EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62018CA0445

Věc C-445/18: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 14. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce College van Beroep voor het Bedrijfsleven - Nizozemsko) – Vaselife International BV, Chrysal International BV v. College voor de toelating van gewasbeschermingsmiddelen en biociden („Řízení o předběžné otázce – Nařízení (ES) č. 1107/2009 – Uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh – Souběžný obchod – Změna doby platnosti povolení k souběžnému obchodu – Shodnost přípravku na ochranu rostlin a referenčního přípravku – Podmínky“)

Úř. věst. C 10, 13.1.2020, p. 15–15 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

13.1.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 10/15


Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 14. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce College van Beroep voor het Bedrijfsleven - Nizozemsko) – Vaselife International BV, Chrysal International BV v. College voor de toelating van gewasbeschermingsmiddelen en biociden

(Věc C-445/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (ES) č. 1107/2009 - Uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh - Souběžný obchod - Změna doby platnosti povolení k souběžnému obchodu - Shodnost přípravku na ochranu rostlin a referenčního přípravku - Podmínky“)

(2020/C 10/17)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

College van Beroep voor het Bedrijfsleven

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Vaselife International BV, Chrysal International BV

Žalovaný: College voor de toelating van gewasbeschermingsmiddelen en biociden

Výrok

1)

Unijní právo a zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátnímu postupu, podle kterého je příslušný orgán oprávněn přizpůsobit bez návrhu dobu platnosti povolení k souběžnému obchodu době platnosti nového povolení pro referenční přípravek.

2)

Nařízení č. 1107/2009 a zejména jeho článek 52 musí být vykládány v tom smyslu, že přizpůsobení doby platnosti povolení k souběžnému obchodu automaticky nevyplývá z rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení pro referenční přípravek, ale v této souvislosti je třeba přijmout rozhodnutí.

Nařízení č. 1107/2009 musí být vykládáno v tom smyslu, že pokud jde o přizpůsobení doby platnosti povolení k souběžnému obchodu době platnosti nového povolení pro referenční přípravek, je třeba, aby byly splněny podmínky stanovené v čl. 52 odst. 1 až 3 nařízení č. 1107/2009, které jsou nezbytné pro získání tohoto povolení, a je věcí příslušného orgánu dotyčného členského státu, aby ověřil, že tomu tak skutečně je.

Článek 52 odst. 3 písm. a) nařízení č. 1107/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na situaci, kdy je přípravek na ochranu rostlin povolený v členském státě původu vyráběn společností A, zatímco referenční přípravek na ochranu rostlin je vyráběn společností B se souhlasem společnosti A podle téhož postupu, ale v jiném místě výroby, než je místo, kde byl vyráběn dříve, pokud má tato dohoda podobně jako dohoda o poskytnutí licence dlouhodobý charakter.

3)

Článek 52 odst. 2 až 4 nařízení č. 1107/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že držiteli povolení k souběžnému obchodu přísluší, aby předložil novou úplnou žádost tak, že poskytne údaje uvedené v odstavci 4 tohoto článku, s cílem prokázat, že dotčené přípravky jsou stále „shodné“ ve smyslu odstavce 3 uvedeného článku, aniž je dotčena možnost příslušného orgánu požádat členský stát původu dováženého přípravku o informace nutné k posouzení shody těchto přípravků. Pokud je rozhodnutí o udělení povolení k souběžnému obchodu napadeno, použijí se v oblasti důkazního břemene vnitrostátní předpisy dotyčného členského státu za předpokladu, že jsou v souladu se zásadou rovnocennosti a že v praxi neznemožňují nebo nadměrně neztěžují výkon práv přiznaných unijním právním řádem.


(1)  Úř. věst. C 373, 15.10.2018.


Top