PŘÍLOHA I

Přílohy A až F nařízení (ES) č. 1365/2006 se nahrazují tímto:

---

(1)  Pokud není kód regionu znám nebo není k dispozici, použije se tato kodifikace:

—	‚NUTS0 + ZZ‘, pokud pro partnerskou zemi existuje kód NUTS.

—	‚Kód ISO + ZZ‘, pokud pro partnerskou zemi neexistuje kód NUTS.

—	‚ZZZZ‘, pokud je partnerská země zcela neznámá.

(2)  Pouze pro referenční rok 2007 může být klasifikace NST/R použita pro vykázání druhu věci podle přílohy F.

(3)  Pokud není kód regionu znám nebo není k dispozici, použije se tato kodifikace:

—	‚NUTS0 + ZZ‘, pokud pro partnerskou zemi existuje kód NUTS.

—	‚Kód ISO + ZZ‘, pokud pro partnerskou zemi neexistuje kód NUTS.

—	‚ZZZZ‘, pokud je partnerská země zcela neznámá.

(4)  Pokud pro zemi registrace plavidla neexistuje kód NUTS, vykáže se kód země ISO. Pokud země registrace plavidla není známa, použije se kód ‚ZZ‘.

(5)  Pokud není kód regionu znám nebo není k dispozici, použije se tato kodifikace:

—	‚NUTS0 + ZZ‘, pokud pro partnerskou zemi existuje kód NUTS.

—	‚Kód ISO + ZZ‘, pokud pro partnerskou zemi neexistuje kód NUTS.

—	‚ZZZZ‘, pokud je partnerská země zcela neznámá.

(6)  Pouze pro referenční rok 2007 může být klasifikace NST/R použita pro vykázání druhu věci podle přílohy F.

(7)  Pokud pro zemi registrace plavidla neexistuje kód NUTS, vykáže se kód země ISO. Pokud země registrace plavidla není známa, použije se kód ‚ZZ‘.

(8)  Pokud pro zemi registrace plavidla neexistuje kód NUTS, vykáže se kód země ISO. Pokud země registrace plavidla není známa, použije se kód ‚ZZ‘.

(9)  Pouze pro referenční rok 2007 může být klasifikace NST/R použita pro vykázání druhu věci podle přílohy F.

(10)  Standardní věci pro statistiku dopravy, 2000, přijaté na 64. zasedání (18.–21. února 2002) Výboru pro vnitrozemskou dopravu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) a revidované na 56. zasedání pracovní skupiny pro dopravní statistiku (8.–10. června 2005) v rámci dokumentu TRANS/WP.6/2004/1/Rev.2.

(11)  Klasifikace standardních věcí pro statistiku dopravy/revize, 1967. Zveřejněno Statistickým úřadem Evropských společenství (francouzské vydání 1968).

PŘÍLOHA II

DALŠÍ DEFINICE, VYSVĚTLENÍ A POKYNY PRO VYKAZOVÁNÍ ÚDAJŮ PRO PROVÁDĚNÍ NAŘÍZENÍ (ES) č. 1365/2006

ODDÍL I:   VNITROZEMSKÁ VODNÍ DOPRAVA

1.   Splavné vnitrozemské vodní cesty

Tento termín se vztahuje na splavné řeky, jezera, kanály a ústí řek. Vnitrozemskou vodní cestu, která tvoří společnou hranici mezi dvěma zeměmi, vykazují obě země.

2.   Vnitrozemská vodní doprava

Pro účely tohoto nařízení se přesuny věcí a/nebo cestujících s použitím námořních plavidel, podniknuté zcela po splavných vnitrozemských vodních cestách, považují za vnitrozemskou vodní dopravu a vztahují se na ně stejné povinnosti týkající se poskytování údajů, přestože námořní plavidla nejsou výslovně uvedena v jiných definicích.

Nejsou zahrnuty přesuny věcí přepravovaných na zařízení na volném moři. Z oblasti působnosti jsou vyjmuty zásoby a zásobníky dodávané plavidlům v přístavu, avšak ropa přepravovaná v zásobnících pro plavidla na volném moři je zahrnuta.

3.   Vnitrostátní vnitrozemská vodní doprava

Vnitrostátní vnitrozemská vodní doprava může zahrnovat tranzit přes druhou zemi, přestože pro tuto zemi musí být taková doprava vykázána jako tranzit. Zahrnuta je kabotážní doprava definovaná jako vnitrostátní vnitrozemská vodní doprava uskutečňovaná plavidlem registrovaným v jiné zemi.

4.   Mezinárodní vnitrozemská vodní doprava

Mezinárodní vnitrozemská vodní doprava může zahrnovat tranzit přes jednu nebo více třetích zemí. Pro tyto země musí být taková doprava vykázána jako tranzit.

5.   Tranzitní vnitrozemská vodní doprava

Za tranzitní vnitrozemskou vodní dopravu se považuje doprava pouze tehdy, pokud během celé cesty na území daného státu není provedena překládka.

6.   Země/region nakládky

Jedná se o zemi nebo region přístavu (úroveň NUTS 2 (1)), kde jsou přepravované věci naloženy na plavidlo.

7.   Země/region vykládky

Jedná se o zemi nebo region přístavu (úroveň NUTS 2), kde jsou přepravované věci vyloženy z plavidla.

8.   Způsob balení věcí

Věci mohou být na plavidle přepravovány s použitím dvou způsobů balení:

—	uvnitř kontejnerů podle definice v oddíle III.1.,

—	jinak než v kontejnerech.

ODDÍL II:   DRUHY PLAVIDEL

1.   Nákladní loď s vlastním pohonem

Jakékoli poháněné nákladní plavidlo pro vnitrozemské vodní cesty, jiné než tankové plavidlo s vlastním pohonem.

2.   Nákladní loď bez vlastního pohonu

Jakékoli nepoháněné nákladní plavidlo pro vnitrozemské vodní cesty, jiné než tankové plavidlo bez vlastního pohonu. Do této kategorie patří vlečné, tlačné a vlečno-tlačné nákladní lodě.

3.   Tankové plavidlo s vlastním pohonem

Nákladní loď s vlastním pohonem určená k přepravě kapalin nebo plynů v pevných nádržích.

4.   Tankové plavidlo bez vlastního pohonu

Nákladní loď bez vlastního pohonu určená k přepravě kapalin nebo plynů v pevných nádržích.

5.   Jiné nákladní plavidlo

Jiný známý či neznámý druh nákladního plavidla pro vnitrozemské vodní cesty určeného k přepravě věcí, nedefinovaného v předchozích kategoriích.

6.   Námořní plavidlo

Plavidlo jiné než plující převážně po splavných vnitrozemských vodních cestách nebo ve vodách uvnitř chráněných vod nebo k nim těsně přiléhajících nebo v oblastech, kde platí přístavní předpisy.

ODDÍL III:   KONTEJNERY

1.   Kontejner

Nákladním kontejnerem se rozumí druh přepravního zařízení:

1.	trvalé povahy a o dostatečné pevnosti pro opakované použití;

2.	speciální konstrukce, která podporuje přepravu věcí jedním nebo více druhy dopravy bez překládky;

3.	vybaveného zařízením pro okamžitou manipulaci, zejména pro přemístění z jednoho druhu dopravy na jiný;

4.	takové konstrukce, která umožňuje snadné naplnění a vyprázdnění;

5.	o délce nejméně 20 stop.

2.   Velikost kontejnerů

Pro účely tohoto nařízení se velikost kontejnerů vykazuje podle čtyř kategorií:

1)	ISO-kontejnery o délce 20 stop (délka 20 stop a šířka 8 stop);

2)	ISO-kontejnery o délce 40 stop (délka 40 stop a šířka 8 stop);

3)	ISO-kontejnery o délce více než 20 stop a méně než 40 stop;

4)	ISO-kontejnery o délce přesahující 40 stop.

Kontejnery kratší než 20 stop nebo neznámé velikosti musí být vykazovány podle kategorie 1.

3.   Stav ložení kontejnerů

Kontejnery mohou mít dva stavy ložení bez ohledu na svou velikost:

—	ložené, pokud je uvnitř kontejneru přepravován jakýkoli druh věci,

—	prázdné, pokud uvnitř kontejneru není žádná věc.

ODDÍL IV:   PROVOZ PO VNITROZEMSKÉ VODNÍ CESTĚ

1.   Počet pohybů naložených plavidel

Jeden pohyb naloženého plavidla se počítá jako pohyb plavidla z přístavu nakládky jakéhokoli druhu věci do následujícího přístavu nakládky nebo vykládky.

2.   Počet pohybů prázdných plavidel

Jeden pohyb prázdného plavidla se počítá jako pohyb plavidla z jednoho přístavu do jiného, kdy hrubá hmotnost věcí včetně přepravní jednotky odpovídá nule. Pohyb plavidla přepravujícího prázdné kontejnery se nepovažuje za pohyb prázdného plavidla.

ODDÍL V:   JEDNOTKY

1.   Tuna

Jednotka pro měření hmotnosti přepravy věcí odpovídající 1 000 kilogramům.

Přihlíží se k hrubé hmotnosti věcí včetně přepravní jednotky. Zohledněná hmotnost odpovídá celkové hmotnosti věcí a obalu a tara hmotnosti zařízení, jako jsou kontejnery, výměnné nástavby a palety. Pokud je tato tara hmotnost vyňata, odpovídá hmotnost hrubé hmotnosti.

2.   Tunokilometry

Jednotka měření přepravy věcí, která odpovídá jedné tuně věcí přepravených na vzdálenost jednoho kilometru.

Pro účely vykazování výkonu z hlediska tunokilometrů se přihlíží pouze ke vzdálenosti překonané po splavných vnitrozemských vodních cestách.

3.   TEU

Jednotka pro měření velikosti kontejnerů, která odpovídá jednotce o délce dvaceti stop. Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto vztahy:

1)	=	ISO-kontejnery o délce 20 stop (délka 20 stop a šířka 8 stop)	=	1 TEU;
2)	=	ISO-kontejnery o délce 40 stop (délka 40 stop a šířka 8 stop)	=	2 TEU;
3)	=	ISO-kontejnery o délce více než 20 stop a méně než 40 stop	=	1,5 TEU;
4)	=	ISO-kontejnery o délce přesahující 40 stop	=	2,25 TEU.

4.   TEU-km

Jednotka měření přepravy věcí pomocí kontejnerů, která odpovídá jedné TEU přepravené na vzdálenost jednoho kilometru.

Pro účely vykazování výkonu z hlediska TEU-km se přihlíží pouze ke vzdálenosti překonané po splavných vnitrozemských vodních cestách.

5.   Plavidlokilometry

Jednotka měření provozu plavidel, která odpovídá pohybu plavidla na vzdálenost jednoho kilometru. Pro účely vykazování výkonu z hlediska plavidlokilometrů se přihlíží pouze ke vzdálenosti překonané po splavných vnitrozemských vodních cestách.

---

(1)  Klasifikace územních jednotek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1). Pro účely tohoto nařízení se použije případná budoucí aktualizace této klasifikace přijatá v rámci prováděcích nařízení Komise.

PŘÍLOHA III

POPIS DATOVÝCH SOUBORŮ A PŘENOSOVÉHO MÉDIA PRO PROVÁDĚNÍ NAŘÍZENÍ (ES) č. 1365/2006

Popis prvků, které mají být použity v každém datovém souboru

Souhrn prvků, které mají být uváděny v každém datovém souboru (tabulce) tohoto nařízení, je uveden v následující tabulce:

Prvky	Formát a velikost	Tabulka
		A1	B1	B2	C1	D1	D2	E1
Rozměry
Číslo tabulky	an2	X	X	X	X	X	X	X
Vykazující země	a2	X	X	X	X	X	X	X
Rok	n4	X	X	X	X	X	X	X
Čtvrtletí	n2					X	X
Země/region nakládky	an4	X	X		X
Země/region vykládky	an4	X	X		X
Druh dopravy	n1	X	X	X	X	X	X	X
Druh věci	n2	X			X			X
Druh obalu	n1	X
Druh plavidla	n1		X
Země registrace plavidla	a2		X			X	X
Velikost kontejnerů	n1				X
Stav ložení	n1				X		X
Hodnoty
Přepravené tuny	n..12	X	X		X	X	X	X
Tunokilometry	n..18	X	X		X	X	X	X
Počet pohybů naložených plavidel	n..12			X
Počet pohybů prázdných plavidel	n..12			X
Kilometry ujeté naloženými plavidly	n..18			X
Kilometry ujeté prázdnými plavidly	n..18			X
TEU	n..12				X		X
TEU-km	n..18				X		X

Ve sloupci souvisejícím s příslušnou tabulkou jsou vyznačena dvě pole:

—	„X“: pole, která musí být v tabulce uvedena,

—	„“ (prázdné místo): pole, která se dané tabulky netýkají (nemají se uvádět).

Formát každého pole je buď numerický (n), nebo alfabetický (a), nebo alfanumerický (an). Velikost pole je buď pevná („formát + číslo“ – např.: „n4“), nebo proměnlivá s maximálním počtem míst („formát + ‚..‘ + maximální počet míst“ – např.: „n..12“).

Popis přenosového média

Použitý formát předávání musí být v souladu se systémem automatického předávání údajů (přístup EDI).

Přijatelný je formát „CSV“ (Comma Separated Values) se středníkem (;) pro oddělování polí. Eurostat může rovněž určit jiný, modernější formát na základě příslušné normy pro výměnu údajů. Eurostat poté poskytne podrobnou dokumentaci o způsobech provádění uvedené normy podle požadavků tohoto nařízení.

Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu.

Zasílá se jeden samostatný soubor pro jednotlivé tabulky nařízení a období.

Při tvorbě názvů souborů se požaduje dodržování následujících zvyklostí:

„IWW_Tabulka_Frekvence_Země_Rok_Období[_Volitelné Pole].formát“, kde:

IWW	Označuje údaje týkající se vnitrozemských vodních cest
Tabulka	„A1“, „B1“, „B2“, „C1“, „D1“, „D2“ nebo „E1“
Frekvence	„A“ pro roční „Q“ pro čtvrtletní
Země	Vykazující země: použít NUTS0
Rok	Rok údajů vyjádřený 4 číslicemi (např. 2007)
Období	„0000“ pro roční „0001“ pro první čtvrtletí Q01 „0002“ pro druhé čtvrtletí Q02 „0003“ pro třetí čtvrtletí Q03 „0004“ pro čtvrté čtvrtletí Q04
[_VolitelnéPole]	Může obsahovat jakýkoli řetězec s 1 až 220 znaky (je povoleno použít pouze „A“ až „Z“, „0“ až „9“ nebo „_“). Toto pole nelze pomocí nástrojů Eurostatu interpretovat.
.formát	Formát souboru: (např. „CSV“ pro Comma Separated Value, „GES“ pro GESMES)

Příklad:

Soubor „IWW_D1_Q_FR_2007_0002.csv“ je datovým souborem, který obsahuje pro Francii údaje tabulky D1 nařízení, pro rok 2007, druhé čtvrtletí.