, přijmout okamžitá opatření s cílem zajistit ochranu důkazů, koordinaci s ostatními zúčastněnými stranami a jmenování státu vedoucího vyšetřování. |
3. Strategie a shromažďování důkazů
3.1 |
Vyšetřovací orgán členského státu vedoucího vyšetřování musí v úzké spolupráci s vyšetřovacími orgány ostatních států s významným zájmem urychleně vypracovat strategii týkající se rozsahu, směřování a načasování vyšetřování. |
3.2 |
Vyšetřovací orgán v průběhu vyšetřování tento plán přezkoumá; před ukončením fáze shromažďování důkazů musí vyšetřovací orgán, pokud je to možné, zajistit úplnost důkazů ze všech oblastí, které mohly mít na nehodu nebo mimořádnou událost vliv. |
3.3 |
Rozsah bezpečnostního vyšetřování a zvolený postup musí být dostatečně způsobilé odstranit v maximální možné míře nejistotu a nejasnosti, a umožnit tak vyvození věrohodných a logických závěrů o příčinách námořní nehody nebo mimořádné události. |
3.4 |
Vyšetřovací orgány členských států s významným zájmem poskytnou podporu členskému státu vedoucímu vyšetřování, a to včas a v nejvyšší proveditelné míře. |
3.5 |
Vedoucí vyšetřovací orgán jmenuje co nejdříve vyšetřovatele, který vyšetřování provede, vyčlení vhodné prostředky a zahájí shromažďování důkazů, neboť kvalita důkazů, a zejména důkazů, které se opírají o přesnost výpovědi jednotlivých účastníků nehody, se postupem času rychle zhoršuje; zároveň je nutné uznat, že každá loď, která se námořní nehody nebo mimořádné události účastnila, by neměla být v důsledku potřeby shromáždit důkazy zdržena déle, než je nezbytně nutné. |
3.6 |
Během počáteční fáze každého vyšetřování musí vyšetřovatelé shromáždit co nejvíce příslušných důkazů, které by mohly pomoci mimořádnou událost objasnit a určit její příčiny, a to s ohledem na možný rozsah vyšetřování. |
3.7 |
Kromě informací získaných bezprostředně po oznámení musí vyšetřovatelé získat odpovídající informace o okolnostech nehody a odpovídající referenční informace. Tyto informace mohou zahrnovat důkazy nebo údaje vyžádané od všech monitorovacích systémů, systému řízení dopravy, námořní správy, záchranné služby, námořní společnosti a plavidla, které se nehody účastnilo. |
3.8 |
Tam, kde je to vhodné, využije vyšetřovací orgán databáze, včetně Evropské informační platformy pro námořní nehody a dalších zdrojů informací, které mohou pomoci identifikovat potenciální bezpečnostní problémy týkající se námořní nehody nebo mimořádné události, která se vyšetřuje. |
3.9 |
Pokud je to možné, vyšetřovatelé zpravidla navštíví místo nehody nebo mimořádné události s cílem získat nenarušené důkazy a prvotní zhodnocení události. Tam, kde nebylo možné uchovat místo nehody v původním stavu, je třeba, pokud je to možné, učinit opatření, která povedou k získání odpovídající dokumentace o místě nehody v době, kdy se udála, a to například prostřednictvím fotografií, audiovizuálních záznamů, náčrtů nebo jakýchkoliv jiných dostupných prostředků, s cílem shromáždit důležité důkazy a případně simulovat okolnosti nehody v pozdější fázi. |
3.10 |
Je-li loď vybavena záznamníkem cestovních údajů (VDR), musí vyšetřovatelé vynaložit veškeré úsilí k získání a uchování jím zaznamenaných informací. Zejména učinit včasná opatření k zajištění toho, aby byl VDR „uložen“, aby se zabránilo jeho přepsání. Vyšetřovatelé rovněž vynaloží veškeré úsilí k získání všech příslušných informací z elektronických zdrojů, a to jak na lodi, tak i na pevnině. Přezkoumají veškeré dostupné, příslušné dokumenty, postupy a záznamy, a to v pořadí, které uznají za vhodné. |
3.11 |
Musí vyslechnout všechny dostupné svědky, které vedoucí vyšetřovací orgán považuje za významné. Vyšetřovatelé určí, které svědky chtějí vyslechnout nejdříve, a vypracují plán výslechů. Tento plán vezme mimo jiné v úvahu únavu (svědků i vyšetřovatelů), křehkost svědecké výpovědi a předpokládaný pohyb eventuálních svědků. Potencionálními svědky mohou být mimo jiné:
Pokud není možné přímo hovořit s některými svědky, musí vedoucí vyšetřovací orgán podniknout kroky k získání důkazů jinými prostředky. Jejich svědectví lze získat pomocí telefonických rozhovorů, nebo požádáním jiného vyškoleného bezpečnostního vyšetřovatele o vyslechnutí svědka jménem státu vedoucího vyšetřování. V takovém případě vyšetřovatel provádějící šetření dotyčnou osobu pověřenou výslechem pečlivě informuje. Je možné, že mnoho klíčových svědků bude třeba vyslechnout vícekrát. |
3.12 |
Informace je nutné ověřit, kdykoli to jen bude možné. Prohlášení různých svědků mohou být v rozporu a mohou být zapotřebí další podpůrné důkazy. Aby se zajistilo odhalení všech příslušných skutečností, je třeba položit základní otázky „kdo“, „co“, „kdy“, „jak“ a „proč“. |
3.13 |
Lidský faktor tvoří nedílnou součást většiny vyšetřování a bezpečnostní vyšetřovatelé musí být vhodným způsobem vyškoleni. Úspěch vyšetřování lidského faktoru do značné míry závisí na druhu a kvalitě shromážděných informací. Vzhledem k tomu, že se nikdy nevyskytnou dvě stejné nehody, určí vyšetřovací orgán druh a kvalitu údajů, které mají být shromážděny a přezkoumány. Vyšetřovatel zpravidla v počáteční fázi shromáždí co nejvíce informací a podle toho, jak vyšetřování postupuje, nadbytečné údaje vyřazuje. |
3.14 |
V případě potřeby bude vyšetřovací orgán muset zajistit určité hmotné důkazy, zejména za účelem provedení vědeckého zkoumání, inspekce nebo zkoušek na pevnině. V těchto případech musí mít vyšetřovatelé na paměti, že s přibývajícím časem mohou být dostupné důkazy znehodnoceny, a co nejrychleji tedy provést jejich odklizení. Před odklizením musí být tyto důkazy pokud možno na místě vyfotografovány. Při odklizení a ochraně těchto důkazů musí být dodržena všechna příslušná opatření, aby se zabránilo ovlivňování jejich zkoumání. |
3.15 |
Pokud se při vyšetřování ukáže, že tyto důkazy jsou v souvislosti s nehodou významné, budou vyšetřovací orgány možná muset provést nebo nařídit jejich odborné prozkoumání, zejména technické posouzení plavidla a různých systémů a zařízení na palubě, v případě potřeby vhodnými odborníky. |
3.16 |
Při shromažďování důkazů se vyšetřovací orgány snaží určit veškeré důkazy, které mohou chybět. |
4. Analýza
4.1 |
Po shromáždění důkazů a souvisejících doplňujících údajů provede vyšetřovací orgán členského státu vedoucího vyšetřování ve spolupráci s ostatními státy s významným zájmem podle potřeby jejich analýzu s cílem nalézt příčiny a faktory, které k nehodě přispěly. V tomto ohledu vezmou vyšetřovatelé v úvahu proměnlivou hodnotu důkazů, které byly shromážděny, a zváží, jak nejlépe vyřešit všechny nejasnosti či důkazy, které si odporují. |
4.2 |
Správné určení příčin vyžaduje včasné a metodické vyšetřování, které jde nad rámec bezprostředních důkazů a snaží se najít okolnosti, které mohou být od místa námořní nehody nebo mimořádné události vzdálené a které mohou způsobit další námořní nehody a mimořádné události v budoucnu. Bezpečnostní vyšetřování v oblasti bezpečnosti na moři by tudíž mělo v zásadě sloužit jako prostředek identifikace nejen bezprostředních příčin, ale také problémů, které se mohou vyskytovat v celkovém provozním postupu. K dosažení tohoto cíle je třeba, aby analýza shromážděných důkazů byla důkladná a opakovaná. |
4.3 |
Existují-li v dostupných informacích mezery, které nelze vyřešit a které jsou vyplněny na základě logického vyvozování a rozumných předpokladů, musí být ve zprávě jasně uvedeno, že se jedná o vyvození a předpoklady. Při tomto postupu může být užitečným nástrojem určit všechny možnosti a poté je analytickou metodou postupně vyřazovat s cílem nalézt nejpravděpodobnější hypotézu. |
5. Bezpečnostní doporučení
5.1 |
Všechna bezpečnostní doporučení musí být založena na analýze. Musí být určena organizacím nebo jednotlivcům, které mají nejlepší předpoklady pro přijetí nápravných opatření. |
5.2 |
Doporučení mohou být založena na bezpečnostních vyšetřováních nebo na výzkumu a obecné analýze údajů. Mohou být přijata ve spolupráci a po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, protože ty zpravidla mají dobré předpoklady pro určení odpovídajících bezpečnostních opatření a jejich provedení. Konečné rozhodnutí o obsahu bezpečnostních doporučení a subjektech, kterým budou určena, však učiní vedoucí vyšetřovací orgán. |
5.3 |
V případech, kdy příčina nebo faktor, který k nehodě přispěl, jsou považovány za natolik závažné, že je zapotřebí se jimi neprodleně zabývat, je vhodné přijmout následná opatření, jako je například vydání prozatímního bezpečnostního doporučení. |
5.4 |
Pro co největší usnadnění přijetí a provádění na straně příjemců musí být jakékoli doporučení:
|
6. Zprávy
6.1 |
Vyšetřovací subjekt členského státu vedoucího vyšetřování předloží návrh zprávy ve spolupráci s ostatními státy s významným zájmem. Ve zprávě musí být konzistentním a stručným způsobem uvedena fakta a analýzy, na jejichž základě byly vyvozeny závěry a doporučení. |
6.2 |
Pokud je to proveditelné, návrh zprávy nebo jeho příslušné části se poskytnou k nahlédnutí všem osobám nebo organizacím, kterých se týkají, a to při dodržení zásad důvěrnosti. Vyšetřovací orgán zveřejní závěrečnou zprávu, případně v upraveném znění. |
7. Následná opatření
Vyšetřovací orgány se budou snažit získat podrobnosti o opatřeních přijatých v návaznosti na bezpečnostní doporučení.