EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 5.4.2022

COM(2022) 150 final

2022/0099(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2022) 156 final} - {SWD(2022) 95 final} - {SWD(2022) 96 final} - {SWD(2022) 97 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Zelená dohoda pro Evropu zahájila novou strategii růstu pro EU, jejímž cílem je transformovat EU ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje. Potvrzuje ambici Komise zvýšit své cíle v oblasti klimatu a učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent. Jejím dalším cílem je chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. V reakci na naléhavou potřebu opatření v oblasti klimatu zvýšila EU své ambice v oblasti klimatu prostřednictvím nařízení (EU) 2021/1119 (evropský právní rámec pro klima) 1 , které bylo přijato v roce 2021. Právní rámec pro klima stanoví závazný cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů o 55 % proti roku 1990 a dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality EU. EU rovněž zvýšila svůj původní vnitrostátně stanovený příspěvek podle Pařížské dohody o změně klimatu snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 % na snížení čistých emisí skleníkových plynů nejméně o 55 %. Aby se těchto cílů dosáhlo a bylo možné udržet nárůst průměrné celosvětové teploty do 1,5 °C, je nezbytné posílit všechny nástroje relevantní pro dekarbonizaci hospodářství EU. Nařízení o F-plynech je klíčovým nástrojem, pokud jde o emise fluorovaných skleníkových plynů (F-plynů).

F-plyny jsou chemické látky vyrobené člověkem, které jsou velmi silnými skleníkovými plyny, často tisícinásobně silnějšími než oxid uhličitý (CO2). Společně s oxidem uhličitým, metanem a oxidem dusným patří do skupiny skleníkových plynů, na jejichž emise se vztahuje Pařížská dohoda o změně klimatu. V současné době představují emise F-plynů 2,5 % celkových emisí skleníkových plynů v EU, ale oproti jiným emisím skleníkových plynů, které od roku 1990 do roku 2014 klesly, se tyto emise zdvojnásobily. Je tomu tak proto, že F-plyny v minulosti obvykle nahrazovaly látky poškozující ozonovou vrstvu v oblastech, kde bylo používání těchto látek v EU zakázáno s cílem ochránit stratosférickou ozonovou vrstvu, jak požaduje Montrealský protokol z roku 1987 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (dále jen „protokol“).

Nařízení (EU) č. 517/2014 o fluorovaných skleníkových plynech 2 (dále jen „nařízení o F-plynech“) bylo přijato s cílem zvrátit nárůst emisí F-plynů. Částečně fluorované uhlovodíky (HFC) jsou nejdůležitější skupinou F-plynů, pokud jde o emise důležité pro klima, přičemž hlavní novinkou nařízení o F-plynech bylo zavedení „postupného ukončení používání HFC v EU“, konkrétně systém kvót pro provádění harmonogramu postupného snižování množství HFC, které mohou dovozci a výrobci každoročně uvádět na trh.

Politiku EU v oblasti F-plynů je třeba vnímat v souvislostech nedávné zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) 3 . Způsoby, jak omezit globální oteplování na 1,5 °C, vyžadují snížit do roku 2050 emise F-plynů celosvětově o 90 % ve srovnání s rokem 2015.

S cílem zvrátit rostoucí emise HFC a jejich dopad na klima, přestože HFC nepoškozují ozonovou vrstvu, se smluvní strany protokolu v roce 2016 rozhodly prostřednictvím kigalské změny provést postupné ukončení používání HFC na celosvětové úrovni, čímž se během příštích 30 let sníží výroba a spotřeba HFC o více než 80 %. To znamená, že každá strana musí dodržovat harmonogram snižování spotřeby a výroby HFC, jakož i udělování licencí na dovoz/vývoz a podávání zpráv o HFC. Vědci odhadují, že pouze kigalská změna do konce století ušetří až 0,4 °C dalšího oteplování.

Jak vyplývá z hodnocení vypracovaného Komisí 4 , nařízení o F-plynech vedlo ke zvratu a od roku 2015 k meziročnímu snižování emisí F-plynů. Kromě toho se dodávky HFC na trh EU od roku 2015 do roku 2019 snížily o 37 %, pokud jde o metrické tuny, a o 47 %, pokud jde o tuny ekvivalentu CO2. Došlo k jasnému posunu k používání alternativ s nižším potenciálem globálního oteplování, včetně přírodních alternativ (např. CO2, amoniak, uhlovodíky, voda) v mnoha typech zařízení, která tradičně používala F-plyny. Úspor emisí předpokládaných do roku 2030 však nebude zcela dosaženo, přičemž existuje nevyužitý potenciál, jak uspořit další emise. Kromě toho bylo nařízení o F-plynech přijato před kigalskou změnou, a přestože mělo pro dosažení této celosvětové dohody zásadní význam, nemůže plně zajistit dodržování všech povinností (zejména po roce 2030).

V neposlední řadě roky zkušeností získaných při provádění nařízení, jakož i zpětná vazba získaná od zúčastněných stran potvrzují potřebu řešit řadu problémů spojených se systémem kvót. Tyto problémy se týkají nezákonných činností, včetně pašování a nepoctivých obchodníků s čistě spekulativními motivy, ale i nedostatku kvalifikovaných techniků. Je rovněž třeba řešit určité nedostatky v oblasti monitorování, zlepšit efektivitu činností v oblasti podávání zpráv a ověřování a dále vyjasnit několik stávajících pravidel, neboť to většina zúčastněných stran z průmyslu, nevládních organizací a orgánů zdůraznila jako důležitý cíl přezkumu. Bylo tedy jasné, že hlavní prvky nařízení by měly být zachovány, ale že je nutné doladit a doplnit několik ustanovení.

Obecné cíle politik EU v oblasti F-plynů jsou:

1)předcházet dalším emisím F-plynů, a přispívat tak k cílům EU v oblasti klimatu;

2)zajistit plnění protokolu, pokud jde o povinnosti týkající se částečně fluorovaných uhlovodíků (dále jen „HFC“).

Emisím lze předcházet dvěma způsoby: tím, že se v první řadě zabrání používání F-plynů (tj. sníží se poptávka po F-plynech), a že se zajistí, aby existovala opatření, která zabrání emisím nebo únikům při výrobě, používání a likvidaci těchto plynů („omezování“). Politika v oblasti F-plynů má proto konkrétní cíle:

·odrazovat od používání F-plynů s vysokým potenciálem globálního oteplování a podporovat používání alternativních látek nebo technologií, pokud vedou k nižším emisím skleníkových plynů, aniž by byla ohrožena bezpečnost, funkčnost a energetická účinnost,

·zabránit únikům ze zařízení a zajistit řádné zacházení s F-plyny v aplikacích na konci jejich životnosti,

·posílit udržitelný růst, stimulovat inovace a rozvíjet ekologické technologie zlepšováním tržních příležitostí pro alternativní technologie a plyny s nízkým potenciálem globálního oteplování.

Na základě závěrů hodnocení nařízení má Komise pro přezkum tyto cíle:

1)dosáhnout dalšího snížení emisí F-plynů s cílem přispět k dosažení snížení emisí o 55 % do roku 2030 a čisté uhlíkové neutrality do roku 2050;

2)dosáhnout plného souladu s protokolem;

3)usnadnit lepší provádění a prosazování práva v záležitostech nezákonného obchodu, fungování systému kvót a potřeby odborné přípravy týkající se alternativ F-plynů;

4)zlepšit monitorování a podávání zpráv s cílem odstranit stávající nedostatky a zlepšit kvalitu procesu a údajů pro zajištění dodržování předpisů;

5)zlepšit jasnost a vnitřní soudržnost s cílem podpořit lepší provádění a pochopení pravidel.

Iniciativa přispívá k Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 a k jejím cílům udržitelného rozvoje, zejména k „boji proti změně klimatu“.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

V zájmu dosažení právně závazných cílů v oblasti klimatu stanovených v evropském právním rámci pro klima navrhla Komise posílit cíle členských států v oblasti snižování emisí na období 2021–2030 prostřednictvím změny tzv. nařízení o „sdílení úsilí“. Nařízení o „sdílení úsilí“ se týká emisí z odvětví, na něž se nevztahuje stávající systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) 5 , přičemž emise F-plynů představují téměř 5 % emisí, jichž se uvedené nařízení týká. Jednotlivé cíle členských států se týkají tohoto celkového souboru skleníkových plynů. V důsledku toho EU ani členské státy nemají žádné závazné cíle, které jsou specifické pro emise F-plynů. Je však klíčové, aby byly emise F-plynů zásadně sníženy prostřednictvím nařízení o F-plynech, protože se ukázalo, že toto opatření je na evropské úrovni účinné i nákladově efektivní. Toto opatření doplní další opatření ke snížení F-plynů, která se lépe přijímají na vnitrostátní úrovni v souladu se zásadou subsidiarity, například další opatření v oblasti odpadové politiky, přísnější dohled nad odvětvími nebo finanční pobídky pro zavádění alternativ. Opatření přijatá na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni týkající se všech druhů emisí musí společně zajistit, aby každý členský stát mohl účinně dosáhnout svých vnitrostátních cílů v oblasti emisí skleníkových plynů, jak jsou definovány v nařízení o „sdílení úsilí“.

Nařízení o F-plynech se vztahuje na všechna odvětví, jejichž emise F-plynů jsou relevantní, je však doplněno směrnicí 2006/40/ES 6 o mobilních klimatizačních zařízeních, která od roku 2017 výslovně zakazuje používat v nových osobních automobilech chladiva s potenciálem globálního oteplování vyšším než 150. Před tímto zákazem byl jako chladivo používán HFC s potenciálem globálního oteplování 1 430.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Navrhované nařízení (stejně jako stávající nařízení o F-plynech) je v mnohém podobné nařízení (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu 7 (dále jen „nařízení o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu“), jež je předmětem souběžné revize. Tato dvě nařízení musí společně zajistit, aby Unie plnila své povinnosti týkající se HFC a látek poškozujících ozonovou vrstvu podle protokolu. Oba tyto přezkumy se navzájem přímo neovlivňují, ale dotýkají se obdobných zúčastněných stran a odvětví a rovněž obdobných činností (obchod, použití zařízení atd.) a používají podobná regulační opatření, včetně systému obchodních licencí, jež vyžaduje Montrealský protokol. Průmysl i orgány proto vyzývaly k tomu, aby jejich příslušná pravidla byla úzce sladěna (např. pokud jde o celní kontroly, pravidla týkající se úniků, definice atd.).

Příspěvek revidovaného nařízení o F-plynech k dosažení cílů pro skleníkové plyny na úrovni členských států podle nařízení o „sdílení úsilí“ je doplněn revizí směrnice o průmyslových emisích (směrnice 2010/75/EU), která se bude vztahovat na činnosti odpovědné za přibližně 15 % celkových emisí skleníkových plynů v EU, na něž se nevztahuje systém ETS. Směrnice o průmyslových emisích se zaměřuje především na emise znečišťujících látek a emise skleníkových plynů z průmyslových zdrojů, na něž se nevztahuje systém EU pro obchodování s emisemi 8 . Naproti tomu se nařízení o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu a nařízení o F-plynech, zaměřují především, nikoli však výhradně, na uvádění na trh a používání látek poškozujících ozonovou vrstvu a F-plynů s cílem zabránit emisím těch chemických látek, které jsou velmi silnými skleníkovými plyny. Směrnice o průmyslových emisích nabízí příležitost k systematickému zohlednění emisí F-plynů jako klíčového environmentálního parametru při tvorbě referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách pro průmyslová odvětví. Tyto dokumenty představují základ pro stanovení mezních hodnot emisí pro průmyslová zařízení za účelem omezení jejich emisí F-plynů a látek poškozujících ozonovou vrstvu. Kromě toho bude nařízení o evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek (nařízení (ES) č. 166/2006) modernizováno s cílem zlepšit podávání zpráv a veřejnou dostupnost informací o emisích znečišťujících látek a skleníkových plynů, přičemž by mělo v budoucnu umožnit podrobnější členění údajů o emisích F-plynů a látek poškozujících ozonovou vrstvu, které pocházejí z těchto zařízení.

Existuje také úzká součinnost s energetickými politikami, zejména se směrnicí 2009/125/ES o ekodesignu 9 , a to vzhledem k významu nepřímých emisí z energetického využití zařízení s F-plyny. Návrh se řídí zásadou „energetická účinnost v první řadě“ tím, že zohledňuje pouze alternativy, které jsou přinejmenším stejně energeticky účinné jako zařízení využívající tradiční F-plyn. Zvláštní pozornost byla rovněž věnována skutečnosti, že dekarbonizace energetického systému bude vyžadovat vysokou míru nárůstu tepelných čerpadel, která jsou v současné době v Unie uváděna na trh s F-plyny. Důvodem je zejména nedávný geopolitický vývoj, který vyžaduje vyšší nárůst v oblasti tepelných čerpadel, aby se snížila závislost na ropě a plynu, jak je uvedeno ve sdělení o plánu RePowerEU 10 . V zájmu dosažení klimatické neutrality je důležité, aby byly zavedeny politiky, které co nejvíce zvýší energetickou účinnost a omezí přímé emise z F-plynů. Jde o záležitost zvláštního významu, protože jakákoli tepelná čerpadla s F-plyny, která jsou dnes uváděna do provozu, povedou k přímým emisím skleníkových plynů po mnoho let v budoucnu v důsledku úniků, nezbytné údržby pomocí dalších F-plynů a možných emisí v okamžiku, kdy se zařízení dostane do toku odpadu. V případech, kde je to možné, by se tomu mělo zabránit, a proto existují zákazy konkrétních výrobků. Celkově se odhaduje, že navrhovaný přezkum systému kvót v návaznosti na upřednostňovanou možnost posouzení dopadů má dostatečnou rezervu na to, aby tento nárůst v zavádění tepelných čerpadel umožnil.

Pokud jde o ustanovení o dovozu a podávání zpráv, existuje součinnost s právními předpisy spojenými s nařízením REACH 11 , neboť dovozců F-plynů se týká obojí. Podrobnější shromážděné údaje a přísné požadavky na dovoz související se systémem kvót v nařízení o F-plynech by mohly být využity ke zlepšení přehledu a dodržování povinností registrace podle nařízení REACH, na což poukazuje chemický průmysl.

Revidovaný návrh výrazně posiluje vazby na celní orgány, na dozor nad trhem, na trestnou činnost proti životnímu prostředí a na whistleblowing tím, že objasňuje konkrétní povinnosti hospodářských subjektů a příslušných orgánů, pokud jde o omezení nezákonných činností, včetně pašování, a ochranu ekologické vyváženosti nařízení.

Kromě toho existují přímé vazby na odpadovou politiku, neboť konec životnosti je klíčovou fází, kdy dochází k mnoha emisím, jestliže nejsou splněny stávající povinnosti. Povinnosti znovuzískávání uvedené v nařízení o F-plynech jsou doplněny odkazy v příslušných právních předpisech o odpadech (např. směrnice o OEEZ 12 a směrnice o přepravě odpadů 13 ). Posílené systémy odpovědnosti výrobce podporované nařízením o F-plynech by mohly významně přispět ke zlepšení stávajících postupů a snížení emisí na konci životnosti. S ohledem na probíhající revizi rámcové směrnice o odpadech jde o příležitost.

V neposlední řadě je zásadní neustále a včas aktualizovat bezpečnostní normy, zákony a právní předpisy na všech úrovních – evropské, vnitrostátní, regionální i místní, aby bylo možné držet krok s rychlým rozvojem technologií a zajistit, aby se v co nejvyšší míře používala chladiva šetrná ke klimatu, aniž by byla ohrožena bezpečnost.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Tento návrh je založen na čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s cílem zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu; chránit lidské zdraví a podporovat opatření na mezinárodní úrovni zaměřená na řešení změny klimatu.    

•Subsidiarita

Návrh doplňuje právní předpisy EU, které existují na úrovni EU od roku 2006, a je jednoznačně v souladu se zásadou subsidiarity, a to z těchto důvodů:

Za prvé, ochrana klimatického systému je přeshraniční otázkou a rozsah tohoto problému vyžaduje opatření na celém světě. Za druhé, nejúčinnějšími opatřeními jsou zákaz nebo omezení používání F-plynů nebo výrobků a zařízení s F-plyny a jejich uvádění na trh. Pro fungování vnitřního trhu EU a volný pohyb zboží je velmi žádoucí, budou-li tato opatření přijata na úrovni EU. Za třetí, protokol považuje EU za organizaci regionální hospodářské integrace, a proto musí EU dodržovat povinnosti vyplývající z protokolu na úrovni Unie (např. podávání zpráv, systém udělování licencí, postupné snižování spotřeby). To vyžaduje příslušné právní předpisy na téže úrovni; bylo by velmi obtížné, ne-li neproveditelné dosáhnout souladu prostřednictvím 27 různých vnitrostátních systémů. Jedinou výjimkou z doložky o organizaci regionální hospodářské integrace je harmonogram postupného ukončování výroby HFC podle protokolu, který vyžaduje shodu na úrovni členských států 14 . Některé členské státy přesto požadovaly, aby výroba byla regulována i na úrovni EU, neboť by se tím pro dotčené společnosti zvýšila flexibilita.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality. Návrh zajišťuje, že emise F-plynů budou dále snižovány a že EU bude i nadále dodržovat své mezinárodní závazky vyplývající z protokolu, které se týkají postupného ukončování výroby a spotřeby HFC. Navrhovaná opatření vycházejí z důkladného posouzení efektivity jejich nákladů, jež ukazuje, že mezní náklady na snížení emisí pro odvětví jsou v rámci rozsahu, kterému budou ostatní hospodářská odvětví dle očekávání čelit při zajišťování potřebného přechodu ke klimatické neutralitě do roku 2050. V dlouhodobém horizontu navíc zmírňující opatření povedou k celkovým úsporám nákladů. Některá opatření mírně zvýší administrativní zátěž pro průmysl, avšak některá z nich mají zásadní význam pro dodržování protokolu a jiná jsou nezbytná k usnadnění náležitého prosazování pravidel a sledování budoucích hrozeb. Žádné z posledně uvedených opatření nepředstavuje vysoké náklady. V oblastech, kde by cílů mohlo být lépe dosaženo opatřeními v jiných oblastech politiky, například v právních předpisech o odpadech, se žádná podrobná ustanovení nenavrhují. Úrovně přínosů dosažené těmito opatřeními nemohlo být docíleno tak nákladově efektivním způsobem pro průmysl a členské státy, pokud by došlo k zavedení 27 dalších různých politik týkajících se F-plynů v členských státech.

•Volba nástroje

Zvoleným právním nástrojem je nařízení, protože cílem návrhu je nahradit a zlepšit nařízení o F-plynech a zároveň zachovat jeho obecnou strukturu kontrolních opatření. Ukázalo se, že nařízení o F-plynech je účinné. Vzhledem k tomu, že návrh obsahuje několik změn, jakož i úpravy struktury nařízení o F-plynech, mělo by být nařízení o F-plynech zrušeno a nahrazeno novým nařízením s cílem zajistit právní jasnost. Jakékoli podstatné změny (tj. zrušení nebo přeměna na směrnici) by zbytečně zatěžovaly členské státy a pro podniky, které jsou v tomto odvětví činné, by vytvářely další právní nejistotu.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post

Komise provedla hodnocení nařízení o F-plynech v souladu s požadavky na „zlepšování právní úpravy“ a reagovala na čl. 21 odst. 2 nařízení o F-plynech, který vyžaduje, aby Komise zveřejnila souhrnnou zprávu o jeho účincích nejpozději do 31. prosince 2022.

Hodnocení dospělo k závěru, že nařízení o F-plynech bylo při plnění svých původních cílů většinou účinné, tj. jak při snížení emisí F-plynů, tak i přispěním k dosažení mezinárodní dohody o snížení HFC. Kromě toho bylo zjištěno, že jednotlivá opatření k dosažení těchto cílů spolu dobře fungují. Přímým důsledkem právních předpisů je, že emise F-plynů se od roku 2015 po deseti letech růstu jejich množství meziročně snižují. Těchto úspor emisí bylo dosaženo při velmi nízkých nákladech na jejich snížení spojených s technologickými změnami (tj. v průměru 6 EUR na tunu ekvivalentu CO2), aniž by se snížila energetická účinnost příslušných zařízení. Nařízení o F-plynech zajistilo vysoké ambice v oblasti životního prostředí tím, že zachovalo stejné povinnosti v celé EU a zároveň zajistilo rovné podmínky na příslušném vnitřním trhu.

