11.2.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 44/123

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) celkově kladně hodnotí nový nástroj DCI, jehož význam pro podporu politiky EU v rozvojové spolupráci ve světě je nesporný. Na základě tohoto východiska EHSV doporučuje institucionální posílení politik spolupráce v rámci nové Lisabonské smlouvy za podpory ústřední úlohy a primární odpovědnosti Komise v plánování politik a strategií rozvojové spolupráce a znovu vyslovuje podporu úloze Evropského parlamentu v posílení procedury demokratické a rozpočtové kontroly.

1.2

EHSV připomíná nutnost povzbuzovat rostoucí měrou praktické uplatňování záměrů, jež vytyčuje koncept důstojné práce. EHSV proto žádá instituce EU, zvláště Komisi a Radu, o konkrétní podporu uplatnění důstojné práce v politikách rozvojové spolupráce, jmenovitě o zavedení důstojné práce do akčního plánu dosažení rozvojových cílů tisíciletí.

1.3

Sociální partneři (organizace zaměstnanců a zaměstnavatelů) jakožto hlavní představitelé sociálního dialogu, základního prvku konceptu důstojné práce, tedy musí být v této souvislosti považováni za nejdůležitější aktéry a partnery Evropské unie. Sociální partneři musí být plně zapojeni do politického dialogu a musí se jim dostat přímé podpory.

1.4

EHSV zdůrazňuje význam soukromého sektoru v rozvoji. V této souvislosti připomíná koncept sociální odpovědnosti podniků, jenž se zakládá na respektování základních norem v oblasti práce a ochrany životního prostředí a umožňuje větší transparentnost závazků v sociální a environmentální oblasti, což vede k vyrovnanějšímu rozvoji v zemích, kde tyto podniky působí.

1.5

EHSV doporučuje zaměřit plánování více na zapojení sociálních partnerů také v postupech přidělování veřejných zakázek v oblasti služeb spjatých s podporou hospodářských a sociálních práv.

1.6

EHSV obecně zdůrazňuje klíčovou úlohu organizací organizované občanské společnosti v podpoře demokratického rozvoje národů a států, jež získávají pomoc, a to zcela autonomně a nezávisle na politické orientaci vlád. Z toho důvodu požaduje EHSV zvýšení zdrojů určených na podporu občanské společnosti a sociálních partnerů v tematických programech DCI a vyzývá také k posílení doplňkovosti těchto programů a zeměpisných programů téhož nástroje, zvláště v případě podpory rozpočtu.

1.7

Tyto nástroje podpory občanské společnosti v rámci DCI musejí být posíleny, aby mohla vykonávat svou úlohu na všech úrovních: při definování politických priorit, při jejich monitorování a při provádění rozvojových iniciativ. EHSV tudíž navrhuje posoudit a vypracovat způsoby konzultování a fungování programů Komise, jež by odpovídaly charakteristikám a potřebám zúčastněných aktérů (Actor Based Approach).

1.8

V tomto smyslu EHSV považuje za nutné uznání mezinárodní dimenze občanské společnosti na politické i operační úrovni. Tato dimenze je nejsilněji vyjádřena v organizacích majících členskou základnu na světovém Severu i Jihu, například jsou to sociální partneři, družstevní hnutí atd. Tyto organizace reprezentují globální subjekty a měly by být formálně konzultovány v procesu plánování politických priorit spolupráce Evropské unie trvalým způsobem. V této souvislosti by EHSV mohl nabídnout své služby instituce zajišťující zapojení organizací občanské společnosti do rozhodovacího procesu Evropské unie v oblasti rozvojové spolupráce.

1.9

EHSV zdůrazňuje význam posílení aktérů občanské společnosti ve třetích zemích, mimo jiné formou přímé podpory regionálních sítí občanské společnosti na Jihu. EHSV proto navrhuje zahrnutí zdrojů pro podporu koordinačních činností a budování kapacit v sítích světového Jihu, společně s již existujícími zdroji pro sítě na Severu, do cíle 3 programu „Nestátní subjekty“ DCI tak, aby se zajistila koherence politik a činností na globální úrovni.

1.10

EHSV vítá zjištění Účetního dvora EU a doporučuje podporu dlouhodobějších programů, tak zvaných „rámcových dohod“, jež se většinou zaměřují na strategické cíle, pro organizace občanské společnosti.

1.11

EHSV také navrhuje možnost rozšíření kritérií pro využívání kaskádových grantů (sub-granting), funkčního a komplementárního s programy založenými na rámcových dohodách a zaměřenými na zlepšení účinnosti řízení disponibilních zdrojů.

