2.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 81/1

Zpravodaj:

Dimitris DIMITRIADIS

1.1.

EHSV již v celé řadě stanovisek opakovaně vyjádřil svůj kladný názor na politiky EU, jejichž cílem je podpora malých a středních podniků (1). Tyto podniky však tvoří mimořádně různorodou kategorii, a proto je zapotřebí zvláštního úsilí, aby bylo možné řádně se zaměřit na různé podskupiny a zejména na malé rodinné a tradiční podniky.

1.2.

Význam této podskupiny spočívá v tom, že tyto druhy podniků zajišťují převážnou většinu pracovních míst v regionech EU. EHSV potvrzuje své předchozí závěry a připomíná doporučení uvedená ve svých dřívějších stanoviscích (2), přičemž jeho cílem je podrobněji zkoumat a analyzovat problémy malých rodinných a tradičních podniků. Smyslem je poskytnout příležitost konstruktivně ovlivnit tvorbu politik na úrovni EU i na vnitrostátní a regionální úrovni.

1.3.

EHSV vyzývá Komisi, aby zvážila způsoby podpory malých rodinných a tradičních podniků, neboť tyto podniky jsou klíčovým prvkem ve vytváření nových činností a generování příjmů v oblastech s omezenými zdroji. Mají přidanou hodnotu pro regionální rozvoj, zejména v méně rozvinutých regionech, protože jsou pevně zakotveny v místní ekonomice, kde investují a udržují pracovní místa.

1.4.

Výbor se domnívá, že v mnoha stále zaostávajících regionech existuje velký nevyužitý rozvojový potenciál, který by mohly rozvinout právě lokální malé rodinné a tradiční podniky. Touto výzvou by se měla zabývat nejen Komise, ale také další hráči, kteří by měli být intenzivně zapojeni – mj. místní orgány a místní zprostředkovatelé, jako jsou obchodní organizace a finanční instituce.

1.5.

EHSV vyzývá Komisi, aby věnovala pozornost skutečnosti, že na malé rodinné a tradiční podniky mají negativní dopad poslední události a nejnovější trendy v hospodářství a průmyslu. Konkurenceschopnost těchto podniků se snižuje a při výkonu své činnosti čelí rostoucím potížím.

1.6.

EHSV je znepokojen tím, že podpůrné nástroje politiky nejsou zaměřeny na malé rodinné a tradiční podniky a pravděpodobně pro ně nebudou nijak zvlášť přínosné. Podpora pro malé a střední podniky obecně směřuje do posilování výzkumu a inovací v těchto podnicích a do startupů. EHSV nezpochybňuje význam těchto politik, ale zdůrazňuje, že přínosné budou pouze pro velmi malý podíl malých a středních podniků, přičemž malé rodinné a tradiční podniky mezi ně zpravidla nepatří. EHSV vítá záměr EK revidovat definici malých a středních podniků na základě podnětu GŘ pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, přičemž tato revize je prozatím naplánována na začátek roku 2019 (3).

1.6.1.

Stávající definice malých a středních podniků je již zastaralá, a proto se Výbor domnívá, že by plánovaná revize mohla pomoci lépe porozumět povaze malých a středních podniků a mohla by být přínosná pro koncipování lepších politik zaměřených na tyto podniky. Vybízí EK, aby rovněž posoudila, jakým způsobem je stávající definice uplatňována během procesu konzultací při provádění politických opatření zaměřených na malé a střední podniky na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni, a aby se soustředila především na malé rodinné a tradiční podniky.

1.6.2.

Podle EHSV by revize definice měla přinejmenším:

1.7.

EHSV se domnívá, že je důležité, aby byly malé rodinné a tradiční podniky uznány za zvláštní podskupinu, jelikož právě ony jsou zpravidla nejvíce zasaženy selháním trhu. Doporučuje proto vypracovat cílené politiky jejich podpory. Aby bylo možné řešit nejnaléhavější problémy, musí být tyto politiky zaměřené alespoň na:

2.1.

