This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 22016D0385
Decision of the EU-Norway Joint Committee No 1/2016 of 8 February 2016 amending Protocol 3 to the Agreement between the European Economic Community and the Kingdom of Norway concerning the definition of the concept of ‘originating products’ and methods of administrative cooperation [2016/385]
Rozhodnutí Smíšeného výboru EU-Norsko č. 1/2016 ze dne 8. února 2016 o změně protokolu č. 3 k dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím týkajícího se definice pojmu „původní produkty“ a metod správní spolupráce [2016/385]
Rozhodnutí Smíšeného výboru EU-Norsko č. 1/2016 ze dne 8. února 2016 o změně protokolu č. 3 k dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím týkajícího se definice pojmu „původní produkty“ a metod správní spolupráce [2016/385]
Úř. věst. L 72, 17.3.2016, p. 63–65
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force
17.3.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 72/63 |
ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EU-NORSKO č. 1/2016
ze dne 8. února 2016
o změně protokolu č. 3 k dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím týkajícího se definice pojmu „původní produkty“ a metod správní spolupráce [2016/385]
SMÍŠENÝ VÝBOR,
s ohledem na dohodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím podepsanou v Bruselu dne 14. května 1973 (1) (dále jen „dohoda“), a zejména na článek 11 této dohody,
s ohledem na protokol č. 3 k dohodě týkající se definice pojmu „původní produkty“ a metod správní spolupráce (2) (dále jen „protokol č. 3“),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Článek 11 dohody odkazuje na protokol č. 3, který určuje pravidla původu a stanoví kumulaci původu mezi EU, Norskem, Švýcarskem (včetně Lichtenštejnska), Islandem, Tureckem, Faerskými ostrovy a účastníky barcelonského procesu, tj. Alžírskem, Egyptem, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Marokem, Palestinou (3), Sýrií a Tuniskem. |
(2) |
Článek 39 protokolu č. 3 stanoví, že smíšený výbor zřízený podle článku 29 dohody může rozhodnout o změnách tohoto protokolu. |
(3) |
Cílem Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (4) (dále jen „úmluva“) je nahradit protokoly o pravidlech původu, které jsou v současné době platné mezi zeměmi celoevropsko-středomořské oblasti, jediným právním aktem. |
(4) |
EU i Norsko úmluvu podepsaly dne 15. června 2011. |
(5) |
EU uložila své listiny o přijetí u depozitáře úmluvy dne 26. března 2012 a Norsko dne 9. listopadu 2011. V důsledku toho podle čl. 10 odst. 3 uvedené úmluvy vstoupila úmluva v platnost pro EU dne 1. května 2012 a pro Norsko dne 1. ledna 2012. |
(6) |
Úmluva zařadila země zapojené do procesu stabilizace a přidružení a Moldavskou republiku do celoevropsko-středomořské oblasti kumulace původu. |
(7) |
Protokol č. 3 k dohodě by proto měl být změněn tak, aby odkazoval na úmluvu, |
PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Protokol č. 3 k dohodě o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
Použije se ode dne 1. května 2015.
V Bruselu dne 8. února 2016.
Za Smíšený výbor
předseda
Petros SOURMELIS
(1) Úř. věst. L 171, 27.6.1973, s. 2.
(2) Úř. věst. L 117, 2.5.2006, s. 2.
(3) Toto označení se nesmí vykládat jako uznání Státu Palestina a nejsou jím dotčeny individuální postoje členských států k této otázce.
(4) Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.
PŘÍLOHA
Protokol č. 3
o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce
Článek 1
Použitelná pravidla původu
Pro účely provádění této dohody se použijí dodatek I a příslušná ustanovení dodatku II Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (1) (dále jen „úmluva“).
Všechny odkazy na „příslušnou dohodu“ v dodatku I a v příslušných ustanoveních dodatku II Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu se považují za odkazy na tuto dohodu.
Článek 2
Řešení sporů
Spory, které vyvstanou při ověřování podle článku 32 dodatku I úmluvy a které není možné vyřešit mezi celními orgány žádajícími o ověření a celními orgány příslušnými k tomuto ověření, se předkládají smíšenému výboru.
Ve všech případech se řešení sporů mezi dovozcem a celními orgány země dovozu řídí právními předpisy dané země.
Článek 3
Změny protokolu
O změně tohoto protokolu může rozhodnout smíšený výbor.
Článek 4
Odstoupení od úmluvy
1. Pokud EU nebo Norsko depozitáři úmluvy písemně oznámí svůj úmysl od úmluvy odstoupit podle článku 9 uvedené úmluvy, zahájí EU a Norsko neprodleně jednání o pravidlech původu pro účely provádění této dohody.
2. Do dne vstupu takovýchto nově sjednaných pravidel původu v platnost se budou na tuto dohodu i nadále vztahovat pravidla původu obsažená v dodatku I a případně příslušná ustanovení dodatku II úmluvy platná v okamžiku odstoupení. Nicméně od okamžiku odstoupení je třeba pravidla původu obsažená v dodatku I a případně příslušná ustanovení dodatku II úmluvy vykládat tak, aby umožňovala dvoustrannou kumulaci pouze mezi EU a Norskem.
Článek 5
Přechodná ustanovení – kumulace
Bez ohledu na čl. 16 odst. 5 a čl. 21 odst. 3 dodatku I úmluvy, pokud se kumulace týká pouze států ESVO, Faerských ostrovů, EU, Turecka, účastníků procesu stabilizace a přidružení a Moldavské republiky, může být původ prokázán průvodním osvědčením EUR.1 nebo prohlášením o původu.