28.1.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 24/40

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Cloud computing v Evropě (stanovisko z vlastní iniciativy)

2012/C 24/08

Zpravodaj: pan PIGAL

Dne 20. ledna 2011 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. 2 jednacího řádu, rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu

Cloud computing v Evropě (stanovisko z vlastní iniciativy).

Specializovaná sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 7. října 2011.

Na 475. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 26. a 27. října 2011 (jednání dne 26. října), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 143 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 7 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Výbor se na základě strategie Evropa 2020 a především Digitální agendy rozhodl prozkoumat řešení v oblasti informačních technologií, tzv. cloud computing (CC), které je zatím ve fázi silného a slibného rozvoje. Cílem tohoto stanoviska z vlastní iniciativy je v první řadě shromáždit a sdílet zkušenosti z praxe, a to jak subjektů zastoupených ve Výboru, tak na trhu s CC. Toto stanovisko má dále navrhnout řadu doporučení a podpořit tak Evropu (1), aby se v této slibné oblasti dostala na špičkovou úroveň a využila k tomu podniků, jež mají vedoucí postavení.

1.2   CC se zakládá na digitální architektuře, která nabízí následující výhody: rychle použitelný přístup, jenž se snadno rozšiřuje a nabízí „platbu podle využití“.

1.3   V praxi se CC zakládá na slibném ekonomickém modelu:

—	velkém počtu potenciálních uživatelů: jednotlivci, podniky, veřejné služby atd.;

—	společném využívání prostředků a IT nástrojů vedoucímu k jejich optimálnímu využívání;

—	mobilitě umožněné díky CC, zejména pro uživatele, kteří využívají přenosná zařízení a mohou mít neustálý přístup ke svým údajům;

—	snadné, nastavitelné a transparentní integraci různých technických složek: internetu, řízení IT služeb, mobilních aplikací atd.;

—	rozložení nákladů během celého životního cyklu počítačových systémů bez vysokých počátečních investic;

—	zaměření podniků na jejich hlavní aktivity bez ohledu na složitost počítačových systémů;

—	příležitostech k růstu prostřednictvím nových aktivit pro hlavní subjekty tohoto odvětví, systémové integrátory (SI) a vydavatele softwaru.

1.4   V současnosti je rysem CC rovněž jistá nezralost, či dokonce slabé stránky:

—	velké množství norem, jež mají vymezit podmínky a kontrolovat použití CC;

—	neexistence evropského a identifikovatelného správního orgánu, který by vyžadoval jejich plnění;

—	nedostatečný odstup uživatelů, v první řadě soukromých subjektů, nezbytný k posouzení deklarovaného přínosu, a zejména podstoupených rizik;

—	vlastní nestálost internetu: výpadky v případě poruch, počítačové útoky atd.;

—	přetížení internetu: stagnace výkonu, velký růst objemu vyměňovaných dat (audio, video, nevyžádaná pošta), omezení systému adresování (IP);

—	přetížení serverů: jejich společné využívání a související nadměrné přetížení, jež může způsobit zpomalení služeb;

—	rizika související s externalizací údajů a jejich zpracováním třetí stranou;

—	rizika související s přemístěním údajů do jiné země a jejich zpracování v této zemi, se samostatnými právními předpisy;

—	sociální riziko související se soustředěním činností týkajících se rozvoje, hostingu a provozu na jediném místě;

—	dosud nebyla upřesněna práva a povinnosti uživatelů a poskytovatelů CC;

—	není zcela ujasněno rozlišení mezi osobou odpovědnou za zpracování údajů a osobou, která zpracování osobních údajů provádí;

—	pro osoby bez specializovaných znalostí jsou smlouvy na poskytování takových služeb komplexní, či dokonce těžko srozumitelné, co se týče sběru, zpracování a přenosu údajů o spotřebitelích, ale také jejich legislativou zaručených práv.

1.5   Pro Evropu je CC příležitostí zapojit se do slibného, významného a strategického trhu. Pokud mají být zajištěny úspěšné výsledky, Výbor doporučuje učinit následující kroky, případně ze strany samotné Komise, a využít při tom podpory členských států nebo evropských podniků z tohoto odvětví.

1.5.1   Pravomoci

—	zahájit studii o potřebném rozvoji dovedností IT odborníků s cílem vyhovět potřebám v oblasti CC a zajistit dostatečný počet pracovníků;

—	podporovat a koordinovat zavedení vzdělávacích programů;

—	uznat certifikaci nebo speciální diplomy, jež by potvrzovaly a osvědčovaly dovednosti odborníků pověřených CC.

1.5.2   Výzkum a investice

—	podporovat koordinaci evropských výzkumných center, aby byly zachovány odborné znalosti a zkušenosti na špičkové úrovni;

—	posílit rozvoj optických vláken za podpory evropských subjektů v oblasti telekomunikací (formou dotací nebo partnerství).

1.5.3   Partnerství

—	podpořit vznik evropských průmyslových konsorcií s cílem investovat do společných projektů v oblasti CC, např. do rámcového programu pro výzkum a vývoj;

—	podporovat, nebo dokonce dotovat investory při vytváření velkých počítačových farem na území členských států a inspirovat se těmi, které již existují v jiných oblastech;

—	využít veřejné zakázky ke stimulaci partnerství;

—	shromáždit vydavatele řešení CC a telekomunikační společnosti, které jsou vzhledem ke své podstatě v přímém kontaktu s koncovými uživateli řešení CC.

1.5.4   Normy a řízení

—	podporovat veřejné a soukromé subjekty, aby se zapojily do vzniku předpisů, které by definovaly vztahy mezi poskytovateli na jedné straně a evropskými podniky nebo občany na straně druhé;

—	využít náskoku EU v oblasti zabezpečení údajů, ochrany soukromí atd. s cílem prosadit jejich přísné uplatňování v oblasti řešení CC;

—	zřídit evropskou agenturu, která by speciálně dohlížela na respektování výše uvedených norem;

—	vytvořit právní předpisy, které by omezily přemístění citlivých údajů mimo Evropu;

—	v příštím přezkumu směrnice o ochraně osobních údajů dostatečně zohlednit problémy spojené s aplikacemi CC, přestože Výbor uznává, že jsou obzvlášť rozsáhlé.

2.   Úvod

2.1   Cloud computing (CC) je dalším pokrokem stejného rozsahu, jako je model klient/server nebo internet.

2.2   CC spočívá v kombinaci a optimalizaci využití existujících konceptů a technologie, jako jsou: internet, „farmy“ společně využívaných počítačů, řízení IT služeb atd. Z tohoto důvodu CC nevyhnutelně přebírá slabé a silné stránky svých složek, např. výkon internetového provozu, ochranu údajů při řízení IT služeb, přetížení společně využívaných počítačů atd.

2.3   Výbor se již zabýval prvky, které CC přímo přebírá, např.:

—	ochranou údajů (2);

—	telekomunikačními systémy (3);

—	elektronickými komunikacemi (4);

—	internetem (5);

—	ochranou spotřebitelů (6);

—	internetem věcí – akčním plánem pro Evropu (7).

Aby se Výbor vyhnul jakémukoli opakování nebo nadbytečným údajům, zaměří se v tomto stanovisku na prvky, které přímo souvisejí s CC.

2.4   Výbor není jediným subjektem, který se zajímá o CC. Je rovněž předmětem zájmu jiných evropských institucí a orgánů.

2.5   Místopředsedkyně Evropské komise paní Neelie Kroes představila na Světovém hospodářském fóru (World Economic Forum), jenž se konalo dne 27. ledna 2011 v Davosu, svoji vizi týkající se tohoto jevu:

„Pokud jde o cloud computing, pochopila jsem, že nelze čekat na definici, s níž budou všichni souhlasit. Musíme jednat […]. V souladu s Digitálním programem pro Evropu jsem začala pracovat na strategii v oblasti cloud computing pokrývající celou Evropu na základě přístupu přesahujícího politický rámec. Nechci se spokojit s Evropou, která pouze podporuje cloud computing (‚cloud-friendly‘), ale s Evropou, jež bude v této oblasti aktivní (‚cloud-active‘).“

2.6   Evropská komise zahájila v roce 2009 studii o budoucnosti cloud computing  (8) a využila zkušeností skupiny odborníků z digitální oblasti a výzkumných pracovníků.

Uspořádala též veřejnou konzultaci  (9), jejíž výsledky se stanou podkladem přípravné práce pro evropskou strategii v oblasti CC, která bude představena v roce 2012.

CC je důležitým prvkem pro provádění strategie Evropa 2020, zejména dvou jejích stěžejních iniciativ: digitální agendy a inovace.

7. rámcový program pro výzkum (10) již financuje programy v oblasti CC.

2.7   ENISA  (11) kromě toho v listopadu 2009 zveřejnila zprávu nazvanou „Cloud computing – výhody, rizika a doporučení pro bezpečnost informačních systémů“.

2.8   NIST (12) nedávno zveřejnil zprávu Cloud Computing Standards Roadmap (NIST CCSRWG - 092 – 5. července 2011).

3.   Úvodní technická prezentace na téma cloud computing

3.1   Snahy o stanovení jednotné definice byly z velké části narušeny vydavateli, kteří označují svůj existující software jako řešení CC neboli „cloud ready“.

Panuje však široká shoda ohledně skutečnosti, že CC lze rychle rozvinout, snadno rozšířit a jedná se o řešení založené na „platbě podle využití“.

3.2   Jaké jsou základní znaky CC?

—   dematerializace: jedná se o to, aby pro soukromý subjekt nebo podnik bylo nastavení, umístění a údržba IT prostředků co nejméně viditelné;

—   snadný přístup: pokud mají uživatelé přístup k internetu, mají zajištěn přístup ke svým údajům a aplikacím z kteréhokoli místa a zařízení (počítače, tabletu, chytrého telefonu);

—   dynamická škálovatelnost: poskytovatel v reálném čase přizpůsobuje poskytovanou počítačovou kapacitu potřebám uživatele. Uživatel tak může pokrýt své maximální zatížení, aniž by musel investovat do takových IT prostředků, které by během nižšího zatížení nevyužíval;

—   společné využívání prostředků: poskytovatel může zajistit sdružování zdrojů tím, že umožní společné využívání IT prostředků mezi několika uživateli. Může tak dosáhnout většího a lepšího společného využívání v případě velkých počítačových farem čítajících několik tisíců počítačů;

—   platba podle využití: uživatel platí pouze za skutečné využití IT prostředků neboli s ohledem na vývoj svých potřeb počítačové kapacity. Smluvní podmínky jsou ještě často stanovovány ad hoc, avšak měly by být postupně sjednoceny.

3.3   V podnicích jsou prvními aplikacemi využívajícími CC: elektronická pošta, nástroje pro spolupráci a webové konference, vývojářské a testovací prostředí, systémy pro řízení zákaznických vztahů (CRM) a aplikace BI (Business Intelligence).

V budoucnu bude pravděpodobně většina počítačových aplikací přístupná v nabídce CC.

3.4   CC je obvykle používán formou jednoho ze tří modelů (nebo jejich kombinací), od nejméně vyvinutých až po nejkomplexnější modely, a je určen pro různé skupiny zákazníků:

—   IaaS (Infrastructure as a Service),– kde CC pokrývá pouze infrastrukturu a je určen převážně pro IT služby ve velkých podnicích;

—   PaaS (Platform as a Service),– kde CC pokrývá infrastrukturu a základní software; je určen pro vývojáře softwaru;

—   SaaS (Software as a Service),– kde CC pokrývá celé řešení, až po aplikační software, a je určený v prvé řadě konečným uživatelům, kteří nemusí být IT odborníky; například e-mail pro soukromé uživatele.

3.5    „Private cloud computing“ je stále rozšířenější. Je používán uvnitř podniku, jenž tak může využít pružnosti a výkonnosti CC, aniž by se musel zabývat problémy spojenými s externalizací na poskytovatele CC.

Zdá se, že toto řešení odpovídá různým potřebám:

—	připravit přechod od existujících IT systémů k platformě založené na CC opatrným způsobem a interně (v podniku);

—	přizpůsobit pracovní postupy podnikových ředitelství pro IT služby vůči ostatním ředitelstvím tak, aby byly více orientované na služby a byly transparentnější tím, že budou uplatňovat fakturaci podle využití.

4.   Dopad cloud computing

4.1   Co může podnik očekávat od CC?

4.1.1   Jak již bylo uvedeno výše, CC převezme slabé a silné stránky některých svých složek.

4.1.2   Uveďme nejprve některé výhody z hlediska podniků, které nejsou vlastní pouze CC, ale vyplývají spíše z dříve zavedeného řízení IT služeb:

—	zaměření pouze na hlavní činnost podniku;

—	využití rozsáhlých úspor díky industrializaci a společnému využívání poskytovatele;

—	odborné znalosti a kvalitní služby specialistů, jež jsou k dispozici.

4.1.3   Podle nedávné studie vzniká 70 % nákladů ředitelství pro IT služby správou existujícího vybavení. Pokud by část této správy byla zajišťována externě, ředitelství pro IT služby by mohlo uvolnit nezbytnou energii na inovace a hledání inovativních služeb.

4.1.4   Následují některé výhody, o kterých se v souvislosti s podniky hovoří nejvíce:

—   Snížené počátečních investice: pokud jde o nová digitální řešení, zavedení nebo rozšíření IT systému již nevyžaduje vysoké investice do počítačových sálů, serverů, softwaru, školení zaměřených na specifický software určitého vydavatele atd.

Je však třeba poznamenat, že existující řešení, ať už pro podniky nebo vydavatele softwaru, budou vyžadovat vysoké investice, aby byla přizpůsobena platformě CC a byla přenosná.

—   Kratší lhůty pro implementaci: vývojové týmy se soustředí na problematiku daného oboru, aniž by se zabývaly technickou infrastrukturou, za níž má odpovědnost poskytovatel CC; zejména postupné poskytování materiálních a lidských zdrojů na požádání.

—   Účetnictví a kontrola nákladů: díky CC se IT služby stávají provozním nákladem, a nikoli nákladem fixním.

Údržba se zakládá na pronájmu; jde především o transparentní aktualizace nástrojů programového nebo hardwarového vybavení, online technickou podporu pro hardwarové nebo softwarové problémy poskytovanou přímo vydavatelem softwaru nebo výrobcem serveru.

—   Posílení modelu služby: na základě závazků poskytovatele CC v oblasti kvality, dostupnosti, zabezpečení a možností budoucího vývoje nástrojů je pro ředitelství pro IT služby snazší poskytovat svým interním klientům model služby založený na dohodě o úrovni poskytovaných služeb (Service Level Agreement).

—   Mobilita zaměstnanců: řešení CC zachovává kvalitní a snadný přístup k údajům pro všechny zaměstnance daného podniku, ať už se jedná o zaměstnance využívající přenosná zařízení, či nikoli.

4.2   Některé podniky mají na CC zvláštní zájem, především:

—	Velice malé podniky a malé a střední podniky, pro něž CC představuje příležitost, jak získat IT kapacitu (hardware, software a dovednosti) bez „vstupního poplatku“, který je příliš vysoký.

—	Začínající podniky jsou vzhledem ke své podstatě ve fázi silného růstu a jsou si vědomy, že model CC usnadní přizpůsobení jejich IT kapacity růstu jejich činnosti.

4.3   Jak se systémoví integrátoři připravují na CC?

4.3.1   Činnost těchto systémových integrátorů (system integrators – SI) spočívá v zavádění IT řešení pro firemní zákazníky.

V oblasti IT získali velký význam, jednak vzhledem ke svým odborným znalostem a svým zaměstnancům, jednak díky své schopnosti přizpůsobit se výkyvům pracovní zátěže svých zákazníků.

Na evropském trhu mají vedoucí postavení firmy jako Accenture, Atos, Cap Gemini, HP, IBM, Wipro atd.

4.3.2   Vývoj informačních technologií má ze své podstaty jednorázový a dočasný charakter, a ředitelství pro IT služby proto podle situace využívají systémových integrátorů, aby ve fázi rozvoje měla k dispozici odborníky v oblasti IT.

Stálé pracovní týmy ředitelství pro IT služby nejsou do této fáze zapojeny, neboť jejich úkolem je zajistit další fázi provozu a údržby.

4.3.3   Díky CC budou mít systémoví integrátoři i nadále odpovědnost za koncepci a rozvoj řešení pro své zákaznické firmy.

Vzhledem k této nové činnosti má vznik CC pouze pozitivní ohlas a systémoví integrátoři jej navíc podporují.

4.3.4   Je však třeba položit si otázku ohledně udržitelnosti této nové činnosti. Nejedená se pouze o dočasný nárůst činnosti, k němuž již v tomto odvětví došlo při přechodu do nového tisíciletí nebo při zavádění eura?

Několik desetiletí inovací a technického pokroku vedlo ke zvýšení produktivity, jejímž následkem nebylo snížení rozvoje ani počtu IT odborníků, ale naopak podstatné zvýšení počtu IT systémů a jejich rozsahu.

CC tuto tendenci logicky potvrzuje. Měl by tedy rozšířit IT rozvoj na nové oblasti působnosti systémových integrátorů.

4.4   Jak se vydavatelé softwaru připravují na CC?

4.4.1   Podniky jako Microsoft, Google, Oracle nebo SAP musí investovat velké částky na restrukturalizaci své stávající nabídky, aby ji mohly označit za řešení „cloud computing ready“.

4.4.2   Tato změna nejprve vyžaduje vysoké investice do nového rozvoje informačních technologií. Jedná se především o radikální zpochybnění některých obchodních modelů. Například nabídka Office-365 od Microsoftu se radikálně vzdaluje od jeho modelu založeného na prodeji licencí od prvního použití jednoho z nabízených programů.

4.5   Jak jsou na tom hostingové služby, pokud jde o CC?

4.5.1   V posledních deseti letech došlo k rozvoji řízení IT služeb, a zejména jeho hlavní části, kterou je externalizace hostingových služeb (serverů, sítí a základního softwaru).

CC tento přístup rozšiřuje tím, že umožní společné využívání externalizovaných zdrojů neomezeným počtem uživatelů (podniky nebo soukromými subjekty).

4.5.2   CC tedy usnadňuje externalizaci, a především seskupení zařízení pro hosting do obrovských počítačových farem. Vznik CC by tedy měl vést k reorganizaci uvnitř tohoto odvětví a zároveň by mělo dojít ke zvýšení konkurence mezi poskytovateli, ke spojování podniků, které bude nezbytné, pokud má dojít k uspokojení obrovských potřeb z hlediska investic. Projeví se též nevyhnutelně sociálním dopadem, k němuž došlo i v jiných odvětvích, která prošla těmito fázemi vývoje.

4.6   Liší se pohled veřejného sektoru na CC od pohledu soukromé sféry?

4.6.1   Veřejný sektor se zakládá na strategiích, kulturách, jednotlivcích a organizacích, jež mají podobné cíle, problémy a způsob fungování jako soukromá sféra.

4.6.2   Výhody, jež od CC očekávají podniky (viz výše), se tudíž vztahují i na veřejnou správu.

Díky CC bude navíc možné zlepšit veřejné služby pro občany tím, že budou dosažitelnější a dostupnější.

4.6.3   Veřejný sektor má však i některá specifika:

—	Celkové prostředí úsporných opatření Vede k rozpočtovým omezením, která způsobují škrty v programech veřejných investic, včetně investic v oblasti IT. V této souvislosti je model CC lehce odůvodnitelný, neboť umožňuje rozvíjet IT kapacitu bez počátečních investic.

—	Veřejný výzkum Ten existuje samozřejmě i v soukromé sféře, ale ve veřejném sektoru je velice častý ve výzkumných ústavech členských států, na univerzitách a v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru. Výzkum však může vyžadovat využití maximální IT kapacity, čemuž může vyhovět právě CC.

—

Veřejné investice Mohly by díky pákovému efektu informovat národní a evropské soukromé subjekty, především poskytovatele telekomunikačních služeb, a podpořit je, aby investovaly do CC. Některé veřejné investice byly v minulosti hnací silou pro investice a strategickou pozici soukromé sféry. Například v oblasti leteckého a kosmického průmyslu, mobilních telefonů, vysokorychlostních vlaků atd.

—	Některé členské státy již masivně investovaly do převedení softwaru své správy na architekturu CC.

4.7   Má CC dopad i na soukromé osoby?

4.7.1   Některá řešení CC jsou určena speciálně soukromým uživatelům. Jedná se například o nabídku iCloud od Apple, Office365 od Microsoftu, Picasa atd.

4.7.2   Jen velice málo soukromých uživatelů je ochotno zakoupit jeden nebo více serverů, síťovou infrastrukturu atd. Mnoho z nich navíc nemůže, nebo si nepřeje starat se o údržbu této infrastruktury, ani v případě osobního počítače.

4.7.3   Produkty, které byly až do současné doby dostupné na pevném disku osobních počítačů (zpracování textu, tisk, ukládání fotografií, ukládání dat atd.), jsou postupně nahrazovány internetovými službami na základě modelu SaaS (viz výše).

4.7.4   Využívání těchto služeb je v základní verzi bezplatné. Jejích financování se často zakládá na tom, že poskytovatelé mají možnost vytvořit seznam soukromých uživatelů, kteří představují potenciální cílové skupiny pro marketingové a reklamní kampaně. Nejčastěji je nabízena placená verze „Premium“, jež poskytuje více paměťového prostoru, dodatečné funkce atd.

4.7.5   Pokud jde o soukromé uživatele, model CC rovněž řeší rostoucí složitost počítačových nástrojů tím, že přináší zjednodušení formou externí podpory. Jedná se též o model pay-on-demand (platba podle výkonu), jenž naprosto vyhovuje omezenému a sporadickému využívání IT nástrojů a zdrojů soukromými uživateli.

4.7.6   Konečně i stálý přístup k údajům zajištěný z kteréhokoli místa je stále přitažlivějším faktorem. Několik poskytovatelů (13) již nabízí uživatelům možnost poslouchat vlastní hudbu, dívat se na vlastní fotografie atp. bez ohledu na to, kde se vyskytují.

4.8   Kromě hospodářských dopadů CC a jeho dopadů na obchod, jaké jsou dopady sociální?

4.8.1   Vznik CC bude mít pravděpodobně největší vliv na odborníky v oblasti IT.

4.8.2   CC by neměl vést k poklesu aktivity pro systémové integrátory, ale naopak k jejímu citelnému zvýšení při počátečním zavádění tohoto modelu. Přestože budou muset odborníci v oblasti IT v těchto podnicích získat nové dovednosti potřebné k rozvoji řešení CC, jejich pracovní místa by neměla být ohrožena.

4.8.3   Interní odborníci v oblasti IT (firemní zákazníci systémových integrátorů) pověření vývojem by měli přijít o svůj hlavní úkol – podílet se na vývoji společně s odborníky systémových integrátorů s cílem lépe zajistit údržbu po odchodu těchto externích odborníků. Pokud však CC splní své sliby, především příslib, že bude poskytovat část údržby, počet interních vývojářů by se měl snížit ve stejném poměru.

4.8.4   Ještě více by se to mělo týkat odborníků pověřených IT provozem. Je důležité připomenout, že jejich počet byl již z velké míry snížen zavedením řízení IT služeb, které převedlo týmy pod odpovědnost poskytovatele řízení IT služeb. CC přispěje k dalšímu rozvoji řízení IT služeb, avšak v odvětví, kde dochází k mnoha spojováním podniků a v němž je delokalizace snazší. Lze tedy očekávat další snižování počtu pracovních míst v oblasti provozních a hostingových IT služeb.

4.8.5   Externalizace celých IT oddělení nebo jejich částí oddaluje IT odborníky od konečných uživatelů IT řešení. Tento organizační nebo geografický odstup omezí kontakty mezi těmito dvěma skupinami. Přitom tento kontakt představuje přímý a účinný způsob výměny informací, a především sociální vazbu, jež umožňuje IT odborníkům lépe pochopit problémy a očekávání uživatelů a odpovědět na ně.

4.9   Jaké jsou klíčové prvky smlouvy týkající se řešení CC?

4.9.1   Vztah mezi spotřebitelem a poskytovatelem (CC) charakterizují dvě možnosti – bezplatné a placené služby. Tento rozdíl však vždy není zcela jasný. Například bezplatné služby s sebou mohou nést i náklady, které nejsou finanční povahy, jako je kontextuální reklama nebo možnost, aby poskytovatel dále využíval údaje spotřebitele.

4.9.2   Bezplatné nebo nízkonákladové služby jsou obvykle určeny soukromým osobám. Soukromé subjekty by však měly věnovat zvláštní pozornost všeobecným podmínkám, které se zdají méně formální, ačkoli mají hodnotu smluvního vztahu. Navíc i pro soukromé osoby mají informace, jež svěřují poskytovateli, určitou hodnotu. V případě problémů může být bezplatná služba daleko nákladnější, pokud jde o ztrátu času, nebo dokonce informací.

4.9.3   Podnik musí rovněž nechat důkladně prohlédnout obsah smlouvy týkající se CC, nejlépe odborníky. Podniky totiž svěřují externímu poskytovateli cenné informace a nástroje, což by je v případě problémů mohlo uvést do velice obtížné situace.

4.9.4   Smlouvy týkající se CC lze vyjednávat velice zřídka a většina poskytovatelů vyžaduje, aby potenciální zákazníci převzali jejich standardní smlouvu. Smlouva s dostatečnou strategickou hodnotou nebo zájmem však vždy může pomoci tomu, aby poskytovatel přijal „upravenou“ verzi.

4.9.5   Ať už je služba bezplatná nebo placená, standardní nebo specifická, smlouva vždy musí vyjasnit následující body:

—	úroveň služeb CC (IaaS, PaaS, SaaS);

—	zaručenou úroveň dostupnosti údajů a odpovědnost v případě ztráty nebo poškození;

—	úroveň společného využívání zdrojů více uživateli (riziko přetížení);

—	podmínky pružnosti dostupných a využívaných zdrojů a vyúčtování podle spotřeby;

—	právo nebo povinnost poskytovatele CC zpřístupnit informace třetí osobě, např. soudnímu orgánu;

—	přesnou totožnost stran skutečně poskytujících služby, zejména vzhledem k častému několikavrstvovému přístupu;

—	možnost ukončit smlouvu a asistenci nabízenou poskytovatelem pro přechodné období;

—	právní předpisy a jurisdikci (vnitrostátní nebo mezinárodní), pod něž smlouva spadá, zejména v případě sporů.

5.   Slabé stránky cloud computing

5.1   Model CC se zakládá na internetu a je na něm z velké části závislý. Zdá se však, že internet již v některých oblastech dosáhl svých mezí, zejména pokud jde o výkonnost.

Stále rostoucí počet uživatelů internetu a jeho intenzivnější používání, prudký nárůst objemu vyměňovaných dat (zejména typu audio a video) a přání uživatelů týkající se stále kratší doby odezvy jsou faktory, které zdůraznily možné problémy výkonnosti internetu. Zatížení související s CC by mohlo tyto problémy ještě zhoršit, neboť CC zvyšuje objem vyměňovaných dat, ale především snižuje rychlost doby odezvy, která je pro uživatele přijatelná.

5.2   Odolnost sítě představuje pro CC další riziko spojené s internetem. Technické závady, počítačové útoky nebo rozhodnutí politických činitelů v nedávné době způsobily výpadky a poukázaly na jeho nestálost, a především na závislost uživatelů na této veřejné síti. Model CC ještě prohloubí potřebu zabezpečení této sítě, která na počátku nebyla určena pro obchodní účely.

5.3   Dalším velkým nedostatkem způsobeným různými faktory je zabezpečení údajů související především s jejich externalizací, ať už jsou delokalizovány, či nikoli.

Hlavním problémem je zajištění stálého přístupu k údajům, jejichž takřka okamžitá dostupnost může být pro uživatele CC kritická, či dokonce životně důležitá. Dalším problémem je ochrana údajů uložených a spravovaných externím poskytovatelem.

Tato problematika se vztahuje především na údaje s vysokou přidanou hodnotou, zvláště v souvislosti s průmyslovou špionáží.

5.4   Řešení lze napadnout o to snadněji, a jsou tedy citlivým bodem, neboť se stávají terčem hackerů, jehož atraktivita roste s velikostí, zviditelněním a kritickou důležitostí serverových farem koncipovaných a sestavených pro tato řešení. Bude potřeba vynaložit dodatečné úsilí a nalézt další odborníky, aby byly tyto terče pro hackery méně atraktivní.

Je však třeba poznamenat, že poskytovatelé IT služeb (outsourcing, CC atd.) jsou již seznámeni s významem bezpečnosti a s kyberkriminalitou a jsou již bezpochyby připraveni lépe než většina jejich zákaznických firem.

Lze použít přirovnání k bankovnímu trezoru, který je sice lákadlem pro zloděje, avšak šperky jsou v něm uloženy bezpečněji, než kdyby byly ukryty ve šperkovnici ve vaší ložnici.

5.5   K tomuto riziku je třeba přičíst problém, který souvisí s určením použitelných právních předpisů – mají být použity právní předpisy platné pro vlastníka informací, nebo pro poskytovatele hostingu?

Navíc existuje i otázka, jaký kontrolní orgán je odpovědný za dodržování právních předpisů v případě sporů mezi vlastníkem a poskytovatelem.

V této souvislosti je důležité připomenout směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (ochrana osobních údajů) a stanovisko Výboru (14).

Evropský systém ochrany údajů je velikou překážkou pro různé druhy přemísťování mimo Evropu. Mezinárodní povaha CC vyvolává otázky o možnostech přemísťování dat: mezi klientem a poskytovatelem nebo v rámci infrastruktur poskytovatele.

V tomto ohledu je dalším nedostatkem chybějící (celosvětová) správa internetu, přesněji CC.

Kromě ochrany údajů je třeba ještě zmínit otázku autorských práv. Pokud mohou být informace, na něž se vztahují autorská práva, přemísťovány nebo šířeny na různých místech, je velice obtížné stanovit platná pravidla týkající se ochrany, poplatků a kontroly.

5.6   Inovace v oblasti IT umožnily některým subjektům získat dominantní postavení. Lze zmínit například Microsoft nebo Apple pro individuální vybavení (PC, mobilní telefony atd.), ale též Google, Facebook (vyhledávač a sociální síť). Evropa vždy dohlížela na to, aby toto postavení neškodilo zájmům jiných subjektů z téže oblasti ani spotřebitelům.

CC, který kombinuje několik významných technologií, představuje model, jenž je přitažlivý, ale nese s sebou též riziko dominantního postavení. Evropa proto musí být o to ostražitější.

5.7   Otázka přenositelnosti není pouze technického rázu, ale má i obchodní význam. Bez této přenositelnosti se totiž řešení CC zvolené uživatelem stává uzamčené a neumožňuje mu přesunout svá data k jinému poskytovateli. Jedná se tedy o narušení hospodářské soutěže mezi různými poskytovateli. Používání otevřených norem a zaručení interoperability služeb a aplikací by mohlo přinést řešení pro zajištění jednoduchého a rychlého přenosu údajů od jednoho poskytovatele k druhému bez zvláštních nákladů pro uživatele.

5.8   Všechny tyto slabé stránky přestavují spoustu hrozeb pro zavádění a zobecnění modelu CC. Zájem médií (tisku, sdělovacích prostředků, sociálních sítí atd.) o problémy spojené s těmito slabými stránkami a související spory by mohly vážně poškodit CC a vést ke ztrátě důvěry uživatelů v tento model i v poskytovatele.

6.   Výzvy a příležitosti pro Evropu

6.1   Cílem je podle Evropské komise to, aby Evropa byla v této oblasti aktivní – „cloud-active“ (viz výše uvedený projev Neelie Kroes). Výraz „aktivní“ však nevyjasňuje, zda se jedná o pouhé využití CC, nebo jeho rozvoj. První možnost by prokázala zjevný nedostatek ambicí. Snažit se učinit Evropu v této oblasti produktivní („cloud-productive“) je mnohem jasnější. Evropa by řešení CC poskytovala, spíše než aby pouze používala řešení, jež poskytují jiné subjekty.

6.2   Ať už se jedná o služby, produkty nebo obsah, v digitální oblasti z velké části převažují subjekty z cizích zemí, které pocházejí převážně ze Severní Ameriky nebo Asie.

Naopak v oblasti telekomunikací si Evropa vede stejně dobře jako ostatní části světa. Významnými zástupci jsou v této oblasti operátoři jako Deutsche Telekom, Orange nebo Telefónica.

6.3   V době, kdy je digitální průmysl hnací silou růstu, Evropa zaostává.

V nedávné minulosti prokázala, že v některých oblastech může mít vedoucí a dominantní postavení, například v oblasti mobilních telefonů, i když se její postavení v poslední době zhoršilo.

6.4   Vznik CC je tedy novou příležitostí, jak s tímto rozdělením zamíchat. Znamená to, že všechny subjekty se budou moci znovu ucházet o vedoucí postavení v této oblasti. Současné dominantní hráče mohou předběhnout stávající nebo nové subjekty vstupující na trh.

6.5   Celosvětový charakter CC vyžaduje rozvoj celosvětových zásad a norem. Evropská unie musí pokračovat ve spolupráci na jejich přípravě s mezinárodními organizacemi. V tomto úsilí zaměřeném na rozvoj celosvětových zásad a norem by měla mít vedoucí úlohu a sloužit jako mocná záruka potvrzující, že tyto zásady a normy zajistí vysokou úroveň ochrany osobních údajů, stanovenou v evropských právních předpisech.

6.6   Evropa má značné výhody pro vstup do této nové celosvětové soutěže.

—	Má vynikající digitální infrastrukturu. Používání optických vláken je stále rozšířenější. Infrastrukturu kontroluje a spravuje malý počet historických subjektů, které mohou mít vliv na normy v oblasti telekomunikací a potřebné investice.

—	Může a umí vést silnou politiku veřejných investic, která může být katalyzátorem pro investice soukromé.

—	Její regionální nebo státní malé a střední podniky upřednostňují místní obchodní partnery, a tedy evropské subjekty v oblasti CC.

—

Některá odvětví (např. zdravotnictví, ozbrojené síly, veřejná doprava, veřejná sféra) se řídí vnitrostátními nebo evropskými pravidly, v důsledku čehož budou upřednostňovat národní nebo evropské poskytovatele CC. Jiná odvětví (např. bankovnictví, pojišťovnictví, energetika, farmaceutický průmysl) jsou vázána zabezpečením údajů, jež je opět zbrzdí při výběru poskytovatele pocházejícího z jiného členského státu nebo ze zemí mimo Evropu.

---

(1)  Pojmy „Evropa“, „Evropská unie“ nebo „EU“ jsou dále v tomto dokumentu používány jako synonyma.

(2)  Stanovisko EHSV k tématu Komplexní přístup k ochraně osobních údajů v Evropské unii, dosud nezveřejněno v Úředním věstníku, Úř. věst. C 248, 25.10.2011, s. 123.

(3)  Stanovisko EHSV k tématu Sítě elektronických komunikací, Úř. věst. C 224, 30.8.2008, s. 50.

(4)  Stanovisko EHSV k tématu Úvahy o univerzální službě v elektronických komunikacích, Úř. věst. C 175, 28.7.2009, s. 8.

(5)  Stanovisko EHSV Modernizace internetu, Úř. věst. C 175, 28.7.2009, s. 92.

(6)  Stanovisko EHSV k tématu Tvůrčí obsah online na jednotném trhu, Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 63.

(7)  Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 60 a Úř. věst. C 255, 22.9.2010, s. 116.

(8)  Evropská komise / Informační společnost a sdělovací prostředky – zpráva skupiny odborníků – zpravodaj pro tuto zprávu: Lutz Schubert.

(9)  Od 16. května do 31. srpna 2011.

(10)  Zkráceně FP7 (7. rámcový program).

(11)  Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (European Network and Information Security Agency).

(12)  Národní ústav pro normalizaci a technologie (USA).

(13)  Cloud Drive od Amazonu a iCloud od Apple.

(14)  Úř. věst. C 159, 17.6.1991, s. 38 (CESE 569/1991).

---