Tvorba politik EU je v současné době zaměřena na aktuální vývoj a trendy v průmyslu – digitalizaci, průmysl 4.0, rychle se měnící obchodní modely, globalizaci, ekonomiku sdílení a inovativnější zdroje konkurenčních výhod. Zároveň je nezbytné uznat, že lidé by měli být schopni žít kdekoli v EU, a to i v mnoha regionech, do kterých se průmysl 4.0 pravděpodobně nedostane snadno.

2.2.

Aniž by byl zpochybněn význam těchto nových trendů a při současné podpoře politického úsilí zaměřeného na jejich prosazování, je nezbytné připomenout, že převážnou většinu pracovních míst v regionech EU v současnosti zajišťují velmi tradiční malé a střední podniky (6) a malé rodinné podniky (7), z nichž většina má dlouhou historii, vlastní tradice a zkušenosti a v minulosti dosáhly řady úspěchů. Tato skupina podniků zpravidla zahrnuje následující podskupiny:

2.3.

Jak již EHSV uvedl, tvoří malé rodinné a tradiční podniky páteř mnoha ekonomik na celém světě a rozvíjejí se nevídaným tempem. Mají značný význam pro místní a regionální rozvoj a hrají osobitou, konstruktivní úlohu v místních komunitách. Rodinné podniky lépe překonávají obtížná období recese a stagnace. Vyznačují se zvláštními charakteristikami správcovství podniku, neboť jejich vlastníci mají velký zájem na dlouhodobé perspektivě svého podniku, především proto, že v sázce je bohatství, dobré jméno a budoucnost rodiny. Správcovství podniku se obvykle projevuje jako neobvyklá oddanost další existenci společnosti a vyznačuje se svědomitější péčí o zaměstnance a úsilím o navázání užších vazeb se zákazníky za účelem zachování podniku. EHSV již dříve vyzval EK, aby zavedla aktivní strategii podpory osvědčených postupů v rodinných podnicích v členských státech (8).

2.4.

V posledních letech čelí řada malých rodinných a tradičních podniků rostoucím potížím při své činnosti, protože:

2.5.

V EU existuje necelých 23 milionů malých a středních podniků, přičemž v jižních zemích EU je podíl malých a středních podniků na celkovém počtu podniků větší (10). Malé a střední podniky nejenže tvoří 99,8 % celkového počtu podniků v nefinančním podnikatelském sektoru EU (11), ale zaměstnávají také téměř 67 % celkového počtu zaměstnanců a vytvářejí téměř 58 % celkové přidané hodnoty v nefinančním podnikatelském sektoru (12). A zdaleka nejčastěji jsou z hlediska počtu podniků zastoupeny mikropodniky, včetně podniků jednotlivců.

3.1.

Podle společného pravidla směřuje podpora pro malé a střední podniky převážně na posílení jejich výzkumu a inovací a na jejich rozvoj (13). Za dva nejdůležitější faktory růstu jsou považovány schopnost vytvářet inovace a získat globální dosah, malé a střední podniky však v obou případech zpravidla vykazují nedostatky (14). Polovina zjištěných typů nástrojů používaných v minulém období financování sloužila k naplňování cílů téměř výlučně v oblasti inovací. Jedná se o nástroje na podporu technologických i jiných než technologických inovací, ekologických inovací, vytváření inovativních společností, podporu projektů v oblasti výzkumu a vývoje, znalostí a přenosu technologií.

3.2.

Během období 2007–2013 (15)„dosáhla podpora pro malé a střední podniky z EFRR přibližně 47,5 miliard EUR (76,5 % na podporu podnikání a 16 % celkových prostředků EFRR vyčleněných na toto období)“. Dále bylo z 18,5 milionu podniků „zjištěno přibližně 246 000 příjemců z řad malých a středních podniků“. Ze srovnání počtu příjemců a celkového počtu podniků jasně vyplývá, že tato částka je naprosto nedostatečná a EU nebyla schopna podpořit tuto velmi důležitou kategorii podniků. EK se touto závažnou problematikou nezabývá kvůli nedostatku zdrojů a značně různorodým rysům těchto společností.

3.3.

V témže období se použil poměrně vysoký počet nástrojů politiky s vysokou mírou variability pohybující se od 1 až po 8 000–9 000 příjemců. Vytváření nástrojů, které lze použít pro velmi malý počet příjemců, je zjevně neúčinné. Nabízí se tak otázka, zda má cenu vytvářet tolik nástrojů. Navíc porovnání lidských a finančních zdrojů potřebných k jejich koncipování s jejich skutečnými účinky (jsou-li nějaké) zpochybňuje jejich účinnost a účelnost. Současně případové studie upozorňují na proces vlastního výběru či „měkkého zaměření“, při němž se na konkrétní skupinu příjemců (jež se zpravidla vyznačuje větší absorpční kapacitou) cílí již při samotném koncipování určitého politického nástroje.

3.4.

Komplexní posouzení (16) celkem 670 politických nástrojů 50 operačních programů používaných během programového období ukazuje, že rozdělení mezi jednotlivé politiky je poměrně nerovnoměrné. Vyplývá z něj, že na potřeby tradičních podniků bylo zacíleno méně než 30 % všech politických nástrojů. EHSV již vyjádřil svoji podporu inovativním a rychle rostoucím podnikům (17). Současně však vyjadřuje politování nad tím, že nástroje politiky jsou neúměrně a převážně zaměřeny na inovační cíle malých a středních podniků, neboť většina malých a středních podniků EU nemá a v blízké budoucnosti nebude mít žádný inovační potenciál a jejich základní podnikatelská činnost jej ani nevyžaduje. Je pravdou, že inovativní produkty by bylo možné vyvíjet s mimořádně nízkými náklady a že by mohly mít vysoký růstový potenciál, ale tento druh růstu jasně představuje pro tradiční a rodinné podniky, které fungují na zcela jiném filozofickém základě, výjimku a nikoli pravidlo. Určité inovace jsou možné a vhodné a nové generace začínají inovovat, protože jsou otevřené novým nápadům. Ve většině případů jsou však inovace pouze zlomkovité a nejsou součástí základní podnikatelské činnosti těchto podniků (18).

3.5.

Podpora nástrojů politiky není zaměřena na malé rodinné a tradiční podniky, což dokládá skutečnost, že jen menší část těchto nástrojů (pouze 7 % celkového veřejného příspěvku) je zacílena na malé a střední podniky působící v konkrétních odvětvích, nejčastěji pak v cestovním ruchu. Svědčí o tom také to, že přibližně 54 % příjemců z řad malých a středních podniků působí ve zpracovatelském průmyslu a odvětví IKT (10 %), ale pouze 16 % v odvětví velkoobchodu a maloobchodu a 6 % v odvětvích ubytování a stravování, která jsou považována za tradiční. V minulém programovém období byla navíc podpora pro malé a střední podniky strukturována s ohledem na hlubokou hospodářskou krizi a bylo nutné odklonit prostředky na inovace ve prospěch obecnějšího růstu.

3.6.

Z údajů současně vyplývá, že za pět let následujících po začátku krize v roce 2008 se počet malých a středních podniků sice zvýšil, ale přidaná hodnota a počet zaměstnanců poklesly (19). Z těchto statistických údajů lze odvodit, že během uvedeného období převládalo „podnikání z nutnosti“ nad „podnikáním na základě příležitostí“. Lidé se samozřejmě snažili nalézt cestu z krize a společnosti se snažily přežít, ale podpora nebyla dostatečná ani přiměřená (20).

3.7.

