1.

Je třeba použít článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES ze dne 22. října o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele ( 1 ), pokud jsou dávky zaměstnaneckého penzijního pojištění poskytovány prostřednictvím mezioborové instituce sociálního zabezpečení podléhající státnímu dohledu nad finančními službami, která z finančních důvodů se souhlasem dohledového orgánu oprávněně zkrátí svá plnění a zaměstnavatel podle vnitrostátního práva sice vůči svým bývalým zaměstnancům za zkrácené dávky ručí, avšak v důsledku své platební neschopnosti nemůže tuto svou povinnost splnit?

2.

V případě kladné odpovědi na první otázku:

Za jakých okolností lze ztráty na dávkách zaměstnaneckého penzijního pojištění, které bývalý zaměstnanec utrpěl z důvodu platební neschopnosti zaměstnavatele, považovat za zjevně nepřiměřené a založit tak povinnost členských států zajistit minimální ochranu, ačkoli bývalý zaměstnanec dostává minimálně polovinu dávek, které vyplývají ze získaných penzijních nároků?

3.

V případě kladné odpovědi na první otázku:

Má článek 8 směrnice 2008/94/ES přímý účinek a přiznává jeho ustanovení, pokud členský stát tuto směrnici neprovede do vnitrostátního práva nebo ji provede pouze nedostatečně, jednotlivci práva, která může uplatnit vůči tomuto členskému státu u vnitrostátního soudu?

4.

V případě kladné odpovědi na třetí otázku:

Je soukromoprávní instituce, která je členským státem – pro zaměstnavatele povinně – určena jako instituce pro pojištění proti platební neschopnosti v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění, která podléhá státnímu dohledu nad finančními službami a která z moci veřejného práva vybírá od zaměstnavatelů příspěvky na pojištění proti platební neschopnosti a může jako orgán vytvářet podmínky pro nucený výkon rozhodnutí prostřednictvím správního aktu, orgánem veřejné moci členského státu?