Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 22019X0502(01)

    Prohlášení předložené sekretariátu Smlouvy o energetické chartě (ECT) podle čl. 26 odst. 3 písm. b) bodu ii) ECT, kterým se nahrazuje prohlášení učiněné dne 17. listopadu 1997 jménem Evropských společenství

    ST/7830/2019/INIT

    Úř. věst. L 115, 2.5.2019, p. 1–2 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    2.5.2019   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    L 115/1

    Prohlášení předložené sekretariátu Smlouvy o energetické chartě (ECT) podle čl. 26 odst. 3 písm. b) bodu ii) ECT, kterým se nahrazuje prohlášení učiněné dne 17. listopadu 1997 jménem Evropských společenství

    Evropská unie, Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) a jejich členské státy vydávají toto prohlášení:

    „1.

    		 Evropská unie a Euratom jsou organizacemi pro regionální hospodářskou integraci ve smyslu Smlouvy o energetické chartě. Evropská unie a Euratom vykonávají pravomoci, které jim byly svěřené členskými státy, prostřednictvím samostatného rozhodování a soudních orgánů.

    2.

    		 Evropská unie, Euratom a jejich členské státy jsou na mezinárodní úrovni odpovědné za plnění povinností obsažených ve Smlouvě o energetické chartě podle svých příslušných pravomocí.

    3.

    		 Dne 23. července 2014 bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2014, (1) kterým se stanoví rámec pro řešení finanční odpovědnosti v souvislosti s rozhodčími soudy pro řešení sporů mezi investorem a státem zřízenými mezinárodními dohodami, jichž je Evropská unie stranou (dále jen „nařízení 912/2014“) (2). Toto nařízení se vztahuje na řešení sporů mezi investorem a státem zahájených žalobcem ze třetí země v souladu se Smlouvou o energetické chartě. Toto nařízení stanoví zejména:

    A.   Podle čl. 4 odst. 1 nařízení 912/2014 v případě sporů týkajících se zacházení ze strany orgánů, institucí a jiných subjektů Evropské unie, vystupuje jako žalovaná strana Evropská unie.

    B.   V případě sporů týkajících se zčásti či zcela zacházení ze strany členského státu, stanoví článek 8 nařízení 912/2014:

    1.

    Jestliže Komise obdrží oznámení, kterým žalobce oznamuje svůj úmysl zahájit v souladu s určitou dohodou rozhodčí řízení, neprodleně o tom vyrozumí dotčený členský stát. Jakmile žalobce oznámí úmysl zahájit rozhodčí řízení proti Unii nebo některému členskému státu, uvědomí Komise do patnácti dnů od obdržení tohoto oznámení Evropský parlament a Radu a sdělí jim jméno žalobce, ustanovení dohody, jejichž porušení je namítáno, dotčené hospodářské odvětví, zacházení, jímž byla dohoda údajně porušena, a požadovanou výši odškodnění.

    2.

    Jestliže členský stát obdrží oznámení, kterým žalobce oznamuje svůj úmysl zahájit rozhodčí řízení, neprodleně o tom vyrozumí Komisi.

    Článek 9 nařízení 912/2014 dále stanoví:

    1.

    Dotčený členský stát vystupuje jako žalovaný, s výjimkou případů, kdy nastane některá z těchto situací:

    a)

    Komise v návaznosti na konzultace podle článku 6 přijala do 45 dní od obdržení oznámení či vyrozumění podle článku 8 rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 tohoto článku; nebo

    b)

    členský stát v návaznosti na konzultace podle článku 6 do 45 dní od obdržení oznámení nebo vyrozumění podle článku 8 Komisi písemně potvrdil, že nemá v úmyslu vystupovat jako žalovaný.

    Nastane-li některá ze situací uvedených v písm. a) nebo b), vystupuje jako žalovaná Unie.

    2.

    Komise může prováděcími akty vycházejícími z úplné a vyvážené věcné analýzy a právního zdůvodnění, které poskytne členským státům, poradním postupem podle čl. 22 odst. 2 rozhodnout, že jako žalovaný má vystupovat Unie, nastane-li jedna či více z těchto okolností:

    a)

    Unie by nesla zcela nebo přinejmenším zčásti možnou finanční odpovědnost vyplývající ze sporu v souladu s kritérii stanovenými v článku 3; nebo

    b)

    spor se týká zároveň i zacházení, které poskytly orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie.

    3.

    Komise může prováděcími akty vycházejícími z úplné a vyvážené věcné analýzy a právního zdůvodnění, které poskytne členským státům, přezkumným postupem podle čl. 22 odst. 3 rozhodnout, že jako žalovaný má vystupovat Unie, pokud je obdobné zacházení napadeno v související žalobě proti Unii u WTO, pokud byla zřízena skupina odborníků a žaloba se týká stejné konkrétní právní otázky a pokud je nezbytné zajistit ve věci před WTO jednotnou argumentaci.

    […]

    5.

    Komise a dotčený členský stát neprodleně po obdržení oznámení nebo vyrozumění podle článku 8 zahájí v souladu s článkem 6 konzultace o řešení daného sporu podle tohoto článku. Komise a dotčený členský stát zajistí, aby byly dodrženy lhůty stanovené v dohodě.

    C.   Po určení, kdo bude ve sporu vystupovat jako žalovaný v souladu s výše uvedenými ustanoveními nařízení 912/2014, Evropská unie bude informovat žalobce do 60 dnů od data, kdy žalobce oznámil svůj záměr zahájit spor. Tím není dotčeno rozdělení pravomocí mezi Evropskou unii a členské státy v otázce investic.

    4.

    		 Soudní dvůr Evropské unie coby soudní orgán Evropské unie a Euratomu je příslušný posoudit jakoukoli otázku týkající se použití a výkladu ustavujících smluv a aktů přijatých podle nich, a to včetně mezinárodních dohod uzavřených Evropskou unií a Euratomem, na něž se lze za určitých podmínek u Soudního dvora odvolat.

    5.

    		 Jakákoli věc předložená Soudnímu dvoru Evropské unie žalobcem ze smluvní strany, která není členským státem EU, za použití druhů řízení stanovených ustavujícími smlouvami Unie spadá do oblasti působnosti čl. 26 odst. 2 písm. a) Smlouvy o energetické chartě. (3) Vzhledem k tomu, že právní systém Unie stanoví prostředky takového řízení, nedává ani Evropská unie, ani Euratom bezvýhradný souhlas k postoupení sporu mezinárodnímu arbitrážnímu či smírčímu orgánu.

    6.

    		 Pokud jde o mezinárodní arbitráže, je třeba konstatovat, že ustanovení úmluvy ICSID neumožňují Evropské unii a Euratomu, aby se staly jejími smluvními stranami. Ustanovení dodatkových pravidel ICSID Evropské unii a Euratomu rovněž neumožňují jejich použití. Jakýkoli rozhodčí nález proti Evropské unii a Euratomu bude proveden prostřednictvím orgánů Unie v souladu s jejich povinností podle čl. 26 odst. 8 Smlouvy o energetické chartě.“

    (1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2014 ze dne 23. července 2014, kterým se stanoví rámec pro řešení finanční odpovědnosti v souvislosti s rozhodčími soudy pro řešení sporů mezi investorem a státem zřízenými mezinárodními dohodami, jichž je Evropská unie stranou, Úř. věst. L 257, 28.8.2014, p. 121–134.

    (2)  Pro upřesnění je záměrem tohoto prohlášení řešit důsledky přijetí nařízení 912/2014 s ohledem na soudní spory zahájené žalobcem ze smluvní strany, která není členským státem EU, v souladu se Smlouvou o energetické chartě. Spory mezi investorem z členského státu a členským státem podle Smlouvy o energetické chartě do oblasti působnosti prohlášení nespadají. EU a její členské státy mohou tuto záležitost řešit později.

    (3)  Článek 26 odst. 2) písm. a) se rovněž použije v případě, že je Soudní dvůr Evropské unie vyzván, aby posoudil použití nebo výklad Smlouvy o energetické charty na základě žádosti o rozhodnutí o předběžné otázky předložené soudem členského státu v souladu s článkem 267 Smlouvy o fungování Evropské unie.

    Top