Celá řada nedávno provedených studií jasně dokládá, že existují značné rozdíly v potřebách malých a středních podniků v severní a jižní Evropě, přičemž existují výrazné rozdíly uvnitř jednotlivých států. Tento názor také plně podporuje Evropská komise ve výroční zprávě o evropských malých a středních podnicích za rok 2014/2015, podle níž pochází skupina zemí s nejhoršími výsledky především z jižní Evropy. Tyto země vykazují mimořádně nízkou míru úspěšnosti projektů, včetně těch, které jsou ve složce programu Horizont 2020 určené malým a středním podnikům.

3.8.

Dalším vážným problémem pro poskytování účinné podpory malým rodinným a tradičním podnikům je skutečnost, že politiky podpory jsou nejčastěji formulovány na základě velikosti společností, které mají podporu získat, a nikoli na důležitějších charakteristikách, které mají větší dopad na jejich činnost. Tento přístup může být zastaralý a příliš obecně zaměřený a nezohledňuje různé potřeby různých skupin, jako jsou malé rodinné a tradiční podniky. EHSV proto ve svých stanoviscích neustále zdůrazňuje, že jsou zapotřebí lépe zaměřené a přesněji definované politiky na podporu malých a středních podniků v Evropě a že je nutné aktualizovat definici malých a středních podniků, aby lépe odrážela jejich rozmanitost (21).

3.9.

EHSV je znepokojen tím, že dosud jen malý podíl podpory z EFRR měl doložené účinky (22) dokazující jeho skutečný dopad na hospodářství. Tato skutečnost zpochybňuje reálný dopad finančních prostředků investovaných do podpory malých a středních podniků a EHSV trvá na tom, aby bylo provedeno posouzení skutečných dopadů, včetně analýzy podpory poskytnuté malým rodinným a tradičním podnikům.

3.10.

EFRR není jediným zdrojem podpory malých rodinných a tradičních podniků. Podporu malým a středním podnikům poskytují také jiné zdroje, např. Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) (23), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZRV) (24) či Evropský sociální fond (ESF) (25), které lze využít jednotlivě, nebo prostřednictvím územních nástrojů (komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) a integrované územní investice). Nejsou však zaměřeny na malé rodinné a tradiční podniky a do těchto podniků míří pouze zlomek finančních prostředků. Zástupci těchto podniků se domnívají, že jejich potřeby nejsou dobře pochopeny či řádně naplněny.

3.10.1.

Lze to vysvětlit tím, že při koncipování podpůrných nástrojů politiky jsou unijní, vnitrostátní a místní tvůrci politik a veřejné správy v některých ohledech příliš zkostnatělí a nepodařilo se jim zohlednit názory podniků a sociálních partnerů, aby porozuměli skutečným potřebám malých a velmi malých společností.

3.10.2.

Vinit nelze samozřejmě pouze veřejnou správu, ale také zprostředkovatelské organizace, které nebyly schopny efektivně předat informace o skutečných potřebách malých a středních podniků. Jako vhodný příklad lze uvést to, že malé a střední podniky jasně upřednostňují dotace pro podniky, což je v protikladu k rostoucímu důrazu kladenému v politických rozpravách na kapitálové financování, vratnou podporu a nepřímou podporu.

3.10.3.

Partnerství podniků a výzkumných středisek a využívání zprostředkovatelských subjektů k poskytování pomoci malým a středním podnikům se rovněž zdají být méně rozvinutá, než se předpokládalo, přestože je těmto tématům věnována značná pozornost. Někteří tvrdí, že tento nesoulad lze zčásti vysvětlit krizí, ale během hospodářské recese mohli tvůrci politik zvolit k podpoře místních ekonomik v kritickém období „tradičnější“ nástroje politiky.

3.10.4.

Pro malé rodinné a tradiční podniky je prakticky nedosažitelná možnost využívat různé konkrétní finanční nástroje z důvodu obtíží při jejich provádění a chybějícím zkušenostem a znalostem.

4.1.

Malé podniky mají zpravidla menší procentuální podíl vývozu na obratu než střední a velké podniky, což ukazuje na existenci vztahu mezi velikostí podniku a schopností vývozu.

4.2.

Závažným problémem je pro malé a střední podniky a startupy často přístup k financování. EHSV v jedné informační zprávě upozornil na skutečnost, že nedostatečný přísun financování omezuje činnost malých a středních podniků od roku 2008 (26). Situace se sice postupně zlepšuje, ale k pokroku dochází tím pomaleji, čím je podnik menší, což opět svědčí o významu velikosti podniku při utváření jeho potřeb a výkonu. Malé a střední podniky jsou ve svém financování navíc závislé převážně na bankovních úvěrech, ale bankovní systém není těmto podnikům, a zejména malým rodinným a tradičním podnikům, dobře přizpůsobený.

4.3.

V poslední době směřovala finanční podpora především do startupů, které v EU tvoří velmi malý podíl malých a středních podniků, ale nebyla dosud adekvátně řešena naléhavá potřeba kapitálu k financování rozvíjejících se podniků ani potřeba převážné většiny tradičních podniků financovat pouze svoji běžnou činnost, na niž dopadla nedávná krize. Jsou k dispozici zprávy o selháních bank, v jejichž důsledku ukončily některé malé podniky svou činnost, neboť měly zkrátka problémy s peněžním tokem.

4.4.

Dalším velmi závažným problémem, s nímž se malé a střední podniky na rozdíl od velkých společností potýkají, je přístup k informacím a na nové trhy. Také si obtížněji získávají a udržují vysoce kvalifikované pracovníky a plní rostoucí regulační a byrokratické požadavky. Tato nevýhodná situace je ještě složitější pro malé a střední podniky v méně rozvinutých regionech EU, které se potýkají s nedostatkem příležitostí ke spolupráci s velkými společnostmi v rámci svého hodnotového řetězce, s méně příležitostmi stát se součástí konkurenceschopných klastrů, nedostatečným poskytováním veřejných statků, přístupem k menšímu počtu zařízení a podpůrných institucí a často i úbytkem populace zákazníků. Všechny tyto faktory mohou rovněž vyústit ve vyšší náklady na uvádění jejich zboží na trh.

4.5.

Pro tradiční malé a střední podniky a podniky nacházející se v méně rozvinutých oblastech EU proto nejsou životně důležité nástroje politiky zaměřené na podporu inovací, přístup na nové trhy, internalizaci, přístup na kapitálové trhy atd., nýbrž nástroje, které jim pomáhají zlepšovat jejich základní operace a jejich provádění, například takové nástroje, které zajišťují snadnější a lepší přístup k běžnému bankovnímu financování, informacím, kvalifikovaným pracovníkům a přímým obchodním příležitostem (zlepšení každodenních operací). Pro tyto podniky není v krátkodobém výhledu smysluplné ani zahájení změny chování, protože je nejprve zapotřebí změnit celkový kontext, v němž působí.

4.6.

Zatímco podnikatelské inkubátory působí v některých zemích bezproblémově, v jiných jsou jejich kladné účinky poměrně omezené. Klíčovým faktorem úspěchu je zde kultura sdílení organizačních zdrojů a podpůrných sítí, které jsou v méně rozvinutých regionech EU v zásadě nedostatečně rozvinuté.

4.7.

Rostoucí význam produkce obsahu znalostí jakožto konkurenční výhody dále zvyšuje různorodost malých a středních podniků, a dochází tak k diskriminaci mezi rychle rostoucími malými a středními podniky a jinými malými a středními podniky, jejichž rozvoji brání překážky tradičně spojené s jejich malou velikostí, umístěním a spotřebitelskou základnou.

4.8.

EHSV vyzývá Komisi, aby zaujala přístup „zelenou malým a střením podnikům“ a při vytváření nástrojů politiky věnovala zvláštní pozornost malým rodinným a tradičním podnikům.

4.9.

