5.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 170/55

1.1

EHSV sdělení vítá, neboť je smysluplným přínosem pro reformu finančních služeb s cílem znovunastolit řádné fungování a stabilitu sektoru, jenž má klíčový význam, a omezit možná systémová rizika v této oblasti.

1.2

EHSV předpokládá, že nová právní úprava v oblasti finančních trhů příznivě přispěje k ozdravení ekonomiky, a zdůrazňuje, že je hluboce přesvědčen, že stabilita finančního odvětví a úspěch reforem jsou nezbytnými předpoklady udržitelného hospodářského růstu, zaměstnanosti a dotvoření vnitřního trhu v EU.

1.3

EHSV má za to, že cestovní mapa vykreslující již přijatá opatření a opatření budoucí jde správným směrem. Uznává, že bylo dosaženo pokroku, ale zároveň zdůrazňuje, že je naléhavě nezbytné řadu rozpracovaných věcí urychlit a řádně dokončit započaté legislativní iniciativy. Pokud jde o pět prioritních oblastí činnosti (1), jeho hodnocení je následující:

1.4

S ohledem na to, že v rámci reformy finančních služeb je zásadně důležité zabývat se otázkou arbitráže (2), vítá navrhovaný podrobný soubor opatření (3), a konkrétně jeho část věnovanou posílení obezřetnostního rámce pro bankovní sektor, jehož cílem je snížit rizika nákazy a arbitráže.

1.5

Uvítal rovněž úsilí vyvinuté za účelem zvýšení transparentnosti, a konkrétněji zvláštní opatření zaměřená na vytvoření rámce pro dohled nad stínovým bankovnictvím v EU, zřízení registrů obchodních údajů pro produkty, jež spadají do oblasti působnosti nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR) (4), přezkum směrnice o trzích finančních nástrojů (MIFID) (5), zavedení právního identifikátoru subjektů (Legal Entity Identifier – LEI) a zajištění větší transparentnosti repo obchodů.

1.6

Uznává, že bylo dosaženo pokroků, pokud jde o vytvoření posíleného právního rámce pro investiční kapitál, přičemž největší dopad mělo opatření zaměřené na zlepšení likvidity a stability, zejména co se týče fondů peněžního trhu se sídlem v Evropě nebo v Evropě prodávané.

1.7

Domnívá se, že v oblasti „snižování rizik spojených s repo obchody“ se sdělení omezuje na uvádění obecných tvrzení, která sice odrážejí skutečnost, avšak nepostihují současnou situaci v celé její kritičnosti. Doporučuje, aby byla urychlena a upřesněna plánovaná opatření, zejména legislativní kroky týkající se převoditelných cenných papírů, neboť reverzní transakce s cennými papíry, a v první řadě dohody o zpětném odkupu a půjčkách cenných papírů, hrají klíčovou úlohu v souvislosti se zadlužením finančního odvětví.

1.8

Stejně tak upozorňuje na zpoždění, pokud jde o klíčovou otázku posílení dohledu nad stínovým bankovnictvím, a doporučuje, aby na tomto poli došlo k zintenzivnění úsilí a rychlému vyjasnění; sdělení se v této problematice omezuje na zdůraznění určitých problémů, ale nezmiňuje se o žádných budoucích krocích, tedy ani o rámci přezkumu Evropského systému dohledu nad finančním trhem (ESFS), který Komise provede během roku 2013.

1.9

Vzhledem k tomu, že hlavními oběťmi finanční a hospodářské krize jsou, ač nedobrovolně, občané, neboť ti platí daně, pracují, spoří nebo konzumují, oceňuje EHSV posílení iniciativ v oblasti právní úpravy týkající se jejich ochrany založené na transparentnosti, správných údajích, sociální odpovědnosti finančního sektoru a ochraně spotřebitelů a drobných investorů a odkazuje na své pádné připomínky, jež vyjádřil k otázce zapojení občanské společnosti do regulace finančních trhů (6).

1.10

Výbor považuje za významné, že se Komise ve sdělení zmiňuje o tom, že na sektor stínového bankovnictví by se nemělo nahlížet pouze z pohledu rizik, která z něj vyplývají. Představuje rovněž alternativní zdroj financování pro reálnou ekonomiku.

2.1

Stínové bankovnictví je definováno jako „systém zprostředkování úvěrů, který zahrnuje subjekty a činnosti mimo standardní bankovní systém“ (7); opírá se o dva vzájemně provázané pilíře: „subjekty“, které se věnují zejména takovým činnostem, jako je shromažďování finančních prostředků, jež mají vlastnosti vkladů, transformace splatnosti a/nebo likvidity, převody úvěrového rizika, či využívají přímého nebo nepřímého pákového efektu; a „činnosti“, jež představují potenciální důležitý zdroj financování finančních subjektů a mezi něž patří sekuritizace, půjčování cenných papírů a repo obchody.

2.2

Subjekty se speciálním účelem jsou sekuritizační nástroje, jako jsou například přidružené subjekty vykazované mimo rozvahu (tzv. conduits ABCP), zvláštní investiční jednotky (SIV) a ostatní investiční jednotky pro speciální účel, fondy peněžního trhu a další typy investičních fondů a produktů, jež mají vlastnosti vkladů a jsou zranitelné vůči mohutnému výběru hotovosti (tedy „runům“), investiční fondy, které poskytují úvěr nebo využívají pákového efektu, včetně fondů obchodovaných na burze, finanční společnosti a subjekty cenných papírů poskytující neregulované úvěry nebo úvěrové záruky nebo provádějící transformaci likvidity a/nebo splatnosti, jako banky, a rovněž pojišťovny a zajišťovny vydávající nebo zaručující úvěrové produkty.

2.3

Zrod činností prováděných v rámci stínového bankovnictví přinesla deregulace finančního systému, ke které došlo ve Spojeném království v 80. letech 20. století a která se poté v 90. letech rozšířila do USA a dalších zemí (8). První basilejské dohody hrály v tomto procesu významnou roli, neboť z rozvahy vyčlenily spekulativní operace a zavedly přísná pravidla pro rozvahy bank (9).

2.4

Zrušení či zmírnění pravidel a ustanovení (10) umožnilo finančním institucím rozšířit své činnosti o nové oblasti a o komplexní modely a současně s tím měl příslib vysokých výnosů na celém světě dopady na miliony lidí, kteří toho o produktech stínového bankovnictví a jeho fungování mnoho nevědí.

2.5

V roce 2007 se skupina G20 rozhodla přijmout soubor regulačních opatření pro zajištění bezpečnosti a udržitelnosti finančního systému. Krize z roku 2008, která měla značný sociální a hospodářský dopad, pak odhalila rizika související s činnostmi prováděnými v rámci stínového bankovnictví a slabé stránky této oblasti – ať už se jedná o mezery v legislativě, neúčinnost dohledu, neprůhlednost trhů či přílišnou sofistikovanost produktů, přičemž vynikla úloha Rady pro finanční stabilitu.

2.6

Evropská unie má vůdčí úlohu, pokud jde o mezinárodní úsilí v rámci skupiny G20 a Rady pro finanční stabilitu, a dosáhla významného pokroku v souvislosti se závazky stanovenými v plánu finanční reformy a přípravou nových struktur dohledu. Řada reforem již dostala legislativní podobu – za všechny uvedeme jeden příklad, a to OTC deriváty.

2.7

Zpráva Rady pro finanční stabilitu z října 2011, jež představuje první iniciativu na mezinárodní úrovni usilující o globální pojetí stínového bankovnictví, se soustředí na: i) vymezení zásad pro kontrolu a regulaci tohoto sektoru, ii) zahájení procesu identifikace a vyhodnocování systémových rizik, iii) vymezení oblasti působnosti regulačních opatření v pěti směrech činnosti (11). Evropská komise k tomuto tématu zveřejnila zelenou knihu, jež se zaměřuje na možná rizika stínového bankovnictví v EU a na možné způsoby řešení prostřednictvím právní úpravy.

3.1

Sdělení začíná přehledem již přijatých opatření, a to ve dvou směrech: v oblasti finančních subjektů – zde se soustředí na posílení požadavků na banky a pojišťovací subjekty, pokud jde o jejich vztahy s odvětvím stínového bankovnictví, a na přípravu harmonizovaného rámce pro správce alternativních investičních fondů – a v oblasti integrity trhů, kde se soustředí na nástroje pro přenos rizik, posílení právního rámce v oblasti sekuritizace a rovněž v oblasti ratingových agentur.

3.2

Dále sdělení vymezuje pět prioritních oblastí činnosti, v nichž hodlá provádět doplňující opatření:

3.2.1

Co se týče transparentnosti stínového bankovnictví, úsilí vyvinuté v oblasti sběru a výměny směrodatných a kompletních údajů budou doplněny o iniciativy zaměřené na monitorování rizik spojených se stínovým bankovnictvím a s centrálními registry v rámci EMIR (12), revizi směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID) (13), zavedení identifikačního kódu právního subjektu (LEI)) a zvýšení transparentnosti repo obchodů.

3.2.2

Co se týče některých investičních fondů a především fondů peněžního trhu se sídlem v Evropě nebo v Evropě prodávané, navrhuje se vypracovat nová pravidla s cílem zlepšit jejich likviditu a stabilitu, a zreformovat pravidla, která se vztahují na subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP).

3.2.3

V oblasti omezování rizik souvisejících s repo obchody se sdělení zabývá dlouhodobým úsilím, jež bylo vyvíjeno za účelem lepšího pochopení problémů a získání poučení, a vysvětluje, že Komise má v plánu předložit legislativní návrh v oblasti práva směnitelných cenných papírů, a to za účelem zjednání nápravy v této oblasti.

3.2.4

Obezřetnostní rámec v bankovnictví bude posílen s cílem omezit rizika nákazy a arbitráže, a to formou zpřísnění podmínek a zavedení dodatečných požadavků na banky v souvislosti s fondy peněžního trhu, pokud jde o vztahy s neregulovanými finančními subjekty, zpřísnění ustanovení týkajících se jejich solventnosti a nových pravidel v oblasti likvidity, zejména v důsledku vstupu v platnost nařízení o kapitálových požadavcích (14) a směrnice o kapitálových požadavcích (CRD IV) (15). Dále by měla být zvážena možnost rozšíření pole působnosti obezřetnostních pravidel týkajících se omezení rizika arbitráží.

3.2.5

Vzhledem k tomu, že se jedná o zajištění lepšího dohledu, důraz je kladen na roztříštěný, mnohotvárný a rychle se vyvíjející charakter stínového bankovnictví a na výzvy stojící před obezřetnostním dohledem, například možnosti obcházení pravidel přeshraniční cestou. Na evropské úrovni probíhají přípravné práce v Radě pro systémová rizika (ESRB) a evropských orgánech dohledu. Tyto aspekty, stejně jako otázka arbitráže a „případné potřeby“ vyjasnit institucionální úlohu jednotlivých orgánů, budou řešeny v rámci přezkumu Evropského systému dohledu nad finančním trhem, který Komise uskuteční v roce 2013.

4.1

Od počátku finanční krize EHSV v souboru stanovisek (16) vyjadřuje postoje občanské společnosti k celé řadě otázek souvisejících s fungováním finančního systému a formuluje racionální připomínky a doporučení jak obecného charakteru, tak konkrétněji v souvislosti s nápravnými opatřeními a problémy úvěrových institucí (17).

4.1.1

EHSV se vyslovil v tom smyslu, že zelená kniha o stínovém bankovnictví (18) byla důležitým krokem správným směrem k řešení existujících problémů, přičemž zdůraznil mimo jiné to, že je nutné zrušit „stínové“ činnosti, na něž se musí vztahovat stejné regulační a obezřetnostní požadavky jako na celý finanční systém.

4.2

EHSV vítá, že je na obezřetnostní dohled nahlíženo v celosvětovém měřítku a s cílem rozšířit právní úpravu a kontrolu na všechny finanční instituce systémového významu, na nástroje a trhy (19), a těší jej zjištění, že skupina G20 (20) na své poslední schůzi schválila doporučení Rady pro finanční stabilitu, s nimiž je sdělení, jež je předmětem tohoto stanoviska, v plném souladu.

4.3

EHSV vyzývá Komisi, aby dala rámci pro intervence za účelem posílení dohledu nad stínovým bankovnictvím konkrétní obsah díky zavedení koherentního mechanismu dohledu, stanovila harmonogram a urychleně vyjasnila institucionální úlohu orgánů dohledu v kontextu přezkumu Evropského systému dohledu nad finančním trhem (ESFS).

4.4

Vzhledem k tomu, že v různých zemích různé stínové aktivity a subjekty mohou či nemusí být podřízeny regulačnímu rámci, je obzvláště důležité zajistit prostřednictvím vhodných mechanismů rovnost podmínek hospodářské soutěže mezi různými státy a mezi řádným bankovním sektorem a subjekty stínového bankovnictví a předejít tak tomu, aby regulační arbitráž vyústila v asymetrické regulační pobídky.

4.5

Konkrétně EHSV poukazuje na to, že jelikož se jedná o analýzu dat, je nutné, aby regulační orgány zaujaly společný celosvětový přístup v souladu se společnými referenčními rámci a otevřenými průmyslovými normami, aby tak umožnily rychlou výměnu údajů a účinné a včasné jednání s cílem předcházet systémovým rizikům a chránit finanční stabilitu.

4.6

EHSV má za to, že objem a míra růstu stínového bankovnictví představují další významný faktor systémového rizika, a připomíná, že podle jednoho z dokumentů Rady pro finanční stabilitu z roku 2012 dosáhl tento sektor v roce 2011 objemu 67 bilionů dolarů, oproti 26 bilionům z roku 2002 (21), což odpovídalo 111 % souhrnného HDP zemí sledovaných Radou pro finanční stabilitu.

4.7

EHSV má za to, že by bylo vhodné provést analýzu této otázky z hlediska činností stínového bankovnictví spíše než z hlediska subjektů tohoto odvětví, neboť dohled nad těmito činnostmi a jejich kontrola je hlavním faktorem úspěchu přijatých opatření.

4.8

EHSV je toho názoru, že tento významný problém asymetrických postupů se netýká pouze stínového bankovnictví. Je zřejmé, že ve spojitosti s nedostatečnou transparentností představuje předimenzovaný bankovní model riziko destabilizace ekonomiky, což vede k tomu, že jsou náklady na záchranu institucí, „které jsou příliš velké nebo propojené na to, aby je bylo možné nechat zkrachovat“ přenášeny na celou společnost.

4.9

EHSV upozorňuje na to, že pro posílení konkurenceschopnosti a stability evropského finančního průmyslu je nutné, aby se kromě reformy evropského finančního systému usilovalo také o skutečné řešení problému velikosti bank, jež znemožňuje jejich úpadek, a aby se v tomto směru usilovalo o transparentnost, racionalizaci měřítka aktivit velkých konglomerátů a omezení vzájemné závislosti v rámci skupin podniků.

4.10

Proto má EHSV za to, že opatření pro dohled musí jít ruku v ruce s účinným bojem proti jakékoliv deformaci finančního sektoru a rovněž se strukturálními reformami, a vyzývá Komisi, aby zrychlila postupy, jejichž cílem bude zavedení jednotného mechanismu pro řešení problémů, a zohlednila při tom doporučení Liikanenovy zprávy a zprávy, kterou Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu nedávno věnoval otázce reformy bankovního sektoru v EU (22).

4.11

Vzhledem k tomu, že vykonávat účinný dohled nad stínovým bankovnictvím, které je ze své podstaty roztříštěné, rozmanité a značně přizpůsobivé, je nesnadné a komplikované, vyzývá EHSV Komisi, aby včas vyjasnila, zda příslušné vnitrostátní a evropské orgány dohledu (mezi nimi jednotný mechanismus dohledu), mají k dispozici dostatečné zdroje a potřebné kontrolní nástroje a kompetence.

4.12

EHSV je toho názoru, že aby byl dohled úspěšný, musí být doplněn o nástroje pro stanovování sankcí, a to sankcí účinných, s odrazujícím účinkem a přiměřených potřebě, a musí být zveřejněny výše sankcí a informace týkající se všech ostatních překročení pravidel, dále Výbor zdůrazňuje problém nerespektování evropské legislativy fyzickými či právnickými osobami ze třetích zemí.

4.13

EHSV podtrhuje, že je nezbytné zajistit spotřebitelům finančních produktů ochranu proti nekalým praktikám, proti tzv. klamavým produktům či službám nebo takovým, které neposkytují záruky solventnosti, a rovněž proti všem možným nepřiměřeným podmínkám ve smlouvách; připomíná, že navrhoval vytvoření evropské agentury pro ochranu spotřebitelů finančních služeb za účelem lepší ochrany těchto spotřebitelů, zajištění transparentnosti a rovněž účinnější vyřizování jejich stížností.

4.14

Dostupné internetové stránky, ale i další moderní informační nástroje mohou spotřebitelům poskytnout možnost srovnání a výběru mezi různými produkty a službami, což podporuje soutěž a samoregulaci trhu v tomto odvětví.

4.15

EHSV vyzývá Komisi, aby urychlila realizaci posouzení dopadu a dokončila přípravu nových pravidel likvidity a rovněž aby provedla srovnávací studii ohledně cen a přínosů v souvislosti s účinností a uzpůsobeností legislativních textů přijatých po začátku finanční krize, s cílem získat souhrnné vyhodnocení dopadu právních předpisů na trh s finančními produkty v EU.

4.16

EHSV rovněž zdůrazňuje, že je třeba, aby bylo toto regulační úsilí podpořeno odbornou činností a vědeckým výzkumem vysoké úrovně, které by se zabývaly otázkami sběru a výměny údajů a obecněji by komplexněji sledovaly dynamiku vývoje subjektů stínového bankovnictví a určily jeho složky, jež jsou přínosné pro reálnou ekonomiku, ale také ty, které mohou být novými zdroji zranitelnosti a systémového rizika.