This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62011CN0229
Case C-229/11: Reference for a preliminary ruling from the Arbeitsgericht Passau (Germany) lodged on 16 May 2011 — Alexander Heimann v Kaiser GmbH
Věc C-229/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Arbeitsgericht Passau (Německo) dne 16. května 2011 — Alexander Heimann v. Kaiser GmbH
Věc C-229/11: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Arbeitsgericht Passau (Německo) dne 16. května 2011 — Alexander Heimann v. Kaiser GmbH
Úř. věst. C 269, 10.9.2011, p. 20–20
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
10.9.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 269/20 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Arbeitsgericht Passau (Německo) dne 16. května 2011 — Alexander Heimann v. Kaiser GmbH
(Věc C-229/11)
2011/C 269/38
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Arbeitsgericht Passau
Účastníci původního řízení
Žalobce: Alexander Heimann
Žalovaná: Kaiser GmbH
Předběžné otázky
1) |
Je třeba čl. 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie ze dne 12. prosince 2007, případně čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003, o některých aspektech úpravy pracovní doby (1), vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům nebo zvyklostem, podle nichž je nárok zaměstnance, jemuž byla zkrácena pracovní doba, na placenou dovolenou za kalendářní rok, v případě snížení počtu pracovních dní za týden v důsledku dovoleného nařízení zkrácené pracovní doby přizpůsoben pro rata temporis v poměru počtu pracovních dnů v týdnu během zkrácené pracovní doby k počtu pracovních dnů v týdnu zaměstnance s plnou pracovní dobou, a zaměstnanec, jemuž byla zkrácena pracovní doba, tak během zkrácené pracovní doby získá jen tomu odpovídající nižší nárok na dovolenou? |
2) |
Bude-li odpověď na první předběžnou otázku kladná: Je třeba čl. 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie ze dne 12. prosince 2007, případně čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003, o některých aspektech úpravy pracovní doby, vykládat v tom smyslu, že odporují vnitrostátním právním předpisům nebo zvyklostem, podle nichž v případě snížení počtu odpracovávaných pracovních dnů v týdnu na nulu je v důsledku dovoleného nařízení „pracovní doby zkrácené na nulu“ nárok zaměstnance, jemuž byla zkrácena pracovní doba, na placenou dovolenou za kalendářní rok, v tomto rozsahu upraven pro rata temporis na nulu, a zaměstnanec, jemuž byla zkrácena pracovní doba, tudíž během „pracovní doby zkrácené na nulu“ nezíská nárok na dovolenou? |
(1) Úř. věst. L 299, s. 9; Zvl. vyd. 05/04, s. 381.