1.12

EHSV zdůrazňuje nutnost posílení udržitelnosti rozvojových projektů a navrhuje:

1.13

EHSV považuje za nezbytné posílit fáze výběru, monitorování a vyhodnocení činností spolupráce, aby se zlepšila jejich účinnost. Zejména zdůrazňuje, že je nezbytné:

2.1

V souvislosti s finančním výhledem EU na období 2007–2013 začal dlouhý proces reorganizace finančních programů vnější pomoci Unie. Nový rámec nyní obsahuje zeměpisné nástroje (nástroj předvstupní pomoci NPP, který zahrnuje i kandidátské a potenciální kandidátské země, evropský nástroj sousedství a partnerství ENPI pro kavkazské země, střední Evropu a Středomoří, nástroj pro rozvojovou spolupráci DCI, nástroj pro spolupráci s průmyslovými zeměmi ICI) a tematické nástroje (evropský nástroj pro demokracii a lidská práva EIDHR  (1), nástroj stability SI a nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti INSC pro zvýšení bezpečnosti jaderných reaktorů ve světovém měřítku). Tematické nástroje ke svému provádění nevyžadují souhlas orgánů třetích zemí.

2.2

V rámci tohoto rozdělení představuje DCI specifický nástroj pro rozvojovou spolupráci. (2) Ten se dále dělí na programy zeměpisné a tematické (3), jejichž zdroje se přidělují různými způsoby, jež zahrnují např. podporu rozpočtu, granty, veřejné zakázky, podporu mezinárodních organizací.

2.3

Je důležité si povšimnout, že kategorie subjektů, které jsou možnými příjemci zdrojů z DCI, byly podstatně rozšířeny, především pokud se týká grantů. Od tradiční představy, jež považovala za hlavní aktéry občanské společnosti v rozvojové spolupráci nevládní rozvojové organizace, se dospělo k členitější koncepci, jež považuje sociální partnery, zvláště odbory, za nové aktéry způsobilé k využívání tohoto nástroje. (4)

2.4

EHSV využil iniciativy a předložil toto stanovisko na základě nynějšího procesu přezkumu DCI v polovině období a také při příležitosti stávajícího procesu strukturovaného dialogu (5), aby přinesl doporučení podporující zásadní úlohu organizací občanské společnosti ve spolupráci (6) a zejména zdůraznil přispění sociálních partnerů k rozvoji.

3.1

Je třeba uvést poslední vývoj spojený s celkovým rámcem Evropské unie a rozvojovou spoluprací, jak je obsažen v Lisabonské smlouvě, jež vstoupila v platnost 1. prosince 2009. Inovačním prvkem Lisabonské smlouvy z institucionálního hlediska je úřad vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a založení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) (7), jež působí pod jeho řízením. Delegace EU, skutečné zastupitelské úřady, podléhají také řízení vysokého představitele a budou součástí ESVČ. Přestože Lisabonská smlouva svěřuje odpovědnost za politiku rozvojové spolupráce komisaři pro rozvoj, zůstává v pravomoci vysokého komisaře zajištění koherence a koordinace vnější činnosti Unie. Podle nedávného návrhu vypracovaného vysokou představitelkou (8) by vypracování plánovacích dokumentů významných nástrojů spolupráce (tematických i zeměpisných) spadalo do zodpovědnosti ESVČ (pod dohledem komisaře pro rozvoj). V tomto uspořádání by mohlo vyvstat nebezpečí, že by nebyla plně respektována nezávislost rozvojové politiky, a ta by se tak mohla dostat do vlivu a podřízenosti záměrům zahraniční politiky EU a členských států. EHSV proto zdůrazňuje ústřední úlohu a primární odpovědnosti Komise v plánování politik a strategií rozvojové spolupráce a znovu vyslovuje podporu úloze Evropského parlamentu v posílení procedury demokratické a rozpočtové kontroly.

3.2

EHSV celkově kladně hodnotí nový nástroj DCI, jehož význam pro podporu politiky EU v rozvojové spolupráci ve světě je nesporný. Kladně také hodnotí sjednocení různých dřívějších programů do jediného nařízení o DCI, což poskytuje plánování a řízení zdrojů větší transparentnost. EHSV kromě toho konstatuje stále rostoucí zvyšování finančních zdrojů určených pro tuto oblast, což činí z Evropské unie jednoho z největších přispěvatelů v oblasti rozvojové spolupráce ve světovém měřítku. EHSV vítá zahrnutí sociálních partnerů mezi nové partnery způsobilé pro DCI. EHSV konečně shledává, že témata zahrnutá do tohoto nástroje velmi dobře odpovídají strategickým prioritám stanoveným jeho specializovanou sekcí Vnější vztahy. (9)

3.3

EHSV má nicméně v úmyslu zdůraznit některé požadavky obecného charakteru týkající se efektivní aplikace cílů DCI a úlohy, již hraje organizovaná občanská společnost a sociální partneři v rozvojové spolupráci.

3.4

EHSV připomíná nutnost podporovat rostoucí měrou praktické uplatňování záměrů, jež vytyčuje koncept důstojné práce. Na mezinárodní úrovni je koncept důstojné práce výslovně zařazen mezi rozvojové cíle tisíciletí (MDG), které vytyčila OSN k boji proti chudobě, a tedy jako nástroj rozvojové spolupráce. Na evropské úrovni byl koncept důstojné práce formálně přijat v rozvojových politikách v roce 2006 (10) a zařazen mezi cíle DCI. Přetrvávají však obtíže v oblasti plánování a jednání o spolupráci EU s třetími zeměmi, kde má být koncept důstojné práce konkrétně uplatněn. Zdá se proto překvapivé, že sama Evropská komise v nedávném sdělení jarního balíčku k rozvoji (11) z roku 2010 nijak neodkazuje na koncept důstojné práce. EHSV proto vybízí Komisi, Radu a Parlament, aby znovu zavedly a posílily koncept důstojné práce v rozvojových politikách i praxi.

3.5

EHSV připomíná, že svoboda sdružování, kolektivního vyjednávání a sociální dialog jsou zásadními prvky uplatňování politik v zájmu důstojné práce prostřednictvím sociálních partnerů. Jak sama Evropská komise připomíná, Evropská unie má za to, že respektování sociálních práv a norem práce je určující pro spravedlivý a dlouhodobý sociální a hospodářský rozvoj, takže základními aktéry jsou sociální partneři (podniky a odbory) …. Odbory jsou v partnerských zemích často nejsilnější masové organizace a zastávají úlohu strážců dodržování mezinárodních norem práce. (12) Dále sama Rada Evropské unie v roce 2005 přebírá tento koncept v prohlášení o konsensu o rozvoji: „Velmi důležitou úlohu v oblasti podpory demokracie, sociální spravedlnosti a lidských práv zastávají zejména občanská společnost, včetně hospodářských a sociálních partnerů, jako jsou odbory …“ (13) EHSV proto zdůrazňuje, že sociální partneři by v této oblasti měli být považováni za zásadní aktéry a partnery EU. Sociální partneři musí být plně zapojeni do politického dialogu a musí se jim dostat přímé podpory.

3.6

EHSV podtrhuje význam soukromého sektoru, založeného na zásadách svobodného podnikání, pro dynamiku rozvoje, pro přínos k odpovídající integraci třetích zemí do světové ekonomiky. EHSV zdůrazňuje, že sociální odpovědnost podniků by mohla následně vést ke zvýšení zodpovědnosti soukromého sektoru za vyrovnanější podmínky rozvoje zemí, kde podniky působí. Sociální odpovědnost podniků se zakládá na respektování základních norem práce, je součástí globálních priorit ochrany životního prostředí a udržitelné produkce a posiluje sociální a environmentální hlediska v rámci činností DCI.

3.7

EHSV doporučuje zaměřit plánování více na zapojení sociálních partnerů také v postupech přidělování veřejných zakázek v oblasti služeb spjatých s podporou hospodářských a sociálních práv. EHSV konstatuje, že veřejné zakázky v oblasti služeb se často týkají témat, jako je sociální dialog, pracovní práva a sociální práva. Současná výběrová kritéria (organizační a finanční nároky na žadatelské organizace) však často představují překážku pro rovnou a vyváženou účast samotných sociálních partnerů, kteří by fakticky měli být považování za hlavní aktéry v těchto oblastech.

3.8

Upevňuje se tendence ze strany EU směřovat značnou část zdrojů na rozvojovou spolupráci formou podpory rozpočtu (14). Jakkoliv se tento způsob může řídit pozitivním záměrem, aby se podpořené země staly aktivnější a zároveň zodpovědnější za vlastní rozvojové procesy, nastává zde nebezpečí, že se omezí zásadní přínos občanské společnosti pro efektivní demokratický rozvoj národů a vlád podporovaných států. (15) Posílení nezávislosti občanské společnosti je zárukou udržitelného rozvoje a jako takové by mělo představovat prioritní cíl politik rozvojové spolupráce. EHSV tudíž zdůrazňuje nutnost zvýšení zdrojů určených k podpoře občanské společnosti (tematických programů) (16), aby bylo dosaženo dvojího účinku: skutečného monitorování podpory rozpočtu (17) a uskutečnění doplňkových akcí, které by nebyly jinak uskutečnitelné cestou výlučné spolupráce na vládní úrovni (18). To platí i pro zeměpisné programy (19), v nichž musí být podpora občanské společnosti zahrnuta v souladu s kritérii transparentnosti, odpovídajícího plánování a definování specifických cílů, za respektování a dodržování práva iniciativy.

3.9

V tomto smyslu zůstává úloha sociálních partnerů zásadní, pokud se jedná o tematické programy (kromě „nestátních subjektů“) jako „Investice do lidí“ (program pokrývající oblasti vztahující se k sociální soudržnosti, lidskému a společenskému rozvoji, genderové rovnosti a zdraví), „Migrace a azyl“ (program zaměřený na konsolidaci legálních cest pracovní migrace), „Životní prostředí a přírodní zdroje“ (program podporující akce kontrolující udržitelnost životního prostředí ze strany občanské společnosti v rozvojových zemích) nebo „Zajišťování potravin“. Zejména téma „zaměstnanost a sociální soudržnost a důstojná práce“ (20) (zahrnuté do programu „Investice do lidí“) by mělo ve větší míře odrážet úlohu sociálních partnerů a sociálního dialogu, stejně jako rozvoj základního zemědělství by měl být výslovně zahrnut mezi priority „Zajišťování potravin“ (21).

3.10

Na základě cílů DCI je zřejmé, že je nutné přijmout globální strategie pro uskutečňování rozvojové spolupráce. Totéž platí i pro organizace občanské společnosti, především je-li pro ně typická mezinárodní dimenze. Mezinárodní dimenze je nejsilněji vyjádřena v organizacích majících členskou základnu na světovém Severu i Jihu (například sociální partneři, družstevní hnutí atd. (22). Tyto organizace reprezentují globální subjekty a měly by být proto formálně konzultovány v procesu plánování politických priorit spolupráce Evropské unie ve vztahu k vládám, jimž je pomoc poskytována. V tomto ohledu EHSV připomíná konzultační a rozhodovací mechanismy, jež se v současnosti používají v OECD a v Radě Evropy. (23)

3.11

EHSV zdůrazňuje význam posílení aktérů občanské společnosti především ve třetích zemích formou přímé podpory regionálních sítí občanské společnosti na Jihu. EHSV proto navrhuje zahrnutí zdrojů pro podporu koordinačních činností a budování kapacit v sítích světového Jihu (určené ke konsolidaci jejich zastupitelské kapacity), společně s již existujícími zdroji pro sítě na Severu, do cíle 3 programu „Nestátní subjekty“ DCI. Podpora mezinárodních a regionálních sítí by napomohla posílení koherence politik a činností v oblasti rozvojové spolupráce na globální úrovni.

3.12

Z toho vyplývá, že tyto nástroje podpory občanské společnosti v rámci DCI by měly být posíleny, aby mohla vykonávat svou úlohu na všech úrovních: při definování politických priorit, při jejich monitorování a při provádění rozvojových iniciativ. EHSV tudíž navrhuje posoudit a vypracovat způsoby konzultování a fungování programů Komise, jež by odpovídaly charakteristikám zúčastněných aktérů (Actor Based Approach). Je zřejmé, že v současné chvíli existuje určitá množina aktérů spolupráce na mezinárodní úrovni, charakterizovaných vlastním oborem působnosti, cíli, strategiemi, organizačními a provozními systémy.

4.1

Účetní dvůr EU se ve své nedávné zprávě o zapojení nestátních subjektů (24) zabýval nutností zavedení financování dlouhodobějších programů, tak zvaných „rámcových dohod“, jež se většinou zaměřují na strategické cíle, pro organizace občanské společnosti. EHSV sdílí a doporučuje tuto orientaci.

4.2

EHSV také navrhuje možnost rozšíření kritérií pro využívání kaskádových grantů (sub-granting), jež by bylo v tomto případě funkční a komplementární s programy založenými na rámcových dohodách a lépe by dosahovalo k základním organizacím. Představovalo by kromě toho účinnější systém řízení disponibilních zdrojů pro samotnou Evropskou komisi a zamezovalo by tříštění iniciativ.

4.3

EHSV zdůrazňuje nutnost posílení udržitelnosti rozvojových projektů a navrhuje:

4.4

EHSV považuje za nezbytné posílit fáze výběru, monitorování a vyhodnocení činností spolupráce, aby se zlepšila jejich účinnost. Zejména zdůrazňuje, že je nezbytné: