29.10.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 318/24

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru na téma „Finanční vzdělávání a zodpovědná spotřeba finančních produktů“ (stanovisko z vlastní iniciativy)

2011/C 318/04

Zpravodaj: pan Carlos TRIAS PINTÓ

Dne 20. ledna 2011 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. 2 jednacího řádu, rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy ve věci

Finanční vzdělávání a zodpovědná spotřeba finančních produktů.

Specializovaná sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 24. června 2011.

Na 473. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 13. a 14. července 2011 (jednání dne 14. července), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 142 hlasy pro, 6 hlasů bylo proti a 4 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Narůstající komplikovanost a neprůhlednost finančního systému v posledních letech bránily správnému porozumění finančním produktům.

1.1.1   Vzhledem k této situaci EHSV vítá různé projekty, které uskutečnily Evropská komise a OECD s cílem napravit nedostatky finančního systému. Zároveň sám vyzývá finanční sektor, aby řádným způsobem aplikoval nové předpisy a využil samoregulace, podpořil tak přijímání vhodných a čestných opatření, napravil dřívější jednání některých subjektů a usnadnil přístup k transparentním finančním produktům, u nichž by spotřebitelé věděli, k čemu se skutečně zavazují, a které by umožnily srovnání různých nabídek na trhu.

1.2   Nevyhnutelné zdokonalení regulace, dohledu a transparentnosti finančního systému s cílem zvýšit ochranu spotřebitelů a investorů do finančních produktů nezbavuje občana povinnosti rozvíjet po celý svůj život své finanční dovednosti v zájmu zodpovědné spotřeby finančních produktů prostřednictvím informovaného a solidně podloženého rozhodování. Jedná se zkrátka o vytyčení silného trojúhelníku mezi finančním vzděláváním, tržní regulací a ochranou spotřebitele.

1.3   Finanční vzdělávání musí být pojato jako celistvá politika, která se bude zakládat na spolupráci všech uvedených aktérů: veřejné správy, finančního sektoru, podniků, odborových organizací, sdružení spotřebitelů, vzdělávacího systému a celé veřejnosti jakožto spotřebitelů finančních produktů. Vzdělávání a odborná příprava však musí být poskytovány subjekty nepodléhajícími jakémukoliv střetu zájmů.

1.4   V rámci vzdělávacího systému, který učí evropského občana rozvíjet kritický přístup, musí k finančnímu vzdělávání docházet po celý lidský život. EHSV požaduje, aby bylo do studijních osnov vzdělávacích systémů zapracováno povinné finanční vzdělávání, na které budou navazovat plány zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků. Úkolem takové výuky by měla být mimo jiné podpora uvědomělé správy finančních záležitostí (spoření, užívání kreditních karet, půjčky apod.), s důrazem na sociálně odpovědné finanční produkty. EHSV podporuje opatření pro regulaci finančních trhů se základními produkty, která vypracovala Evropská komise za účelem posílení transparentnosti, zvýšení kvality informací a zlepšení monitorovacích mechanismů.

1.5   Obecně přístupné finanční vzdělávání prospívá společnosti jako celku. Projekty zaměřené na finanční způsobilost musí mít přednostní vliv na ty skupiny, které jsou ohroženy finančním vyloučením. Celý finanční sektor je povinen aktivně se angažovat jak v oblasti mikrofinancování, tak i ve vzdělávání a usnadnit přístup k základním finančním službám.

1.6   EHSV poukazuje na omezený dopad současných programů finančního vzdělávání a také zdůrazňuje, že stejně důležité jako stanovování potřeb v oblasti vzdělávání spotřebitelů finančních produktů a následné předkládání návrhů je také vyhodnocování kvality různých vzdělávacích programů a účinnosti možného přístupu k nim, za účasti zainteresovaných stran.

1.7   Finanční vzdělávání je tedy klíčovým aspektem pro uchování důvěry ve finanční systém a pro zodpovědnou spotřebu finančních produktů. Proto je v zájmu budoucnosti nutné, aby nejvýznamnější veřejné i soukromé instituce a zúčastněné strany spojily síly při vytváření strategií pro finanční vzdělávání a jeho dostatečné financování, a napravily tak nedostatek koordinace a součinnosti v rámci velkého počtu stávajících iniciativ (na mezinárodní, evropské i vnitrostátní úrovni).

