29.10.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 318/121

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru na téma „Zelená kniha – Učiňme z problémů výhody: na cestě ke společnému strategickému rámci pro financování výzkumu a inovací v EU“

KOM(2011) 48 v konečném znění

2011/C 318/20

Zpravodaj: pan WOLF

Spoluzpravodaj: pan SVENSSON

Dne 9. února 2011 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

zelené knihy Učiňme z problémů výhody: na cestě ke společnému strategickému rámci pro financování výzkumu a inovací v EU

KOM(2011) 48 v konečném znění.

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 23. června 2011.

Na 473. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 13. a 14. července 2011 (jednání dne 13. července), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 122 hlasy pro, 5 členů se zdrželo hlasování.

1.   Shrnutí a doporučení

1.1   Výbor vítá zelenou knihu Komise včetně cílů v ní vytyčených, potvrzuje svá stanoviska, která již k danému tématu přijal dříve, a i vzhledem ke zprávě skupiny odborníků o průběžném hodnocení sedmého rámcového programu doporučuje, aby Komise zejména:

1.1.1

na základě dodatečných strukturálních opatření přijatých v Komisi a v poradních orgánech, které ji podporují, vypracovala integrovanou strategii pro výzkum a inovace a zachovala přitom jejich individuální charakter a specifické pracovní podmínky;

1.1.2

konečně přizpůsobila podíl budoucího rozpočtu na výzkum a inovace z celkového rozpočtu EU významu a klíčové úloze výzkumu a inovací tak, jak jsou uvedené ve strategii Evropa 2020, a zároveň i jejich stimulujícímu a integrujícímu pákovému účinku na nezbytnou politiku podpory členských států;

1.1.3

zjednodušila požadované administrativní postupy, učinila rozhodovací procesy flexibilnějšími a urychlila je a náležitě přizpůsobila odbornost a mandát úředníků Komise;

1.1.4

zaměřila se na nadnárodní úkoly, které svým přeshraničním sdružováním zdrojů a odborných znalostí dodávají Evropě přidanou hodnotu, jako je především výzkum založený na spolupráci;

1.1.5

zaměřila strukturální fondy na dosud nedostatečně zastoupené regiony, aby se tam rychle vybudovala základna excelence a potřebná infrastruktura, a zlepšila vazby mezi strukturálními fondy a rámcovým programem;

1.1.6

podpořila vývoj klíčových technologií, bez nichž nelze čelit výzvě, již představuje světová hospodářská soutěž, a úspěšně řešit nejzávažnější společenské otázky;

1.1.7

vyčlenila 20 % celkového rozpočtu na nadcházející 8. rámcový program (RP) na tu část programu, již spravuje Evropská rada pro výzkum;

1.1.8

podpořila budování a údržbu rozsáhlých infrastruktur pro výzkum a vývoj (seznam Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury – ESFRI);

1.1.9

podporovala inovace v celém jejich rozsahu, včetně společenských inovací, ekonomických inovací, inovací na pracovišti a inovací v tvůrčím odvětví;

1.1.10

zlepšila pravidla podpory pro malé a střední podniky a mikropodniky tak, aby měly snazší přístup k podpůrným programům a jejich nástrojům, a zvýšila se tak jejich účast na těchto programech;

1.1.11

zavedla a rozšířila rámec pro dostatečný rizikový kapitál a umožnila k němu snadný přístup zejména malým a středním podnikům a aby za tímto účelem dále rozvíjela a uzpůsobovala také Finanční nástroj pro sdílení rizik;

1.1.12

přehodnotila systém státní podpory a pravidla hospodářské soutěže a zadávání veřejných zakázek vzhledem k jejich dopadu na celý inovační proces, na vytváření specializovaných odborných poznatků a na partnerství veřejného a soukromého sektoru.

1.2   Výbor mimoto apeluje na členské státy, aby se zásadním způsobem podílely na strategii Evropa 2020 i v období rozpočtových omezení a investovaly více do vzdělávání (zejména na vysokých školách), výzkumu, vývoje a inovací, a konečně tak dostály dobře známému závazku 3 % zakotvenému již v Lisabonské strategii a pokud možno tento cíl dokonce přesáhly.

2.   Shrnutí sdělení

2.1   Účelem zelené knihy je rozproudit veřejnou diskusi o hlavních bodech, které budou hrát úlohu v budoucích programech financování výzkumu a inovací EU.

2.2   Komise doporučuje usilovat o zlepšení v následujících oblastech:

—	vyjasnění cílů a způsobů jejich dosahování;

—	snižování složitosti;

—	zvyšování přidané hodnoty a pákového efektu a vyhýbání se zdvojování úsilí a roztříštěnosti;

—	zjednodušení účasti;

—	rozšíření účasti na programech EU – vyšší přístupnost;

—	zvýšení konkurenceschopnosti a společenského dopadu podpory EU.

2.3   Komise hodlá vypracovat společnou strategii pokrývající veškeré příslušné financování výzkumu a inovací ze strany EU, které je nyní poskytováno prostřednictvím sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace a inovačních iniciativ EU, jako je EIT.

2.4   Zelená kniha pokládá 27 konkrétních otázek souvisejících s následujícími tematickými oblastmi:

—	spolupráce na dosažení cílů strategie Evropa 2020;

—	řešení společenských problémů;

—	posílení konkurenceschopnosti;

—	posílení vědecké základny Evropy a Evropského výzkumného prostoru.

2.5   Probíhající financování těchto programových složek ve stávajícím programovém období (2007–2013) zahrnuje:

—	53,3 mld. eur ze sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace;

—	3,6 mld. eur z rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace;

—	309 mil. eur z Evropského inovačního a technologického institutu (EIT);

—	zhruba 86 mld. eur z politiky soudržnosti (téměř 25 % celkového rozpočtu strukturálních fondů).

3.   Obecné připomínky

3.1   S ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 26. listopadu 2010 a 4. února 2011 a na svá níže uvedená předchozí stanoviska Výbor vítá a podporuje zelenou knihu Komise a záměr spojit celý soubor nástrojů EU pro výzkum a inovace ve společném strategickém rámci. Podpůrný program EU, který odpovídá těmto cílům a má mimořádný význam a účinnost, je rozhodujícím předpokladem pro větší konkurenceschopnost Evropy, zaručení jejího blahobytu a sociálních výdobytků a zvládnutí velkých společenských výzev.

3.2   To však především znamená, že by na tyto prioritní cíle měl být vyčleněn dostatečný a přiměřený podíl na budoucím celkovém rozpočtu EU. Budoucí rozpočet na výzkum a inovace musí představovat takový podíl celkového rozpočtu EU, který rozhodně odráží význam a klíčovou úlohu výzkumu a inovací tak, jak jsou uvedené ve strategii Evropa 2020, a zároveň i jejich stimulující a integrující pákový účinek na neméně nezbytnou politiku podpory členských států.

3.3   Název průzkumného stanoviska Výboru k tématu Uvolnění a posílení evropského potenciálu pro výzkum, vývoj a inovace  (1) přijatého v roce 2007 již definoval hlavní úkol strategie Evropa 2020. Právě za tímto účelem se musí vypracovat společná strategie financování výzkumu a inovací ze strany EU.

3.4   To však neznamená směšovat obě tyto kategorie nebo podřazovat jednu z nich ostatním. Spíše je třeba zajistit, aby se výzkum a inovace pomocí společné strategie co nejúčinněji vzájemně podporovaly a dodávaly si podněty.

3.5   Na základě tohoto předpokladu Výbor proto rovněž podporuje cíle uvedené v odstavci 2.5.

3.6   Výbor v posledních letech vydal další důležitá stanoviska k těmto cílům a komplexním otázkám s nimi spojeným. Mezi tato stanoviska patří:

—	stanovisko k zelené knize Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy (2)

—	Spolupráce a předávání znalostí mezi výzkumnými organizacemi, průmyslem a malými a středními podniky – důležitá podmínka pro inovace (3)

—	stanovisko k návrhu nařízení Rady o právním rámci Společenství pro evropskou výzkumnou infrastrukturu (ERI) (4)

—	stanovisko ke sdělení Cesta ke společnému plánování ve výzkumu: Spolupráce při účinnějším řešení společných úkolů (5)

—	stanovisko ke sdělení Evropský strategický rámec pro mezinárodní vědeckotechnickou spolupráci (6)

—	stanovisko ke sdělení Posouváme hranice IKT – strategie výzkumu budoucích a vznikajících technologií v Evropě (7)

—	stanovisko ke sdělení Přezkum inovační politiky Společenství v měnícím se světě (8)

—	stanovisko ke sdělení Investování do vývoje nízkouhlíkových technologií (plán SET) (9)

—	stanovisko ke sdělení Vývoj společné strategie pro klíčové technologie v EU (10)

—	stanovisko ke sdělení Zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum (11)

—	stanovisko ke sdělení Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 – Unie inovací (12)

—	Inovační pracoviště jako zdroj produktivity a kvalitních pracovních míst (13)

—	stanovisko ke sdělení o průběžném hodnocení sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (14).

V těchto stanoviscích již byla uvedena konkrétní doporučení k většině cílů a otázek zmíněných v zelené knize. Výbor proto explicitně odkazuje na tato předchozí stanoviska, potvrzuje jejich obsah a žádá, aby byla považována za součást tohoto stanoviska. S odkazem rovněž na zprávu skupiny odborníků o průběžném hodnocení sedmého rámcového programu (15) následují připomínky, které podtrhují nebo doplňují tvrzení uvedená v těchto předcházejících stanoviscích.

3.7   Seznam otázek obsažených v zelené knize, jimiž se zabývá kapitola 4 tohoto stanoviska, dělá dojem, jakoby Komise uvažovala o radikálních změnách stávajícího systému financování a stanovování priorit. Výbor odkazuje na své stanovisko ke sdělení Zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum a důrazně doporučuje v podstatě zachovat a posílit kýženou kontinuitu a stabilitu stávajících úspěšných nástrojů financování EU (16) (a klade důraz zejména na výzkum založený na spolupráci) a ne ji podrývat přehnaně velkými změnami.

3.7.1   Namísto toho by měl být vytvořen společný strategický rámec, a to nejen prostřednictvím dodatečných strukturálních opatření v rámci Komise a poradních orgánů, které ji podporují. Za tímto účelem by měla být mimo jiné sjednocena opatření v rámci stávajícího rámcového programu pro výzkum, rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) a Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), co se týče programů a administrativy.

3.7.2   Jak již Výbor opakovaně zdůrazňoval, vyžaduje to navíc, aby úředníci Komise a taktéž činitelé v agenturách pracujících pro Komisi, kteří jsou odpovědní za jednotlivé programy, byli na základě vlastních úspěchů mezinárodně uznávanými odborníky v daném oboru a měli dostatečný manévrovací prostor při rozhodování a příležitosti pro vlastní iniciativu, které jim umožní využít jejich odborné poznatky a úsudek, a zajistit tak úspěch této společné strategie (17). Tohoto cíle nelze dosáhnout pomocí omezených, málo flexibilních pravidel (18) a zcela jasně ne výhradně pomocí nich. Je spíše třeba využít stabilních, ale flexibilních systémů a kombinovat je s odbornými poznatky a zkušenostmi.

3.7.3   Výbor již několikrát zdůraznil, že inovace mají zásadní význam pro strategii Evropa 2020. Opakuje však rovněž, že inovace nemusí být nutně výsledkem lineárního sledu, tj. napřed výzkum, poté inovace, nýbrž vznikají složitým postupem z provázání a propojení různých výchozích situací  (19) a týkají se rovněž sociálních a společenských aspektů. To platí zejména pro inovace v oblasti služeb, které jsou nejčastěji motivovány potřebami zákazníků, a pro podniky sociální ekonomiky, které reagují na potřeby společnosti. Platí to taktéž pro inovace na pracovišti (20), jež společně vyvinou nebo dohodnou sociální partneři, ale rovněž pro inovace na poli designu a kreativity. Dalším příkladem důležité oblasti pro inovace poskytovatelů veřejných a komerčních služeb je Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 (sdělení Komise) podporující přístupnost výrobků a služeb, aby se rovněž lidé se zdravotním postižením mohli plně zapojit do společnosti v EU.

3.7.4   Výbor rovněž zdůrazňuje, že výzkum a věda jsou klíčovými kulturními prvky, které charakterizují způsob, jakým se Evropa rozvíjela po osvícení. Jsou sice důležitými předpoklady pro inovace, je však třeba je uznat, uchovat a podpořit jako samostatnou kategorii evropské civilizace a kultury. Inovace nesmí být zahrnovány do výzkumu a ani výzkum nemůže být zahrnován do inovací (21). Tím by došlo ke kulturnímu ochuzení základních evropských hodnot.

3.7.5   Mezi výzkumem a inovacemi však existuje velký rozdíl, a sice různá „základní pravidla“ vztahující se na zainteresované strany a pracovní prostředí („kultura“) ve vědě a výzkumu a v inovacích. V souvislosti s tímto tématem odkazujeme na stanovisko k tématu Spolupráce a předávání znalostí mezi výzkumnými organizacemi, průmyslem a malými a středními podniky – důležitá podmínka pro inovace, v něm se detailně pojednává o různých aspektech (22). Proto je ve společném strategickém rámci třeba hledat řešení, jež budou tyto rozdíly respektovat, budou se jimi zabývat a přitom umožní podporu celého inovačního procesu.

3.7.6   Právě proto jsou nesmírně důležité dobré kontakty a výměna zaměstnanců a odborných znalostí mezi oběma těmito kategoriemi a vyžadují podporu. Výbor odkazuje na své stanovisko ke zprávě o průběžném hodnocení (23), v němž zmiňuje tři zamýšlené pilíře podpory: „Věda pro vědu“ – agendu stanoví výzkumní pracovníci; „Věda pro konkurenceschopnost“ – agendu stanoví průmyslové podniky; „Věda pro společnost“ – agendu stanoví aktéři z řad občanské společnosti.

3.8   S ohledem na své dřívější připomínky k opakovaným zevšeobecňujícím tvrzením Komise o fragmentaci evropského výzkumu a vývoje Výbor připouští, že příklady takové fragmentace sice existují, ale neodrážejí celkový stav. Výbor proto opakuje (24), že již dlouhou dobu existují evropské, mnohdy dokonce celosvětové vazby a sítě spolupráce, které se neustále zdokonalují a přehodnocují své definované meze v napětí mezi spoluprací a hospodářskou soutěží. Pro jednotlivé aktéry a jejich organizace se jedná o významné procesy sebeorganizace. Komise by tyto aktéry a organizace neměla ignorovat, ale měla by je konečně náležitě uznat, zejména protože rámcové programy pro výzkum a vývoj (obzvláště výzkum založený na spolupráci) výrazně přispěly k dosažení těchto úspěchů.

3.9   Výbor navíc doporučuje věnovat více pozornosti a podpory vzniku evropských klastrů světové úrovně zaměřených na výzkum a inovace. Ta představují atraktivní samostatně se rozšiřující síť vysokých škol, výzkumných ústavů a podniků, včetně produktivního spojení mezi samotnými specializovanými firmami, které tam byly založeny. Výbor v této souvislosti opět zdůrazňuje, že je nutné zřídit i v EU více vysokých škol světové úrovně, a v tomto směru apeluje zejména na členské státy, aby podnikly rozhodné kroky.

3.10   Výbor opakuje své doporučení (které směřuje především také členským státům) usnadnit zakládání podniků, zlepšit jejich odolnost a příležitosti na trhu a vytvořit k tomu potřebné rámcové podmínky (viz i odstavec 4.7.1). Méně byrokracie a dostatečný rizikový kapitál mají rozhodující význam. Přestože byl na evropské úrovni díky Finančnímu nástroji pro sdílení rizik – společnému počinu Evropské komise a Evropské investiční banky– vytvořen dobrý základ, je nicméně stále ještě nutné podstatným způsobem zlepšit zejména přístup malých a středních podniků k dostatečnému rizikovému kapitálu.

4.   Konkrétní připomínky

Tato kapitola se zabývá některými z 27 otázek, jež vznesla Komise. Otázky zde nejsou zopakovány, ale níže se na ně nepřímo poukazuje.

4.1   Uživatelé finančních nástrojů EU potřebují dobře strukturovaný obsah a obsáhlou příručku v tištěné i elektronické formě. Navíc by se v zájmu maximální kontinuity měla vytvořit správná rovnováha mezi vyzkoušenými a úspěšnými nástroji a zásadami, na kterých jsou založeny, na jedné straně a co nejmenším počtem nových přístupů na straně druhé.

4.2   Rovnováha mezi jednotným souborem pravidel a potřebou flexibility, včetně zvážení specifických požadavků, vyžaduje kromě harmonizace pravidel i plné uznání vnitrostátních postupů ve společném strategickém rámci pro výzkum a inovace. Co se týče pracovních postupů v rámci Komise, Výbor odkazuje na odstavec 3.7.2: úředníci by měli během období nabývání zkušeností s novými přístupy dostat dostatečný manévrovací prostor, aby mohli použít výjimky/zvláštní předpisy/odchylky (24), které mají být definovány, neboť je třeba nejprve získat zkušenosti v této oblasti (25). Výbor v této souvislosti odkazuje na své stanovisko ke zjednodušení (26), v němž doporučuje zvolit přístup založený na důvěře a zvýšit přijatelné riziko výskytu chyb.

4.3   Vzhledem k potřebnému celostátnímu a regionálnímu financování výzkumu a inovací ze strany členských států a k jejich příslušným programům reforem by se financování EU mělo zaměřit v prvé řadě na nadnárodní spolupráci – zejména na výzkum založený na spolupráci. Výzkum založený na spolupráci poskytuje díky sdružování odborných znalostí a zdrojů různých členských států jasnou evropskou přidanou hodnotu, má pákový účinek na politiku podpory členských států a podporuje evropskou integraci.

4.4   Jelikož excelence musí zůstat řídící zásadou pro VaV rovněž v rámci strategie Evropa 2020, měly by být strukturální fondy více zaměřeny na dosud nedostatečně zastoupené regiony, aby se tam vybudovala naléhavě potřebná základna excelence a infrastruktura. V tomto duchu Výbor podporuje toto tvrzení Komise: „Z dlouhodobého hlediska se špičková světová úroveň může rozvíjet pouze v systému, ve kterém jsou všem výzkumným pracovníkům v celé EU poskytnuty prostředky k rozvoji této excelence a k soutěžení o nejvyšší místa. To vyžaduje, aby členské státy usilovaly o ambiciózní programy modernizace svých veřejných vědeckých základen a udržely veřejné financování. Finanční prostředky EU by rovněž prostřednictvím fondů politiky soudržnosti měly napomoci ve vytváření excelence, kdekoli a jakkoli to bude vhodné.“

4.5   Pro dosažení synergie se strukturálními fondy a optimální koordinace s politikou podpory členských států jsou zásadní účinné vazby (27) mezi budoucím společným strategickým rámcem pro financování výzkumu a inovací a budoucím společným strategickým rámcem pro soudržnost (otázka č. 8). Řídící zásadou pro vypracovávání regionálních strategií by měla být „inteligentní specializace“.

4.6   Pro lepší podporu celého inovačního procesu je podle Výboru třeba ve spolupráci s příslušnými zainteresovanými stranami důkladně přezkoumat pravidla pro státní podpory, rozpočty, zadávání zakázek a hospodářskou soutěž, která mohou být překážkou bránící dosažení tohoto cíle (viz otázka č. 19) (28). Příčinou tohoto je rovnováha a/nebo možný rozpor mezi právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže a podporou inovací. Z tohoto důvodu by právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, státní podpory a zadávání veřejných zakázek neměly být vypracovávány a prováděny tak, že by se staly překážkou inovací. Je docela možné, že bude třeba provést jejich reformu. Pro inovace je občas rovněž zapotřebí ochrana, aby je nezískali konkurenti, kteří chtějí zablokovat inovační proces.

4.6.1   Inovační proces začínající u veřejně financovaného výzkumu a končící uváděním na trh vyžaduje v náležitých případech dlouhodobá, zavedená partnerství, kterých je podle stávajících pravidel (např. oznamování, duševní vlastnictví, pravidla pro státní podpory a pro zadávání veřejných zakázek) obtížné dosáhnout (otázka č. 20). V této oblasti by se měly hledat nové přístupy a nová pravidla, aby se vyřešil možný střet mezi „větším počtem inovací“ a „větší publicitou a spravedlivější hospodářskou soutěží“. Jelikož průkopnický či základní výzkum obecně není tímto střetem zájmů ovlivněn, mohl by dostatečný podíl tohoto druhu významně přispět k tomuto cíli (viz rovněž odstavec 4.7.3).

4.7   Další klíčovou otázkou, kterou Komise pokládá, je rozdělení financování mezi:

—	malé a střední podniky, podniky sociální ekonomiky a velké korporace podniků;

—	základní výzkum a výzkum orientovaný na sociální cíle;

—	výzkum a další inovační proces;

—	inovace technické povahy, inovace v oblasti služeb, společenské inovace a podnikové inovace;

—	činnosti probíhající shora dolů a zdola nahoru.

Pokud se Výbor k těmto otázkám nevyjádřil již výše, předkládá v tomto směru níže uvedená doporučení.

4.7.1   Na malé a střední podniky, zejména menší podniky, se z celé řady důvodů musí brát zvláštní ohled při vymezovaná tematických oblastí, které mají být financovány, a určování nástrojů, které se budou k tomuto účelu používat (29):

—	malé a střední podniky by měly míst možnost zapojit se do programů v období, které je pro ně vhodné (jako v současných opatřeních FET);

—	zvláštní pozornost a méně přísná kritéria přístupu by měla být přiznána nově založeným podnikům a mikropodnikům (tj. s méně než 10 zaměstnanci) s velkým inovačním potenciálem;

—	financování by se mělo využít k podpoře inovačních procesů v celé jejich šíři (zvláště důležitých pro podnikatele);

—	vyšší zaměření na inovace v oblasti služeb;

—	budou zapotřebí prostředníci/mediátoři, kteří budou pomáhat menším společnostem s využíváním inovačních programů a zajistí jim snazší přístup. Důležitou úlohu by v této souvislosti mohla sehrát síť Enterprise Europe Network;

—	při sestavování modelů financování se musí počítat s podniky sociální ekonomiky.

4.7.2   Velké průlomy ke zcela novým poznatkům (a z nich plynoucím moderním inovacím, jako je internet, GPS, snímkování prostřednictvím magnetická rezonance, lasery, počítače, nanotechnologie atd.) byly výsledkem základního výzkumu a navazujícího aplikovaného výzkumu. Základní a aplikovaný výzkum je nezbytným předpokladem budoucích inovací (30). Výbor se zabýval i tím, jak se tyto předpoklady mohou dostat k organizacím, které mohou podporovat a vyvíjet inovace (31).

4.7.3   Z tohoto důvodu EHSV doporučil, aby opatření, která spravuje Evropská rada pro výzkum, byla v budoucím osmém rámcovém programu navýšena alespoň na 20 % celkové podpory a aby se dostatečná váha položila na základní otázky rovněž v jiných částech programu. Evropská rada pro výzkum se velmi osvědčila, pokud jde o podporování nových myšlenek a špičkového výzkumu. Přitom by ve svých budoucích postupech měla více zohledňovat i kariérní aspekty u mladých vědeckých pracovníků, aby je udržela v evropském výzkumu nebo je získala zpět.

4.7.4   Výzkum založený na spolupráci je – jako jádro stávajícího programu Spolupráce (32) – hlavním pilířem stávajícího sedmého rámcového programu pro VaV (a jeho předchůdců) a vykazuje vynikající výsledky. Je klíčovým nástrojem financování pro propojování výzkumných činností v členských státech a předcházení fragmentaci. Jeho význam by se v budoucím společném strategickém rámci tedy měl v každém případě zachovat a posílit (33). To platí o to víc proto, že zejména výzkum založený na spolupráci je zaměřen na vyřešení velkých společenských problémů (otázky č. 9 a 10) a výraznou měrou také přispívá k vývoji klíčových technologií, které jsou zásadně důležité pro konkurenceschopnost Evropy jako celku.

4.7.5   Celkově by podpora projektů probíhajících zdola nahoru (viz též odstavec 4.7.10) (otázky č. 9 a 10) měla dostat větší roli, aby se poskytl větší prostor inovativním nápadům, které nejsou zařazeny na tematickém seznamu nebo nejsou např. předmětem vývoje v současných průmyslových odvětvích (viz též odstavec 3.7.6 – agendu stanoví průmyslové podniky). Letadlo totiž nebylo vynalezeno v loďařském průmyslu!

4.7.6   Zatímco přístupy shora dolů vyplývají ze strategické perspektivy vedoucích politických činitelů na základě jejich současných znalostí, přístupy zdola nahoru využívají tvůrčí potenciál vědců, inženýrů a dalších zúčastněných, kteří přímo pracují na zkoumaných či zlepšovaných objektech. I tam, kde se jedná o velké společenské problémy, by se měl klást vyšší důraz spíše na nápady a návrhy pocházející od širšího znalostního společenství než na příkazy shora. Inovační politika by se měla zaměřit na organizační inovace na pracovišti a inovace na pracovišti vycházející z podnětu zaměstnanců  (34).

4.7.7   Rovnováha mezi přístupem zdola nahoru a shora dolů vyžaduje větší diferenciaci: dokonce v rámci specifických tematických oblastí (tj. např. klíčové technologie či velké společenské problémy) je zapotřebí dostatečný podíl postupů zdola nahoru, aby se dal dostatečný prostor nápadům na řešení, která nebyla navržena shora dolů. Kromě toho však musí dostat šanci i zcela nové přístupy k otázkám a problémům, které nemusely být okamžitě zjištěny. Tyto přístupy již lze sice realizovat v programu Myšlenky, měl by jim však být vyčleněn mnohem větší prostor ve výzkumu založeném na spolupráci, jak to již úspěšně probíhá např. v programu budoucích a vznikajících technologií v rámci tématu IKT. Aby to bylo možné zvládnout, je zapotřebí, aby daní úředníci měli větší flexibilitu a širší manévrovací prostor.

4.7.8   Co se týče evropské infrastruktury pro výzkum a vývoj (seznam Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury – ESFRI), Výbor opakuje svoje doporučení (35), že by tato opatření měla být podpořena pomocí příspěvků na budování a údržbu. Jako cenný se rovněž ukázal program Lidé, jenž zahrnuje například akce „Marie Curie“ (otázka č. 23), a měl by tedy být zachován v plném rozsahu nebo být dokonce rozšířen.

4.7.9   Vzhledem k závažným problémům společné evropské hospodářské, měnové a finanční politiky, které jsou v současné době hlavním předmětem politických debat, a k souvisejícím makroekonomickým otázkám Výbor doporučuje, aby se v programech podpory přikládala dostatečná váha také příslušnému výzkumu.

4.7.10   V souvislosti s otázkami přesahujícími VaV (otázka č. 17) Výbor zejména doporučuje využít zkušeností s nástroji, které byly vytvořeny právě za tímto účelem, a nevytvářet další nové nástroje (36). Ohledně ukazatelů a inovačních partnerství viz stanovisko o Unii inovací (37). Ohledně kapitalizace odkazuje Výbor na totéž stanovisko (38).

---

(1)  Úř. věst. C 325, 30.12.2006, s. 16.

(2)  Úř. věst. C 44, 16.2.2008, s. 1.

(3)  Úř. věst. C 218, 11.9.2009, s. 8.

(4)  Úř. věst. C 182, 4.8.2009, s. 40.

(5)  Úř. věst. C 228, 22.9.2009, s. 56.

(6)  Úř. věst. C 306, 16.12.2009, s. 13.

(7)  Úř. věst. C 255, 22.9.2010, s. 54.

(8)  Úř. věst. C 354, 28.12.2010, s. 80.

(9)  Úř. věst. C 21, 21.1.2011, s. 49.

(10)  Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 112.

(11)  Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 129.

(12)  Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 39.

(13)  Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 22.

(14)  Úř. věst. C 218, 23.7.2011, s. 87.

(15)  Viz http://ec.europa.eu/research/evaluations.

(16)  Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 129, odstavec 3.12.

(17)  Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 129, odstavec 3.10.

(18)  Úř. věst. C 256, 27.10.2007, s. 17, odstavec 6.4.

(19)  Viz poznámka pod čarou č. 12.

(20)  Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 22.

(21)  Viz poznámka pod čarou č. 12.

(22)  Úř. věst. C 218, 11.9.2009, s. 8, odstavce 4.1–4.4.

(23)  Úř. věst. C 218, 23.7.2011, s. 87.

(24)  Viz poznámka pod čarou č. 12.

(25)  Úř. věst. C 256, 27.10.2007, s. 17, odstavec 6.4.

(26)  Viz poznámka pod čarou č. 11, odstavec 3.6.

(27)  Viz též odstavec 3.7.1.

(28)  Úř. věst. C 218, 11.9.2009, s. 8, odstavec 4.8.

(29)  Viz poznámka pod čarou č. 12, odstavec 4.10.

(30)  Úř. věst. C 354, 28.12.2010, s. 80, odstavec 3.2.3.

(31)  Viz poznámka pod čarou č. 3.

(32)  Nehledě na to by v očekávaném návrhu osmého rámcového programu pro VaV mohly být použity nové koncepty popisující činnosti, které byly dosud popisovány jako „výzkum založený na spolupráci“ a „spolupráce“.

(33)  Viz též odstavec 4.3.

(34)  Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 22.

(35)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu Výboru a Výboru regionů Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 – Unie inovací, Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 39, odstavec 3.8.4.

(36)  Viz též pozn. pod čarou č. 12.

(37)  Viz poznámka pod čarou č. 12, odstavce 4.2 a 4.4.

(38)  Viz poznámka pod čarou č. 12, odstavec 4.8.

---