Hodnocení zároveň dospělo k závěru, že od přijetí nařízení řada důležitých událostí (zejména Zelená dohoda pro Evropu a změněné mezinárodní politické prostředí v souvislosti s Pařížskou dohodou a kigalskou změnou) změnila příslušný politický rámec, což znamená, že nařízení EU o F-plynech není zcela vhodné pro daný účel, a to jak z hlediska využití nevyužitého potenciálu k dosažení dalšího snížení emisí, tak z hlediska zajištění budoucího souladu s protokolem. Modelování ukazuje, že snížení emisí F-plynů v roce 2030 bude nižší, než se očekávalo v posouzení dopadů z roku 2012 15 , jehož záměrem bylo přispět k dosažení předchozího cíle v oblasti klimatu do roku 2030 (snížení nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990). Některá odvětví rovněž nadále používají a vypouštějí F-plyny s vysokým potenciálem globálního oteplování tam, kde by se tomu dalo zabránit (např. s ohledem na technologický pokrok), přičemž existují emise z odvětví nebo látek, které v současné době nespadají do oblasti působnosti nařízení.

Hodnocení rovněž zjistilo další problémy, včetně nezákonného dovozu HFC, který obchází systém kvót, a „nepoctivých obchodníků“ (zvyšování počtu dovozců ve velkém objemu často bez souvislosti s odvětvím, kteří ze spekulativních důvodů vstupují na trh a/nebo mají z režimu kvót neúměrný prospěch). Zavádění alternativ šetrných ke klimatu navíc brání nedostatek pracovníků, kteří mají dovednosti pro instalaci a údržbu zařízení, pro která existují alternativy šetrné ke klimatu, jakož i bezpečnostní normy, které nejsou plně aktualizovány podle technologického pokroku. Některé obavy týkající se možných ekotoxikologických důsledků produktů rozkladu HFC a hydro(chlor)fluoralkenů (H(C)FO) v atmosféře by rovněž mohla vyřešit lepší regulace emisí. Dále by bylo možné zabránit určitým nedostatkům v oblasti látek a činností, na něž se vztahují opatření pro monitorování a podávání zpráv. Kromě toho by bylo možné zefektivnit několik povinností souvisejících s povinnostmi, které se týkají podávání zpráv a ověřování. V neposlední řadě byla jako hrozba vnímána skutečnost, že v současné době neexistuje flexibilita nutná pro rychlou reakci v případě nežádoucích důsledků systému kvót, jako je podstatný nedostatek dodávek HFC.

Obecně bylo zjištěno, že nařízení o F-plynech je navenek konzistentní a soudržné s jinými zásahy, které mají podobné cíle, ačkoli existují oblasti, které vedly k určitým nesrovnalostem, jež by měly být řešeny. Důležitou oblastí je celní právo, kde by měla být využívána součinnost s jednotným portálem EU pro oblast celnictví a měly by být usnadněny účinné hraniční kontroly s cílem zastavit nezákonnou činnost. Další důležitou součinností je součinnost s nařízením REACH, kdy se členské státy snaží posoudit význam perzistentních produktů rozkladu H(C)FO. Vnitřní soudržnost nařízení je dobrá, jsou však zapotřebí určitá vyjasnění a sladění.

Na základě těchto zjištění bylo určeno pět cílů přezkumu uvedených v oddíle 1.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Komise provedla rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami. Konzultace týkající se plánu přezkumu od 29. června 2020 do 7. září 2020 a online veřejná konzultace od 15. září 2021 do 29. prosince 2021 poskytly všem zúčastněným stranám příležitost vyjádřit své názory na nařízení o F-plynech bez ohledu na úroveň obeznámenosti respondentů s tímto nařízením. Tyto činnosti obdržely 76, respektive 241 odpovědí. Jednotlivé odpovědi a shrnutí jsou veřejně dostupné na internetových stránkách Komise „Podělte se o svůj názor“ 16 . Uskutečnila se cílená konzultace sestávající ze 34 polostrukturovaných rozhovorů přizpůsobených příslušným orgánům, které se zabývají F-plyny, celním orgánům, nevládním organizacím, podnikatelským sdružením a organizacím EU, jakož i několika jednotlivým společnostem. Dne 6. května 2021 se konal otevřený seminář zúčastněných stran s 355 účastníky, na němž byly předloženy předběžné výsledky hodnocení a posouzení dopadů. Program jednání, podkladové informační materiály a prezentace poskytnuté na semináři jsou k dispozici na internetových stránkách GŘ CLIMA 17 .

V rámci těchto konzultací byly shromážděny názory na dosavadní výsledky nařízení, pokud jde o jeho relevantnost, účinnost, účelnost, přidanou hodnotu EU a vnitřní a vnější soudržnost. Kromě toho byla rovněž shromážděna zpětná vazba ohledně možných opatření a jejich pravděpodobných environmentálních, hospodářských a sociálních dopadů, přičemž byla zohledněna Zelená dohoda pro Evropu a její ambicióznější cíle a také povinnosti týkající se částečně fluorovaných uhlovodíků podle protokolu.

Zúčastněné strany se obecně shodly na tom, že nařízení o F-plynech je velmi úspěšné, ale že by mohlo a mělo by být zlepšeno. Kromě toho bylo jasně uvedeno, že cílů nařízení nelze lépe (než na úrovni EU) dosáhnout opatřeními na úrovni členských států.

Většina zúčastněných stran, a zejména příslušné orgány, uvedla, že nařízení musí být po roce 2030 sladěno s protokolem, aby byla zajištěna budoucí soudržnost a dodržování pravidel. Zatímco některé zúčastněné strany z průmyslu a podniky, které běžně pracují s F-plyny v odvětví chlazení, klimatizace a tepelných čerpadel, nechtěly dále zvyšovat úroveň ambicí stávajícího nařízení o F-plynech, výrobci zařízení používajících alternativní chladiva a nevládní organizace vyšší ambice důrazně podpořili. Zúčastněné strany z průmyslu vyjádřily v rámci všech konzultačních činností silnou podporu různým opatřením zaměřeným na boj proti nezákonnému obchodu a výzvám v souvislosti se systémem kvót, což odráží skutečnost, že to považují za klíčový problém pro zlepšení nařízení (zatímco jiná opatření získala různé úrovně podpory). Tyto zúčastněné strany rovněž vyjádřily vysokou úroveň podpory pro další odbornou přípravu a certifikaci techniků v oblasti alternativ F-plynů a zdůraznily, že se jedná o klíčovou překážku pro zavádění těchto alternativ.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise shromáždila rozsáhlá technická doporučení z řady odborných studií, včetně zpráv Komise 18 o klimatizaci, spínacích zařízeních, dostupnosti HFC, komerčním chlazení, přidělování kvót, bezpečnostních normách a odborné přípravě servisních pracovníků. Kromě toho byla provedena komplexní přípravná studie pro přezkum nařízení externími konzultanty, která obsahovala podrobný model zásob zdola nahoru v odvětvích využívajících F-plyny (model AnaFgas) za účelem výpočtu scénářů poptávky a emisí pro F-plyny, pro základní možnosti a možnosti politiky, jakož i pro spotřebu energie příslušného zařízení v případě EU-27 a Spojeného království v období 2000–2050. Připojený nákladový modul umožňuje kvantifikaci souvisejících nákladů pro provozovatele zařízení, které závisejí na F-plynech nebo jejich alternativách. Makroekonomické účinky byly modelovány pomocí modelu GEM-E3 Společného výzkumného střediska 19 . Tato přípravná studie a její přílohy (Öko-Recherche et al., 2021) s podkladovými údaji, předpoklady a podrobnými výsledky jsou zveřejněny na internetových stránkách GŘ CLIMA. Průmysl, orgány členských států a občanská společnost poskytly pro studii rozsáhlé podklady a technickou podporu. 

•Posouzení dopadů

Komise provedla posouzení dopadů, v němž analyzovala tři možnosti politiky, pokud jde o jejich účinnost při dosahování stanovených cílů, jakož i jejich environmentální, hospodářské a sociální dopady. Pro každý cíl přezkumu byla identifikována řada opatření. Opatření, která se doplňují a navzájem se nevylučují, byla seskupena do tří možností politiky na základě očekávaných nákladů (na snižování emisí):

Všechny tři možnosti obsahují zlepšení a jejich cílem je vyjasnit pravidla nebo učinit je soudržnějšími. Jedná se o tyto tři možnosti:

·Možnost č. 1: Uvedení do souladu s protokolem – nízkonákladová opatření. Patří sem veškerá opatření k zajištění dlouhodobého dodržování protokolu. Tato možnost rovněž zahrnuje přínosná opatření týkající se všech cílů, u nichž se očekávalo, že budou vyžadovat velmi nízké náklady a úsilí, pokud vůbec nějaké.

·Možnost č. 2: Přiměřené snížení emisí a zlepšení provádění. Nad rámec možnosti č. 1 zahrnuje tato možnost opatření, jejichž cílem je dosáhnout snížení emisí a zlepšení provádění s poměrně nízkými náklady a úsilím, do té míry, že by určité pododvětví nemuselo platit více, než jsou mezní odvětvové náklady na snižování emisí, které se očekávají pro hospodářství jako celek, aby bylo v roce 2050 dosaženo uhlíkové neutrality. Úrovně kvót pro HFC jsou proto přísnější než u možnosti č. 1, přičemž postupné snižování doplňují další zákazy F-plynů s konkrétními limity pro potenciál globálního oteplování a termíny. Tato možnost rovněž zahrnuje více opatření ke zlepšení prosazování práva a monitorování, pokud s nimi nejsou spojeny vysoké náklady.

·Možnost č. 3: Maximální proveditelnost a zlepšení provádění. Možnost č. 3 je možností, která s sebou nese vysoké náklady. Kromě všech předchozích opatření uvedených v možnostech č. 1 a č. 2 bude možnost č. 3 obsahovat opatření, jejichž cílem je dosáhnout co nejvyššího snížení emisí skleníkových plynů na základě dnešní technické proveditelnosti, přičemž se zohlední aspekty energetické účinnosti a bezpečnosti, avšak bez ohledu na to, jaké by byly náklady. Tato možnost má nejpřísnější systém kvót. Obsahuje rovněž veškerá opatření ke zlepšení prosazování práva a monitorování, která byla považována za proveditelná.

Ačkoli by všechny možnosti zajistily plný soulad s protokolem, z podrobného posouzení dopadů jasně vyplývá, že možnost č. 2 povede k nejvhodnější rovnováze nákladů a přínosů při dosažení velmi podstatného omezení množství dalších emisí oproti stávajícímu nařízení (tj. výchozí možnosti) za příznivou cenu a se zamezením nepatřičných obtíží pro všechna odvětví, kterých se týká. V souvislosti s rokem 2030 se odhaduje, že navrhované nařízení povede k dodatečným úsporám v kumulativní výši 40 milionů tun ekvivalentu CO2. Je důležité mít na paměti, že k těmto úsporám dojde nad rámec 430 milionů tun ekvivalentu CO2, které podle odhadů vyplývají ze stávajícího nařízení. Do roku 2050 budou další úspory vyplývající z možnosti č. 2 činit přibližně 310 milionů tun ekvivalentu CO2. To znamená, že zbytkové roční emise F-plynů se v roce 2050 odhadují pouze na 14 milionů tun ekvivalentu CO2. Má se tedy za to, že možnost č. 2 je slučitelná s dosažením čisté klimatické neutrality do roku 2050 a snižuje potřebu politik pro pohlcování uhlíku s cílem kompenzovat emise, kterým nelze v roce 2050 zabránit za účelem dosažení čisté klimatické neutrality.

Nezbytná technologická úprava vede v důsledku nižších nákladů na energii pro uživatele k úsporám nákladů, a to celkově i v mnoha pododvětvích. Existují však určité náklady pro koncové uživatele, kteří nepřejdou na alternativy v důsledku vyšších cen HFC v rámci posíleného systému kvót. Nicméně z dlouhodobějšího hlediska budou některá hospodářská odvětví z přeměny technologií těžit, což povede k vyšší produkci, inovacím a zaměstnanosti. Možnost č. 2 je proto nejvíce v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, jakož i se zásadou „významně nepoškozovat“. Jak potvrdily zúčastněné strany, druhy opatření v možnosti č. 2 mají přidanou hodnotu EU. V důsledku toho by úrovně dosažených přínosů nemohlo být docíleno nákladově efektivním způsobem pro průmysl a členské státy, pokud by došlo k zavedení 27 dalších různých politik v oblasti F-plynů v členských státech. Ukazuje se, že možnost č. 1 ve srovnání se stávajícím nařízením nedosahuje žádných dalších kumulativních úspor emisí, a s ohledem na potenciál úspor uvedený v možnostech č. 2 a č. 3 by možnost č. 1 byla s ohledem na ambiciózní cíle EU v oblasti klimatu jednoduše méně vhodná. Na druhé straně by možnost č. 3 dosáhla nepatrně vyšších úspor emisí ve srovnání s možností č. 2, avšak tyto dodatečné úspory by byly na úkor velmi vysokých nákladů v některých odvětvích (mezní náklady na snižování emisí do roku 2050 činí v jednotlivých odvětvích až 2 111 EUR/t ekvivalentu CO2 u možnosti č. 3 ve srovnání s maximálně 336 EUR/t ekvivalentu CO2 u možnosti č. 2; náklady na technologické přizpůsobení pro všechna odvětví činí 113 milionů EUR ročně u možnosti 3 ve srovnání s 12 miliony EUR ročně u možnosti č. 2), přičemž je vhodnější hledat další způsoby, jak přispět k dosažení vnitrostátních cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů.

Možnost č. 2 rovněž zajistí lepší kontrolu při mírném zvýšení administrativní zátěže pro průmysl a orgány (celkové čisté náklady pro průmysl byly odhadnuty na 7,6 milionu EUR jako opakující se roční náklady, které se připočtou k jednorázovým nákladům ve výši 3 milionů EUR). Tyto změny by měly umožnit účinné prosazování práva, přičemž budou řešit zjištěné stávající problémy, zejména ty, které souvisejí s nezákonným obchodem. Kromě toho budou pravidla monitorování účinnější a ucelenější, neboť budou obsahovat nové aspekty, které se staly relevantními. Podrobné výsledky environmentálních, hospodářských a sociálních dopadů jsou uvedeny v posouzení dopadů.

V oblasti monitorování bylo dosaženo řady zjednodušení. Patří mezi ně úspory vyplývající ze změn postupu vyhlašování kvót (1,2 milionu EUR ušetřených nákladů ročně), sladění prahových hodnot pro podávání zpráv a udělování povolení v případě dovozců zařízení (0,09 milionu EUR ročně), uvolnění prahové hodnoty pro ověřování dovozců zařízení (1,7 milionu EUR ročně) a digitalizace postupu ověřování (1,5 milionu EUR ročně).

Výbor pro kontrolu regulace vydal dne 25. února 2022 k posouzení dopadů kladné stanovisko s výhradami. Revidované znění posouzení dopadů se zabývalo konečnými doporučeními k lepšímu vysvětlení vazeb na nařízení o „sdílení úsilí“, potřebou zvýšit ambice, podrobnějším popisem metodiky a upřesněním parametrů úspěšnosti. Všechny podrobné připomínky výboru a způsob, jakým byly řešeny, jsou uvedeny v posouzení dopadů. Toto úplné posouzení dopadů a souhrnná verze jsou k dispozici na internetových stránkách GŘ CLIMA.

•Základní práva

Pravidla navrhovaná v této iniciativě zajišťují plné dodržování práv a zásad, jež stanoví Listina základních práv Evropské unie.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh zahrnuje pevnou cenu kvóty pro velkou část kvóty pro HFC, která je každoročně přidělována dovozcům a výrobcům. Maximální roční příjmy jsou uvedeny v tabulce níže.

milionů EUR / rok

2025–2026    125

2027–2029    53

2030–2032    27

2033–2035    25

2036–2038    20

Dodatečné zdroje však bude vyžadovat další vývoj, provoz, údržba a bezpečnost informačních technologií systému kvót pro HFC a systému udělování licencí na F-plyny a látky poškozující ozonovou vrstvu, které vyžaduje Montrealský protokol, jakož i nezbytné vazby na jednotný portál EU pro oblast celnictví a usnadnění lepšího prosazování práva. Proto existuje návrh, aby se příjmy z prodeje kvót použily na pokrytí nákladů souvisejících s těmito činnostmi a aby zbývající příjmy z prodeje kvót plynuly do rozpočtu EU jako obecný příjem.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Budoucí monitorování a hodnocení nařízení se může opírat o roční údaje o společnostech předkládané na základě nařízení, které každoročně shromažďuje a agreguje Evropská agentura pro životní prostředí 20 . Tato agentura připravuje pro zástupce členských států a pro Komisi (GŘ CLIMA) zprávu o činnostech souvisejících s F-plyny, která obsahuje mimo jiné údaje o dovozu, vývozu, výrobě, zneškodnění a regeneraci, které se týkají F-plynů ve velkém objemu a zařízení, jež tyto plyny obsahují. V zájmu dosažení souladu s protokolem využívá Komise tyto údaje k tomu, aby každoročně jménem EU podávala ozónovému sekretariátu protokolu zprávy o výrobě, vstupních surovinách, zneškodnění, dovozu a vývozu HFC. Kromě toho existuje veřejná verze zprávy v podobě internetového ukazatele F-plynů, který agentura EEA pravidelně zveřejňuje a aktualizuje. Navrhovaná opatření týkající se podávání zpráv a monitorování by v budoucnu tuto databázi dále zlepšila.

Změny rozsahu podávání zpráv (nové látky; příjemci kvóty v rámci výjimky; zařízení pro recyklaci) doplní přehled o příslušných plynech a použitích. Databáze pro vykazování emisí zlepší znalosti o emisích, a tím i o dopadu odvětví F-plynů, přičemž zlepší kvalitu údajů hlášených Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC). Zjednodušení pravidel pro podávání zpráv a ověřování by rovněž mělo napomoci k účinnějšímu dosažení lepší kvality údajů.

Kromě toho bude Komise nadále pozorně sledovat ceny, fungování systému kvót a další vývoj na trhu odvětví na základě smluv s externími odborníky. Členské státy pravidelně aktualizují příslušné prováděné činnosti, jako například i) shromažďování a využívání údajů ke stanovení emisí; ii) systémy odpovědnosti výrobce; iii) prosazování práva a další opatření přijatá v souvislosti s nezákonnými činnostmi, včetně sankcí, určené prováděcímu výboru zřízenému nařízením. 

V neposlední řadě bude Komise monitorovat provádění navrhovaných opatření. V této souvislosti bude Komise úzce spolupracovat s vnitrostátními orgány, např. odborníky v oblasti látek poškozujících ozonovou vrstvu, celními orgány a orgány dozoru nad trhem v členských státech. Výbor uvedený v návrhu bude Komisi při její práci nápomocen a bude případně projednávat otázky týkající se harmonizovaného prosazování navrhovaných pravidel. Bude rovněž monitorován vývoj příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie, jakož i veškerá rozhodnutí prováděcího výboru Montrealského protokolu, která se týkají dodržování pravidel ze strany EU a jejích členských států.

Správné fungování nařízení by znamenalo, že:

·emise F-plynů by měly podle odhadů na základě modelů provedených v rámci doprovodného posouzení dopadů klesnout, tj. v roce 2030 by roční emise měly činit 37 milionů tun ekvivalentu CO2,

·neměly by existovat žádné problémy s dodržováním Montrealského protokolu, pokud jde o povinnosti týkající se HFC,

·bezproblémové provádění systému kvót a omezení nezákonného obchodu zabrání škodám z hlediska životního prostředí, hospodářství nebo dobré pověsti,

·monitorování a podávání zpráv podpoří hodnocení politik a kontrolu souladu účinněji, ale také účelněji.

Dopady nařízení by měly být pravidelně hodnoceny; první hodnocení založené na těchto údajích by mělo být zveřejněno do roku 2033. V této souvislosti by bylo zapotřebí vypracovat odbornou studii, která by odhadla pokrok dosažený v oblasti skladových zásob pěny. Hodnocení by rovněž mělo posoudit vývoj administrativních nákladů.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Opatření zavedená podle nařízení o F-plynech za účelem snížení emisí fluorovaných skleníkových plynů nejsou ve stávajícím návrhu zpochybněna. Návrh především zajišťuje, aby navrhované nařízení bylo v souladu s ambiciózními cíli EU v oblasti klimatu a aby bylo zaručeno dlouhodobé dodržování mezinárodních závazků. Stávající pravidla jsou vyjasněna a posílena s cílem zajistit jejich lepší prosazování.

Kapitola I

Návrh stanoví předmět a oblast působnosti nařízení a obsahuje nezbytné definice.

Kapitola II

Návrh obsahuje pravidla pro omezování úniků (prevence vzniku emisí, kontroly těsnosti, systém detekce úniků a pravidla pro znovuzískávání). Prevence vzniku emisí se vztahuje na F-plyny uvedené v přílohách I a II a platí pro všechny příslušné aktéry během výroby, skladování, přepravy, výroby a provozu F-plynů a zařízení, která je obsahují. Kontroly těsnosti a vedení záznamů se vztahují rovněž na plyny uvedené v oddíle I přílohy II. Povinnosti znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů se rozšiřují tak, aby se vztahovaly i na pěny v sendvičových panelech a laminované desky po vynětí z budov. Návrh rovněž stanoví povinnosti v oblasti odborné přípravy a certifikace, které také zahrnují úkoly týkající se zařízení, která obsahují plyny používané jako náhrada fluorovaných skleníkových plynů (alternativní plyny) s cílem podpořit jejich bezpečné používání a manipulaci s nimi. Programy odborné přípravy a certifikace by měly zahrnovat i aspekty energetické účinnosti.

Kapitola III

Návrh obsahuje omezení a zákazy uvádění F-plynů a dotčených výrobků a zařízení na trh. Objasňuje, že výrobky a zařízení uváděné na trh protizákonně nemohou být používány ani dále dodávány. U výrobků a zařízení uvedených na trh zákonným způsobem je jejich další dodávka po dobu dvou let od uplynutí lhůty pro zákaz povolena pouze tehdy, jsou-li předloženy důkazy o jejich (prvním) zákonném uvedení na trh. Nádoby na jedno použití se nesmějí dostat na celní území a být dále používány nebo dodávány.

Návrh rovněž obsahuje požadavky na označování při uvádění F-plynů na trh v nádobách a v určitém zařízení. Tyto požadavky zahrnují částečně fluorované uhlovodíky, které jsou osvobozeny od požadavků na kvóty, aby bylo možné tato osvobození prosadit. Návrh rovněž zakazuje některá konkrétní použití určitých F-plynů.

Kapitola IV

Návrh stanoví harmonogram snížení výroby HFC v souladu se závaznými pravidly Montrealského protokolu. Výrobci, kteří v současnosti udržují výrobu, získají práva dle historických základních údajů z let 2011 až 2013, zatímco Komise může na žádost členského státu a v rámci výrobních limitů tohoto státu stanovených protokolem udělit novým účastníkům dodatečná práva. Druhá uvedená skutečnost neosvobozuje HFC vyvážené uvnitř výrobků a zařízení od příslušných požadavků.

Návrh rovněž stanoví harmonogram snížení pro uvádění HFC na trh, a to stanovením individuálních množstevních limitů (kvót) pro výrobce a dovozce. Dovozci a výrobci musí zajistit, aby měli dostatečnou kvótu na množství HFC uvedených na trh v okamžiku, kdy k tomuto uvedení na trh dojde (tj. v případě dovozce v době propuštění do volného oběhu). HFC pro určitá použití jsou od požadavků na kvóty osvobozeny. Výjimka z postupného ukončování používání inhalátorů odměřených dávek pro farmaceutické použití se však ruší s cílem dosáhnout souladu s harmonogramem postupného ukončování spotřeby podle Montrealského protokolu, pokud nejsou uvedené přípravky osvobozeny. Použití HFC jako hnacích plynů pro inhalátory odměřených dávek je plně emisní, tj. celé množství HFC plněné do těchto výrobků nakonec skončí v atmosféře, přičemž mezi lety 2015 a 2019 toto množství vzrostlo o 45 %. Ačkoli jsou k dispozici dvě vhodné alternativy šetrné ke klimatu, které by nevyžadovaly žádné úpravy použití inhalátorů odměřených dávek pacienty a u kterých probíhá schvalovací proces ze strany zdravotnického orgánu (agentury EMA), odvětví očekává, že bez politického signálu bude jejich zavádění na trh pomalé. Zahrnutím inhalátorů odměřených dávek do systému kvót lze do roku 2050 ušetřit značné množství emisí, a to při velmi nízkých nákladech pro výrobce a pacienty 21 .

Každoročně jsou přidělovány kvóty novým účastníkům na trhu výhradně na základě jejich prohlášení a historickým dovozcům a výrobcům (zavedeným podnikům) na základě jejich referenčních hodnot (a případně na základě prohlášení). Pro přidělování kvót všem dovozcům a výrobcům platí určité podmínky, včetně platby za přidělené množství. Pro účely stanovení referenčních hodnot a přidělení kvót se dovozci a výrobci, kteří sdílejí stejného skutečného majitele (či více majitelů), považují za jeden podnik. HFC plněné do určitých zařízení by měly být rovněž zahrnuty do systému kvót.

Dovozci a výrobci, kteří mají určitou referenční hodnotu, mohou převést část své přidělené kvóty nebo celou tuto kvótu na jiný podnik za účelem uvádění HFC na trh ve velkém objemu a mohou rovněž povolit využití celé své kvóty nebo její části jinému podniku, aby mohl zařízení plněné HFC uvést na trh.

Návrh rovněž předpokládá, že pro provádění systému přidělování kvót, povinností udělování licencí a podávání zpráv se bude používat portál fluorovaných skleníkových plynů, který bude propojen s jednotným portálem EU pro cla. Registrovaní dovozci a výrobci mají přístup k informacím o svých individuálních přídělech kvót, sankcích, nahlášených množstvích uvedených na trh, jakož i k informacím o převodech a povoleních k využívání kvót, které tyto podniky evidují. Pokud jsou v záznamech informací poskytnutých podniků a v jejich nahlášených údajích údajné administrativní chyby, jejich existence musí být podložena důkazy a musí být včas předloženy Komisi.

Kapitola V

Návrh stanoví jako podmínku obchodu platnou licenci, která se v případě dovozu a vývozu předkládá celním orgánům.

Návrh rovněž objasňuje úlohu celních orgánů a orgánů dozoru nad trhem při prosazování kontrol obchodu, které jsou v něm stanoveny. Jsou v něm uvedeny informace, které by měly být poskytnuty v případě dovozu a vývozu, jakož i informace, které by měly celní orgány kontrolovat zejména během celních kontrol prováděných na základě rizik. Nádoby na jedno použití by měly být zabaveny, odebrány nebo staženy z trhu. Pokud jde o jiné zboží, přijmou celní orgány a orgány dozoru nad trhem veškerá nezbytná opatření, včetně zabavení nebo odebrání, aby zajistily, že zboží se opětovně nedostane na trh z jiného celního úřadu EU. Zpětný vývoz nezákonných plynů nebo výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, je zakázán. Případy dovozu a vývozu F-plynů mohou řešit pouze určená nebo schválená místa a celní úřady; jedině tyto určené úřady a místa mohou zahájit nebo ukončit tranzitní režim.

A konečně, návrh ukládá zákaz obchodovat s HFC se státy, které nejsou smluvními stranami protokolu, v souladu se závazky stanovenými v protokolu od roku 2028.

Kapitola VI

Návrh stanoví povinnosti spojené s podáváním zpráv, a to zejména pro výrobce, dovozce plynů ve velkém objemu, jakož i pro výrobky a zařízení, vývozce, uživatele vstupních surovin, zařízení na zneškodnění a regeneraci a podniky, které získaly částečně fluorované uhlovodíky, na něž se vztahují výjimky z pravidel pro kvóty. Podávání zpráv probíhá elektronicky prostřednictvím portálu fluorovaných skleníkových plynů. Ověřování ohlášených údajů, s výhradou množstevních limitů, se provádí rovněž prostřednictvím portálu fluorovaných skleníkových plynů.

Návrh vyžaduje, aby členské státy pokud možno shromažďovaly údaje o emisích elektronicky.

Kapitola VII

Návrh upřesňuje případy, kdy je vyžadována výměna informací a spolupráce s příslušnými orgány v rámci členského státu, jakož i mezi členskými státy a s příslušnými orgány třetích zemí.

Návrh rovněž zavádí pro příslušné orgány povinnost kontrolovat soulad podniků s nařízením na základě rizik a v případě, že jsou k dispozici konkrétní důkazy.

Návrh rovněž zajišťuje, aby se na hlášení oznamovatelů v souvislosti s porušením nařízení vztahovala úroveň ochrany stanovená ve směrnici (EU) 2019/1937.

Kapitola VIII

Návrh stanoví, že správní sankce za porušení nařízení musejí být, pokud jde o jejich úroveň a druh, účinné, odrazující a přiměřené a musejí také zohledňovat příslušná kritéria (jako např. povahu a závažnost porušení). Zejména navrhuje uložit správní pokutu v případech nezákonné výroby, používání nebo obchodu s plyny a výrobky a zařízeními, na něž se toto nařízení vztahuje. Navrhovaná ustanovení jsou sladěna a doplňují návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně životního prostředí prostřednictvím trestních sankcí, který předložila Komise a který byl přijat dne 15. prosince 2021 22 .

Návrh rovněž zřizuje konzultační fórum představované členskými státy a zástupci občanské společnosti, včetně organizací na ochranu životního prostředí, zástupců výrobců, provozovatelů a certifikovaných osob, kteří budou Komisi při provádění tohoto nařízení poskytovat poradenství a odborné znalosti.

2022/0099 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 23 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 24 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Zelená dohoda pro Evropu zahájila novou strategii růstu pro Unii, jejímž cílem je transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje. Potvrzuje ambici Komise zvýšit své cíle v oblasti klimatu a učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent a jejím cílem je chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Kromě toho je EU odhodlána plnit Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje.

(2)Fluorované skleníkové plyny jsou chemické látky vyrobené člověkem, které jsou velmi silnými skleníkovými plyny, často tisícinásobně silnějšími než oxid uhličitý („CO2“). Společně s CO2, metanem a oxidem dusným patří do skupiny emisí skleníkových plynů, na něž se vztahuje Pařížská dohoda přijatá v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“) 25 . Emise fluorovaných skleníkových plynů dnes představují 2,5 % celkových emisí skleníkových plynů v Unii, ale oproti jiným emisím skleníkových plynů, které od roku 1990 do roku 2014 klesly, se tyto emise zdvojnásobily.

(3)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 26 bylo přijato s cílem zvrátit nárůst emisí fluorovaných skleníkových plynů. Jak vyplývá z hodnocení vypracovaného Komisí, vedlo nařízení (EU) č. 517/2014 k meziročnímu snížení emisí fluorovaných skleníkových plynů. Dodávky částečně fluorovaných uhlovodíků (dále jen „HFC“) se od roku 2015 do roku 2019 snížily o 37 %, pokud jde o metrické tuny, a o 47 %, pokud jde o tuny ekvivalentu CO2. V mnoha typech zařízení, která tradičně používala fluorované skleníkové plyny, došlo rovněž k jasnému posunu k používání alternativ s nižším potenciálem globálního oteplování, včetně přírodních alternativ (např. CO2, amoniak, uhlovodíky, voda).

(4)Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) 27 dospěla k závěru, že by bylo zapotřebí snížit emise fluorovaných skleníkových plynů do roku 2050 v celosvětovém měřítku až o 90 % ve srovnání s rokem 2015. V reakci na naléhavou potřebu opatření v oblasti klimatu zvýšila Unie své ambice v oblasti klimatu prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (evropský právní rámec pro klima) 28 . Uvedené nařízení stanoví závazný cíl čistého snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990 a klimatickou neutralitu do roku 2050. Unie rovněž zvýšila svůj původní vnitrostátně stanovený příspěvek podle Pařížské dohody ze snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 40 % na snížení nejméně o 55 %. Z hodnocení nařízení (EU) č. 517/2014 však vyplývá, že úspor emisí předpokládaných do roku 2030 v souvislosti se zastaralými cíli Unie v oblasti klimatu nebude plně dosaženo.

(5)Vzhledem k celosvětovému nárůstu emisí HFC se smluvní strany Montrealského protokolu z roku 1987 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (dále jen „protokol“), rozhodly v roce 2016 v rámci kigalské změny 29 provést postupné ukončení používání HFC, čímž se během příštích 30 let sníží výroba a spotřeba HFC o více než 80 %. To znamená, že každá strana musí dodržovat harmonogram snižování spotřeby a výroby HFC, jakož i systém udělování licencí pro dovoz a vývoz a podávání zpráv o HFC. Odhaduje se, že pouze kigalská změna do konce století ušetří až 0,4 °C dalšího oteplování.

(6)Je důležité, aby toto nařízení zajistilo, že Unie bude v dlouhodobém horizontu plnit své mezinárodní závazky vyplývající z kigalské změny protokolu, obzvláště pokud jde o snížení spotřeby a výroby HFC, požadavky na podávání zpráv a udělování licencí, a to zejména zavedením postupného ukončování výroby a doplněním kroků ke snížení uvádění HFC na trh po roce 2030.

(7)Aby byl zajištěn soulad s požadavky na podávání zpráv podle protokolu, měly by být potenciál globálního oteplování HFC vypočten na základě stoletého potenciálu globálního oteplování jednoho kilogramu plynu v poměru k jednomu kilogramu CO2, a to dle čtvrté hodnotící zprávy přijaté IPCC. U jiných látek by měla být použita nejnovější hodnotící zpráva IPCC. Je-li k dispozici, měl by být poskytnut dvacetiletý potenciál globálního oteplování, aby bylo možné lépe informovat o dopadech na klima u látek, na něž se toto nařízení vztahuje.

(8)Úmyslné vypouštění fluorovaných látek, je-li nezákonné, představuje závažné porušení tohoto nařízení a mělo by být výslovně zakázáno; provozovatelé a výrobci zařízení by měli být povinni v co největší možné míře předcházet úniku těchto látek, a to i prostřednictvím kontroly těsnosti nejrelevantnějšího zařízení.

(9)Vzhledem k tomu, že výrobní proces některých fluorovaných sloučenin může vést k významným emisím jiných fluorovaných skleníkových plynů vyráběných jako vedlejší produkty, měly by být tyto emise vedlejších produktů zneškodněny nebo znovuzískány pro následné použití jako podmínka pro uvedení fluorovaných skleníkových plynů na trh. Výrobci a dovozci by měli mít povinnost dokumentovat opatření přijatá s cílem zabránit emisím trifluormethanu během výrobního procesu.

(10)Aby se zabránilo emisím fluorovaných látek, je nezbytné stanovit ustanovení o znovuzískávání látek z výrobků a zařízení a o předcházení únikům těchto látek. Pěny obsahující fluorované skleníkové plyny by měly být zpracovávány v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU. 30 Povinnosti týkající se využití by měly být rozšířeny i na vlastníky a dodavatele budov při odstraňování některých pěnových hmot z budov s cílem maximalizovat snížení emisí.

(11)S cílem podpořit používání technologií s nulovým nebo nižším dopadem na klima, které mohou zahrnovat použití látek, jež jsou toxické, hořlavé nebo vysokotlaké, by odborná příprava fyzických osob, které provádějí činnosti s využitím fluorovaných skleníkových plynů, měla zahrnovat technologie nahrazující nebo snižující použití fluorovaných skleníkových plynů, včetně informací o aspektech energetické účinnosti a platných předpisech a technických normách. Certifikační programy a programy odborné přípravy zavedené podle nařízení (EU) č. 517/2014, které mohou být začleněny do vnitrostátních systémů odborného vzdělávání, by měly být přezkoumány nebo přizpůsobeny tak, aby technici mohli bezpečně zvládat alternativní technologie.

(12)Stávající zákazy zvláštních použití fluoridu sírového, který ze známých látek nejvíce poškozuje klima, by měly být zachovány a doplněny o další omezení používání v kritickém odvětví distribuce energie.

(13)Jsou-li k dispozici vhodné alternativy k použití konkrétních fluorovaných skleníkových plynů, měly by být zavedeny zákazy uvádět na trh nová zařízení pro chlazení, klimatizaci a požární ochranu, která obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý. Pokud nejsou k dispozici alternativy nebo je nelze z technických či bezpečnostních důvodů použít, nebo pokud by použití těchto alternativ znamenalo nepřiměřené náklady, měla by mít Komise možnost povolit výjimku dočasně umožňující uvádění těchto výrobků a zařízení na trh.

(14)Z důvodů snížení nepřímého dopadu provozu chladicích a klimatizačních zařízení na klima by maximální spotřeba energie u těchto zařízení stanovená v příslušných prováděcích opatřeních přijatých podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES 31 měla být i nadále považována za důvod pro osvobození určitých typů zařízení od zákazu používání fluorovaných skleníkových plynů.

(15)Nádoby na jedno použití pro látky poškozující ozonovou vrstvu by měly být zakázány vzhledem k tomu, že určité množství chladiva v těchto nádobách nevyhnutelně zůstává i po vyprázdnění, a poté se vypustí do atmosféry. V tomto ohledu by toto nařízení mělo zakázat jejich dovoz, uvádění na trh, následné dodání nebo dodávání na trh, použití, pokud se nejedná o laboratorní a analytická užití, a jejich vývoz.

(16)Aby se usnadnilo prosazování zákazů uvádění na trh a omezení výrobků a zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na nich závislý, a to i při uvádění na trh v nádobách, je důležité stanovit nezbytné požadavky na označování tohoto zboží.

(17)Za účelem provádění protokolu, včetně postupného snižování množství HFC, by Komise i nadále měla jednotlivým výrobcům a dovozcům přidělovat kvóty pro uvádění HFC na trh a zajistit, aby nebyl překročen celkový množstevní limit povolený podle protokolu. V zájmu ochrany integrity postupného snižování množství HFC uváděných na trh by se HFC obsažené v zařízení měly i nadále započítávat do systému kvót.

(18)Původně byl výpočet referenčních hodnot a přidělení kvót jednotlivým výrobcům a dovozcům založen na množství HFC, které nahlásili jako uvedené na trh v referenčním období 2009–2012. Aby však podniky nebyly vyloučeny ze vstupu na trh nebo z rozšiřování jejich činnosti, měla by být menší část celkového maximálního množství vyhrazena pro dovozce a výrobce, kteří HFC na trh dříve neuváděli, a pro dovozce a výrobce s referenční hodnotou, kteří chtějí zvýšit své přidělené kvóty.

(19)Přepočítáním referenčních hodnot a kvót každé tři roky by Komise měla zajistit, že podniky mohou pokračovat ve své činnosti na základě průměrných objemů, které uvedly na trh v posledních letech, včetně podniků, které předtím neměly žádnou referenční hodnotu.

(20)Vzhledem k tržní hodnotě přidělené kvóty je vhodné požadovat za její přidělení určitou cenu. Tím se zabrání další roztříštěnosti trhu na úkor podniků, které potřebují dodávky HFC a jsou již závislé na obchodu s HFC na zmenšujícím se trhu. Předpokládá se, že podniky, které se rozhodnou nevyžádat si a nezaplatit žádnou kvótu, na kterou by měly nárok v roce (letech) před výpočtem referenčních hodnot, se rozhodly opustit trh, a proto nezískají novou referenční hodnotu.  Příjmy by měly být použity na pokrytí administrativních nákladů.

(21)V zájmu zachování flexibility trhu s velkými objemy HFC by mělo být možné převést kvóty od podniků, které získaly referenční hodnotu, na jiné výrobce nebo dovozce v Unii nebo na jiné výrobce či dovozce, kteří jsou v Unii zastoupeni výhradním zástupcem.

(22)Komise by měla zřídit a provozovat ústřední portál, tzv. portál fluorovaných skleníkových plynů, který by spravoval kvóty pro uvádění HFC na trh, registraci dotčených podniků a podávání zpráv o všech látkách a všech zařízeních uváděných na trh, zejména pokud je zařízení předem naplněno HFC a nebylo před naplněním uvedeno na trh. Aby se zajistilo, že se do portálu fluorovaných skleníkových plynů zaregistrují pouze skuteční provozovatelé, měly by být stanoveny zvláštní podmínky. Platná registrace na portálu fluorovaných skleníkových plynů by měla představovat licenci, která je základním požadavkem protokolu pro monitorování obchodu a předcházení nezákonným činnostem v tomto směru.

(23)Aby se zajistily automatické celní kontroly v reálném čase při přepravě, jakož i elektronická výměna a uchovávání informací o všech zásilkách fluorovaných skleníkových plynů a o dotčených výrobcích a zařízeních předkládaných celním orgánům, je nezbytné propojit portál fluorovaných skleníkových plynů s jednotným portálem Evropské unie pro oblast celnictví zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... [úplný odkaz bude vložen po přijetí uvedeného nařízení] 32 .

(24)Aby bylo možné sledovat účinnost tohoto nařízení, měla by být oblast působnosti povinností spojených s podáváním zpráv rozšířena na další fluorované látky, které mají významný potenciál globálního oteplování nebo které pravděpodobně nahradí použití fluorovaných skleníkových plynů. Ze stejného důvodu by měly být rovněž podávány zprávy o zneškodňování fluorovaných skleníkových plynů a o dovozu těchto plynů do Unie, jsou-li obsaženy ve výrobcích a zařízeních. Měly by být stanoveny prahové hodnoty de minimis s cílem zabránit nepřiměřené administrativní zátěži, zejména pro malé a střední podniky a mikropodniky, pokud to nepovede k nedodržení protokolu.

(25)Aby bylo zajištěno, že zprávy o významných množstvích látek jsou přesné a že množství HFC obsažená v předem naplněných zařízeních jsou započítána do systému kvót Unie, mělo by být vyžadováno ověření třetí stranou.

(26)Používání konzistentních a vysoce kvalitních údajů pro podávání zpráv o emisích fluorovaných skleníkových plynů má zásadní význam pro zajištění kvalitního vykazování emisí podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu. Zavedení systémů vykazování emisí fluorovaných skleníkových plynů členskými státy by zajistilo soulad s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 33 . K výraznému zlepšení těchto systémů vykazování emisí by mohly přispět údaje o úniku fluorovaných skleníkových plynů ze zařízení nashromážděné společnostmi podle tohoto nařízení. Výsledkem tohoto způsobu by měl být lepší odhad emisí fluorovaných skleníkových plynů v národních inventurách skleníkových plynů.

(27)V zájmu usnadnění celních kontrol je důležité upřesnit informace, které mají být předloženy celním orgánům v případě dovozu a vývozu plynů a výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, jakož i úkoly celních orgánů při provádění zákazů a omezení dovozu a vývozu těchto látek a výrobků a zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení.

(28)Příslušné orgány členských států by měly přijmout veškerá nezbytná opatření, včetně zabavení a odebrání, aby se zabránilo protiprávnímu vstupu plynů a výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, do Unie, případně tomu, aby území Unie opustily. Zpětný vývoz nezákonně dovezených výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, by měl být v každém případě zakázán.

(29)Členské státy by měly zajistit, aby celní orgány provádějící kontroly podle tohoto nařízení měly odpovídající zdroje a znalosti, například prostřednictvím odborné přípravy, která jim bude poskytnuta, a aby byly dostatečně vybaveny pro řešení případů nezákonného obchodu s plyny, výrobky a zařízeními, na něž se vztahuje toto nařízení. Členské státy by měly určit celní úřady, které tyto podmínky splňují, a které jsou proto pověřeny provádět celní kontroly při dovozu, vývozu a v případě tranzitu.

(30)Pro řešení případů porušování tohoto nařízení, zejména nedovoleného obchodu, je mimořádně důležitá spolupráce a výměna nezbytných informací mezi všemi příslušnými orgány zapojenými do provádění tohoto nařízení, a sice celními orgány, orgány dozoru nad trhem, orgány pro ochranu životního prostředí a všemi ostatními příslušnými orgány s kontrolními funkcemi, mezi členskými státy a s Komisí. Vzhledem k důvěrné povaze výměny informací o celních rizicích by pro tyto účely měl být používán systém pro řízení rizik v oblasti cel.

(31)Při plnění úkolů, které Komisi ukládá toto nařízení, a s cílem podpořit spolupráci a odpovídající výměnu informací mezi příslušnými orgány a Komisí v případech kontrol souladu a nezákonného obchodu s fluorovanými skleníkovými plyny by měl být Komisi nápomocen Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Úřad OLAF by měl mít přístup ke všem nezbytným informacím, což usnadní plnění jeho úkolů.

(32)Dovoz a vývoz HFC, jakož i výrobků a zařízení, které obsahují HFC nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, z určitého státu, který není smluvní stranou protokolu, a do tohoto státu, by měl být od roku 2028 zakázán. Souběžný zákaz stanovený v protokolu od roku 2033 byl tedy posunut, aby bylo zajištěno, že globální opatření ke snížení HFC obsažená v kigalské změně budou mít co nejdříve předpokládaný přínos pro klima.

(33)Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce uplatňované při porušení ustanovení tohoto nařízení a zajistit, aby byla prováděna. Uvedené sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(34)Je rovněž nezbytné stanovit správní sankce na takové úrovni a takového druhu, které skutečně odradí od porušování tohoto nařízení.

(35)Závažná porušení tohoto nařízení by měla být rovněž stíhána podle trestního práva v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES. 34

(36)Příslušné orgány členských států, včetně jejich orgánů pro životní prostředí, orgánů dozoru nad trhem a celních orgánů, by měly provádět kontroly na základě přístupu založeného na posouzení rizik za účelem zajištění souladu se všemi ustanoveními tohoto nařízení. Tento přístup je nezbytný s cílem zaměřit se na činnosti představující nejvyšší riziko nezákonného obchodu nebo nezákonného vypouštění fluorovaných skleníkových plynů, na něž se vztahuje toto nařízení. Příslušné orgány by navíc měly provádět kontroly, pokud mají důkazy nebo jiné relevantní informace o potenciálních případech nedodržování. Je-li to relevantní a v rámci možností, měly by být tyto informace sděleny celním orgánům za účelem provedení analýzy rizik před kontrolami v souladu s článkem 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 35 . Je důležité zajistit, aby příslušné orgány odpovědné za sledování ukládání sankcí byly informovány v případě, že jiné příslušné orgány zjistí případy porušení tohoto nařízení.

(37)Oznamovatelé mohou upozornit příslušné orgány na nové informace, které mohou pomoci příslušným orgánům odhalit porušení tohoto nařízení a umožnit jim ukládat sankce. Mělo by být zajištěno, že budou zavedena odpovídající opatření, která oznamovatelům umožní upozornit příslušné orgány na skutečné nebo možné porušení tohoto nařízení a budou chránit oznamovatele před odvetnými opatřeními. Za tímto účelem by mělo být v tomto nařízení stanoveno, že směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 36 se vztahuje na oznamování porušení tohoto nařízení a na ochranu osob oznamujících tato porušení.

(38)V zájmu posílení právní jistoty by použitelnost směrnice (EU) 2019/1937 na oznámení porušení tohoto nařízení a na ochranu osob oznamujících taková porušení podle tohoto nařízení měla být ve směrnici (EU) 2019/1937 zohledněna. Příloha směrnice (EU) 2019/1937 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. Je na členských státech, aby zajistily, že se tato změna projeví v jejich prováděcích opatřeních přijatých v souladu se směrnicí, ačkoli změna ani úprava vnitrostátních prováděcích opatření nejsou podmínkou pro použitelnost směrnice (EU) 2019/1937 na oznamování porušení tohoto nařízení a na ochranu oznamujících osob.

(39)Při provádění tohoto nařízení by Komise měla zřídit tzv. konzultační fórum s cílem zajistit vyváženou účast zástupců členských států a zástupců občanské společnosti, včetně organizací na ochranu životního prostředí, zástupců výrobců, provozovatelů a certifikovaných osob.

(40)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o důkazy o zneškodnění nebo znovuzískání vedlejší produkce trifluormethanu při výrobě jiných fluorovaných látek; požadavky na kontroly těsnosti; formát záznamů, jejich zavedení a udržování; minimální požadavky na certifikační programy a osvědčení o odborné přípravě; formát oznámení certifikačních programů a programů odborné přípravy; výjimky pro výrobky a zařízení, na něž se vztahuje zákaz uvádění na trh; formát štítků; stanovení výrobních práv pro výrobce HFC; osvobození od požadavku na kvóty pro HFC pro použití v určitých aplikacích nebo pro zvláštní kategorie výrobků nebo zařízení; stanovení referenčních hodnot pro výrobce a dovozce k uvádění HFC na trh; způsoby a podrobná pravidla pro platbu splatné částky; podrobná opatření pro prohlášení o shodě pro předem plněná zařízení a jejich ověřování, jakož i pro akreditaci ověřovatelů; bezproblémové fungování rejstříku; povolení obchodu se subjekty, na které se protokol nevztahuje, podrobnosti o ověřování podávání zpráv a akreditace ověřovatelů a formát pro předkládání zpráv. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. 37

(41)Za účelem změny některých jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), pokud jde o sestavení seznamu výrobků a zařízení, u nichž je technicky a ekonomicky proveditelné znovuzískání plynů nebo jejich zneškodnění, a specifikace technologií, které mají být použity; požadavky na označování; vyloučení HFC z požadavků na kvóty v souladu s rozhodnutími smluvních stran protokolu; v souvislosti s dlužnými částkami při přidělování kvót a mechanismem přidělování zbývajících kvót; další opatření pro monitorování látek, výrobků a zařízení, jimž byl přidělen režim dočasného uskladnění a celní režim; pravidla propuštění do volného oběhu pro výrobky a zařízení dovezené od jakéhokoliv subjektu a vyvezené jakémukoli subjektu, na který se protokol nevztahuje; aktualizace potenciálu globálního oteplování látek uvedených na seznamu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 38 . Pro zajištění rovné účasti na vypracování aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž tito odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(42)Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů členskými státy se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 39 a ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Komisí se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 40 , zejména pokud jde o požadavky na důvěrnost a bezpečnost zpracování, předávání osobních údajů Komisí členským státům, zákonnost zpracování a práva subjektů údajů na informace, přístup k jejich osobním údajům a jejich opravu.

(43)V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne [datum vydání stanoviska].

(44)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale z důvodu přeshraniční povahy řešeného environmentálního problému a účinků tohoto nařízení na obchod v rámci Unie i na vnější obchod jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(45)V nařízení (EU) č. 517/2014 je třeba provést řadu změn. V zájmu jasnosti by uvedené nařízení mělo být zrušeno a nahrazeno.

(46)S ohledem na postup přidělování ročních kvót a podávání zpráv stanovený v tomto nařízení je vhodné, aby se toto nařízení použilo ode dne 1. ledna [Úřad pro publikace: vložte rok následující po roce vstupu tohoto nařízení v platnost],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení:

a)stanoví pravidla pro omezování úniků, používání, znovuzískávání a zneškodňování fluorovaných skleníkových plynů a související doplňková opatření a usnadňuje bezpečné používání alternativních látek;

b)ukládá podmínky pro dovoz, vývoz, uvádění na trh, další dodávky a použití fluorovaných skleníkových plynů a konkrétních výrobků a zařízení, které fluorované skleníkové plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý;

c)ukládá podmínky pro konkrétní způsoby použití fluorovaných skleníkových plynů;

d)stanoví množstevní limity pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh;

e)stanoví pravidla pro podávání zpráv.

Článek 2

Oblast působnosti

1.Toto nařízení se vztahuje na fluorované skleníkové plyny uvedené v přílohách I, II a II, vyskytující se buď samostatně, nebo ve směsi.

2.Toto nařízení se rovněž vztahuje na výrobky a zařízení a jejich části a součásti, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„potenciálem globálního oteplování“ potenciál skleníkového plynu zvýšit teplotu klimatu v poměru k potenciálu oxidu uhličitého (CO2), počítaný jako stoletý potenciál oteplování, není-li uvedeno jinak, jednoho kilogramu skleníkového plynu v poměru k jednomu kilogramu CO2 v souladu s přílohami I, II, III a VI nebo, v případě směsí, počítaný podle přílohy VI;

2)„směsí“ tekutina skládající se ze dvou nebo více látek, z nichž alespoň jedna je látka uvedená v příloze I, II nebo III;

3)„tunou (tunami) ekvivalentu CO2“ množství skleníkových plynů vyjádřené jako součin hmotnosti skleníkových plynů v metrických tunách a jejich potenciálu globálního oteplování;

4)„částečně fluorovanými uhlovodíky“ neboli „HFC“ látky uvedené v oddíle 1 přílohy I nebo směsi obsahující některou z těchto látek;

5)„provozovatelem“ podnik skutečně zajišťující technický provoz výrobků nebo zařízení, na něž se toto nařízení vztahuje, případně vlastník, pokud jej členský stát v konkrétních případech určí odpovědným za povinnosti provozovatele;

6)„uváděním na trh“ první dodání či poskytnutí jiné osobě v Unii, za úplatu nebo bezplatně, včetně celního propuštění do volného oběhu v Unii, a použití vyrobených látek nebo použití výrobků nebo zařízení vyrobených pro vlastní použití;

7)„dovozem“ vstup látek, výrobků a zařízení, na které se vztahuje toto nařízení, na celní území Unie, pokud se na toto území vztahuje ratifikace Montrealského protokolu z roku 1987 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a zahrnuje dočasné uskladnění a celní režimy podle článků 201 a 210 nařízení (EU) č. 952/2013;

8)„vývozem“ výstup látek, výrobků a zařízení z celního území Unie, pokud se na toto území vztahuje ratifikace Montrealského protokolu z roku 1987 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu;

9)„hermeticky uzavřeným zařízením“ zařízení, v němž všechny díly obsahující fluorovaný skleníkový plyn jsou během výrobního procesu v provozovnách výrobce utěsněny svary, tvrdými pájenými spoji nebo podobným pevným spojením, které může obsahovat uzavřené ventily nebo uzavřené obslužné body umožňující řádnou opravu nebo likvidaci;

10)„nádobou“ výrobek primárně určený pro přepravu nebo skladování fluorovaných skleníkových plynů;

11)„znovuzískáváním“ sběr a skladování fluorovaných skleníkových plynů z výrobků, včetně nádob, a zařízení během údržby nebo servisu nebo před likvidací výrobků či zařízení;

12)„recyklací“ opětovné použití znovuzískaných fluorovaných skleníkových plynů po základním přečištění, včetně filtrování a sušení;

13)„regenerací“ přepracování znovuzískaných fluorovaných skleníkových plynů tak, aby odpovídaly vlastnostem nově vyrobené látky, s ohledem na jejich zamýšlené použití;

14)„zneškodněním“ proces, kdy se fluorovaný skleníkový plyn v co největší možné míře trvale přemění nebo plně rozloží na jednu nebo více stabilních látek, které nejsou fluorovanými skleníkovými plyny;

15)„vyřazením z provozu“ vyloučení výrobku nebo zařízení obsahujícího fluorované skleníkové plyny z provozu nebo z používání, včetně konečného odstavení zařízení;

16)„opravou“ obnova poškozených nebo netěsnících výrobků nebo zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, týkající se části, která tyto plyny obsahuje nebo je k tomuto účelu určena;

17)„instalací“ spojení dvou nebo více zařízení nebo okruhů obsahujících nebo konstruovaných tak, aby obsahovaly fluorované skleníkové plyny, za účelem montáže systému na místě, kde bude v provozu, včetně postupu, kterým jsou vodiče plynu systému spojeny dohromady za účelem uzavření okruhu;

18)„údržbou nebo servisem“ všechny činnosti kromě znovuzískávání podle článku 8 a kontrol těsnosti podle článku 4 a čl. 10 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, které představují otevření okruhů obsahujících nebo konstruovaných tak, aby obsahovaly fluorované skleníkové plyny, napouštění systému fluorovanými skleníkovými plyny, odstraňování jednoho nebo více dílů okruhu nebo zařízení, opětovná montáž dvou nebo více částí okruhu nebo zařízení, jakož i oprava netěsností;

19)„nově vyrobenými látkami“ látky, které se dosud nepoužívaly;

20)„stacionárním“ obvykle se nepřesouvající během provozu a zahrnující přenosná pokojová klimatizační zařízení;

21)„mobilním“ obvykle se přesouvající během provozu;

22)„jednosložkovou pěnou“ pěnová směs obsažená v jediném aerosolovém rozprašovači v nezreagovaném nebo částečně zreagovaném kapalném stavu, která se po opuštění rozprašovače rozpíná a tuhne;

23)„chladírenským nákladním vozidlem“ motorové vozidlo s hmotností nad 3,5 tuny, které je navrženo a zkonstruováno primárně pro přepravu zboží a které je vybaveno chladicí jednotkou;

24)„chladírenským přívěsem“ vozidlo, které je navrženo a zkonstruováno k vlečení za nákladním vozidlem nebo tahačem primárně k přepravě zboží a které je vybaveno chladicí jednotkou;

25)„systémem detekce úniků“ kalibrované mechanické, elektrické nebo elektronické zařízení pro zjišťování úniků fluorovaných skleníkových plynů, které provozovatele při zjištění úniku varuje;

26)„podnikem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která vykonává činnost uvedenou v tomto nařízení;

27)„vstupní surovinou“ jakýkoli fluorovaný skleníkový plyn uvedený v přílohách I a II, jenž je předmětem chemické transformace v procesu, při kterém je zcela změněn proti svému původnímu složení, a jehož emise jsou zanedbatelné;

28)„komerčním využitím“ použití ke skladování, prezentaci nebo šíření výrobků, k prodeji konečným uživatelům, v maloobchodě a stravovacích službách;

29)„protipožárním zařízením“ zařízení a systémy používané k protipožární ochraně, včetně hasicích přístrojů;

30)„organickým Rankinovým cyklem“ cyklus obsahující kondenzovatelné látky, při němž se teplo z tepelného zdroje přeměňuje a vytváří elektrickou nebo mechanickou energii;

31)„vojenským zařízením“ zbraně, střelivo a materiál určené výhradně pro vojenské účely, které jsou nezbytné k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů členských států;

32)„elektrickým spínacím zařízením“ spínací zařízení a jejich kombinace se souvisejícím ovládacím, měřicím, ochranným a regulačním zařízením a soubory těchto přístrojů a zařízení se souvisejícími propojeními, příslušenstvími, zapouzdřeními a podpůrnými strukturami určená k použití v souvislosti s výrobou, přenosem, rozvodem a přeměnou elektrické energie;

33)„sdruženými centrálními chladicími systémy“ systémy dvou či více kompresorů se souběžným chodem, které jsou propojeny s jedním nebo více společnými kondenzátory a s řadou chladicích zařízení, jako jsou chladicí vitríny, skříně a mrazicí boxy, nebo s chlazenými skladovacími prostorami;

34)„primárním chladicím okruhem kaskádních systémů“ primární okruh nepřímých systémů pro středně vysoké teploty se sériovým zapojením dvou či více samostatných chladicích okruhů tak, že primární okruh pohlcuje teplo z kondenzátoru ze sekundárního okruhu pro středně vysoké teploty;

35)„použitím“ používání fluorovaných skleníkových plynů při výrobě, údržbě nebo servisu včetně opětovného plnění výrobků a zařízení nebo při jiných činnostech uvedených v tomto nařízení;

36)„usazením v Unii“ v případě fyzické osoby mít své obvyklé bydliště v Unii a v případě právnické osoby mít v Unii stálou provozovnu podle odst. 5 bodu 32 nařízení (EU) č. 952/2013.

KAPITOLA II

OMEZOVÁNÍ ÚNIKŮ

Článek 4

Prevence vzniku emisí

1.Úmyslné vypouštění fluorovaných skleníkových plynů uvedených v přílohách I a II do atmosféry je zakázáno, není-li toto vypouštění technicky nezbytné pro zamýšlené použití.

2.Provozovatelé a výrobci zařízení a instalací obsahujících fluorované skleníkové plyny uvedené v přílohách I nebo II, jakož i podniky, které mají tato zařízení v držbě během jejich přepravy nebo skladování, přijmou všechna nezbytná preventivní opatření, aby zabránili neúmyslnému vypouštění těchto plynů. Přijmou veškerá technicky a ekonomicky proveditelná opatření k minimalizaci úniku plynů.

3.Během výroby, skladování, přepravy a překládání fluorovaných skleníkových plynů uvedených v přílohách I a II z jednoho zásobníku nebo systému do jiného nebo do zařízení či instalace přijme podnik veškerá nezbytná preventivní opatření k co největšímu omezení vypouštění fluorovaných skleníkových plynů uvedených v přílohách I a II. Tento odstavec se rovněž použije v případech, kdy jsou fluorované skleníkové plyny uvedené v přílohách I a II vyráběny jako vedlejší produkty.

4.Je-li zjištěn únik fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nebo II, provozovatelé, výrobci zařízení a instalací a podniky, které mají zařízení v držbě během jeho přepravy nebo skladování, zajistí, aby zařízení nebo instalace byly bez zbytečného odkladu opraveny.

Pokud je zařízení předmětem kontrol těsnosti podle čl. 5 odst. 1 a netěsnost byla u tohoto zařízení opravena, provozovatelé zajistí, aby bylo zařízení zkontrolováno do jednoho měsíce po opravě fyzickou osobou certifikovanou v souladu s článkem 10 s cílem ověřit účinnost opravy.

5.Aniž je dotčen čl. 11 odst. 1 první pododstavec, je zakázáno uvádět fluorované skleníkové plyny na trh, pokud výrobci nebo dovozci v okamžiku tohoto uvedení nepředloží příslušnému orgánu důkaz o tom, že trifluormethan vyrobený jako vedlejší produkt během výrobního procesu, včetně výroby vstupních surovin pro jeho výrobu, byl zneškodněn nebo znovuzískán k dalšímu použití prostřednictvím nejlepších dostupných technik.

Za účelem poskytnutí těchto důkazů vypracují dovozci a výrobci prohlášení o shodě a připojí podpůrnou dokumentaci o výrobním zařízení a o zmírňujících opatřeních přijatých s cílem zabránit emisím trifluormethanu. Výrobci a dovozci musejí prohlášení o shodě a podklady uchovávat nejméně po dobu pěti let po uvedení na trh a na žádost je zpřístupnit vnitrostátním příslušným orgánům a Komisi.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobná ustanovení týkající se prohlášení o shodě a podkladů uvedených v druhém pododstavci. Uvedené prováděcí akty se přijmou v souladu s čl. 34 odst. 2.

6.Fyzické osoby provádějící úkoly uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. a) až c) musí být certifikovány v souladu s článkem 10 a provádějí preventivní opatření k zamezení úniku fluorovaných skleníkových plynů, jež jsou uvedeny v přílohách I a II.

Podniky provádějící instalaci, servis, údržbu, opravu nebo vyřazení z provozu zařízení uvedeného v čl. 5 odst. 2 písm. a) až f) musí být certifikovány v souladu s článkem 10 a přijmou preventivní opatření k zamezení úniku fluorovaných skleníkových plynů, jež jsou uvedeny v přílohách I a II.

Článek 5

Kontrola těsnosti

1.Provozovatelé zařízení, které obsahuje 5 tun ekvivalentu CO2 či více fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nebo 1 kilogram či více fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle I přílohy II, které nejsou obsaženy v pěnách, zajistí, aby byla provedena kontrola těsnosti tohoto zařízení.

Těsnost hermeticky uzavřeného zařízení, které obsahuje méně než 10 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nebo 2 kilogramy fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle I přílohy II, se nekontroluje, pokud je zařízení označeno jako hermeticky uzavřené a jeho připojené části mají testovanou míru úniku nižší než 3 gramy za rok při tlaku nejméně čtvrtiny maximálního povoleného tlaku.

Těsnost elektrického spínacího zařízení se nekontroluje za předpokladu, že splňuje jednu z těchto podmínek:

a)má podle technické specifikace prověřenou míru úniku nižší než 0,1 % za rok a je příslušně označeno;

b)je vybaveno přístrojem pro sledování tlaku či hustoty;

c)obsahuje méně než 6 kilogramů fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I.

2.Odstavec 1 se vztahuje na provozovatele následujících zařízení, která obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I nebo v oddíle I přílohy II:

a)stacionární chladicí zařízení;

b)stacionární klimatizační zařízení;

c)stacionární tepelná čerpadla;

d)stacionární protipožární zařízení;

e)chladicí jednotky chladírenských nákladních vozidel a přívěsů;

f)organické Rankinovy cykly;

g)elektrická spínací zařízení.

Pokud jde o zařízení uvedená v prvním pododstavci písm. a) až f), provádějí kontroly fyzické osoby certifikované v souladu s pravidly stanovenými v článku 10.

3.Kontroly těsnosti uvedené v odstavci 1 se provádějí v následujících intervalech:

a)u zařízení, která obsahují méně než 50 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nebo méně než 10 kilogramů fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle I přílohy II: nejméně jednou za 12 měsíců, nebo nejméně jednou za 24 měsíců, pokud je na zařízení nainstalován systém detekce úniků;

b)u zařízení, která obsahují 50 tun nebo více ekvivalentu CO2, avšak méně než 500 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nebo 10 až 100 kilogramů fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle I přílohy II: nejméně jednou za šest měsíců, nebo nejméně jednou za 12 měsíců, pokud je na zařízení instalován systém detekce úniků;

c)u zařízení, která obsahují 500 tun nebo více ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nebo více než 100 kilogramů fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle I přílohy II: nejméně jednou za tři měsíce, nebo nejméně jednou za šest měsíců, pokud je na zařízení instalován systém detekce úniků.

4.Pokud jde o protipožární zařízení uvedená v odst. 2 písm. d), má se za to, že povinnosti stanovené v odstavci 1 jsou splněny, pokud jsou dodrženy tyto dvě podmínky:

a)zavedený systém inspekcí splňuje normy ISO 14520 nebo EN 15004 a

b)inspekce protipožárního zařízení se provádějí tak často, jak vyžaduje odstavec 3.

5.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů vymezit požadavky na kontroly těsnosti, jež mají být prováděny podle odstavce 1 pro každý typ zařízení uvedený v odstavci 2, a určit ty části zařízení, u kterých je únik nejpravděpodobnější. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

Článek 6

Systémy detekce úniků

1.Provozovatelé zařízení uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. a) až d) a obsahujících fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I v množství 500 tun ekvivalentu CO2 nebo větším zajistí, aby tato zařízení byla vybavena systémem detekce úniků, které na jakýkoli únik upozorní provozovatele nebo společnost zajišťující servis.

2.Provozovatelé zařízení uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. f) a g) a obsahujících fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I v množství 500 tun ekvivalentu CO2 nebo větším, která byla instalována po 1. lednu 2017, zajistí, aby zařízení byla vybavena systémem detekce úniků, který na jakýkoli únik upozorní provozovatele nebo společnost zajišťující servis.

3.Provozovatelé zařízení uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. a) až d) a f), na které se vztahuje odstavec 1 nebo 2, zajistí, aby systémy detekce úniků byly kontrolovány nejméně jednou za dvanáct měsíců, aby bylo zajištěno jejich řádné fungování.

4.Provozovatelé zařízení uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. g), na které se vztahuje odstavec 2, zajistí, aby systémy detekce úniků byly kontrolovány nejméně jednou za šest let, aby bylo zajištěno jejich řádné fungování.

Článek 7

Vedení záznamů

1.Provozovatelé zařízení, u nichž je třeba provádět kontrolu těsnosti podle čl. 5 odst. 1, zřídí a vedou o každém z těchto zařízení záznamy uvádějící tyto informace:

a)množství a typ instalovaných plynů;

b)množství plynů doplněných v průběhu instalace, údržby či servisu, nebo v důsledku úniku;

c)zda byla daná množství plynů recyklována nebo regenerována, včetně názvu a adresy recyklačního nebo regeneračního zařízení v Unii a případně čísla certifikátu;

d)množství znovuzískaných plynů;

e)identifikační údaje podniku, který provedl instalaci, servis, údržbu a případně opravu nebo vyřazení z provozu daného zařízení, v příslušných případech včetně čísla jeho certifikátu;

f)termíny a výsledky kontrol provedených podle čl. 5 odst. 1, 2 a 3, jakož i termíny a výsledky případných oprav netěsností;

g)pokud bylo zařízení vyřazeno z provozu, opatření podniknutá k znovuzískání a likvidaci plynů.

2.Nejsou-li záznamy uvedené v odstavci 1 uchovávány v databázi zřízené příslušnými orgány členských států, použijí se tato pravidla:

a)provozovatelé uvedení v odstavci 1 vedou záznamy zmíněné v uvedeném odstavci nejméně po dobu pěti let;

b)podniky vykonávající pro provozovatele činnosti uvedené v odst. 1 písm. e) uchovávají kopie záznamů uvedených v odstavci 1 nejméně po dobu pěti let.

Záznamy uvedené v odstavci 1 se na vyžádání zpřístupní příslušnému orgánu dotčeného členského státu a Komisi.

3.Pro účely čl. 11 odst. 5 podniky dodávající fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I a v oddíle 1 přílohy II zaznamenávají příslušné informace týkající se osob, které tyto fluorované skleníkové plyny nakupují, zejména:

a)čísla certifikátů osob nakupujících uvedené plyny;

b)příslušná zakoupená množství plynů.

Podniky dodávající tyto plyny uchovávají tyto záznamy nejméně po dobu pěti let.

Podniky dodávající tyto plyny zpřístupní tyto záznamy na vyžádání příslušnému orgánu dotčeného členského státu a Komisi.

4.Komise může prostřednictvím prováděcího aktu určit formát záznamů uvedených v odstavcích 1 a 3 a upřesnit způsob jejich zřízení a vedení. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

Článek 8

Znovuzískávání a zneškodnění

1.Provozovatelé stacionárních zařízení nebo chladících jednotek chladírenských nákladních vozidel a přívěsů, které obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I a v oddíle 1 přílohy II v jiné než pěnové formě, zajistí, aby znovuzískání těchto plynů prováděly fyzické osoby, které jsou držiteli příslušných certifikátů stanovených v článku 10 s cílem tyto plyny recyklovat, regenerovat nebo zneškodnit.

Tato povinnost se vztahuje na provozovatele kteréhokoli z těchto zařízení:

a)chladicích okruhů stacionárních chladicích a klimatizačních zařízení a stacionárních tepelných čerpadel;

b)chladicích okruhů chladicích jednotek nebo chladírenských nákladních vozidel a přívěsů;

c)stacionárních zařízení, která obsahují rozpouštědla na bázi fluorovaných skleníkových plynů;

d)stacionárních protipožárních zařízení;

e)stacionárních elektrických spínacích zařízení.

2.Znovuzískané fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I a v oddíle 1 přílohy II se nepoužijí k plnění nebo opětovnému plnění zařízení, pokud plyn nebyl recyklován nebo regenerován.

3.Podnik, který používá nádobu s fluorovanými skleníkovými plyny uvedenými v příloze I a v oddíle 1 přílohy II, zařídí znovuzískání veškerých zbytkových plynů s cílem zajistit jejich recyklaci, regeneraci nebo zneškodnění.

4.Od 1. ledna 2024 zajistí vlastníci budov a dodavatelé, aby se během renovačních, repasovacích nebo demoličních činností spojených s odstraňováním desek s kovovým povrchem, jež obsahují pěny s fluorovanými skleníkovými plyny uvedenými v příloze I a v oddíle 1 přílohy II, zabránilo v co největší míře emisím, a to znovuzískáním za účelem opětovného použití nebo zneškodněním pěnových hmot a plynů v nich obsažených. Znovuzískání provedou náležitě kvalifikované fyzické osoby.

5.Od 1. ledna 2024 zajistí vlastníci budov a dodavatelé, aby se během renovačních, repasovacích nebo demoličních činností spojených s odstraňováním pěnových hmot v laminovaných deskách instalovaných v dutinách nebo zastavěných konstrukcích, jež obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I a v oddíle 1 přílohy II, zabránilo v co největší míře emisím, a to znovuzískáním za účelem opětovného použití nebo zneškodněním pěnových hmot a plynů v nich obsažených. Znovuzískání provedou náležitě kvalifikované fyzické osoby.

Pokud znovuzískání pěn uvedených v prvním pododstavci není technicky možné, musí vlastník budovy nebo dodavatel vypracovat dokumentaci prokazující neproveditelnost znovuzískání v daném konkrétním případě. Tato dokumentace se uchovává po dobu pěti let a na požádání se zpřístupní příslušným orgánům členského státu a Komisi. 

6.Provozovatelé výrobků a zařízení neuvedených v odstavcích 1, 6 a 7, které obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I a v oddíle 1 přílohy II, zajistí znovuzískání těchto plynů, pokud nelze prokázat, že to není technicky proveditelné nebo že to s sebou nese nepřiměřené náklady. Provozovatelé zajistí, aby bylo znovuzískání prováděno náležitě kvalifikovanými fyzickými osobami tak, aby byly plyny recyklovány, regenerovány nebo zneškodněny, nebo zajistí jejich zneškodnění bez předchozího znovuzískání.

Znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I a v oddíle 1 přílohy II z klimatizačních zařízení silničních vozidel, která nespadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES 41 , provádějí příslušně kvalifikované fyzické osoby.

V případě znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I a v oddíle 1 přílohy II z klimatizačních zařízení motorových vozidel spadajících do oblasti působnosti směrnice 2006/40/ES se za příslušně kvalifikovanou osobu považuje pouze fyzická osoba, která je alespoň držitelem osvědčení o školení podle čl. 10 odst. 2.

7.Fluorované skleníkové plyny uvedené v oddíle 1 přílohy I a výrobky obsahující tyto plyny mohou být zneškodněny pouze technologiemi schválenými smluvními stranami Montrealského protokolu z roku 1987 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (dále jen „protokol“), nebo technologiemi, které dosud nebyly schváleny, ale jsou rovnocenné z hlediska ochrany životního prostředí a jsou v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy o odpadech a s dodatečnými požadavky podle těchto právních předpisů.

Ostatní fluorované skleníkové plyny, pro které technologie zneškodnění nebyly schváleny, se zneškodní pouze technologií zneškodnění, která je z hlediska ochrany životního prostředí nejpřijatelnější a nevyžaduje nadměrné náklady, a která je v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy o odpadech, přičemž jsou splněny dodatečné požadavky podle těchto právních předpisů.

8.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 za účelem doplnění tohoto nařízení pořízením seznamu výrobků a zařízení, u nichž se považuje za technicky a ekonomicky proveditelné znovuzískání fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I a v oddíle 1 přílohy II nebo zneškodnění výrobků a zařízení obsahujících tyto plyny bez předchozího znovuzískání těchto plynů, a případně upřesní technologie, které mají být použity.

9.Členské státy podporují znovuzískávání, recyklaci, regeneraci a zneškodnění fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I a v oddíle 1 přílohy II.

Článek 9

Režimy odpovědnosti výrobce

Aniž jsou dotčeny stávající právní předpisy Unie, členské státy podporují vytvoření režimů odpovědnosti výrobce, pokud jde o znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů uvedených v přílohách I a II a jejich recyklaci, regeneraci nebo zneškodnění.

Členské státy informují Komisi o provedených opatřeních.

Článek 10

Certifikace a školení

1.Členské státy na základě minimálních požadavků uvedených v odstavci 5 zavedou nebo upraví certifikační programy včetně procesů hodnocení, a zajistí dostupnost školení zaměřeného na praktické dovednosti a teoretické znalosti pro fyzické osoby, které provádějí následující úkoly týkající se fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I a v oddíle 1 přílohy II a dalších příslušných alternativ fluorovaných skleníkových plynů:

a)instalace, servis, údržba, oprava nebo vyřazení z provozu zařízení uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. a) až g);

b)kontroly těsnosti zařízení uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. a) až f), jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1;

c)znovuzískávání podle čl. 8 odst. 1.

2.Členské státy zajistí, aby byly k dispozici školicí programy pro fyzické osoby provádějící znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I a v oddíle I přílohy II z klimatizačních zařízení v motorových vozidlech, spadajících do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES 42 , dle odstavce 5.

3.Certifikační programy a školení stanovené v odstavcích 1 a 2 musí zahrnovat:

a)platné předpisy a technické normy;

b)prevenci vzniku emisí;

c)znovuzískání fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I a v oddíle 1 přílohy II;

d)bezpečné nakládání se zařízením typu a velikosti, na které se vztahuje certifikát, a

e)aspekty energetické účinnosti.

4.Certifikáty podle certifikačních programů uvedených v odstavci 1 se vydávají za podmínky, že žadatel úspěšně absolvuje proces hodnocení zavedený podle odstavců 1, 3 a 5.

5.Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví minimální požadavky na certifikační programy a osvědčení o školení. Uvedené minimální požadavky stanoví pro každý typ zařízení podle odstavců 1 a 2 potřebné praktické dovednosti a teoretické znalosti, rozdělené případně podle jednotlivých činností, které je třeba pokrýt, způsoby vydávání certifikace nebo osvědčení, jakož i podmínky pro vzájemné uznávání certifikátů a osvědčení o školení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

6.Členské státy na základě minimálních požadavků uvedených v odstavci 5 zavedou nebo upraví certifikační programy pro podniky provádějící instalaci, servis, údržbu, opravu nebo vyřazení z provozu v případě zařízení uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. a) až f), které obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I a v oddíle I přílohy II, a další příslušné alternativy fluorovaných skleníkových plynů pro třetí strany.

7.Stávající certifikáty a osvědčení o školení vydané v souladu s nařízením (EU) č. 517/2014 zůstávají v platnosti dle podmínek, za nichž byly původně vydány.

8.Do 1. ledna [Úřad pro publikace, vložte datum = jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost] oznámí členské státy Komisi certifikační a školicí programy.

Členské státy uznávají certifikáty a osvědčení o školení vydané jiným členským státem v souladu s tímto článkem. Neomezují volný pohyb služeb ani svobodu usazování z důvodu, že byl certifikát vydán v jiném členském státě.

9.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit formát oznámení uvedeného v odstavci 8. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

10.Každý podnik, který svěřuje úkol uvedený v odstavci 1 jinému podniku, přijme přiměřené kroky k tomu, aby zajistil, že tento druhý podnik je pro požadované úkoly držitelem nezbytných certifikátů uvedených v odstavci 1.

11.Pokud by povinnosti podle tohoto článku v souvislosti s certifikací a školením znamenaly pro některý členský stát nepřiměřenou zátěž z důvodu malého počtu obyvatel a z něho vyplývající nedostatečné poptávky po těchto školeních a certifikacích, lze souladu s předpisy dosáhnout uznáním certifikátů vydaných v jiných členských státech.

Členské státy uplatňující tento odstavec informují Komisi a ta informuje ostatní členské státy.

12.Tento článek nebrání členským státům v zavádění dalších certifikačních a školicích programů týkajících se jiných zařízení, než která jsou uvedena v odstavci 1.

KAPITOLA III

OMEZENÍ A KONTROLA POUŽITÍ

Článek 11

Omezení pro uvádění na trh a prodej

1.Uvádění výrobků a zařízení, včetně jejich částí, uvedených v příloze IV na trh, s výjimkou vojenského zařízení, se zakazuje od data uvedeného v této příloze, případně s rozlišením podle typu nebo potenciálu globálního oteplování obsaženého plynu.

Výrobky a zařízení, které byly nezákonně uvedeny na trh po dni uvedeném v prvním pododstavci, nesmějí být následně použity, dodány nebo poskytnuty jiným osobám v Unii za úplatu či bezplatně ani vyvezeny. Tyto výrobky a zařízení mohou být skladovány nebo přepravovány pouze za účelem následné likvidace a znovuzískání plynu před likvidací podle článku 8.

Dva roky po jednotlivých datech uvedených v příloze IV jsou následné dodávky nebo poskytnutí výrobků nebo zařízení zákonně uvedených na trh přede dnem uvedeným v prvním pododstavci jiné straně v Unii za úplatu nebo bezplatně povoleny pouze tehdy, pokud je prokázáno, že výrobek nebo zařízení byly uvedeny na trh v souladu s právními předpisy před tímto datem.

2.Zákaz stanovený v odst. 1 prvním pododstavci se nevztahuje na zařízení, u nichž bylo v požadavcích na ekodesign přijatých podle směrnice 2009/125/ES stanoveno, že v důsledku vyšší energetické účinnosti během jeho provozu by jeho emise vyjádřené ekvivalentem CO2 vznikající během životního cyklu byly nižší než emise vznikající během životního cyklu rovnocenného zařízení, které splňuje příslušné požadavky na ekodesign.

3.Kromě zákazu uvádění na trh stanoveného v příloze IV bodě 1 se zakazuje dovoz, uvádění na trh, jakékoli následné dodání nebo poskytnutí nádob na jedno použití pro fluorované skleníkové plyny, které jsou uvedeny v příloze I a v oddíle 1 přílohy II, prázdných nebo zcela či částečně naplněných, jejich použití nebo vývoz jiným osobám v Unii za úplatu nebo bezplatně. Tyto nádoby mohou být skladovány nebo přepravovány pouze za účelem následné likvidace. Tento zákaz se nevztahuje na nádoby pro laboratorní nebo analytická použití.

Odstavec se vztahuje na:

a)nádoby, které se nedají opětovně naplnit bez úpravy pro tento účel (pro jednorázové použití); a

b) nádoby, které lze opětovně naplnit, ale jsou dovezeny nebo uvedeny na trh, aniž by bylo zajištěno jejich vrácení za účelem opětovného naplnění.

4.Ve výjimečných případech může Komise při zohlednění cílů tohoto nařízení a na odůvodněnou žádost příslušného orgánu členského státu prostřednictvím prováděcích aktů povolit dočasnou výjimku v trvání maximálně čtyř let umožňující uvádět na trh výrobky a zařízení uvedené v příloze IV, včetně jejich částí, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, pokud je prokázáno, že:

a)pro konkrétní výrobek nebo zařízení nebo pro konkrétní kategorii výrobků nebo zařízení nejsou k dispozici alternativy nebo je z technických nebo bezpečnostních důvodů nelze použít, nebo

b)použití technicky proveditelných a bezpečných alternativ by vyžadovalo nepřiměřené náklady.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

5.Pouze podniky, které jsou držiteli certifikátu požadovaného podle čl. 10 odst. 1 písm. a) nebo osvědčení o školení požadovaného podle čl. 10 odst. 2, nebo podniky, které zaměstnávají osoby, jež jsou držiteli takového certifikátu nebo osvědčení o školení, mohou nakupovat fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I nebo v oddíle 1 přílohy II za účelem instalace, servisu, údržby nebo opravy zařízení obsahujících tyto plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 2 písm. a) až g) a čl. 10 odst. 2.

Tento odstavec nebrání necertifikovaným podnikům, které takové činnosti nevykonávají, ve sběru, přepravě nebo dodávání fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I a v oddíle 1 přílohy II.

6.Nehermeticky uzavřené zařízení plněné fluorovanými skleníkovými plyny uvedenými v příloze I a v oddíle 1 přílohy II lze prodávat konečnému uživateli pouze tehdy, je-li doloženo, že instalaci provede podnik certifikovaný v souladu s článkem 10.

Článek 12

Označování a informace o výrobku a zařízení

1.Následující výrobky a zařízení, jež obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v přílohách I a II nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, mohou být uváděny na trh pouze tehdy, jsou-li označeny:

a)chladicí zařízení;

b)klimatizační zařízení;

c)tepelná čerpadla;

d)protipožární zařízení;

e)elektrická spínací zařízení;

f)aerosolové rozprašovače obsahující fluorované skleníkové plyny, včetně inhalátorů odměřených dávek;

g)všechny nádoby na fluorované skleníkové plyny;

h)rozpouštědla na bázi fluorovaných skleníkových plynů;

i)organické Rankinovy cykly.

2.U výrobků nebo zařízení, na něž se vztahuje výjimka uvedená v čl. 11 odst. 4, se tato skutečnost označí na štítku a v označení se uvede, že tyto výrobky a zařízení lze použít pouze pro účely, k nimž je udělena výjimka podle uvedeného článku.

3.Na štítku požadovaném podle odstavce 1 jsou uvedeny tyto informace:

a)údaj o tom, že výrobek nebo zařízení obsahuje fluorované skleníkové plyny nebo že jejich provoz je na těchto plynech závislý;

b)název fluorovaných skleníkových plynů za použití uznávaného průmyslového označení, nebo není-li toto označení k dispozici, chemického názvu;

c)od 1. ledna 2017 množství fluorovaných skleníkových plynů obsažených ve výrobku nebo zařízení nebo množství fluorovaných skleníkových plynů, pro jaké je zařízení určeno, vyjádřené hmotností a ekvivalentem CO2, a potenciál globálního oteplování těchto plynů.

Na štítku jsou případně uvedeny tyto informace:

a)skutečnost, že jsou fluorované skleníkové plyny obsaženy v hermeticky uzavřeném zařízení;

b)skutečnost, že prověřená míra úniku elektrického spínacího zařízení uvedená v technické specifikaci od výrobce je nižší než 0,1 % za rok.

4.Štítek požadovaný dle odstavce 1 musí být jasně čitelný a nesmazatelný a musí být upevněn:

a)v blízkosti obslužných míst pro plnění nebo znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů, nebo

b)na té části výrobku či zařízení, která fluorovaný skleníkový plyn obsahuje.

Štítek je v úředních jazycích členského státu, v němž má být zboží uváděno na trh.

5.Pěny a předem smíšené polyoly, které obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v přílohách I a II, se nesmějí uvádět na trh, pokud nejsou fluorované skleníkové plyny označeny štítkem s uznávaným průmyslovým označením nebo, není-li toto označení k dispozici, chemickým názvem. Na štítku musí být jasně uvedeno, že pěna nebo předem smíšené polyoly obsahují fluorované skleníkové plyny. V případě pěnových desek musí být tato informace na deskách uvedena jasným a nesmazatelným způsobem.

6.Regenerované nebo recyklované fluorované skleníkové plyny jsou označeny štítkem, na němž je uvedeno, že daná látka byla regenerována nebo recyklována, a údaji o čísle šarže a názvu a adrese regeneračního nebo recyklačního zařízení v Unii.

7.Fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I a uváděné na trh za účelem zneškodnění jsou označeny štítkem, na němž je uvedeno, že obsah nádoby je určen pouze ke zneškodnění.

8.Fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I a určené pro přímý vývoz jsou označeny štítkem, na němž je uvedeno, že obsah nádoby je určen pouze k přímému vývozu.

9.Fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I a uváděné na trh za účelem použití ve vojenském zařízení jsou označeny štítkem, na němž je uvedeno, že obsah nádoby lze použít pouze k tomuto účelu.

10.Fluorované skleníkové plyny uvedené v přílohách I a II a uváděné na trh za účelem leptání polovodičového materiálu nebo čištění komor pro chemické pokovování srážením kovových par v odvětví výroby polovodičů jsou označeny štítkem, na němž je uvedeno, že obsah nádoby lze použít pouze k tomuto účelu.

11.Fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I a uváděné na trh jako vstupní surovina jsou označeny štítkem, na němž je uvedeno, že obsah nádoby lze použít pouze jako vstupní surovinu.

12.Fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I a uváděné na trh za účelem výroby inhalátorů odměřených dávek pro podávání složek léčivých přípravků jsou označeny štítkem, na němž je uvedeno, že obsah nádoby lze použít pouze k tomuto účelu.

13.V případě částečně fluorovaných uhlovodíků musí štítek uvedený v odstavcích 7 až 11 obsahovat údaj „osvobozeno od kvóty podle nařízení (EU) .../... [Úřad pro publikace: doplňte odkaz na toto nařízení]“.

Neexistují-li požadavky na označování uvedené v prvním pododstavci a v odstavcích 7 až 11, vztahují se na částečně fluorované uhlovodíky požadavky na kvóty podle čl. 16 odst. 1.

14.V případech uvedených v příloze IV bodech 3, 8, 18 písm. b) a c) a v bodech 19 a 20 musí být výrobek označen údajem, že může být použit pouze tehdy, vyžaduje-li to bezpečnostní norma, kterou je třeba stanovit. V případě uvedeném v příloze IV bodech 20 a 22 musí být výrobek označen údajem, že může být použit pouze tehdy, vyžaduje-li to konkrétní lékařská aplikace.

15.Informace uvedené v odstavcích 3 a 5 musí být obsaženy v návodech k použití těchto výrobků a zařízení.

V případě výrobků a zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny uvedené v přílohách I a II s potenciálem globálního oteplování 150 nebo vyšším musí být tyto informace rovněž obsaženy v popisech používaných k reklamě.

16.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit formát štítků uvedených v odstavci 1 a odstavcích 4 až 14. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

17.Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 32, kterými s ohledem na obchodní nebo technický vývoj podle potřeby změní požadavky na označování stanovené v odstavcích 4 až 14.

Článek 13

Kontrola použití

1.Použití fluoridu sírového při tlakovém lití hořčíku a při recyklaci tlakově litých hořčíkových slitin je zakázáno.

2.Použití fluoridu sírového při plnění pneumatik vozidel je zakázáno.

3.Od 1. ledna 2024 je zakázáno použití fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I s potenciálem globálního oteplování 2 500 nebo vyšším pro servis nebo údržbu chladicích zařízení.

Tento odstavec se nevztahuje na vojenská zařízení nebo zařízení určená pro aplikace, které jsou určeny k chlazení produktů při teplotách nižších než –50 °C.

Zákaz uvedený v prvním pododstavci se do 1. ledna 2030 nepoužije na tyto kategorie fluorovaných skleníkových plynů:

a)regenerované fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s potenciálem globálního oteplování 2 500 nebo vyšším používané při údržbě nebo servisu stávajících chladicích zařízení, pokud byly označeny v souladu s čl. 12 odst. 6;

b)recyklované fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s potenciálem globálního oteplování 2 500 nebo vyšším, které se používají při údržbě nebo servisu stávajících chladicích zařízení, pod podmínkou, že byly z tohoto zařízení znovuzískány. Tyto recyklované plyny může použít pouze podnik, který je znovuzískal v rámci údržby nebo servisu, nebo podnik, pro nějž byly v rámci údržby nebo servisu znovuzískány.

Zákaz uvedený v prvním pododstavci se nevztahuje na chladicí zařízení, pro něž byla povolena výjimka v souladu s čl. 11 odst. 4.

4.Použití desfluranu jako inhalačního anestetika je zakázáno od 1. ledna 2026, s výjimkou případů, kdy je takové použití přísně vyžadováno a žádné jiné anestetikum nelze použít ze zdravotních důvodů. Uživatel na požádání poskytne příslušnému orgánu členského státu a Komisi důkazy o lékařském zdůvodnění.

KAPITOLA IV

HARMONOGRAM VÝROBY A SNIŽOVÁNÍ MNOŽSTVÍ ČÁSTEČNĚ FLUOROVANÝCH UHLOVODÍKŮ UVÁDĚNÝCH NA TRH

Článek 14

Výroba částečně fluorovaných uhlovodíků

1.Výroba částečně fluorovaných uhlovodíků je povolena v rozsahu, v jakém Komise přidělila výrobcům výrobní práva, jak je stanoveno v tomto článku.

2.Komise prostřednictvím prováděcích aktů přidělí na základě údajů oznámených podle článku 19 nařízení (EU) č. 517/2014 práva na výrobu na základě přílohy V výrobcům, kteří v roce 2022 vyráběli částečně fluorované uhlovodíky. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s čl. 34 odst. 2.

3.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů na žádost příslušného orgánu členského státu změnit prováděcí akty uvedené v odstavci 2 s cílem přidělit dodatečná práva na výrobu výrobcům uvedeným v odstavci 2 nebo jakýmkoli jiným podnikům usazeným v Unii při dodržení výrobních limitů členského státu podle protokolu. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s čl. 34 odst. 2.

4.Tři roky po přijetí prováděcích aktů uvedených v odstavci 2 a poté každé tři roky Komise tyto prováděcí akty přezkoumá a v případě potřeby je pozmění, přičemž zohlední změny výrobních práv podle článku 15 během předchozích tří let. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s čl. 34 odst. 2.

Článek 15

Převod a povolení výrobních práv za účelem průmyslové racionalizace

1.Pro účely průmyslové racionalizace v rámci členského státu mohou výrobci zcela nebo částečně převést svá výrobní práva na jakýkoli jiný podnik v tomto členském státě, pokud jsou dodrženy výrobní limity smluvních stran podle protokolu. Převody schvaluje Komise a příslušné orgány a provádějí se prostřednictvím portálu fluorovaných skleníkových plynů.

2.Pro účely průmyslové racionalizace mezi členskými státy může Komise po dohodě s příslušným orgánem členského státu, kde se nachází příslušná výroba daného výrobce, a s příslušným orgánem členského státu, u nějž jsou k dispozici přebytečná výrobní práva, povolit prostřednictvím portálu fluorovaných skleníkových plynů tomuto výrobci, aby překročil svou výrobu uvedenou v čl. 14 odst. 2 o určité množství, a to s ohledem na podmínky stanovené v protokolu.

3.Komise může po dohodě s příslušným orgánem členského státu, v němž se nachází příslušná výroba daného výrobce, a s příslušným orgánem dotčené třetí země, která je smluvní stranou, povolit výrobci kombinovat vypočtené úrovně výroby uvedené v čl. 14 odst. 2 s vypočtenými úrovněmi výroby povolenými výrobci ve třetí zemi dle protokolu a vnitrostátními právními předpisy tohoto výrobce pro účely průmyslové racionalizace se třetí zemí, pokud kombinované vypočtené úrovně výroby obou výrobců nepovedou k překročení výrobních práv podle Montrealského protokolu a jsou dodrženy příslušné vnitrostátní právní předpisy.

Článek 16

Snižování množství částečně fluorovaných uhlovodíků uváděných na trh

1.Uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh je povoleno pouze v rozsahu, v jakém Komise přidělila výrobcům a dovozcům kvóty, jak je stanoveno v článku 17.

Výrobci a dovozci zajistí, aby množství částečně fluorovaných uhlovodíků, která uvádějí na trh, nepřekročila jejich příslušnou kvótu, kterou mají k dispozici v okamžiku uvedení na trh.

2.Odstavec 1 se nevztahuje na částečně fluorované uhlovodíky, které jsou:

a)dovezeny do Unie za účelem zneškodnění;

b)používány výrobcem jako vstupní suroviny nebo dodávány přímo výrobcem nebo dovozcem podnikům pro použití jako vstupní suroviny;

c)dodávány přímo výrobcem nebo dovozcem podnikům za účelem vývozu z Unie a nejsou obsaženy ve výrobcích nebo zařízeních, pokud tyto částečně fluorované uhlovodíky nejsou následně před vývozem dodávány žádné jiné straně v Unii;

d)dodávány přímo výrobcem nebo dovozcem pro použití ve vojenském zařízení;

e)dodávány přímo výrobcem nebo dovozcem podniku, který je používá k leptání polovodičového materiálu nebo čištění komor pro chemické pokovování srážením kovových par v odvětví výroby polovodičů.

3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 za účelem změny odstavce 2 a vyloučení částečně fluorovaných uhlovodíků z požadavku na kvótu stanoveného v odstavci 1 v souladu s rozhodnutími smluvních stran protokolu.

4.Ve výjimečných případech může Komise při zohlednění cílů tohoto nařízení a na odůvodněnou žádost příslušného orgánu členského státu povolit prostřednictvím prováděcích aktů výjimku v trvání až čtyř let, kterou se z požadavku na kvóty podle odstavce 1 vyjmou částečně fluorované uhlovodíky pro použití v určitých aplikacích nebo určitých kategoriích výrobků nebo zařízení, pokud je v žádosti prokázáno, že:

a)pro tyto konkrétní aplikace, výrobky nebo zařízení nejsou k dispozici alternativy, nebo je nelze z technických či bezpečnostních důvodů použít, a

b)dostatečné dodávky částečně fluorovaných uhlovodíků nelze zajistit, aniž by to vyžadovalo nepřiměřené náklady.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

5.Emise částečně fluorovaných uhlovodíků během výroby se považují za uvedené na trh v roce, během něhož k nim dojde.

6.Tento článek a články 17, 20 až 29 a 31 se rovněž vztahují na částečně fluorované uhlovodíky obsažené v předem smíšených polyolech.

Článek 17

Stanovení referenčních hodnot a přidělování kvót pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh

1.Komise do 31. října [Úřad pro publikace: vložte rok použitelnosti tohoto nařízení] a poté jednou za tři roky stanoví referenční hodnoty pro výrobce a dovozce v souladu s přílohou VII pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh.

Komise stanoví tyto referenční hodnoty pro všechny dovozce a výrobce, kteří v předchozích třech letech dováželi nebo vyráběli částečně fluorované uhlovodíky, a to prostřednictvím prováděcího aktu, kterým se stanoví referenční hodnoty pro všechny dovozce a výrobce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

2.Dovozce nebo výrobce může oznámit Komisi trvalé nástupnictví nebo nabytí části své činnosti související s tímto článkem, což povede ke změně přiřazování jeho referenčních hodnot a referenčních hodnot právního nástupce.

Komise si může za tímto účelem vyžádat příslušnou dokumentaci. Upravené referenční hodnoty se zpřístupní na portálu fluorovaných skleníkových plynů.

3.Výrobci a dovozci mohou do 1. dubna [Úřad pro publikace: vložte rok použitelnosti tohoto nařízení] a poté jednou za tři roky učinit prohlášení o obdržení kvót z rezervy uvedené v příloze VIII prostřednictvím portálu fluorovaných skleníkových plynů.

4.Komise do 31. prosince [Úřad pro publikace: vložte rok použitelnosti tohoto nařízení] a následně každý rok přidělí každému dovozci a výrobci kvóty pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh podle přílohy VIII. Kvóty se oznamují dovozcům a výrobcům prostřednictvím portálu fluorovaných skleníkových plynů.

5.Přidělení kvót je podmíněno zaplacením dlužné částky, která se rovná třem eurům za každou tunu ekvivalentu kvóty CO2, která má být přidělena. Dovozci a výrobci jsou prostřednictvím portálu fluorovaných skleníkových plynů informováni o celkové splatné částce za svou vypočtenou maximální kvótu přidělenou na následující kalendářní rok a o lhůtě pro provedení platby. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit způsoby a podrobnosti platby splatné částky. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

Dovozci a výrobci mohou platit pouze za část vypočteného maximálního přídělu kvót, která jim byla nabídnuta. V takovém případě se těmto dovozcům a výrobcům přidělí kvóta odpovídající platbě provedené ve stanovené lhůtě.

Komise bezplatně přerozdělí kvótu, za niž nebyla provedena platba ve stanovené lhůtě, pouze těm dovozcům a výrobcům, kteří zaplatili celkovou dlužnou částku za svou vypočtenou maximální kvótu přidělenou podle prvního pododstavce a kteří učinili prohlášení uvedené v odstavci 3. Toto rozdělení se provádí na základě podílu každého dovozce nebo výrobce na součtu všech maximálních vypočtených kvót nabídnutých těmto dovozcům a výrobcům a jimi uhrazených v plné výši.

Komise je oprávněna nepřidělit v plném rozsahu maximální množství uvedené v příloze VII nebo přidělit dodatečné kvóty jako pohotovostní při realizačních problémech během období přidělování.

6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 za účelem změny odstavce 5, pokud jde o částky splatné při přidělování kvót a mechanismus přidělování zbývajících kvót, je-li to nezbytné k tomu, aby se zabránilo závažným narušením trhu s částečně fluorovanými uhlovodíky, nebo pokud mechanismus neplní svůj účel a má nežádoucí nebo nezamýšlené účinky.

7.Příjmy z množství přidělené kvóty představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Tyto příjmy jsou účelově vázány na program LIFE a na okruh 7 víceletého finančního rámce (Evropská veřejná správa) a mají pokrýt náklady na externí pracovníky pracující na řízení přidělování kvót, služby informačních technologií a systémy udělování licencí pro účely provádění tohoto nařízení a pro zajištění souladu s protokolem. Veškeré příjmy zbývající po pokrytí těchto nákladů se zapíší do souhrnného rozpočtu Unie.

Článek 18

Podmínky registrace a přijímání přidělených kvót

1.Kvóty se přidělují pouze výrobcům nebo dovozcům, kteří mají provozovnu v Unii nebo kteří pověřili výhradního zástupce s provozovnou v Unii, který nese plnou odpovědnost za plnění tohoto nařízení. Výhradním zástupcem může být ten, kdo byl pověřen podle článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 43 . 

2.Pouze dovozci a výrobci, kteří mají zkušenosti s obchodováním s chemickými látkami po dobu tří po sobě následujících let před obdobím přidělování kvót, mohou předkládat prohlášení uvedené v čl. 17 odst. 3 nebo na tomto základě obdržet přidělenou kvótu podle čl. 17 odst. 4. Dovozci a výrobci předloží Komisi za tímto účelem na požádání důkazy.

3.Pro účely registrace na portálu fluorovaných skleníkových plynů uvedou dovozci a výrobci fyzickou adresu, na které se společnost nachází a odkud vykonává svou činnost. Na stejné fyzické adrese se registruje pouze jeden podnik.

Pro účely předložení prohlášení o kvótě podle čl. 17 odst. 3 a přidělení kvóty podle čl. 17 odst. 4, jakož i pro účely stanovení referenčních hodnot podle čl. 17 odst. 1 se všechny podniky, které sdílejí stejného skutečného vlastníka, považují za jediný podnik. Na referenční hodnotu podle čl. 17 odst. 1 a na přidělení kvóty podle čl. 17 odst. 4 má nárok pouze tento jediný podnik, který je podnikem registrovaným v rejstříku jako první, pokud skutečný vlastník neuvede jinak.

Článek 19

Plnění zařízení částečně fluorovanými uhlovodíky předem

1.Chladicí a klimatizační zařízení a tepelná čerpadla plněná částečně fluorovanými uhlovodíky se neuvádějí na trh, pokud částečně fluorované uhlovodíky, jimiž je dané zařízení naplněno, nejsou započítány do systému kvót uvedeného v této kapitole.

2.Při uvádění předem naplněného zařízení uvedeného v odstavci 1 na trh výrobci a dovozci zařízení zajistí, aby byl řádně doložen soulad s odstavcem 1, a vypracují v tomto ohledu prohlášení o shodě.

Vypracováním prohlášení o shodě výrobci a dovozci zařízení přebírají odpovědnost za dodržení souladu s tímto odstavcem a odstavcem 1.

Výrobci a dovozci zařízení uchovávají tuto dokumentaci a prohlášení o shodě po dobu nejméně pěti let od uvedení tohoto zařízení na trh a na požádání je zpřístupní příslušným orgánům členských států a Komisi.

3.Pokud částečně fluorované uhlovodíky obsažené v zařízení uvedeném v odstavci 1 nebyly uvedeny na trh před naplněním zařízení, dovozci tohoto zařízení zajistí, aby do 30. dubna [Úřad pro publikace: vložte rok použitelnosti tohoto nařízení] a následně každý rok potvrdil správnost dokumentace, prohlášení o shodě a pravdivost jejich zprávy podle článku 26 za předchozí kalendářní rok na přiměřené úrovni jistoty nezávislý auditor registrovaný na portálu fluorovaných skleníkových plynů.

Nezávislý auditor je buď:

a)akreditován podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES 44 , nebo

b)akreditován pro ověřování finančních výkazů podle právních předpisů dotyčného členského státu.

4.Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobná opatření týkající se prohlášení o shodě uvedeného v odstavci 2, ověření nezávislým auditorem a akreditace ověřovatelů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

5.Dovozci zařízení uvedených v odstavci 1, kteří nemají provozovnu v Unii, zmocní výhradního zástupce s provozovnou v Unii, který nese plnou odpovědnost za dodržování tohoto nařízení. Výhradním zástupcem může být ten, kdo byl pověřen podle článku 8 nařízení (ES) č. 1907/2006.

6.Tento článek se nevztahuje na podniky, které ročně uvádějí na trh méně než 100 tun ekvivalentu CO2 částečně fluorovaných uhlovodíků obsažených v zařízení uvedeném v odstavci 1.

Článek 20

Portál fluorovaných skleníkových plynů

1.Komise zřídí elektronický systém pro správu systému kvót, udělování licencí na dovoz a vývoz a podávání zpráv (dále jen „portál fluorovaných skleníkových plynů“) a zajistí jeho provoz.

2.Komise zajistí propojení portálu fluorovaných skleníkových plynů s jednotným portálem Evropské unie pro oblast celnictví prostřednictvím jednotného celního portálu Evropské unie – systému pro výměnu certifikátů zřízeného nařízením (EU) .../... [úplný odkaz bude vložen po přijetí uvedeného nařízení].

3.Členské státy zajistí propojení svých vnitrostátních jednotných portálů pro oblast celnictví s jednotným celním portálem Evropské unie – systémem pro výměnu certifikátů za účelem výměny informací s portálem fluorovaných skleníkových plynů.

4.Podniky mají platnou registraci na portálu fluorovaných skleníkových plynů před dovozem nebo vývozem fluorovaných skleníkových plynů a výrobků a zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou případů dočasného skladování a pro tyto činnosti:

a)předložení prohlášení podle čl. 17 odst. 3;

b)přidělení kvóty pro uvedení částečně fluorovaných uhlovodíků na trh v souladu s čl. 17 odst. 4 nebo provádění převodu kvót či získávání takto převedených kvót v souladu s čl. 21 odst. 1, nebo udělení či získání povolení k využívání kvóty v souladu s čl. 21 odst. 2 nebo přenesení tohoto povolení k využívání kvóty v souladu s čl. 21 odst. 3;

c)dodávání nebo přijímání částečně fluorovaných uhlovodíků pro účely uvedené v čl. 16 odst. 2 písm. a) až e);

d)pro provádění činností, které vyžadují podávání zpráv podle článku 26;

e)pro získání práv na výrobu podle článku 14 a pro provedení nebo přijetí převodu a povolení práv na výrobu uvedených v článku 15;

f)pro ověřování zpráv uvedených v čl. 19 odst. 3 a čl. 26 odst. 8.

Registrace je platná pouze poté, co ji Komise potvrdí, a po dobu, po kterou ji Komise nepozastaví nebo nezruší nebo ji neodvolá podnik.

5.Platná registrace na portálu fluorovaných skleníkových plynů v okamžiku dovozu nebo vývozu představuje licenci požadovanou podle článku 22.

6.Komise zajistí v nezbytné míře prostřednictvím prováděcích aktů bezproblémové fungování portálu fluorovaných skleníkových plynů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

7.Příslušné orgány členských států, včetně celních orgánů, mají přístup k portálu fluorovaných skleníkových plynů, aby bylo možné provádět příslušné požadavky a kontroly. Přístup celních orgánů k portálu fluorovaných skleníkových plynů je zajištěn prostřednictvím jednotného portálu Evropské unie pro oblast celnictví. 

Komise a příslušné orgány členských států zajistí důvěrnost údajů obsažených v portálu fluorovaných skleníkových plynů.

8.Veškeré žádosti dovozců a výrobců o opravu informací zaznamenaných na portálu fluorovaných skleníkových plynů, které se týkají převodů kvót uvedených v čl. 21 odst. 1, povolení k využívání kvót uvedených v čl. 21 odst. 2 nebo přenášení povolení uvedených v čl. 21 odst. 3, musí být se souhlasem všech podniků zapojených do transakce sděleny Komisi bez zbytečného odkladu nejpozději do 31. března roku následujícího po roce zaznamenání převodu kvóty nebo povolení k využívání kvóty, přičemž musí být podloženy důkazy prokazujícími, že se jedná o administrativní chybu.

Bez ohledu na podmínky stanovené v prvním pododstavci se žádosti o opravu údajů, které mají negativní dopad na nároky jiných dovozců a výrobců, kteří nejsou zapojeni do příslušné transakce, zamítnou.

Článek 21

Převod kvót a povolení využívat kvóty pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků v dovezeném zařízení na trh

1.Výrobce nebo dovozce, pro nějž byla stanovena referenční hodnota podle čl. 17 odst. 1, smí na portálu fluorovaných skleníkových plynů svou kvótu na všechna nebo libovolná množství převést podle čl. 17 odst. 4 jinému výrobci nebo dovozci v Unii nebo jinému výrobci nebo dovozci, kterého v Unii zastupuje výhradní zástupce uvedený v čl. 18 odst. 1.

Převedená kvóta uvedená v prvním pododstavci nesmí být převedena podruhé.

2.Každý výrobce nebo dovozce, pro nějž byla stanovena referenční hodnota podle čl. 17 odst. 1, může na portálu fluorovaných skleníkových plynů povolit podniku v Unii nebo zastoupenému v Unii výhradním zástupcem uvedeným v čl. 19 odst. 5, aby využil celou jeho kvótu nebo její část pro účely dovozu předem naplněného zařízení uvedeného v článku 19.

Příslušná množství částečně fluorovaných uhlovodíků se považují za uvedená na trh povolujícím výrobcem nebo dovozcem v okamžiku povolení.

3.Každý podnik, který obdrží povolení, může toto povolení pro využití kvóty obdržené v souladu s odstavcem 2 v rámci portálu fluorovaných skleníkových plynů přenést na podnik za účelem dovozu předem naplněného zařízení uvedeného v článku 19. Přenesené povolení nesmí být přeneseno podruhé.

4.Převody kvót, povolení k využívání kvót a přenesení povolení prováděné prostřednictvím portálu fluorovaných skleníkových plynů jsou platná pouze tehdy, pokud je přijímající podnik přijme prostřednictvím portálu fluorovaných skleníkových plynů.

KAPITOLA V

OBCHOD

Článek 22

Dovoz a vývoz

Dovoz a vývoz fluorovaných skleníkových plynů a výrobků a zařízení, které tyto plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou případů dočasného skladování, je podmíněn předložením platné licence celním orgánům podle čl. 20 odst. 4.

Fluorované skleníkové plyny dovážené do Unie se považují za nově vyrobené plyny.

Článek 23

Regulace obchodu

1.Celní orgány a orgány dozoru nad trhem vymáhají dodržování zákazů a jiných omezení stanovených v tomto nařízení, pokud jde o dovoz a vývoz.

2.Pro účely propuštění do volného oběhu je podnikem, který je držitelem kvóty nebo povolení k využívání kvóty podle tohoto nařízení a který je registrován na portálu fluorovaných skleníkových plynů podle článku 20, dovozce uvedený v celním prohlášení.

Pro účely jiného dovozu než propuštění do volného oběhu je podnikem registrovaným na portálu fluorovaných skleníkových plynů podle článku 20 deklarant uvedený v celním prohlášení.

Pro účely vývozu je podnikem registrovaným na portálu fluorovaných skleníkových plynů podle článku 20 vývozce uvedený v celním prohlášení.

3.V případě dovozu fluorovaných skleníkových plynů a výrobků a zařízení, které tyto plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, poskytne celním orgánům v prohlášení dovozce nebo, není-li k dispozici, deklarant uvedený v celním prohlášení nebo v prohlášení pro dočasné uskladnění, a v případě vývozu vývozce uvedený v celním prohlášení, tyto informace:

a)registrační identifikační číslo na portálu fluorovaných skleníkových plynů;

b)registrační a identifikační číslo hospodářských subjektů (EORI);

c)čistou hmotnost velkých objemů plynů a plynů naplněných ve výrobcích a zařízeních;

d)zbožový kód, do kterého je zboží zařazeno;

e)počet tun ekvivalentu CO2 velkých objemů plynů a plynů obsažených ve výrobcích nebo zařízeních a jejich částech.

4.Celní orgány zejména ověří, zda v případě propuštění do volného oběhu má dovozce uvedený v celním prohlášení kvótu nebo povolení využít kvótu, jak vyžaduje toto nařízení, a to před propuštěním zboží do volného oběhu. Celní orgány rovněž zajistí, aby v případě dovozu byl dovozce uvedený v celním prohlášení, nebo není-li k dispozici, deklarant, a v případě vývozu vývozce uvedený v celním prohlášení, zaregistrován na portálu fluorovaných skleníkových plynů podle článku 20.

5.Celní orgány případně sdělí informace týkající se celního odbavení zboží portálu fluorovaných skleníkových plynů prostřednictvím jednotného portálu Evropské unie pro oblast celnictví.

6.Dovozci fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I a v oddíle 1 přílohy II v opětovně plnitelných nádobách poskytnou celním orgánům v okamžiku předložení celního prohlášení, které se týká propuštění do volného oběhu, prohlášení o shodě včetně důkazů potvrzujících platná opatření pro vrácení nádoby za účelem opětovného naplnění. 

7.Dovozci fluorovaných skleníkových plynů poskytnou celním orgánům v okamžiku předložení celního prohlášení, které se týká propuštění do volného oběhu v Unii, důkazy uvedené v čl. 4 odst. 5.

8.Prohlášení o shodě a dokumentace uvedené v čl. 19 odst. 2 se zpřístupní celním orgánům v okamžiku předložení celního prohlášení, které se týká propuštění do volného oběhu v Unii.

9.Celní orgány při provádění kontrol na základě analýzy rizik v souvislosti s celním rámcem pro řízení rizik a v souladu s článkem 46 nařízení (EU) č. 952/2013 ověřují soulad s pravidly dovozu a vývozu stanovenými v tomto nařízení. Analýza rizik zohlední zejména veškeré dostupné informace o pravděpodobnosti nezákonného obchodu s fluorovanými skleníkovými plyny a historii dodržování předpisů dotčeného podniku.

10.Na základě analýzy rizik celní orgán při provádění fyzických celních kontrol plynů a výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, ověří u dovozu a vývozu zejména:

a)že předložené zboží odpovídá zboží popsanému v licenci a v celním prohlášení;

b)že se na předložený výrobek nebo zařízení nevztahují omezení uvedená v čl. 11 odst. 1 a 3;

c)že zboží je před propuštěním do volného oběhu řádně označeno v souladu s článkem 12.

Dovozce, nebo není-li k dispozici, deklarant nebo vývozce, poskytne celním orgánům během kontrol svou licenci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 952/2013.     

11.Celní orgány nebo orgány dozoru nad trhem přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zabránily pokusům o dovoz nebo vývoz látek a výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení a kterým již nebylo povoleno vstoupit na území nebo je opustit.

12.Celní orgány zabaví nebo odeberou nádoby na jednou použití zakázané tímto nařízením za účelem likvidace v souladu s články 197 a 198 nařízení (EU) č. 952/2013. Orgány dozoru nad trhem tyto nádoby rovněž stáhnou z trhu nebo převezmou zpět od zákazníka v souladu s článkem 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 45 .

U jiných látek a výrobků a zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení, mohou být přijata alternativní opatření, aby se zabránilo nezákonnému dovozu, dalším dodávkám nebo vývozu, zejména v případech částečně fluorovaných uhlovodíků uváděných na trh ve velkém objemu nebo plněných do výrobků a zařízení v rozporu s požadavky na kvóty a povolení stanovenými v tomto nařízení.

Zpětný vývoz plynů a výrobků a zařízení, které nejsou v souladu s tímto nařízením, je zakázán.

13.Celní orgány členských států určí nebo schválí celní úřady nebo jiná místa, přičemž v souladu s články 135 a 267 nařízení (EU) č. 952/2013 určí postup těchto úřadů a míst při předkládání fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I a výrobků a zařízení uvedených v článku 19 celním orgánům při jejich vstupu na celní území Unie nebo při jejich výstupu z tohoto území. Tyto celní úřady nebo místa musí být dostatečně vybaveny pro provádění příslušných fyzických kontrol na základě analýzy rizik a musí být obeznámeny se záležitostmi souvisejícími s předcházením nezákonným činnostem podle tohoto nařízení.

Tranzitní režim pro plyny a výrobky nebo zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení, jsou oprávněny zahájit nebo ukončit pouze určená nebo schválená místa a celní úřady uvedené v prvním pododstavci.

Článek 24

Opatření pro sledování nedovoleného obchodu

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 za účelem doplnění tohoto nařízení určením dalších opatření k opatřením stanoveným v tomto nařízení, pokud jde o monitorování fluorovaných skleníkových plynů a výrobků a zařízení, které tyto plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, propuštěných do režimu dočasného uskladnění nebo celního režimu, včetně režimu uskladnění v celním skladu nebo režimu svobodného pásma, nebo v tranzitu přes celní území Unie, a to na základě hodnocení možných rizik nezákonného obchodu spojených s tímto pohybem, včetně metodik monitorování plynů uváděných na trh, s přihlédnutím k přínosům těchto opatření pro životní prostředí a socioekonomickým dopadům.

Článek 25

Obchod se státy nebo organizacemi regionální hospodářské integrace a územími, na která se Montrealský protokol nevztahuje

1.Dovoz částečně fluorovaných uhlovodíků a výrobků a zařízení, které částečně fluorované uhlovodíky obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, z některého státu nebo organizace regionální hospodářské integrace a vývoz do některého státu nebo organizace regionální hospodářské integrace, které nesouhlasily s tím, že budou vázány ustanoveními protokolu vztahujícími se na tyto plyny, se od 1. ledna 2028 zakazuje. 

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel pro propouštění do volného oběhu v Unii a pro vývoz výrobků a zařízení dovážených z některého státu nebo organizace regionální hospodářské integrace nebo do nich vyvážených podle odstavce 1, které byly vyrobeny za použití částečně fluorovaných uhlovodíků, avšak neobsahují plyny, které lze jednoznačně označit za částečně fluorované uhlovodíky, jakož i pravidel pro identifikaci těchto výrobků a zařízení. Při přijímání těchto aktů v přenesené pravomoci Komise zohlední příslušná rozhodnutí přijatá smluvními stranami Montrealského protokolu, a pokud jde o pravidla pro identifikaci těchto výrobků a zařízení, technické pokyny pravidelně poskytované smluvním stranám Montrealského protokolu.

3.Odchylně od odstavce 1 může Komise prostřednictvím prováděcích aktů povolit obchod s částečně fluorovanými uhlovodíky a zařízeními, která částečně fluorované uhlovodíky obsahují nebo jejichž provoz na těchto plynech závisí nebo které jsou vyrobeny prostřednictvím jednoho nebo více takových plynů, s jakýmkoli státem nebo organizací regionální hospodářské integrace, na něž se vztahuje odstavec 1, pokud je pro daný stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace podle čl. 4 odst. 8 protokolu stanoveno, že jsou plně v souladu s protokolem, a předložily za tímto účelem údaje uvedené v článku 7 protokolu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2. 

4.S výhradou jakéhokoli rozhodnutí přijatého podle odstavce 2 se odstavec 1 použije na každé území, na které se nevztahuje Montrealský protokol, stejně jako se taková rozhodnutí vztahují na jakýkoli stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace, na kterou se vztahuje odstavec 1.

5.Pokud orgány území, na které se Montrealský protokol nevztahuje, zcela dodržují Montrealský protokol a poskytnou za tímto účelem údaje uvedené v článku 7 Montrealského protokolu, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, že se některá nebo žádná ustanovení odstavce 1 tohoto článku nepoužijí na toto území. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

KAPITOLA VI

VYKAZOVÁNÍ A SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ O EMISÍCH

Článek 26

Podávání zpráv podniky

1.Každý výrobce, dovozce a vývozce, který během předchozího kalendářního roku vyrobil, dovezl nebo vyvezl částečně fluorované uhlovodíky nebo množství přesahující jednu metrickou tunu nebo 100 tun ekvivalentu CO2 jiných fluorovaných skleníkových plynů, oznámí Komisi do 31. března [Úřad pro publikace: vložte rok použitelnosti tohoto nařízení] a následně každý rok údaje uvedené v příloze IX ke každé z těchto látek za daný kalendářní rok. Tento odstavec se použije rovněž na podniky získávající kvótu podle čl. 21 odst. 1.

Každý dovozce nebo výrobce, kterému byla přidělena kvóta podle čl. 17 odst. 4 nebo který získal kvóty podle čl. 21 odst. 1, ale během předchozího kalendářního roku neuvedl na trh žádné množství částečně fluorovaných uhlovodíků, oznámí tuto skutečnost Komisi do 31. března [Úřad pro publikace: vložte rok použitelnosti tohoto nařízení] a následně každý rok předložením „nulové zprávy“.

2.Každý podnik, který zneškodnil částečně fluorované uhlovodíky nebo množství přesahující jednu metrickou tunu nebo 100 tun ekvivalentu CO2 jiných fluorovaných skleníkových plynů, oznámí Komisi do 31. března [Úřad pro publikace: vložte rok použitelnosti tohoto nařízení] a následně každý rok údaje uvedené v příloze IX ke každé z těchto látek za daný kalendářní rok.

3.Každý podnik, který během předchozího kalendářního roku použil 1 000 tun nebo více ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I jako vstupní surovinu, oznámí Komisi do 31. března [Úřad pro publikace: vložte rok použitelnosti tohoto nařízení] údaje uvedené v příloze IX ke každé z těchto látek za daný kalendářní rok.

4.Každý podnik, který během předchozího kalendářního roku uvedl na trh 100 tun nebo více ekvivalentu CO2 částečně fluorovaných uhlovodíků nebo 500 tun nebo více ekvivalentu CO2 jiných fluorovaných skleníkových plynů obsažených ve výrobcích nebo zařízení, oznámí Komisi do 31. března [Úřad pro publikace: vložte rok použitelnosti tohoto nařízení] údaje uvedené v příloze IX ke každé z těchto látek za daný kalendářní rok.

5.Každý podnik, který obdržel jakékoli množství částečně fluorovaných uhlovodíků uvedené v čl. 16 odst. 2, oznámí Komisi do 31. března [Úřad pro publikace: vložte rok použitelnosti tohoto nařízení] a následně každý rok údaje uvedené v příloze IX ke každé z těchto látek za daný kalendářní rok.

