7.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 68/53

—

s ohledem na společné prohlášení ze summitu EU a USA ze dne 28. listopadu 2011 (1) a společné prohlášení z Transatlantické hospodářské rady (TEC) EU a USA ze dne 29. listopadu 2011 (2),

—

s ohledem na dopis 20 členů Senátu USA ze dne 22. února 2012 a na dopis 51 republikánských a demokratických členů Sněmovny reprezentantů USA ze dne 14. května 2012, jež byly adresovány americkému prezidentovi Baracku Obamovi,

—

s ohledem na dopis z 19. března 2012 na podporu Pracovní skupiny EU-USA pro zaměstnanost a růst na vysoké úrovni podepsaný čtyřmi členy Výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu adresovaný předsedovi Evropské komise José Manuelovi Barrosovi a předsedovi Evropské rady Hermanovi Van Rompuyovi,

—

s ohledem na společné prohlášení ze summitu G8, který se konal v Camp Davidu ve Spojených státech amerických ve dnech 18. a 19. května 2012 (3), a na společné prohlášení ze summitu G20, který se konal v Los Cabos v Mexiku ve dnech 18. a 19. června 2012 (4),

—

s ohledem na „Předběžnou zprávu čelním představitelům“ Pracovní skupiny na vysoké úrovni ze dne 19. června 2012 (5),

—

s ohledem na společné prohlášení amerického prezidenta Baracka Obamy, předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa a předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye ze dne 19. června 2012 (6),

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 28. a 29. června 2012 a na „Pakt pro růst a zaměstnanost“ k nim připojený (7),

—

s ohledem na svá dřívější usnesení, zejména usnesení ze dne 1. června 2006 o transatlantických hospodářských vztazích mezi EU a USA (8), ze dne 22. května 2007 nazvané Globální Evropa – vnější aspekty konkurenceschopnosti (9), ze dne 19. února 2008 o strategii EU pro zajištění lepšího přístupu evropských společností na trh (10), ze dne 5. června 2008 o provádění obchodní politiky prostřednictvím účinných pravidel a postupů pro dovoz a vývoz (11), ze dne 9. července 2008 o sporech mezi Evropskou unií a Spojenými státy v rámci Světové obchodní organizace týkajících se údajných subvencí pro Airbus a Boeing (12), ze dne 5. února 2009 o posílení úlohy malých a středních podniků EU v mezinárodním obchodě (13), ze dne 11. listopadu 2010 o nadcházejícím summitu EU a USA a Transatlantické hospodářské radě (14), ze dne 6. dubna 2011 o budoucí evropské mezinárodní investiční politice (15), ze dne 27. září 2011 o nové obchodní politice pro Evropu v rámci strategie Evropa 2020 (16), ze dne 17. listopadu 2011 o summitu EU a USA, který se bude konat dne 28. listopadu 2011 (17), a ze dne 13. prosince 2011 o překážkách v oblasti obchodu a investic (18),

—

s ohledem na společné prohlášení ze 72. meziparlamentního setkání transatlantického dialogu zákonodárců, které se konalo v Kodani ve dnech 9. a 10. června 2012 a ve Štrasburku dne 11. června 2012,

—

s ohledem na studii ze dne 11. prosince 2009, kterou pro Komisi vypracovala společnost ECORYS Nederland, s názvem „Necelní opatření v obchodu a investicích mezi EU a USA – ekonomická analýza“ (Non-Tariff Measures in EU-US Trade and Investment – An Economic Analysis) (19),

—

s ohledem na čl. 207 odst. 3 a článek 218 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0321/2012),

A.

vzhledem k tomu, že EU a USA jsou si navzájem hlavními obchodními partnery a že obě ekonomiky dohromady vytvářejí zhruba polovinu celosvětové hospodářské produkce a téměř třetinu objemu světového obchodu, a jedná se tudíž o nejrozsáhlejší hospodářský vztah na světě;

B.

vzhledem k tomu, že i když hospodářské vztahy mezi EU a USA patří mezi ty nejotevřenější na světě a i když transatlantické trhy jsou pevně propojené rozsáhlými toky obchodu a investic (v roce 2011 dosáhl dvoustranný obchod objemu 702,6 miliardy EUR a objem vzájemných investic činil 2,394 bilionu EUR), panuje obecná shoda, že potenciál transatlantického partnerství zdaleka není plně využit, vzhledem k tomu, že EU a USA sdílí společné hodnoty, mají podobné právní systémy a vysokou úroveň ochrany pracovníků a životního prostředí a měly by tohoto společného základu využít k zajištění růstu a zaměstnanosti, které oba partneři potřebují, a vzhledem k tomu, že studie vypracovaná pro Komisi v roce 2009 identifikovala nejdůležitější necelní opatření, která negativně ovlivňují obchod mezi EU a USA, a odhadla jejich ekonomický dopad, přičemž upozornila na skutečnost, že kdyby se odstranila polovina těchto současných opatření a právních rozdílů, vedlo by to do roku 2018 na obou stranách severního Atlantiku k nárůstu HDP o 163 miliard EUR;

C.

vzhledem k tomu, že celosvětové hospodářství zůstává v důsledku přetrvávající hospodářské krize zranitelné, což vážně ovlivňuje zaměstnanost, obchod, rozvoj a životní prostředí; vzhledem k tomu, že přetrvávající finanční a hospodářská krize jak v EU, tak v USA ohrožuje stabilitu a prosperitu našich hospodářství a blahobyt našich občanů a že nedostatečná koordinace finančních nařízení vytváří zbytečné překážky pro obchod, vyžaduje tato situace užší hospodářskou spolupráci mezi EU a USA, aby bylo možné využít přínosů mezinárodního obchodu k překonání této krize;

D.

vzhledem k tomu, že mírný růst objemu světového obchodu v posledních třech letech výrazně napomohl zmírnit negativní dopady hospodářské krize, především v EU a USA, což dokazuje, že obchod je důležitým faktorem pro růst a zaměstnanost;

E.

vzhledem k tomu, že po summitu EU a USA konaném v listopadu 2011 zřídila Transatlantická hospodářská rada Pracovní skupinu na vysoké úrovni, jejímž úkolem bylo určit, jak by bylo možné zvýšit objem obchodu a investic, a podpořit tak vytváření pracovních míst, ekonomický růst a konkurenceschopnost, což by přineslo prospěch oběma stranám;

F.

vzhledem k tomu, že dopisy zaslané prezidentovi USA americkými senátory a členy Sněmovny reprezentantů a dopis čtyř členů Výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu, včetně jeho předsedy, vyzvaly Pracovní skupinu na vysoké úrovni, aby urychleně sestavila ambiciózní návrhy, jak oživit obchod a investice mezi EU a USA a jak odstranit zbytečné překážky bránící rozvoji transatlantického obchodu a investic; vzhledem k tomu, že oba dopisy zdůrazňují přednostní potřebu EU zvýšit objem obchodu a investic, a konkrétně potřebu podpořit úsilí o odstranění regulativních překážek (a dospět k užší spolupráci mezi regulačními orgány), necelních překážek, pokud možno dosáhnout nulových cel, obchodu se službami, investic a dalšího otevření našich trhů s veřejnými zakázkami všem ostatním;

G.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament již ve svém usnesení ze dne 27. září 2011 o nové obchodní politice pro Evropu v rámci strategie Evropa 2020 vyzval k dalšímu rozvoji vznikající rozsáhlé transatlantické iniciativy pro růst a zaměstnanost;

H.

vzhledem k tomu, že i soukromý sektor v USA podporuje stanovisko, že obchodní politika USA by se měla opět zaměřit primárně na vztahy s Evropou, a vzhledem k tomu, že zúčastněné strany soukromého sektoru jak v EU, tak v USA podporují uzavření ambiciózní a komplexní dohody a zastávají názor, že prosazování užší hospodářské spolupráce mezi EU a USA by pro investory a podniky v EU a USA i na mezinárodní úrovni znamenalo významný prorůstový podnět;

I.

vzhledem k tomu, že rozvoj společných norem platných v EU i v USA by měl automatický pozitivní vedlejší efekt i pro členské země Severoamerické zóny volného obchodu (NAFTA), že větší harmonizace právních předpisů EU a USA by byla obecně prospěšná a že hlubší integrace nejintegrovanějšího komerčního trhu na světě by neměla historickou obdobu;

J.

vzhledem k tomu, že USA jsou druhým největším obchodním partnerem EU v oblasti zemědělských výrobků a převážnou část vývozu EU do USA tvoří vysoce kvalitní výrobky, což znamená, že necelní obchodní překážky a geografické údaje o původu zboží mají pro zemědělství EU zásadní význam;

K.

vzhledem k tomu, že Pracovní skupina na vysoké úrovni společně analyzovala širokou škálu možností, jak rozšířit transatlantický obchod a investice, a ve své předběžné zprávě z června 2012 dospěla k předběžnému závěru, že nejpřínosnějším řešením by bylo, pokud to bude možné, uzavřít komplexní dohodu, která by se zabývala celou řadou otázek v oblasti politik dvoustranného obchodu a investic a jež by zároveň upravovala společné zájmy ve vztahu ke třetím zemím;

