Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62010CA0256

Spojené věci C-256/10 a C-261/10: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 19. května 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Superior de Justicia de Castilla y León — Španělsko) — David Barcenilla Fernández (C-256/10), Pedro Antonio Macedo Lozano (C-261/10) v. Gerardo García SL ( „Směrnice 2003/10/ES — Hodnoty expozice — Hluk — Ochrana sluchu — Užitečný účinek“ )

Úř. věst. C 204, 9.7.2011, p. 11–11 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

9.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/11


Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 19. května 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Superior de Justicia de Castilla y León — Španělsko) — David Barcenilla Fernández (C-256/10), Pedro Antonio Macedo Lozano (C-261/10) v. Gerardo García SL

(Spojené věci C-256/10 a C-261/10) (1)

(Směrnice 2003/10/ES - Hodnoty expozice - Hluk - Ochrana sluchu - Užitečný účinek)

2011/C 204/19

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de Castilla y León

Účastníci původního řízení

Žalobci: David Barcenilla Fernández (C-256/10), Pedro Antonio Macedo Lozano (C-261/10)

Žalovaná: Gerardo García SL

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunal Superior de Justicia de Castilla y León — Výklad směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem) (sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 42, s. 38; Zvl. vyd. 05/04, s. 300) — Překročení hodnot expozice hluku vyvolávající akci směřující k zabránění či omezení expozice — Užitečný účinek směrnice

Výrok

1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem) (sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/30/ES ze dne 20. června 2007 musí být vykládána v tom smyslu, že zaměstnavatel v podniku, v němž denní hladina hlukové expozice zaměstnanců, měřená bez ohledu na účinky užívání osobních chráničů sluchu, přesahuje 85 dbA, nesplní povinnosti vyplývající z této směrnice jednoduše tím, že zaměstnancům poskytne takové chrániče sluchu, které umožňují snížit denní expozici hluku pod 80 dbA, neboť tento zaměstnavatel má povinnost zavést program technických či organizačních opatření určený ke snížení takové expozice hluku na hladinu nedosahující 85 dbA, měřenou bez ohledu na účinky užívání osobních chráničů sluchu.

2)

Směrnice 2003/10 ve znění směrnice 2007/30 musí být vykládána v tom smyslu, že nevyžaduje, aby zaměstnavatel vyplatil mzdový příplatek zaměstnancům, kteří jsou vystaveni hladině zvuku překračující 85 dbA, měřené bez ohledu na účinky užívání osobních chráničů sluchu, ze samotného důvodu, že nezavedl program technických či organizačních opatření určených ke snížení denní hladiny expozice hluku. Vnitrostátní právo však musí upravovat příslušné mechanismy, které zajistí, že se zaměstnanec vystavený hladině zvuku překračující 85 dbA, měřené bez ohledu na účinek užívání osobních chráničů sluchu, bude moci domáhat toho, aby zaměstnavatel dodržel preventivní povinnosti stanovené v čl. 5 odst. 2 této směrnice.


(1)  Úř. věst. C 221, 14.8.2010.


Top