16.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 451/127

Zpravodaj:

pan Seppo KALLIO

Spoluzpravodaj:

pan Brendan BURNS

1.1

EHSV vítá novou strategii EU v oblasti lesnictví a dva doprovodné pracovní dokumenty útvarů Komise. EU novou strategii nutně potřebuje vzhledem k rostoucí poptávce po lesích a hrozbám, jimž čelí, stejně jako řadě jejích odvětvových politik a souvisejícím pravidlům týkajícím se lesnictví a lesů. EHSV proto naléhavě vyzývá Komisi i členské státy, aby zajistily, že se strategie bude provádět účinně a efektivně.

1.2

V této souvislosti Výbor připomíná Komisi, že Smlouva o fungování EU se o společné lesnické politice EU nezmiňuje a že kontrola nad politikami v oblasti lesnictví by měla zůstat v rukou členských států.

1.3

Výbor podporuje holistický a vyvážený přístup ke třem pilířům udržitelnosti (hospodářskému, environmentálnímu a sociálnímu), který ve strategii EU pro oblast lesnictví podtrhují tři zastřešující okruhy, jež jsou dále rozděleny do celkem osmi priorit. EHSV se domnívá, že strategické směry, které jsou stanoveny pro každou prioritu, by se měly využít k tomu, aby bylo zajištěno, že se strategie bude provádět bez prodlení.

1.4

S ohledem na velký význam lesů pro rozvoj venkovských oblastí a za účelem dosažení cílů vytyčených ve strategii EHSV žádá, aby programy rozvoje venkova zahrnovaly opatření spojená s lesnictvím a aby byla tato opatření prosazována tak, aby se zajistilo větší čerpání dostupných finančních prostředků.

1.5

EHSV zdůrazňuje, že aby bylo možné reagovat na rostoucí potřeby pracovníků z důvodu čím dál větší mechanizace v celém lesnickém hodnotovém řetězci a na výzvy, které představuje měnící se klima a životní prostředí, je zapotřebí stimulovat vzdělávání, odbornou přípravu a přenos znalostí na všech úrovních lesnictví. V této souvislosti Výbor také vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum zaměřený na zlepšení potenciálu odvětví lesnictví v oblasti zaměstnanosti a pracovních podmínek.

1.6

EHSV soudí, že diskuse o kritériích pro udržitelné obhospodařování lesů, bez ohledu na konečné využití dřeva, by měla vycházet z obecně uznávaných a přijímaných kritérií a ukazatelů, formulovaných během ministerské konference o ochraně lesů v Evropě FOREST EUROPE (1) a měla by také zohledňovat specifika členských států a jejich stávající systémy a právní předpisy v oblasti lesnictví.

1.7

Pokud jde o zásady stanovování priorit u způsobů využití dřeva, Výbor odmítá veškerá právně závazná pravidla a podporuje přístup vycházející z volného trhu a svobodu účastníků trhu.

1.8

EHSV pobízí členské státy, aby za účelem řešení výzev, které přináší změna klimatu, spolupracovaly napříč hranicemi, a podporuje výzvy k tomu zajistit, aby byly evropské lesy schopnější se přizpůsobit a odolnější, mimo jiné i prostřednictvím předcházení požárům a jiných řešení podporujících přizpůsobení na ochranu před přírodními katastrofami. Vhodné úsilí by se mělo zaměřit na odolnost a multifunkčnost lesů.

1.9

EHSV podporuje využívání lesních hospodářských plánů, ale podtrhuje, že by se měly i nadále používat na dobrovolné bázi a i nadále být jasně odděleny od plánů péče o lokality soustavy Natura 2000, aby se předešlo zbytečným nákladům a byrokracii.

1.10

Klíčem k pochopení nepřeberného množství výzev, které před odvětvím lesnictví stojí, je zlepšená znalostní základna. EHSV je tudíž toho názoru, že je nezbytné usilovat o harmonizaci údajů a efektivnější sdílení informací a transparentnost a zároveň respektovat vlastnická práva.

1.11

EHSV podporuje prosazování dřeva a dalších materiálů z lesních dřevin včetně korku jako domácí, udržitelné, obnovitelné suroviny šetrné k životnímu prostředí a klimatu, a je přesvědčen, že odvětví lesnictví musí hrát při úspěchu budoucího biohospodářství klíčovou úlohu.

1.12

EHSV s cílem podpořit konkurenceschopnost odvětví lesnictví zdůrazňuje, že je důležité co nejlépe využívat současné a budoucí možnosti financování a podpořit tak výzkum a inovace, a vyzdvihuje úlohu iniciativ, jako je evropské inovační partnerství (EIP) (2) nebo partnerství veřejného a soukromého sektoru v průmyslu založeném na biotechnologiích (3).

1.13

Vzhledem k tomu, že využívání dřevní biomasy k ekologickému hospodářství má veliký potenciál a řadu výhod, EHSV nabádá Komisi a členské státy k tomu, aby aktivně hledaly cesty, jak prosazovat aktivní obhospodařování lesů a lepší využívání dřeva ve smyslu cílů stanovených do roku 2020 (4) a respektovat přitom udržitelné hranice.

1.14

Výbor vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí v oblasti posuzování ekosystémových služeb a rozvíjely pro ně trh. Členské státy by měly jednat koordinovaně a vytvořit kompenzační mechanismy k vyrovnávání stávajících selhání trhu.

1.15

K úspěšnému rozvoji a návaznosti na strategii EU v odvětví lesnictví bude zapotřebí silná koordinace a komunikace se všemi relevantními zájmovými skupinami. EHSV tudíž poukazuje na to, že je důležité zajistit a zvýšit zapojení zúčastněných stran, což bude vyžadovat, aby byly posíleny relevantní skupiny pro občanský dialog, jako je Poradní výbor pro lesnictví. Také by se mělo zvážit zřízení skupin ad hoc, v nichž by byli zástupci EHSV a VR.

1.16

EHSV vyzývá Komisi, členské státy EU a všechny ostatní relevantní subjekty, aby obnovily jednání s cílem nakonec dosáhnout konsenzu ohledně právně závazné dohody o lesích v Evropě. Právně závazná dohoda by společně se strategií EU pro odvětví lesnictví představovala klíčový nástroj k posílení odvětví lesnictví jako celku. Jasné definice a cíle pro udržitelné obhospodařování lesů na celoevropské úrovni by měly dopad také celosvětově.

1.17

EHSV bude taktéž sledovat všechny probíhající a nadcházející iniciativy založené na strategii EU v oblasti lesnictví či dalších souvisejících dokumentech, včetně pracovních dokumentů útvarů Komise, a zapojovat se do nich.

2.1

Lesy a ostatní zalesněná území pokrývají více než 40 % rozlohy EU a jejich mimořádný význam je nade vší pochybnost. Mezi regiony jsou velké rozdíly ve zdrojích, struktuře, obhospodařování a využívání lesů. Zalesnění má v Evropě celkově vzrůstající tendenci – v posledních desetiletích rostlo asi o 0,4 % ročně. I pokud jde o přírůst dřeva, je situace pozitivní – kácí se pouze okolo 60–70 % ročního přírůstku. Asi 60 % lesů je v soukromých rukou a zbytek je ve veřejném vlastnictví.

2.2

Napříč EU a obzvláště v hustě zalesněných regionech se klade podstatný důraz na multifunkčnost, protože lesy slouží hospodářským, sociálním a environmentálním účelům. Poskytují stanoviště pro zvířata a rostliny a hrají významnou úlohu při zmírňování změny klimatu a při poskytování dalších ekosystémových služeb včetně oblastí lovu, lesních plodů či péče o lidské zdraví, rekreace nebo cestovního ruchu. Socioekonomický význam lesů je rovněž velký, ale často bývá podceňován. Lesy a související odvětví zajišťují více než tři miliony pracovních míst a jsou rozhodující pro dobré životní podmínky a zaměstnanost na venkově.

2.3

Udržitelné lesnictví není nová myšlenka. Koncept udržitelného obhospodařování se v odvětví lesnictví zrodil před 300 lety. Od té doby se tento přístup spočívající v odpovědném obhospodařování nepřetržitě dále rozvíjí a postupně se rozšířil do všech oborů hospodářství. Mezníkem v tomto procesu byla základní definice udržitelného obhospodařování lesů zakotvená v usnesení Ministerské konference o ochraně lesů v Evropě v Helsinkách z roku 1993. Díky tomu se dostala zásada udržitelnosti do globálního kontextu.

2.4

Evropská unie má strategii v odvětví lesnictví již 15 let. Evropská komise na základě usnesení Evropského parlamentu (5) zveřejnila v roce 1998 sdělení (6) k provádění těchto pokynů.

2.5

Na jaře 2005 Komise na žádost Rady (7) vydala zprávu o provádění strategie EU v oblasti lesního hospodářství (8), která byla poté doplněna vypracováním akčního plánu EU pro lesnictví, který pokrýval pětileté období mezi lety 2007 a 2011 (9).

2.6

Hodnocení ex post akčního plánu pro lesnictví (který sloužil jako prostředek k provádění strategie v oblasti lesního hospodářství z roku 1998) proběhlo současně s Mezinárodním rokem lesů v roce 2011.

2.7

Ačkoli se Smlouva o fungování EU o společné lesnické politice EU nezmiňuje, řada odvětvových politik a souvisejících pravidel, které se týkají například dodávek energie či environmentální a klimatické problematiky, v podstatě tvoří společnou lesnickou politiku EU. Dne 20. září 2013 zveřejnila Evropská komise sdělení k nové strategii EU v oblasti lesnictví, kterým reagovala na neustále rostoucí a někdy i protichůdné výzvy, kterým lesy a odvětví založená na lesnictví čelí, a na potřebu soudržnější a jednotnější politiky.

3.1

K základnímu dokumentu Komise jsou připojeny dva dodatečné, podrobnější pracovní dokumenty útvarů Komise. První se zaměřuje na proces, analýzu a postup, který je ve strategii navržen, a druhý poskytuje detailní pohled na odvětví založená na lesnictví, tj. zpracování dřeva, výrobu nábytku, buničiny a papíru a jejich přeměnu a na tisk (10). Doprovodné dokumenty by se měly vzhledem k jejich doplňujícímu charakteru a významu pečlivě zvážit. EHSV by měl sledovat všechny současné a budoucí iniciativy založené na strategii EU v oblasti lesnictví či dalších souvisejících dokumentech a zapojovat se do nich.

3.2

Komise se rozhodla prezentovat budoucí oblasti činnosti strategie ve třech zastřešujících okruzích, které jsou dále rozděleny do celkem osmi priorit.

3.3

Díky strategickým směrům, které jsou u každé z osmi priorit uvedeny, je zajištěno, že strategie také v zásadě splní požadavek na to, aby navrhla konkrétní opatření a ne pouze obecná prohlášení o záměru.

3.4

Aby se umožnilo rychlé provádění nové strategie v oblasti lesnictví, nenavrhla Komise vypracování samostatného nového akčního plánu. Místo toto strategie obsahuje seznam zvláštních opatření, která byla navržena tak, aby dosáhla jejích cílů.

3.5

Nová strategie v oblasti lesnictví byla zveřejněna v návaznosti na závěrečné hodnocení předchozí strategie a nedlouho před začátkem příštího programového období EU a víceletého finančního rámce na období 2014–2020.

3.6

Od té doby, co byla v roce 1998 zveřejněna předchozí strategie, se ekonomické a politické prostředí v EU radikálně změnilo. Nová strategie je nejen vzhledem k mezinárodním závazkům zakotvena v naprosto novém regulatorním rámci.

3.7

Komise novou strategii v oblasti lesnictví zveřejnila tak, aby k tomu došlo současně s jednáními mezivládního vyjednávacího výboru FOREST EUROPE, který má přijmout právně závaznou dohodu o lesích v Evropě (11). Pokud bude dohoda přijata, nahradí stávající doporučení. Bude také zahrnovat jasné definice a cíle pro udržitelné obhospodařování lesů, která mají signatářské státy přijmout.

3.8

EHSV podpořil některé procesy relevantní pro lesnictví (viz příloha 1) včetně nové strategie v oblasti lesnictví hned od jejího vzniku (12) formulací doporučení. Když byla v roce 2005 zveřejněna zpráva Komise o provádění strategie, využil Výbor této příležitosti a vypracoval obsáhlé stanovisko k úloze lesů a lesnictví v měnícím se prostředí. Předkládané stanovisko má částečně aktualizovat předchozí stanovisko Výboru ve světle budoucích výzev.

4.1

Strategie je založena na skutečnosti, že Smlouva o fungování EU se o společné lesnické politice EU nezmiňuje, a tak si kontrolu nad politikami v této oblasti ponechávají členské státy. Strategie je také holistická, vyvažuje ekonomické, sociální a environmentální aspekty udržitelného lesnictví a vedle lesů a lesnictví zahrnuje i zpracovatelský průmysl.

4.2

Strategie vyzdvihuje udržitelné obhospodařování lesů a multifunkčnost, která produkuje širokou škálu výrobků a služeb vyváženým způsobem a zajišťuje ochranu lesů. V současnosti se v EU kácí pouze o něco málo více než 60 % ročního přírůstku. Strategie tak má za cíl prosazovat zaměstnanost v odvětví lesnictví a prosperitu v Evropě díky tomu, že učiní odvětví lesnictví konkurenceschopnějším a využití dřeva univerzálnějším, a to v rámci úsilí o vytvoření biohospodářství založeného na obnovitelných surovinách.

4.3

Nová strategie představuje holistický přístup a pokus zlepšit koordinaci lesnictví v EU, kdy podporuje účinné a účelné provádění a snaží se zabránit zbytečné byrokracii a posílit výkonnost lesů a lesnictví v EU.

4.4

Lesnictví a zpracovatelský průmysl založený na lesnictví může skutečně přispět k úspěchu strategie Evropa 2020. Tento úspěch však znamená těsné propojení strategie v oblasti lesnictví s uskutečňováním cílů strategie Evropa 2020 tak, že se bude ve všech relevantních oblastech politiky prosazovat účinné a účelné provádění strategie v oblasti lesnictví.

4.5

Hodnocení nejnovějších údajů o provádění opatření v oblasti lesnictví ze strany členských států v rámci politiky rozvoje venkova ukázalo, že se plně nevyužívaly nástroje politiky venkova. Aby se lépe dosahovalo cílů vytyčených ve strategii v oblasti lesnictví, strategie vyzývá členské státy, aby opatřením v programování a provádění, které souvisejí s lesy, připisovaly náležitou váhu. To je obzvláště nutné, pokud chceme zvýšit zapojení a mobilizaci bezpočtu malých rodinných zemědělských podniků a soukromých lesů, a bylo by možné to podpořit zjednodušením postupů a snížením byrokratické zátěže.

4.6

Záměrem do budoucna je podpořit cíle strategie za využití opatření a nástrojů obsažených v ustanoveních pro lesnictví v rámci nařízení o rozvoji venkova (13).

4.7

Strategie podněcuje členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery rozvíjely opatření k lepšímu využití potenciálu tohoto odvětví v oblasti zaměstnanosti, zlepšovaly dovednosti lidí, kteří v něm pracují, a dále zlepšovaly pracovní podmínky. Měl by proběhnout nový cílený výzkum pracovní síly zaměstnané v evropských lesích, např. při stavbě silnic, výsadbě, udržování lesů, kácení, těžbě, v dopravě a informačních a environmentálních službách. Politiky a programy členských států by měly celkově napomáhat tomu, aby se zlepšila konkurenceschopnost lesnictví a celého odvětví založeného na lesnictví, tak aby se v dlouhodobé perspektivě vytvářel růst a pracovní místa.

