(1)

Nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví zvláštní pravidla pro hygienu potravin živočišného původu, která se vztahují na provozovatele potravinářských podniků.

(2)

Nařízení (ES) č. 853/2004 povoluje porážku drůbeže na farmě s výhradou určitých požadavků, včetně požadavku, aby poražená zvířata byla doprovázena osvědčením v souladu se vzorem stanoveným v prováděcím nařízení Komise (EU) 2020/2235 (3). Příloha III nařízení (ES) č. 853/2004 však odkazuje na nesprávné osvědčení, a tento odkaz by proto měl být opraven.

(3)

Nařízení (EU) 2017/625 ve znění nařízení (EU) 2021/1756 (4) rozšiřuje možnost odchýlit se od požadavku na klasifikaci produkčních a sádkovacích oblastí na všechny ostnokožce, kteří nezískávají potravu filtrací vody, a nikoli pouze na sumýše (Holothuroidea). Kapitoly IX a X oddílu VII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004 by proto měly být změněny, aby uvedenou možnost zohledňovaly.

(4)

Kromě toho příloha III nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví požadavky na teplotu a podmínky přepravy u produktů rybolovu. Stanoví mimo jiné, že produkty rybolovu se musí přepravovat při teplotě tajícího ledu, pokud jsou chlazené, nebo při teplotě –18 °C, pokud jsou zmrazené. Nyní jsou k dispozici nové způsoby přepravy spočívající ve snížení teploty ryb na teplotu mezi počátečním bodem tuhnutí ryb a teplotou přibližně o 1 °C až 2 °C nižší, které umožňují přepravu v krabicích bez ledu, například tzv. superchlazení. Tyto nové techniky by měly být stanoveny v nařízení (ES) č. 853/2004 a jejich použití by mělo být povoleno s přihlédnutím k vědeckému stanovisku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 28. ledna 2021 k používání techniky tzv. „superchlazení“ pro přepravu čerstvých produktů rybolovu (5).

(5)

V souladu s přílohou III oddílem VIII kapitolou III částí A nařízení (ES) č. 853/2004 musí být čerstvé produkty rybolovu zaledovány ve vhodném skladovacím prostoru a led musí být podle potřeby doplňován. Kromě toho mohou být celé a vyvržené čerstvé produkty rybolovu přepravovány a skladovány v chlazené vodě, dokud nejsou přepraveny do prvního zařízení na pevnině, které provádí jiné činnosti než přepravu a třídění.

(6)

Provozovatelé potravinářských podniků působící v odvětví produktů rybolovu požádali o změnu přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004 tak, aby umožňovala přepravu celých a vyvržených čerstvých produktů rybolovu v chlazené vodě po jejich příchodu do prvního zařízení na pevnině. Tato přeprava by měla probíhat v „kádích“, tj. v bednách s třívrstvým polyethylenem naplněných vodou a ledem.

(7)

Dne 19. března 2020 přijal úřad EFSA vědecké stanovisko k používání kádí pro přepravu a skladování čerstvých produktů rybolovu (6). V uvedeném stanovisku dospěl úřad EFSA k závěru, že z hlediska veřejného zdraví neexistují žádné podstatné rozdíly mezi skladováním a přepravou čerstvých produktů rybolovu v souladu s požadavky stanovenými v příloze III oddíle VIII kapitole III části A nařízení (ES) č. 853/2004 a používáním kádí, a vydal několik doporučení pro jejich používání. Příloha III nařízení (ES) č. 853/2004 by proto měla být změněna tak, aby umožňovala používání kádí pro přepravu celých a vyvržených čerstvých produktů rybolovu ve vodě a ledu po jejich příchodu do prvního zařízení na pevnině, které provádí jiné činnosti než přepravu a třídění.

(8)

Příloha III oddíl VIII kapitola VIII nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví podrobná pravidla pro přepravu produktů rybolovu. Konkrétně čerstvé produkty rybolovu musí být během přepravy udržovány při teplotě blížící se teplotě tajícího ledu a zmrazené produkty rybolovu musí být během přepravy udržovány při teplotě nepřesahující –18 °C ve všech částech produktu, s případným krátkodobým výkyvem nejvýše o 3 °C nahoru.

(9)

Dne 10. prosince 2020 přijal úřad EFSA vědecké stanovisko k používání techniky tzv. „superchlazení“ pro přepravu čerstvých produktů rybolovu (7). V uvedeném stanovisku provedl úřad EFSA srovnání mezi teplotou „superzchlazených“ čerstvých produktů rybolovu v krabicích bez ledu a produktů uchovávaných podle v současnosti povolené praxe v krabicích s ledem. Úřad EFSA dospěl k závěru, že za vhodných podmínek neexistují z hlediska veřejného zdraví žádné rozdíly mezi tradičními přepravními teplotami a technikami superchlazení. Pokud jde o analytické metody schopné zjistit, zda jsou původně zmrazené ryby obchodně prezentovány jako „superzchlazené“, určil úřad EFSA pět metod, které by mohly být považovány za vhodné pro dané účely. Používání techniky superchlazení by proto mělo být za určitých podmínek povoleno pro přepravu čerstvých produktů rybolovu uvedených v příloze III oddíle VIII kapitole VIII bodě 1 nařízení (ES) č. 853/2004.

(10)

Příloha III oddíl X kapitola I nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví hygienická pravidla pro produkci vajec. Hlavním patogenním původcem, který v Unii představuje významné riziko onemocnění přenášených vejci, je Salmonella Enteritidis, jejíž růst ve vejcích pozitivně ovlivňuje teplota během skladování a přepravy vajec. Vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech neexistují žádné požadavky týkající se času a teplotních podmínek během skladování a přepravy vajec, je nezbytné, aby „datum minimální trvanlivosti“ podle definice v čl. 2 odst. 2 písm. r) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (8) pro vejce bylo stanoveno v nařízení (ES) č. 853/2004 s cílem poskytnout konečným spotřebitelům jednotný základ pro informovaný výběr potravin a jejich co nejbezpečnější používání. Stanovisko úřadu EFSA ze dne 10. července 2014 o rizicích pro veřejné zdraví u konzumních vajec v důsledku zhoršení stavu a vývoje patogenních původců (9) dospělo k závěru, že doba minimální trvanlivosti u vajec produkovaných slepicemi druhu Gallus gallus by měla být stanovena na nejvýše 28 dnů, jelikož jakékoli prodloužení trvanlivosti těchto vajec na dobu přesahující 28 dnů vede ke zvýšení relativního rizika onemocnění. Stávající požadavek stanovený v příloze III oddíle X kapitole I nařízení (ES) č. 853/2004, aby vejce byla dodána spotřebiteli nejpozději do 21 dnů po snášce, je obchodní normou s omezeným vlivem na bezpečnost vajec a zároveň přispívá k plýtvání potravinami na maloobchodní úrovni. Prodloužení této doby z 21 dnů na 28 dnů by tento objem potravinového odpadu výrazně snížilo, zejména u vajec produkovaných slepicemi druhu Gallus gallus, jelikož tato vejce by byla odstraněna z prodeje k témuž datu, kdy by vypršela doba jejich minimální trvanlivosti.

(11)

Příloha III oddíl XVI nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví zvláštní požadavky na výrobu některých vysoce rafinovaných produktů určených k lidské spotřebě, pokud ošetření suroviny odstraňuje rizika pro veřejné zdraví nebo zdraví zvířat. Některé tukové deriváty, jako je cholesterol a vitamin D3 získaný z lanolinu, jsou rovněž podrobovány zvláštnímu ošetření, které tato rizika odstraňuje, a proto by měly být považovány za vysoce rafinované produkty.

(12)

Aromata se v potravinách používají v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 (10). Jejich výrobní proces zahrnuje složitý fyzikální, enzymatický nebo mikrobiologický proces, který na základě dostupných vědeckých důkazů vylučuje jakékoli riziko pro veřejné zdraví nebo zdraví zvířat. Aromata získaná z produktů živočišného původu by proto měla být považována za vysoce rafinované produkty.

(13)

Příloha III nařízení (ES) č. 853/2004 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(14)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 (11) stanoví zvláštní pravidla pro provádění úředních kontrol uvedených v čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625. Konkrétně čl. 1 bod v) a článek 11 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci se týkají pravidel pro odchylky od čl. 18 odst. 6 nařízení (EU) 2017/625 týkající se klasifikace produkčních a sádkovacích oblastí ve vztahu k hřebenatkovitým (Pectinidae), mořským plžům a sumýšům (Holothuroidea). Článek 18 nařízení (EU) 2017/625 ve znění nařízení (EU) 2021/1756 rozšiřuje možnost pro odchylky od požadavku na klasifikaci produkčních a sádkovacích oblastí na všechny ostnokožce, kteří nezískávají potravu filtrací vody, a nikoli pouze na sumýše (Holothuroidea). Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 by proto mělo být změněno tak, aby klasifikace produkčních a sádkovacích oblastí nebyla vyžadována v souvislosti se sběrem ostnokožců, kteří nezískávají potravu filtrací vody.

(15)

Nařízení (ES) č. 853/2004 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 by měly být změněny jediným nařízením v přenesené pravomoci, jelikož řada změn, které v nich mají být provedeny, souvisí s nedávnými změnami nařízení (EU) 2017/625 provedenými nařízením (EU) 2021/1756. Kromě toho má změna, která má být provedena v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 a která se týká ostnokožců, jen doplňkovou povahu, jelikož se jedná pouze o sladění se změnou nařízení (EU) 2017/625 provedenou nařízením (EU) 2021/1756. Kromě toho by pro účely konzistentnosti pravidel Unie měly změny, které mají být provedeny v nařízení (ES) č. 853/2004 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/624, nabýt účinku k témuž datu.

(16)

Nařízení (ES) č. 853/2004 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

1)

v čl. 1 písm. a) se bod v) nahrazuje tímto:

2)

článek 11 se nahrazuje tímto: