—

Rozhodnutí o odmítnutí jmenování C. Giuffridy do funkce evropské pověřené žalobkyně u Úřadu evropského veřejného žalobce v Bari je patrně stiženo vadou spočívající v nedostatku odůvodnění, neboť žalobkyně vykonávala požadovanou funkci na národní úrovni po více než osm let v období od 30. září 1999 do 8. ledna 2008. Během celého tohoto období se při výkonu svých funkcí zabývala především trestnými činy poškozujícími evropské finanční zájmy.

—

Z motivačního dopisu, který žalobkyně zaslala k doplnění a upřesnění svého životopisu, vyplývá, že během výše uvedeného období byla členkou pracovní skupiny přidružené ke státnímu zastupitelství Katánie, jež se zabývala trestnými činy uvedenými v článku 640a, tj. podvody na úrovni Společenství, a tudíž všemi s nimi spojenými trestnými činy.

—

Žalobkyně tvrdí, že byla obětí nerovného zacházení oproti jiným italským kolegům přijatým do služby.

—

Zdůrazňuje, že sotva před rokem přijal Úřad evropského veřejného žalobce do služby na základě oznámení o přijímání italských pověřených evropských žalobců 15 soudních úředníků na základě jejich pouhého navržení Consiglio Superiore della Magistratura (CSM), aniž byli tito soudní úředníci pozváni k pohovoru.

—

Žalobkyně namítá, že ačkoli byla navržena CSM, tj. orgánem, který zná celou kariéru C. Giuffridy, neboť má v držení její osobní složku, a který dotyčnou navrhl právě na základě této znalosti, kolegium evropských žalobců se zřeklo tohoto rozhodnutí, aniž si vyžádalo jakékoli informace od italských orgánů, v rozporu s čl. 1 odst. 2 rozhodnutí kolegia 013/2020, kterým se stanoví pravidla týkající se podmínek zaměstnání evropských pověřených žalobců.

—

marné očekávání konce řízení vedeného Úřadem evropského veřejného žalobce způsobilo žalobkyni značnou škodu jak po stránce profesní, tak po stránce soukromé.

—

Paní Giuffrida uvádí, že i kdyby Tribunál zrušil rozhodnutí o odmítnutí a byla by přijata do služby u Úřadu evropského veřejného žalobce, vznikla jí nenapravitelná újma. Průtahy s jejím přijetím do služby totiž znamenají ztrátu specifické odbornosti ve funkci pověřeného evropského žalobce oproti kolegům, kteří již byli přijati do služby, a tudíž i zpoždění nárůstu platu očekávaného každé tři roky.