1.8   EHSV si je vědom omezených pravomocí Evropské komise v oblasti vzdělávání, ale navzdory tomu tvrdí, že finanční vzdělávání má širší dosah než vzdělávání jako takové, protože také zahrnuje posílení postavení osob, řeší sociální vyloučení a podporuje zodpovědnou spotřebu.

1.9   A nakonec EHSV zdůrazňuje, že potřeby spotřebitelů finančních produktů musí být prioritním tématem v rámci mezinárodních setkání na vysoké úrovni, především summitu G20. Proto požaduje, aby byla vytvořena expertní skupina pro finanční ochranu spotřebitelů.

2.   Finanční kultura a úloha spotřebitelů

2.1   Kultura finanční deregulace a samoregulace, finanční kreativita, zdokonalování nových nástrojů a neprůhlednost systému byly v minulosti hlavní příčinou vážné krize, kterou jsme v současnosti zasaženi, a ztížily občanům porozumění podstatě fungování složitého a globalizovaného trhu, který je zaplaven širokou škálou finančních produktů.

2.2   V takzvané znalostní společnosti, jež musí využít vzdělávacího systému, který dokáže rozvíjet kritický přístup občanů, je finanční vzdělávání strategickým nástrojem, který musí provázet novou regulaci finančního systému. Není možné plně zajistit, aby byl finanční systém stabilní, bezpečný a transparentní bez zapojení zodpovědného spotřebitele, odhodlaného rozvíjet své finanční dovednosti.

2.3   Zodpovědná spotřeba finančních produktů, která umožňuje odlišit přání od potřeby, nabývá na významu. Stejně tak získává na oblibě zodpovědné spoření, ke kterému dochází v dlouhodobém horizontu a které je založeno na sociálně odpovědných produktech (1), tedy takových, které lépe plní svou úlohu v oblasti životního prostředí, sociální oblasti a oblasti správy a řízení společnosti.

2.4   Cílem nemusí být pouze předávání znalostí a dovedností (finanční vzdělávání), ale také dosažení informovaného povědomí (finanční gramotnost) za účelem přijímání správných rozhodnutí v reálných podmínkách při správě osobních financí (finanční způsobilost).

2.5   Důležitou součástí rozhodnutí, která člověk během svého života přijímá, jsou ta, která se týkají financí, což přímo ovlivňuje jeho osobní a rodinný život, od zajišťování prostředků pro financování studií, až po plánování zdrojů příjmů při odchodu do penze. (2)

2.6   Mimoto, vzhledem k mezinárodní hospodářské krizi a k narůstajícímu zájmu veřejnosti o udržitelnost a k samotnému chování podnikatelských struktur v oblasti životního prostředí, sociální oblasti a oblasti správy a řízení podniků je důležité poskytovat více informací o tom, jak zahrnout kritéria takového chování do přijímání finančních rozhodnutí drobných spotřebitelů.

2.7   Proto je podle EHSV pro uchování důvěry v dobře regulovaný finanční systém, včetně zabezpečení jeho rozvoje a stability, klíčové umožnit, aby měly k finančnímu vzdělávání přístup všechny vrstvy obyvatelstva, s dostatečnou intenzitou a v průběhu celého života, a napomáhat tak inteligentní spotřebě finančních produktů, založené na informovaném a solidně podloženém rozhodování. Tato otázka se stává společným cílem vlád a regulačních a dozorčích orgánů.

2.8   Důležitou roli musí hrát také finanční subjekty. Proto musí společnost počítat se závazkem finančního sektoru garantovat čestné a transparentní poskytování služeb klientovi, které se bude jednoznačně zakládat na zájmech osob.

3.   Opatření v oblasti finančního vzdělávání

3.1   Finančním vzděláváním se rozumí takový proces, díky němuž spotřebitelé lépe rozumí finančním produktům, prohlubují si znalosti o finančních rizicích i tržních příležitostech a přijímají ekonomická rozhodnutí podložená vhodnými informacemi. Obecně přístupné finanční vzdělávání prospívá společnosti jako celku, snižuje rizika finančního vyloučení a podporuje spotřebitele v tom, aby plánovali a spořili, čímž také takto přispívá k omezování nadměrné zadluženosti.

3.2   S cílem podpořit finanční vzdělání spotřebitelů vyvinuly dozorčí orgány, finanční subjekty a další aktéři občanské společnosti řadu iniciativ, pod zastřešujícím názvem „programy finančního vzdělávání“.

3.3   Tato výzva není novinkou; již dříve na ni reagovaly OECD (3), Evropská komise (4) a Rada pro hospodářské a finanční věci (5).

3.4   V tomto smyslu patří mezi nejvýznamnější počiny evropských institucí skutečnost, že se v rámci projektu na téma vzdělávání spotřebitelů s názvem Development of On Line Consumer Education Tools for Adults (DOLCETA) začaly zabývat rozsáhlou částí věnovanou finančnímu vzdělávání. Kromě toho Komise v říjnu 2008 zřídila expertní skupinu s názvem Expert Group on Financial Education (EGFE), která se od té doby pravidelně schází za účelem analýzy různých strategií rozvoje programů finančního vzdělávání a podpory spolupráce veřejného a soukromého sektoru pro jejich lepší provádění.

3.5   Mezi skutečnostmi, kvůli kterým je třeba zdokonalit finanční vzdělávání, figuruje složitost nových finančních nástrojů, demografické změny (6) a nový evropský právní rámec (7).

3.6   K tomu se přičítá to, že obyvatelstvo má všeobecně nedostatečné finanční vzdělání. K dosažení tohoto cíle je nutné, aby občané nejprve získávali povědomí o nutnosti zdokonalovat své finanční vzdělání. V tomto smyslu EHSV žádá, aby bylo zesíleno úsilí v rámci vnitrostátních osvětových kampaní týkajících se financí.

3.7   EHSV podporuje poskytování účinného přístupu k programům zaměřeným na finanční způsobilost všem občanům (dětem, mladým lidem, seniorům, postiženým osobám a dalším skupinám) s tím, že příslušná témata budou odpovídat životní etapě, ve které se nacházejí, a zohledňovat cíle a zájmy každé skupiny. Konkrétní obsah vzdělávání (finanční plánování, spoření, zadlužení, pojištění a důchody apod.) a konkrétní postupy provádění musí být doprovázeny účinnými přístupovými kanály k příslušným segmentům obyvatelstva: školy, pracoviště, sdružení spotřebitelů, internetové stránky, specializované publikace, sdělovací prostředky atd.

3.8   Děti a mladí lidé jsou v těchto programech prioritní cílovou skupinou, ale pouze v malém počtu zemí je finanční vzdělávání součástí studijních plánů. (8) EHSV zdůrazňuje, že dokud k tomu nedojde, nebude dosaženo žádoucích cílů v oblasti finanční způsobilosti.

3.9   EHSV zároveň vyzývá Evropskou komisi a ostatní instituce ke zdokonalení informování a zvyšování povědomí o sociálně odpovědných investicích v různých členských státech, v rámci jejích současných iniciativ v oblasti finančního vzdělávání.

3.10   Probíhající programy v oblasti finančního vzdělávání, v zemích jako Spojené království (program obecného poradenství), Francie (institut finančního vzdělávání), Španělsko (plán finančního vzdělávání na léta 2008–2012), Rakousko (iniciativa Finanz Wissen) apod., jsou správně navrženy, ale jsou nedostatečně šířeny a chybí jim prováděcí strategie s dostatečným dosahem a povědomí mezi občany o vzdělávací nabídce těchto institucí.

3.11   EHSV považuje za nutné vystupňovat úsilí při provádění studií určených k vyhodnocení vhodnosti obsahu vzdělávání a možných přístupů k němu a potažmo k poměřování zlepšení finančních dovedností v dlouhodobém horizontu, obzvláště co se týče dopadu finančního vzdělávání na vzdělání dětí a mládeže.

4.   Nové finanční chování spotřebitelů

4.1   Okolní demografické, sociokulturní a technologické faktory vyvolávají nové finanční chování spotřebitelů. Ti konkrétně v dnešní době požadují produkty na míru, profesionálnější zacházení a více informací, zajímají se o osud svých investic (9) a zaujímají kritický postoj.

4.2   V tomto smyslu se úzký vztah, který klienti udržují s finančními subjekty, postupně narušuje. Pracují s různými subjekty, požadují blízkou dostupnost pobočky nebo pracují s elektronickým bankovnictvím, vyhledávají účinné služby a usilují o výnosnost svých aktiv.

4.3   Klíčem k úspěšnému dosažení věrnosti klientů spočívá ve správném nakládání s informacemi s cílem analyzovat spotřebitelské zvyklosti a v souladu s jejich vymezením poskytovat vhodné informace. Zároveň však musí spotřebitel zhodnotit obdrženou informaci a pečlivě zanalyzovat to, co sjednává.

4.4   Pokud jde o sdružení spotřebitelů, doporučujeme stanovit soubor standardů v oblasti vztahů s finančními subjekty (osobní přístup, kvalita služeb, stupeň specializace u určitých produktů), spíše než se nechat unášet vírem lepší výnosnosti. Takto finanční vzdělání umožní spotřebiteli rozpoznat nebezpečí podvodných finančních podniků.

5.   Podpora transparentnosti pro lepší ochranu a znovunabytí důvěry

5.1   Opatření v oblasti finančního vzdělávání musí být doprovázena komplexní regulací finančních trhů a účinným zdokonalením ochrany spotřebitele finančních produktů. Přesto však finanční regulace nezbavuje občana povinnosti rozvíjet po celý svůj život své finanční dovednosti.

5.2   Transparentnost je nezbytným nástrojem pro vztah s uživatelem a podstatným prostředkem pro znovunabytí důvěry spotřebitelů v odvětví finančních služeb.

5.3   Transparentnosti informací je možné dosáhnout prostřednictvím zavádění takových iniciativ, jakými jsou zprávy a publikace, zodpovědné poradenství, informativní brožury, letáky a návody, nové způsoby konzultací, prezentace produktů a finančních služeb atd. Musí být odstraněno malé písmo, nepřiměřené podmínky smluv a lživá reklama.

5.4   Pro klienty jsou finanční subjekty obecně zdrojem znepokojení kvůli nedostatečné komunikaci, způsobu kontaktu s veřejností („front office“) a samotným dokumentům, kdy většina z nich je pro laiky nesrozumitelná. Vzhledem k této situaci musí finanční subjekty disponovat kvalifikovaným personálem, který bude poskytovat informace klientům, usilovat o kontakt s nimi a používat jejich jazyk.

5.5   Při obchodování s finančními produkty a službami se požadavky na informace stupňují a je nutné pravdivě informovat spotřebitele o smluvních podmínkách a jejich příslušných dopadech a poskytovat dostatečnou časovou rezervu pro přijetí nabídky.

5.6   Je obzvláště nezbytné specifikovat související rizika každého úkonu a usilovat o jejich vyvážené přejímání, vzhledem k tomu, že v poslední době je možné pozorovat narůstající přesun rizik finančních produktů na spotřebitele. V případě elektronického bankovnictví je nutné zaručit kompletní přístup k nejdůležitějším informacím.

5.7   Konkrétně směrnice 2007/64/ES o platebních službách ukládá široký přístup k informacím. Směrnice o trzích finančních nástrojů (10) stanovuje potřebné informace při poskytování investičních služeb, které se týkají všech způsobů uzavírání smluv, tedy informace poskytované před, při a po uzavření smlouvy. Stejně tak od finančních subjektů vyžaduje, aby posílily ochranu investorů a nabízely svým klientům vhodné produkty, na základě rozdílných sociokulturních a rizikových profilů.

5.8   Dalším dokumentem týkajícím se ochrany práv spotřebitelů je směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru, v níž je stanoven princip „odpovědného poskytování úvěrů“, který věřiteli ukládá povinnost poskytovat poradenství a vyhodnocovat současnou i budoucí platební schopnost spotřebitele v souladu s jím předloženými informacemi a na základě náležité konzultace databází.

5.9   V budoucnu bude důležitým unijním nástrojem pro posilování důvěry občanů Akt o jednotném trhu (11), který obsahuje část věnující se opatřením určeným k ochraně drobných spotřebitelů finančních produktů s tím, že je zvláštní pozornost věnována transparentnosti bankovních poplatků a nynější nedostatečné ochraně spotřebitelů hypotečních úvěrů.

6.   Podpora osvědčených postupů v bankovnictví

6.1   Finanční deregulace v posledních desetiletích usnadnila propojení mezi bankovním a kapitálovým trhem, což zesílilo rizika nedostatečné ochrany práv klientů komerčního bankovnictví.

6.2   Spotřebitelé se ohrazují, že při uvádění finančních produktů na trh chybějí informace, obzvláště pokud je o nové sofistikované produkty.

6.3   Evropská komise (12) konkrétně zdůrazňuje tyto základní problémy spotřebitelů v jejich vtahu k bankám: nedostatek informací před uzavřením smlouvy, nedůvěryhodné poradenství, netransparentnost bankovních poplatků a potíže při změně zúčastněného subjektu.

6.4   Pro boj s těmito nedostatky Evropská komise předložila bankovnímu odvětví projekt týkající se samoregulace, s cílem zdokonalit přístup k informacím, vysvětlit bankovní poplatky a umožnit jejich srovnání. EHSV vítá tento důležitý harmonizační projekt, jehož cílem bude standardizovanější systém, jenž umožní srovnání různých nabídek. Zároveň upozorňuje na to, že pro úspěch tohoto procesu je třeba zapojit spotřebitelské organizace.

6.5   Na druhou stranu je zřejmý odpor finančních institucí předkládat svým klientům jiné než vlastní produkty, jelikož pro ně nejsou tak výnosné. Vedle toho mezi omyly, kterých se dopustily subjekty kolektivního investování, patří uvádění nových produktů nezávisle na poptávce po nich.

6.6   Obecně je nesoulad mezi potřebami a sjednanými produkty skutečností, která se opírá o model řízení, kdy nabídka vytváří poptávku a využívá při tom narůstajících rozdílů ve znalostech vzhledem k asymetričnosti informací mezi poskytovateli a uživateli finančních produktů. V tomto kontextu EHSV navrhuje zavést přísný a závazný „etický kodex“ pro zaměstnance finančních institucí, který by omezil případný konflikt zájmů mezi poradenstvím a obchodováním. Finanční instituce by měly nést důkazní břemeno ohledně svého dodržování etického kodexu.

6.7   Finanční zprostředkovatelé (nejenom bankovní, ale i pojišťovací agenti, burzovní makléři apod.) musí přistoupit k osvědčeným postupům s cílem ochránit spotřebitele finančních služeb, aniž by bylo dotčeno přísné dodržování platných předpisů, a to prostřednictvím opatření zacílených na zlepšení kvality informací (jasných, přesných, odpovídajících potřebám a srovnatelných s ostatními nabídkami), politik, které by umožňovaly finanční vzdělávání střadatelů a investorů, profesionálního poradenství (důvěryhodného a čestného), které by usnadňovalo uživatelům jejich volbu, a nezávislého subjektu, který by chránil práva a zájmy spotřebitelů finančních produktů (ombudsman).

6.8   S cílem posílit tento nový scénář upozorňuje EHSV na potřebu zlepšit kvalifikaci finančních zprostředkovatelů, aby mohli vykonávat nutnou vzdělávací činnost. Výzva, před kterou stojí finanční zprostředkovatelé, je dvojí: na jedné straně je třeba, aby znali lépe produkty, které nabízejí, a na stranu druhou musí umět efektivně poskytovat informace jejich uživatelům.

7.   Podpora finančního začlenění

7.1   EHSV si uvědomuje, že k finančnímu začlenění musí docházet v kontextu plného sociálního začlenění osob. Je zřejmé, že záruka zaměstnání, sociální ochrana apod. umožňují, aby bylo finanční vzdělávání proveditelné.

7.2   Různé studie (13) poukazují na nedostatečnou úroveň finančního vzdělávání a spojitost s dosaženým stupněm vzdělání a socioekonomickým postavením. Proto má mnoho osob potíže vypořádat se se svojí finanční situací a porozumět rizikům, která nesou jejich investice. Také se ukázalo, že velmi málo osob uvažuje o pohotovostním plánu pro případ, že se jejich osobní okolnosti změní vlivem nenadálých událostí (nezaměstnanost, nehoda, rozvod, ovdovění apod.).

7.3   V řadě zemí je pouze 30 % dospělého obyvatelstva schopno vypočítat jednoduchý úrok a sotva 44 % má základní znalosti o fungování důchodového systému. (14)

7.4   80 miliónů evropských občanů, tedy 16 % celkové populace, žije na pokraji chudoby. Evropská unie v roce 2010 stanovila jako jeden z cílů pro „evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení“ posilovat sociální podporu politik začleňování a kolektivní a individuální zodpovědnost.

7.5   Finanční začlenění podporuje procesy sociálního začlenění. Proto je nutné podněcovat iniciativy, které by napomáhaly finančnímu začlenění skupin více ohrožených vyloučením (ženy, nezaměstnaní, postižené osoby, senioři, osoby bez prostředků atd.), z pohledu všeobecné dostupnosti, a vyvíjet pro tyto skupiny produkty a služby na míru.

7.6   V současné socioekonomické situaci je nutné klást důraz na finanční vzdělávání zaměřené na plánování odchodu do penze, vzhledem k nelítostnému trendu v oblasti veřejných příspěvkových důchodových systémů, v jejichž rámci se dávky stanovují v závislosti na základě odvedených příspěvků (earnings-related benefits). Za účelem posílení postavení pracujících žen musí být zapojení do pracovního trhu doprovázeno také specifickými programy týkajícími se finanční způsobilosti.

7.7   Opatření zacílená na zdokonalení finančního vzdělání spotřebitelů musí přednostně dopadat na ty skupiny, které jsou méně chráněny a které jsou ohroženy finančním vyloučením nebo zneužitím určitého spekulativního jednání.

7.8   EHSV upozorňuje na to, že finanční subjekty musí mezi své úkoly zahrnout usnadnění přístupu k bankovním službám osobám bez prostředků s cílem zamezit jejich sociálnímu vyloučení. „Programy pro poskytování mikroúvěrů“ (15) musí být tedy plně zahrnuty do úvěrové nabídky finančních subjektů. Nezaměstnané osoby, mladí lidé, kteří se po dokončení studií potřebují zaopatřit, podnikatelé, přistěhovalci, postižené osoby apod. (16) jsou uživateli mikroúvěrů a je třeba jim k nim zaručit přístup.

7.9   Dvojí činnost v oblasti mikrofinancování a vzdělávání v rámci určitých programů vykazuje v porovnání s jinými iniciativami výhradně zaměřenými na mikrofinancování výborné výsledky vzhledem k tomu, že vzdělání přináší konkurenční výhody.

8.   Perspektiva finančního vzdělávání

8.1   EHSV si je plně vědom omezených možností Evropské komise v oblasti vzdělávání (17), ale navzdory tomu tvrdí, že finanční vzdělávání má širší dosah než vzdělávání jako takové, protože zahrnuje také posílení postavení osob, řeší sociální vyloučení a podporuje zodpovědnou spotřebu.

8.2   EHSV vyzývá Komisi, aby vážně zvážila přijetí legislativních opatření, která by členské státy zavazovala k účinné podpoře finančního vzdělávání.

8.3   S ohledem na budoucnost panuje mezi organizacemi a institucemi (nejvýznamnějšími jsou v oblasti finančního vzdělávání patrně mezinárodní síť OECD International Network on Financial Education (INFE) a expertní skupina Evropské komise Expert Group on Financial Education (EGFE)) široký konsensus ohledně nejdůležitějšího obsahu a postupů, které je třeba brát v oblasti finančního vzdělávání v úvahu. EHSV naprosto souhlasí s těmito požadavky, a proto požaduje od vlád a finančních institucí, aby poskytly dostatečné množství finančních prostředků na podporu těchto iniciativ:

—	společná metodika pro vyhodnocování úrovně obeznámenosti s finančními pojmy a stupně začlenění obyvatelstva;

—	rozsáhlejší zapojení finančního vzdělávání do studijních osnov; mezinárodní metodika pro vyhodnocování úspěšnosti a účinnosti programů ve školách;

—	návrh vnitrostátních strategií pro finanční vzdělávání, včetně vhodných systémů pro monitorování a hodnocení dopadu;

—	posílení strategií pro finanční začlenění; vystupňování úsilí zaměřeného na specifické skupiny (mladí lidé, ženy, přistěhovalci, skupiny s nízkými příjmy);

—	ochrana práv spotřebitelů finančních produktů;

—	posílení spolupráce mezi Evropskou komisí, OECD a národními vládami s cílem využít možné součinnosti a vyhnout se zdvojení aktivit;

—	organizace evropského dne finančního vzdělávání, například pod záštitou úřadujícího předsednictví Evropské unie;

—	uspořádání výroční konference na téma finančního vzdělávání, za účasti uznávaných odborníků;

—	vytvoření systému veřejného uznání (např. udělením ceny) těch nejlepších iniciativ a osvědčených postupů v oblasti vzdělávání na území Evropské unie;

—	zavedení „finančního řidičského průkazu“;

—	pravidelná setkání vlád členských států k tématu stávajících programů finančního vzdělávání a začlenění těchto jednání do vnitrostátních politických agend (tato setkání nemají mít za úkol pouze popis přijatých opatření, ale také analýzu jejich dopadu).

8.4   EHSV sám za sebe připojuje následující návrhy, které kombinují iniciativy s cílem zdokonalit finanční způsobilost občanů s různými opatřeními pro zvýšení úrovně ochrany drobných spotřebitelů finančních produktů:

—

vytvoření nezávislého orgánu, který by zdarma poskytoval poradenství spotřebitelům o finančních produktech a o tom, jak je možné začlenit do jejich finančního rozhodování kritéria týkající se oblasti životního prostředí, sociální oblasti a oblasti správy a řízení podniků. Tento orgán by mohl poskytovat poradenství buď prostřednictvím osobního setkání, nebo pomocí „horké linky“;

—	regulace úlohy finančních zprostředkovatelů a úředníků v oblasti finančního vzdělávání s cílem umožnit lepší přístup k finančním informacím a lepší porozumění těmto informacím. (18) Bude třeba zavést monitorovací mechanismy, které zaručí nestrannost jejich jednání;

—	zřízení evropské agentury pro ochranu drobných spotřebitelů finančních produktů s cílem dohlížet nad bankovními praktikami (obzvláště, co se týče přístupu, transparentnosti a srovnatelnosti finančních produktů) a bojovat proti podvodům. Tato instituce bude muset mít sankční pravomoci;

—	uložit finančnímu sektoru, aby zajistil fyzické nosiče, jejichž účelem bude informovat klienty o finančních produktech, jejich právech a krocích v případě nesouladu s návrhem nebo s rozhodnutím finančního subjektu;

—	začlenění upozornění o možných kontraindikacích a vedlejších efektech všech produktů a aspektů spojených s podmínkami smluv (tak jako v případě léčiv) do nosičů obsahujících informace o finančních produktech;

—	vytvořit podle vzoru Komise expertní skupiny pro finanční vzdělávání v každém členském státě, jež by se zabývaly strategiemi pro finanční vzdělávání, za účelem posílit navržené programy, a vyváženě by zapojily hlavní aktéry organizované občanské společnosti;

—	podpora ze strany Evropské komise při vymezování koherentní strategie v oblasti finančního vzdělávání (státním orgánům těch členských států, které tak ještě neučinily) s odkazem na ty země, které v tomto ohledu dosáhly nejuspokojivějších výsledků;

—	vytvořit rozpočtový balíček navázaný na každou vnitrostátní strategii týkající se finančního vzdělávání, kde bude uvedeno, jaké subjekty budou financovat programy finančního vzdělávání a z jakých zdrojů;

—	posílit, ze strany Evropské komise, záštitu nad opatřeními v oblasti finančního vzdělávání v členských státech, počínaje určenými osvědčenými postupy;

—	vybízet k uveřejňování informací týkajících se národních účtů v oblasti sociálního zabezpečení tak, aby byl každý zaměstnanec jednou ročně informován o výši důchodu, na nějž bude mít nárok po odchodu do penze;

—	podporovat finanční produkty určené pro mladé lidi (od 14 let, tedy ještě předtím, než začíná docházet k osamostatnění se a k zapojení do pracovního trhu) a poskytovat jim pravidelné informace o jejich vlastnostech a funkcích;

—	stimulovat herní odvětví k vývoji her, do kterých by byla didaktickým způsobem zapojena finanční nauka;

—	vysílat krátké televizní a radiové programy (10/15 minut) na základní finanční témata (úvěry, hypotéky, pojištění atd. a základní pojmy jako výnosnost a riziko), vyvinout multimediální projekty a podporovat finanční vzdělávání na sociálních sítích;

—	více využívat sdružení spotřebitelů a další nezávislé organizace organizované občanské společnosti s cílem šířit a provádět vládní iniciativy v oblasti finančního vzdělávání.

8.5   A nakonec EHSV zdůrazňuje, že potřeby spotřebitelů, co se týče finančních produktů, musí být prioritním tématem v rámci mezinárodních setkání na vysoké úrovni, především summitu G20. V tomto ohledu organizace Consumers International (19) požaduje, aby byla zřízena expertní skupina pro finanční ochranu spotřebitelů, která by podávala zprávy státům G20, v zájmu zajištění přístupu ke stabilním, spravedlivým a konkurenceschopným finančním službám.

---

(1)  Stanovisko EHSV k tématu Sociálně odpovědné finanční produkty, Úř. věst. C 21, 21.1.2011, s. 33.

(2)  Viz dokument Komise Zelená kniha – na cestě k přiměřeným, udržitelným a spolehlivým důchodovým systémům v Evropě, KOM(2010) 365 v konečném znění.

(3)  V červenci 2005. Je třeba také upozornit na projekt OECD na téma finančního vzdělávání z roku 2009.

(4)  Evropská komise ve svém sdělení uvedla „osm základních zásad poskytování vysoce kvalitních programů finančního vzdělávání“, KOM(2007) 808 v konečném znění.

(5)  Ve svých závěrech z května 2008.

(6)  Obzvláště relevantní je nárůst naděje dožití, proto je nutné, aby byli senioři seznámeni s novými finančními instrumenty a aby dospělí lépe plánovali svou budoucnost.

(7)  Vytvořený na základě akčního plánu pro finanční služby, který Evropská komise zahájila na konci devadesátých let.

(8)  V roce 2012 zpráva Pisa poprvé vyhodnotí finanční schopnosti studentů ve věku 15 let v 19 zemích.

(9)  V posledních letech narůstá poptávka po sociálně odpovědných finančních produktech, které při výběru investic uplatňují kritéria sociální odpovědnosti.

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, Úř. věst. L 145, 30.4.2004. s. 1.

(11)  KOM(2011) 206 v konečném znění.

(12)  Evropská komise: Data Collection for prices of current accounts provided to consumers, Brusel, 2009.

(13)  Viz Braunstein & Welch, 2002; Mandell, 2008; FINRA Investor Education Foundation, 2009.

(14)  Podle studie pana Josého Gómeze Yubera v článku nazvaném „Financial education: from information to knowledge and informed financial decision-making“.

(15)  Valné shromáždění OSN vyhlásilo rok 2005 jako Mezinárodní rok mikroúvěrů.

(16)  Mikroúvěry mohou být vedle podpory podnikání nástrojem k řešení dalších potřeb osob s nedostatečnými prostředky, tak jak je tomu ve Francii.

(17)  Článek 165 Smlouvy o fungování Evropské unie ponechává na členských státech vytváření legislativy v oblasti vzdělávání.

(18)  Aniž by byly dotčeny čistě vzdělávací funkce, které náleží vzdělávacímu systému.

(19)  Reprezentuje 220 spotřebitelských organizací ve 115 státech.

---

---