Před 30–40 lety bylo v Evropě mnoho zaostávajících regionů – regionů, které byly pro svoji zeměpisnou polohu nebo funkčně izolovány od motorů hospodářského růstu. Některé z nich nyní prosperují díky otevřeným, odpovědným a nezkorumpovaným místním orgánům, efektivní činnosti obchodních organizací a vytvoření lokálních sítí podniků, které dobře fungují.

5.1.

Nechvalně známým problémem je přístup k financování. V porovnání s velkými společnostmi vykazují malé rodinné a tradiční podniky větší odlišnosti v ziskovosti, přežití a růstu, z nichž vyplývají zvláštní problémy, s nimiž se v souvislosti s financováním potýkají. Malé a střední podniky zpravidla čelí vyšším úrokovým sazbám a omezené dostupnosti úvěrů kvůli nedostatečnému kolaterálu. Potíže s financováním se značně liší mezi společnostmi s pomalým růstem a společnostmi s rychlým růstem.

5.2.

Rozšíření rizikových fondů, trhů soukromého vlastního kapitálu, včetně neformálních trhů a obchodních andělů, skupinové financování a rozvoj unie kapitálových trhů obecně zlepšily přístup některých kategorií malých a středních podniků k rizikovému kapitálu, ale malé rodinné a tradiční podniky z tohoto vývoje nebudou mít pravděpodobně žádný prospěch a budou dále silně závislé na tradičních bankovních úvěrech. Ani pro inovativní společnosti, startupy a společnosti střední velikosti není vždy jednoduché tyto nástroje využívat a mezi zeměmi přetrvávají značné rozdíly z důvodu úrovně rozvoje místních kapitálových trhů a chybějících náležitých právních předpisů.

5.3.

Politika EK spočívající v usnadňování přístupu k financování na základě poskytnutí záruk je vítána. Zvolený režim však podle všeho způsobuje narušení na trhu záruk a v konečném důsledku má i nezamýšlené dopady na činnost záručních institucí. Jsou k dispozici empirické důkazy (vhodným příkladem je Španělsko) toho, že obchodní banky svým stávajícím dlužníkům výslovně doporučují, aby požádali o záruku, kterou jim EU přímo poskytne v podobě přímé záruky, a banka tak byla schopna krýt pomocí této záruky nynější rizika, aniž by bylo nutné zvýšit jejich třídu. „Znevýhodněné malé a střední podniky“ (tj. podniky obtížně získávající úvěr) jsou opomíjeny. Větší využívání veřejných prostředků prostřednictvím protizáruk zvýší účinnost tohoto využívání a zajistí větší pákový efekt na trhu a v hospodářství celkově.

5.4.

Velkou překážku představuje pro malé rodinné a tradiční podniky i nadále evropská a místní regulační zátěž, jelikož tyto podniky jsou zpravidla nedostatečně vybaveny k řešení problémů plynoucích z nadměrné regulace. Proto je nutné usnadnit těmto podnikům přístup k informacím o právních předpisech a zlepšit jejich informovanost o technických normách a normách v oblasti životního prostředí. Tvůrci politik musí zajistit, aby postupy pro zajištění souladu nebyly zbytečně nákladné, složité ani zdlouhavé. Současně by příslušná místní podnikatelská sdružení měla systematicky a důsledně kontrolovat nové právní předpisy a jejich provádění.

5.5.

Přístupu k lepším informacím je zapotřebí nejen v souvislosti s regulačními požadavky. Pro tradiční a rodinné podniky mají zásadní význam také informace o místním podnikatelském prostředí a tržních příležitostech na regionální úrovni. Jsou-li moderní technologie koncipovány uživatelsky vstřícným způsobem, mohou do značné míry odstranit mezery v informacích. Velmi by pomohlo zavedení „jednotného kontaktního místa“, kde by byly pod jednou střechou dostupné všechny nezbytné informace, jež ovlivňují strategie a rozhodnutí podniků. V některých zemích již tento systém existuje. Opatření k podpoře informačních sítí musí být zaměřena na uzpůsobení databází a zamezení informačnímu přetížení.

5.6.

Nedávno přijatá opatření k usnadnění přístupu na trhy jsou zaměřena především na mezinárodní trhy. Politika v této oblasti se snaží odstranit nevýhody, s nimiž se malé a střední podniky potýkají kvůli nedostatečnému přístupu k lidským zdrojům, na vnější trhy a k technologiím. Jak již ale bylo uvedeno výše, pro malé tradiční a rodinné podniky to má často malý význam. Úsilí je proto třeba zaměřit na lepší koordinaci organizátorů obchodních misí na regionální úrovni a na poskytování lepší pomoci při hledání spolehlivých obchodních partnerů. Další možností v této oblasti je intenzivnější úsilí o zvýšení „podílu“ malých podniků na vládních zakázkách v rámci zadávání veřejných zakázek.

5.7.

Velmi specifickým problémem, s nímž se malé tradiční a rodinné podniky v poslední době potýkají, je přístup ke kvalifikované pracovní síle. Demografická situace v odlehlých oblastech a v mnoha regionech, jež ve svém rozvoji zaostávají, se zhoršuje, a na mnoha místech je tak závažný nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Z toho důvodu je nezbytné pomoci těmto podnikům při hledání a získávání lidských zdrojů i při jejich odborné přípravě. Programy odborné přípravy by měly probíhat mimo sezónu a měly by být individuálně přizpůsobené. Rovněž je třeba zavést systém pravidelných nabídek těchto programů, neboť malé společnosti mohou vykazovat vysokou míru odchodu.

5.8.

V rodinných podnicích běžně působí děti daných i jiných rodin. Je to tradice a přínos pro podnikání, neboť se tím usnadní hladké předávání společnosti z generace na generaci či se tak člověk seznámí s budoucí prací. V takových případech by vlastníci/vedoucí pracovníci nikdy neměli zapomínat na to, že pracovní podmínky musí být v souladu s úmluvami MOP č. 182 a č. 138 o dětské práci.

5.9.

Odborná příprava je nutná nejen pro zaměstnance malých rodinných a tradičních podniků. Ve venkovských a odlehlých oblastech nemají bankovní zaměstnanci a sdružení zaměstnavatelů často vůbec povědomí o různých programech a možnostech nabízených ze strany EK ani o příslušných dokumentech a postupech. Taková síť zprostředkovatelů je mimořádně důležitá pro účinné poskytování podpory malým rodinným a tradičním podnikům. Je třeba podporovat informační programy a výměnu osvědčených postupů mezi zprostředkovateli. Rovněž je třeba vytvořit jednotné kontaktní místo pro všechny typy financování a programů.

5.10.

Důležitým politickým opatřením by mělo být posílení „kvality“ vlastníků/vedoucích pracovníků malých rodinných a tradičních podniků, neboť vše v těchto podnicích s tímto faktorem přímo souvisí. Může k tomu docházet podporou odborné přípravy nebo poskytnutím snadného přístupu k poradenským a konzultačním službám. Je třeba podporovat celoživotní učení – krokem správným směrem by se mohly stát internetové vzdělávací nástroje týkající se takových oblastí, jako jsou vytváření podnikatelského plánu, výrobní normy, právní předpisy na ochranu spotřebitele a další předpisy.

5.11.

Dalším opatřením je stimulace malých rodinných a tradičních podniků k opětovnému investování jejich zisků. Pokud budou tyto podniky k takové činnosti podněcovány, stanou se stabilnějšími, budou méně závislé na bankovních úvěrech a odolnější vůči krizím.

5.12.

Bylo by užitečné shrnout osvědčené postupy, které lze nalézt v různých zemích v odvětvích, kde je vysoká koncentrace malých rodinných a tradičních podniků, jako je cestovní ruch, zemědělství, rybolov atd., a předložit je členským státům.