4.8

Strategie zdůrazňuje, že lesy zastávají univerzální úlohu v tom, že napomáhají dosáhnout cílů v oblasti klimatu a energetiky. Splnění těchto cílů je možné podpořit aktivním obhospodařováním a vyžíváním lesů, které by vyústilo v lepší růst lesů a ukládání uhlíku a umožnilo nahradit zdroje energie a materiály založené na fosilních palivech obnovitelným dřevem.

4.9

Strategie uznává, že lesy a jejich ekosystémy vyžadují v důsledku změny klimatu a dalších vnějších hrozeb zvláštní ochranu.

4.10

Ve strategii se konstatuje, že je důležité zlepšit informovanost veřejnosti o lesích a lesnictví a o dřevě jako obnovitelné surovině. Komise a členské státy by ji měly podpořit cílenými kampaněmi, jejichž cílem by bylo zvyšování povědomí veřejnosti o úloze, jakou lesy pro naši společnost mají, a naopak.

5.1

Strategie poukazuje na skutečnost, že dřevo je udržitelná, obnovitelná surovina šetrná k životnímu prostředí a klimatu s širokou škálou možného využití. Postupy a produkty účinně využívající zdroje a energii a zodpovědné k životnímu prostředí přispívají ke konkurenceschopnosti odvětví lesnictví a budou obzvláště hrát větší úlohu v biohospodářství EU. Tím se zvýší poptávka a tak i potřeba vyšší udržitelné mobilizace dřeva. Považuje se za nutné znovu posoudit potenciál pro dodávky dřeva – např. prostřednictvím mapování vlastnických struktur lesů – a otázku usnadnění zvýšené udržitelné mobilizace dřeva. Vhodná řešení, jak mobilizaci dřeva navýšit, by se měla vypracovat prostřednictvím konzultace s celým hodnotovým řetězcem v lesnictví.

5.2

Strategie vyžaduje, aby Komise ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami formulovala zásady pro stanovování priorit při využívání dřeva. Právně závazná pravidla hierarchie různých způsobů využívání dřevní biomasy, která by stanovovala, které mají dostat přednost, by však jasně byla v rozporu s otevřenou tržní ekonomikou a svobodou účastníků na trhu.

5.3

Jak se uvádí ve strategii, Komise v roce 2014 spolu s členskými státy zahájí kumulativní posouzení nákladů právních předpisů EU, které se týkají hodnotového řetězce odvětví založených na lesnictví. Poněvadž se jedná o otázku zásadního významu pro celé odvětví lesnictví, měly by se do posouzení zapojit všechny zainteresované subjekty v lesnickém hodnotovém řetězci, tak aby se zajistil komplexní a úplný obraz tohoto odvětví a soudržný přístup.

5.4

Lesy jsou domovem pro velké množství biologické rozmanitosti a kromě dřeva a dalších produktů lesnictví jako suroviny (např. korku) poskytují celou škálu ekosystémových služeb, na nichž závisí venkovské a městské komunity. Měnící se podmínky, například v důsledku změny klimatu, šíření nepůvodních invazních druhů, nedostatku vody, požárů, bouří a škůdců, zvyšují tlak na lesy a riziko přírodních katastrof. Vhodné úsilí o ochranu by se mělo zaměřit na odolnost a multifunkčnost lesů.

5.5

Strategie si klade za cíl do roku 2020 zajistit a realizovat rovnováhu mezi udržitelným obhospodařováním lesů a různými funkcemi lesa. EU by v této souvislosti měla dělat více pro to, aby se ekosystémové služby vyhodnotily a vytvořil se pro ně trh. Aby mohl takový trh lépe fungovat, musí v členských státech existovat koordinované mechanismy k vyrovnávání stávajících selhání trhu. Mezi ně patří i to, že jsou vlastníci půdy přiměřeně odškodňováni za omezení nezbytná k ochraně ekosystémových služeb.

5.6

Vedle dřeva jako materiálu a zdroje energie lesy poskytují různé další produkty, kterým strategie věnuje málo pozornosti. Zejména v oblasti Středozemního moře je například velmi významná produkce korku, která má několik výhod – je to přírodní produkt vyrobený z obnovitelných zdrojů postupem šetrným k životnímu prostředí, jenž nevyžaduje, aby se stromy úplně pokácely. Význam korkového průmyslu se ukazuje na tom, že výrazně přispívá k tvorbě pracovních míst, a přitom zachovává ekologickou stabilitu křehkého a ohroženého středomořského ekosystému.

5.7

Vypracování a provádění lesních hospodářských plánů se zakládá na zásadě udržitelnosti a na osvědčených postupech. Strategie obsahuje návrh na to, aby se do lesních hospodářských plánů začlenily otázky biologické rozmanitosti, např. cíle ochrany přírody sítě Natura 2000. Propojení lesních hospodářských plánů, jež slouží jako nástroje operačního plánování vlastníků lesů, s plány péče o lokality soustavy Natura 2000, které slouží jako veřejné nástroje plánování na úrovni místních orgánů, by setřelo hranice mezi různými úrovněmi plánování a odpovědnosti. Kromě toho by se tím podstatně zvýšila byrokratická zátěž a související náklady na vypracování lesních hospodářských plánů.

5.8

Aktivní přístup k evropským lesům vyžadují i čím dál častější extrémní výkyvy počasí jako předzvěst změny klimatu. Komise se snaží zachovat a zvýšit odolnost evropských lesů a jejich schopnost přizpůsobení. Reprodukční materiály lesních dřevin a umělí kříženci, kteří mají význam pro účely lesnictví, by tak nejen měli geneticky odpovídat podmínkám a mít vysokou kvalitu, ale také by měli představovat udržitelný příspěvek k zachování biologické rozmanitosti.

5.9

Komise ve strategii požaduje, aby byl vytvořen rámec pro činnost za účelem prevence, minimalizace a zmírnění nepříznivých dopadů invazních nepůvodních druhů na biologickou rozmanitost a ekosystémové služby. Tato činnost by se také věnovala sociálním a ekonomickým škodám. Při prioritizaci invazních nepůvodních druhů by se však také měl přijímat holistický a vědecký přístup založený na přísných kritériích pro zařazování na seznam. Reprodukční materiály nepůvodních lesních dřevin, které se nešíří invazně a nemají žádné negativní dopady na nové stanoviště, by tam tak zahrnuty být neměly, protože – obzvláště s ohledem na změnu klimatu – by mohly pozitivně přispět k současným a budoucím dodávkám surovin a dalších ekosystémových služeb.

5.10

Komise má podle strategie s pomocí členských států a zúčastněných stran vytvořit seznam kritérií pro udržitelné obhospodařování lesů, která lze používat bez ohledu na konečné využití dřeva. Při formulaci kritérií musí být udržitelné obhospodařování lesů chápáno holisticky bez ohledu na konečné využití dřeva. Kritéria by měla vycházet ze stávajících kritérií, ukazatelů a zásad pro udržitelné obhospodařování lesů, jako jsou například ty, které byly formulovány na konferenci FOREST EUROPE, kde se o udržitelnosti uvažuje z vnitrostátního a regionálního pohledu. Kritéria by také měla zohledňovat specifika členských států a jejich stávající systémy a právní předpisy v oblasti lesnictví.

5.11

Ve strategii se navrhuje, aby do vypracování a provádění strategie v oblasti lesnictví byly i nadále zapojeny relevantní zájmové skupiny. Do platformy pro budoucí spolupráci Komise se zúčastněnými stranami by měly být zahrnuty rovněž osvědčené subjekty, jako je Poradní výbor pro otázky lesního hospodářství včetně zpracování korku a Poradní výbor pro odvětví založená na lesnictví. S ohledem na provádění strategie by se tyto skupiny měly pravidelně věnovat otázkám spojeným s lesnictvím a pokroku v jejím provádění. V případě potřeby by také mohlo stát za úvahu zřízení skupin ad hoc, v nichž by byli zástupci EHSV a VR.