Každý výrobce nebo dovozce, který uvedl na trh částečně fluorované uhlovodíky pro účely výroby inhalátorů odměřených dávek pro dodávku složek léčivých přípravků, oznámí Komisi do 31. března [Úřad pro publikace: vložte rok použitelnosti tohoto nařízení] a následně každý rok údaje uvedené v příloze IX. Výrobci těchto inhalátorů odměřených dávek oznámí Komisi údaje uvedené v příloze IX o přijatých částečně fluorovaných uhlovodících.

6.Každý podnik, který regeneroval množství fluorovaných skleníkových plynů přesahující 1 metrickou tunu nebo 100 tun ekvivalentu CO2, oznámí Komisi do 31. března [Úřad pro publikace: vložte rok použitelnosti tohoto nařízení] a následně každý rok údaje uvedené v příloze IX ke každé z těchto látek za daný kalendářní rok.

7.Každý dovozce zařízení, který uvedl na trh předem naplněné zařízení uvedené v článku 19 obsahující alespoň 1 000 tun částečně fluorovaných uhlovodíků ekvivalentu CO2, a pokud tyto částečně fluorované uhlovodíky nebyly uvedeny na trh před naplněním zařízení, předloží do 30. dubna [Úřad pro publikace: vložte rok použitelnosti tohoto nařízení] Komisi zprávu o ověření vydanou podle čl. 19 odst. 3.

8.Každý podnik, který podle odstavce 1 podá zprávu o uvedení na trh 1 000 tun ekvivalentu CO2 nebo více částečně fluorovaných uhlovodíků během předchozího kalendářního roku, kromě toho do 30. dubna [Úřad pro publikace: vložte rok použitelnosti tohoto nařízení] zajistí, aby pravdivost jeho zprávy byla s přiměřenou mírou jistoty potvrzena nezávislým auditorem. Auditor je zaregistrován na portálu fluorovaných skleníkových plynů a je buď:

a)akreditován podle směrnice 2003/87/ES, nebo

b)akreditován pro ověřování finančních výkazů podle právních předpisů dotyčného členského státu.

Transakce uvedené v čl. 16 odst. 2 písm. c) se ověřují bez ohledu na příslušná množství.

Komise může požádat podnik, aby zajistil, že pravdivost jeho zprávy bude s přiměřenou mírou jistoty potvrzena nezávislým auditorem, a to bez ohledu na dotčené množství, je-li to zapotřebí k potvrzení souladu s pravidly podle tohoto nařízení. 

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobnosti týkající se ověřování zpráv a akreditace ověřovatelů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

9.Veškeré vykazování a ověřování uvedené v tomto článku se provádí prostřednictvím portálu fluorovaných skleníkových plynů.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit formát pro předkládání zpráv uvedených v tomto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

Článek 27

Shromažďování údajů o emisích

Členské státy zavedou pro příslušné oblasti uvedené v tomto nařízení systémy podávání zpráv s cílem získávat údaje o emisích.

Členské státy případně umožní zaznamenávání informací shromážděných v souladu s článkem 7 prostřednictvím centralizovaného elektronického systému.

KAPITOLA VII

PROSAZOVÁNÍ PRÁVA

Článek 28

Spolupráce a výměna informací

1.Příslušné orgány členských států, včetně celních orgánů, orgánů dozoru nad trhem, orgánů pro ochranu životního prostředí a dalších orgánů s kontrolními funkcemi, spolupracují mezi sebou navzájem, s příslušnými orgány ostatních členských států, s Komisí a v případě potřeby se správními orgány třetích zemí s cílem zajistit soulad s tímto nařízením.

Je-li k zajištění řádného provádění rámce pro řízení rizik v oblasti cel nezbytná spolupráce s celními orgány, poskytnou příslušné orgány celním orgánům veškeré nezbytné informace v souladu s čl. 47 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013.

2.Pokud celní orgány, orgány dozoru nad trhem nebo jakýkoli jiný příslušný orgán členského státu zjistí porušení tohoto nařízení, oznámí to tento příslušný orgán orgánu pro ochranu životního prostředí, nebo pokud to není relevantní, jinému orgánu odpovědnému za vymáhání sankcí v souladu s článkem 31.

3.Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány měly účinný přístup k veškerým informacím nezbytným pro prosazování tohoto nařízení a mohly si tyto informace navzájem vyměňovat. Mezi tyto informace patří celní údaje, informace o vlastnictví a finanční situaci, veškerá porušení předpisů v oblasti životního prostředí, jakož i údaje zaznamenané na portálu fluorovaných skleníkových plynů. 

Uvedené informace se rovněž zpřístupní příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi, je-li to nutné pro prosazování tohoto nařízení. Příslušné orgány neprodleně informují Komisi o porušení čl. 16 odst. 1.

4.Příslušné orgány upozorní příslušné orgány ostatních členských států, pokud zjistí případy porušení tohoto nařízení, které se mohou dotýkat více než jednoho členského státu. Příslušné orgány zejména informují příslušné orgány ostatních členských států, pokud na trhu zjistí příslušný produkt, který není v souladu s tímto nařízením, aby umožnily jeho zajištění, zabavení, stažení z trhu či oběhu za účelem likvidace.

Pro výměnu celních informací týkajících se rizik se používá celní systém řízení rizik.

Celní orgány si rovněž vyměňují veškeré relevantní informace týkající se porušení ustanovení tohoto nařízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 515/97 46 a v případě potřeby požádají o pomoc ostatní členské státy a Komisi.

Článek 29

Povinnost provádět kontroly

1.Příslušné orgány členských států provádějí kontroly za účelem zjištění, zda podniky plní své povinnosti podle tohoto nařízení.

2.Kontroly se provádějí na základě přístupu založeného na posouzení rizik, který zohledňuje zejména historii dodržování závazků, riziko nesouladu určitého výrobku s tímto nařízením a veškeré další relevantní informace obdržené od Komise, vnitrostátních celních orgánů, orgánů dozoru nad trhem a orgánů pro životní prostředí nebo od příslušných orgánů třetích zemí.

Příslušné orgány rovněž provádějí kontroly, pokud mají důkazy nebo jiné relevantní informace, včetně informací založených na odůvodněných obavách třetích stran, ohledně potenciálního nedodržování tohoto nařízení.

Příslušné orgány členských států provádějí také kontroly, které Komise považuje za nezbytné k zajištění souladu s tímto nařízením.

3.Mezi kontroly uvedené v odstavcích 1 a 2 patří kontroly na místě v provozovnách s patřičnou četností a s ověřováním příslušné dokumentace a vybavení.

Kontroly v podnicích se provádějí neohlášeně, s výjimkou případů, kdy je předběžné oznámení nezbytné, aby byla zajištěna účinnost kontrol. Členské státy zajistí, aby podniky poskytly příslušným orgánům veškerou nezbytnou pomoc, která těmto orgánům umožní provádět kontroly stanovené v tomto článku.

4.Příslušné orgány vedou záznamy o kontrolách uvádějící zejména povahu a výsledky kontrol, jakož i opatření přijatá v případě nesouladu s požadavky. Záznamy o všech kontrolách se uchovávají po dobu nejméně pěti let.

5.Na žádost jiného členského státu může členský stát provádět kontroly u podniků podezřelých z nezákonného pohybu plynů a výrobků a zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení a které působí na území tohoto členského státu. Žádající členský stát je o výsledku kontroly informován.

6.Při provádění úkolů, které jí ukládá toto nařízení, si může Komise vyžádat od příslušných orgánů členských států a od podniků všechny nezbytné informace. Současně s žádostí o informace podanou podniku zašle Komise kopii žádosti příslušnému orgánu členského státu, na jehož území se nachází sídlo podniku. 

7.Komise přijme vhodná opatření na podporu dostatečné výměny informací a na podporu spolupráce mezi příslušnými orgány členských států a mezi příslušnými orgány členských států a Komisí. Komise přijme vhodná opatření na ochranu důvěrné povahy informací získaných na základě tohoto článku. 

Článek 30

Ohlašování porušení a ochrana oznamujících osob

Na ohlašování porušení tohoto nařízení a ochranu osob oznamujících tato porušení se vztahuje směrnice (EU) 2019/1937.

KAPITOLA VIII

SANKCE, KONZULTAČNÍ FÓRUM, POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU A VÝKON PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Článek 31

Sankce

1.Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí do 1. ledna [Úřad pro publikace: vložte rok = 1 rok ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] Komisi tato pravidla a tato opatření a neprodleně jí oznámí všechny jejich následné změny, které je ovlivňují.

2.Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle směrnice 2008/99/ES, členské státy v souladu s vnitrostátním právem stanoví, že příslušné orgány mají v souvislosti s těmito porušeními pravomoc ukládat patřičné správní sankce a přijímat jiná správní opatření. 

3.Členské státy zajistí, aby úroveň a druh sankcí byly vhodné a přiměřené a aby byly uplatňovány s přihlédnutím alespoň k těmto kritériím:

a)povaha a závažnost porušení nařízení;

b)zda k porušení došlo úmyslně, nebo z nedbalosti;

c)veškerá předchozí porušení tohoto nařízení ze strany podniku odpovědného za dané porušení;

d)finanční situace podniku odpovědného za porušení;

e)hospodářské výhody, které byly nebo mají být získány z porušení.

4.Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány mohly v případě porušení tohoto nařízení uložit alespoň tyto sankce:

a)pokuty;

b)zabavení nebo zajištění protiprávně nabytého zboží nebo příjmů, které podnik získal v důsledku porušení;

c)pozastavení nebo zrušení povolení k výkonu činností, pokud tyto činnosti spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

5.V případech nedovolené výroby, dovozu, vývozu, uvádění na trh nebo použití fluorovaných skleníkových plynů nebo výrobků a zařízení, které tyto plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, stanoví členské státy maximální správní pokuty ve výši nejméně pětinásobku tržní hodnoty dotčených plynů nebo výrobků a zařízení. V případě opakovaného porušení předpisů v průběhu pěti let stanoví členské státy maximální správní pokuty ve výši nejméně osminásobku hodnoty dotčených plynů nebo výrobků a zařízení.

V případech porušení čl. 4 odst. 1 se potenciální dopad na klima odrazí při stanovení správní pokuty zohledněním ceny uhlíku.

6.Podnikům, které překročily své kvóty pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh přidělené podle čl. 17 odst. 4 nebo převedené podle čl. 21 odst. 1, lze poté, co bylo překročení zjištěno, kromě uložení sankcí uvedených v odstavci 1 tohoto článku rovněž přidělit pouze sníženou kvótu na období přidělování.

Snížené množství se vypočte jako 200 % množství, o které byla kvóta překročena. Je-li snížené množství vyšší než množství, jež má být podle čl. 17 odst. 4 přiděleno jako kvóta na období přidělování poté, co bylo překročení zjištěno, není na dané období přidělování přidělena žádná kvóta a kvóta na následující období přidělování je obdobně snižována tak dlouho, dokud není odečteno celé množství. Snížení se zaznamenává (zaznamenávají) v portálu fluorovaných skleníkových plynů.

Článek 32

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 8, čl. 12 odst. 17, čl. 16 odst. 3, čl. 17 odst. 6, článku 24, čl. 25 odst. 2 a článku 35 je svěřena Komisi na dobu neurčitou [od data použitelnosti nařízení].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 8, čl. 12 odst. 17, čl. 16 odst. 3, čl. 17 odst. 6, článku 24, čl. 25 odst. 2 a článku 35 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 8, čl. 12 odst. 17, čl. 16 odst. 3, čl. 17 odst. 6, článku 24, čl. 25 odst. 2 a článku 35 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 33

Konzultační fórum

Komise zřídí konzultační fórum pro poskytování poradenství a odborných znalostí v souvislosti s prováděním tohoto nařízení. Jednací řád konzultačního fóra stanoví Komise a zveřejní jej.

Článek 34

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Výbor pro fluorované skleníkové plyny. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA IX

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 35

Přezkum

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 za účelem změny příloh I, II III a VI, pokud jde o potenciál globálního oteplování u uvedených plynů, je-li to nezbytné s ohledem na nové hodnotící zprávy přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu nebo na nové zprávy skupiny pro vědecká hodnocení Montrealského protokolu.  

Komise do 1. ledna 2033 zveřejní zprávu o provádění tohoto nařízení.

Článek 36

Zrušení

Nařízení (EU) č. 517/2014 se zrušuje.

Odkazy na nařízení (EU) č. 517/2014 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze X.

Článek 37

 Změna směrnice (EU) 2019/1937

V bodě 2 oddílu E části I přílohy směrnice (EU) 2019/1937 se doplňuje nový bod, který zní:

„nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [Úřad pro publikace: vložte číslo tohoto nařízení] o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014 [Úřad pro publikace: vložte odkaz na toto nařízení v Úředním věstníku]“.

Článek 38

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna [Úřad pro publikace: vložte rok následující po roce vstupu tohoto nařízení v platnost].

Ustanovení čl. 20 odst. 2, čl. 20 odst. 3 a čl. 23 odst. 5 se použijí ode dne:

a)[[1. března 2023] datum = datum použitelnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje jednotný portál Evropské unie pro oblast celnictví a kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013 v příloze pro část týkající se fluorovaných skleníkových plynů] k propuštění do volného oběhu podle článku 201 nařízení (EU) č. 952/2013;

b)[[1. března 2025] datum = datum použitelnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje jednotný portál Evropské unie pro oblast celnictví a kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013 v příloze pro část týkající se fluorovaných skleníkových plynů] pro dovozní postupy jiné než postupy uvedené v písmenu a) a pro vývoz.

Ustanovení čl. 17 odst. 5 se použije ode dne [Úřad pro publikace: vložte rok následující po roce použitelnosti tohoto nařízení].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

Obsah

1.FRAMEWORK OF THE PROPOSAL/INITIATIVE44

1.1.Title of the proposal/initiative44

1.2.Policy area(s) concerned44

1.3.The proposal/initiative relates to:44

1.4.Objective(s)44

1.4.1.General objective(s)44

1.4.2.Specific (review) objective(s)44

1.4.3.Expected result(s) and impact45

1.4.4.Indicators of performance45

1.5.Grounds for the proposal/initiative46

1.5.1.Requirement(s) to be met in the short or long term including a detailed timeline for roll-out of the implementation of the initiative46

1.5.2.Added value of Union involvement (it may result from different factors, e.g. coordination gains, legal certainty, greater effectiveness or complementarities). For the purposes of this point 'added value of Union involvement' is the value resulting from Union intervention, which is additional to the value that would have been otherwise created by Member States alone.48

1.5.3.Lessons learned from similar experiences in the past48

1.5.4.Compatibility with the Multiannual Financial Framework and possible synergies with other appropriate instruments49

1.5.5.Assessment of the different available financing options, including scope for redeployment49

1.6.Duration and financial impact of the proposal/initiative50

1.7.Management mode(s) planned50

2.MANAGEMENT MEASURES50

2.1.Monitoring and reporting rules50

2.2.Management and control system(s)51

2.2.1.Justification of the management mode(s), the funding implementation mechanism(s), the payment modalities and the control strategy proposed51

2.2.2.Information concerning the risks identified and the internal control system(s) set up to mitigate them51

2.2.3.Estimation and justification of the cost-effectiveness of the controls (ratio of "control costs ÷ value of the related funds managed"), and assessment of the expected levels of risk of error (at payment & at closure)51

2.3.Measures to prevent fraud and irregularities51

3.ESTIMATED FINANCIAL IMPACT OF THE PROPOSAL/INITIATIVE52

3.1.Heading(s) of the multiannual financial framework and expenditure budget line(s) affected52

3.2.Estimated financial impact of the proposal on appropriations53

3.2.1.Summary of estimated impact on operational appropriations53

3.2.2.Estimated output funded with operational appropriations55

3.2.3.Summary of estimated impact on administrative appropriations56

3.2.4.Compatibility with the current multiannual financial framework58

3.2.5.Third-party contributions58

3.3.Estimated impact on revenue59

TOC

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Návrh/podnět se týká:

◻ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 47  

✓ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Konkrétní cíl(e) (přezkumu)

1.4.3.Očekávaný výsledek (výsledky) a dopad

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, která je nad rámec hodnoty, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

–◻    s účinností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–◻    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

✓ Časově neomezená doba trvání

✓ Provádění s obdobím rozběhu od roku 2023 do roku 2025,

✓ poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 50

✓ Přímé řízení Komisí

–✓ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro monitorování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontrolu / hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje: nevztahuje se na tento návrh.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–✓    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–✓    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–✓    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

–✓    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–◻    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–◻    vyžaduje revizi VFR.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–✓    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–◻    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–◻    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–✓    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–✓    na jiné příjmy

–uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky x    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1.

(2)    Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195.

(3)    Zvláštní zpráva IPCC. Globální oteplování o 1,5 °C (srpen 2021), https://www.ipcc.ch/sr15/

(4)    Viz příloha 5 posouzení dopadů připojeného k návrhu.

(5)    COM(2021) 555 final.

(6)    Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 12.

(7)    Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1.

(8)    Směrnice 2003/87/ES, Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.

(9)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).

(10)    COM(2022) 108 final.

(11)    https://echa.europa.eu/regulations/reach/legislation

(12)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38).

(13)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).

(14)    V souladu s čl. 2 odst. 8 písm. a) protokolu je možné na úrovni EU dodržovat pravidla pro výrobu v rámci organizace regionální hospodářské integrace, ale v současné době tomu tak není, neboť mezi členskými státy nedošlo k dohodě.

(15)    SWD(2012) 364 final.

(16)    https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12479-Review-of-EU-rules-on-fluorinated-greenhouse-gases/public-consultation_cs

(17)    https://ec.europa.eu/clima/eu-action/fluorinated-greenhouse-gases/eu-legislation-control-f-gases_en#ecl-inpage-1474

(18)    C(2020) 6637 final, C(2020) 6635 final, C(2020) 8842 final, C(2017)5230 final, COM(2017) 377 final, COM/2016/0749 final, COM/2016/0748 final.

(19)    https://joint-research-centre.ec.europa.eu/gem-e3/gem-e3-model_en

(20)     https://www.eea.europa.eu/publications/fluorinated-greenhouse-gases-2020

(21)    Více informací o inhalátorech odměřených dávek naleznete v doprovodném posouzení dopadů.

(22)    COM(2021) 851 final.

(23)    Úř. věst. C , , s. .

(24)    Úř. věst. C , , s. .

(25)     Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4 .

(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o některých fluorovaných skleníkových plynech (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195).

(27)    Zvláštní zpráva IPCC. Global warming of 1.5 C (Zvláštní zpráva IPCC. Globální oteplování o 1,5 °C) (srpen 2021).

(28)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(29)    Rozhodnutí Rady (EU) 2017/1541 ze dne 17. července 2017 o uzavření kigalské změny Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, jménem Evropské unie (Úř. věst. L 236, 14.9.2017, s. 1).

(30)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38).

(31)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).

(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se zřizuje jednotný portál Evropské unie pro oblast celnictví a kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013, Úř. věst. C , , s. [úplný odkaz bude vložen po přijetí uvedeného nařízení].

(33)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1). 

(34)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).

(35)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie ( Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1 ).

(36)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

(37)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(38)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(39)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(40)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(41)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES ze dne 17. května 2006 o emisích z klimatizačních systémů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 12); 

(42)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES ze dne 17. května 2006 o emisích z klimatizačních systémů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 12).

(43)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(44)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(45)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).

(46)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1).

(47)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(48)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů, COM(2020) 562 final.

(49)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody (COM(2021) 555 final).

(50)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(51)    Od roku 2026 se předpokládají roční náklady na údržbu ve výši 0,200 milionu EUR s cílem zachovat propojení s portálem EU CSW-CERTEX / Jednotným portálem EU pro oblast celnictví

(52)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(53)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(54)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(55)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 5.4.2022

COM(2022) 150 final

PŘÍLOHY

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)

o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014

{SEC(2022) 156 final} - {SWD(2022) 95 final} - {SWD(2022) 96 final} - {SWD(2022) 97 final}

PŘÍLOHA I

Fluorované skleníkové plyny uvedené v čl. 2 odst. 1 1

PŘÍLOHA II

Další fluorované skleníkové látky uvedené v čl. 2 odst. 1( 6 )

PŘÍLOHA III

Další fluorované skleníkové plyny uvedené v čl. 2 odst. 1 11