L.

vzhledem k tomu, že společné prohlášení prezidenta Obamy a předsedů Barrosa a Van Rompuye vítá předběžnou zprávu Pracovní skupiny na vysoké úrovni a uvádí, že smělá iniciativa usilující o rozšíření obchodu a investic by mohla výrazně přispět k transatlantické strategii pro posílení růstu a vytváření pracovních míst;

M.

vzhledem k tomu, že EU je odhodlána podporovat volný, spravedlivý a otevřený obchod a zároveň prosazovat své zájmy v duchu vzájemnosti a oboustranného prospěchu, zejména pak ve vztahu k největším světovým ekonomikám;

N.

vzhledem k tomu, že Pracovní skupina na vysoké úrovni vstoupila do poslední etapy plánování možného postupu při případném jednání o podpoře růstu a zaměstnanosti prostřednictvím obchodního partnerství EU a USA a očekává se, že svoji závěrečnou zprávu předloží do konce roku 2012;

O.

vzhledem k tomu, že Komise vyjádřila své přání, aby jednání mohlo být zahájeno již na začátku roku 2013 a uzavřeno do konce jejího současného funkčního období;

P.

vzhledem k tomu, že otevřený, předvídatelný, na pravidlech založený a transparentní mnohostranný obchodní systém, který vytvořila Světová obchodní organizace (WTO), představuje i nadále nejvhodnější rámec pro dosažení volného, spravedlivého a poctivého obchodu v celosvětovém měřítku, vzhledem k tomu, že se prozatím jeví jako nemožné uzavřít jednání o rozvojovém programu z Dohá, a vzhledem k tomu, že ačkoli hlavním cílem zůstává posílení mnohostranného systému, nevylučuje to dvoustranné dohody přesahující závazky v rámci WTO a doplňující mnohostranná pravidla;

1.

domnívá se, že obchod a zahraniční investice musí být lépe využity ke stimulaci inteligentního, stabilního, udržitelného, vyrovnaného, zdroje účinně využívajícího růstu podporujícího začlenění, který povede ke vzniku většího počtu pracovních míst a ke zvýšení blahobytu lidí na celém světě; vítá závazek vedoucích představitelů skupiny G8 a G20 otevřít obchod a investice, rozšířit trhy a bránit jakémukoli protekcionismu, což jsou nezbytné podmínky pro trvalé oživení celosvětové ekonomiky, zaměstnanost a rozvoj;

2.

vítá probíhající společné jednání mezi EU a USA o tom, jak společně pracovat na zvýšení potenciálu růstu a podpoře finanční stability za účelem vytváření vysoce kvalitních pracovních míst; zdůrazňuje, že k zajištění dlouhodobé prosperity a zaměstnanosti je třeba společného odhodlání a snahy vytvářet nové obchodní příležitosti jak pro velké, tak malé podniky, podporovat podnikání a využít výhod, které nabízí výjimečně sjednocený transatlantický trh; vyzývá, aby mezi EU, USA a dalšími partnery byla zahájena jednání o možnostech hledání kolektivního řešení environmentální krize a změny klimatu; žádá rovněž, aby bylo vynaloženo větší společné úsilí o dosažení stability finančních trhů;

3.

vítá předběžnou zprávu Pracovní skupiny na vysoké úrovni a předběžná doporučení, která obsahuje, a souhlasí s tím, že komplexní dohoda by měla zahrnovat ambiciózní vzájemné otevření trhu se zbožím, službami a investicemi a měla by řešit modernizaci obchodních pravidel a ještě více sjednotit regulační režimy; vybízí Pracovní skupinu na vysoké úrovni, aby pokračovala ve své práci na přípravě ambiciózního, ale zároveň uskutečnitelného souboru cílů a konkrétních výsledků, o něž by se mělo usilovat při jednání o zmíněné komplexní dvoustranné dohodě o obchodu a investicích, která by byla v souladu s rámcem WTO a podporovala ho; zdůrazňuje, že má-li být tento proces plodný a ve svém výsledku úspěšný, je důležité, aby byly vzájemně respektovány a uznávány zákony a regulační pravidla obou stran i autonomie jejich jurisdikce;

4.

zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v posilování transatlantických hospodářských vztahů, a zároveň podporovat zájmy EU, v oblastech jako jsou mimo jiné normy týkající se životního prostředí, zdraví a ochrany zvířat, bezpečnost potravin, kulturní rozmanitost, pracovní práva, práva spotřebitelů, finanční služby, veřejné služby či zeměpisná označení;

5.

zdůrazňuje, že i když musí být vyrovnaným způsobem chráněny zvláštní zájmy a požadavky obou partnerů, existuje mnoho oblastí, kde by byl pokrok velice přínosný, zejména pokud jde o odstranění překážek obchodu, zavedení opatření pro zajištění lepšího přístupu na trh, včetně investic, ochranu práv duševního vlastnictví, otevření trhů s veřejnými zakázkami pro zajištění plné vzájemnosti, objasnění, zjednodušení a harmonizace pravidel původu a ohledně sbližování vzájemného uznávání regulačních norem, přičemž místo snahy o splnění minimálního požadovaného standardu založeného na dohodě WTO o hygienických a rostlinolékařských opatřeních (dohoda SPS) by se v souvislosti s rozdílnými normami EU a USA mělo usilovat o společné zvyšování kvality a spolupráce; domnívá se, že takové zintenzivnění hospodářských vztahů by také vedlo k většímu sblížení přístupů EU a USA k řešení globálních ekonomických výzev;

6.

zdůrazňuje, že ochrana zeměpisných označení v rámci dvoustranného obchodu se zemědělskými produkty bude klíčovou otázkou, ve které bude možno dosáhnout významného pokroku za předpokladu, že se v přístupu obou stran uplatní konstruktivní duch kompromisu; a ochranu zeměpisných označení považuje za klíčovou složku, která bezprostředně souvisí s ambiciózním výsledkem týkajícím se přístupu na zemědělské trhy; podporuje úplné zrušení vývozních náhrad v obchodu se zemědělskými produkty mezi EU a USA;

7.

bere na vědomí, že i když jsou průměrná cla u transatlantického obchodu se zbožím poměrně nízké, byl by vzhledem k rozsáhlosti obchodních vztahů mezi EU a USA potenciální hospodářský přínos mnohem větší než v jakékoli předchozí obchodní dohodě a že podnikatelská sféra v EU i v USA má silný zájem na zrušení zbývajících cel;

8.

zastává nicméně názor, že dohoda pouze o bezcelním volném obchodu by nebyla dostatečně ambiciózní, protože největší hospodářské zisky by vznikly snížením úrovně necelních překážek; podporuje cíl navržený Pracovní skupinou na vysoké úrovni, který předpokládá zrušení všech poplatků v rámci dvoustranného obchodu, což by mělo znamenat odstranění velkého množství cel po vstupu dohody v platnost a během krátké doby postupnou eliminaci všech celních tarifů kromě těch nejzásadnějších, což by mohlo přinést výrazné zisky, vzhledem k tomu, že dvoustranný obchod mezi EU a USA do značné míry spočívá ve vnitropodnikovém obchodu, a celosvětově zlepšit globální konkurenceschopnost společností EU a USA;

9.

podporuje názor, že vzhledem k již existujícím nízkým průměrným clům je možné plně využít potenciál transatlantického partnerství, pokud dokážeme odstranit necelní překážky, které tvoří převážně celní režimy a přeshraniční regulační omezení; podporuje přání navržené Pracovní skupinou na vysoké úrovni, kterým je snaha postupně dosáhnout ještě více integrovaného transatlantického trhu;

10.

uznává, že i když žádná dohoda možná nevyřeší veškeré existující regulační otázky okamžitě, institucionalizace vzájemné slučitelnosti regulačních režimů EU a USA by významným způsobem usnadnila transatlantický obchod a současně by i vytvořila velkorysý celosvětový standard; znovu také opakuje, že je nutno plně respektovat právo obou stran na takovou regulaci, která zajistí ochranu zdraví, bezpečnost výrobků a životního prostředí na úrovni, již uzná za vhodnou, a brát v úvahu historické důvody rozdílného přístupu uplatňovaného na obou stranách Atlantiku v otázkách, mezi něž patří pěstování geneticky modifikovaných organismů a některé otázky týkající se dobrých životních podmínek zvířat;

11.

uznává, že příliš zatěžující regulační normy jsou výraznými překážkami obchodu a že jejich odstranění by mohlo přinést další růst; zdůrazňuje, že cílem uvedení regulačních norem EU a USA do souladu by mohlo být dosažení nejvyšší společné normy a tím také zlepšení bezpečnosti výrobků pro spotřebitele; zdůrazňuje potřebu vyhnout se vytváření nových (ačkoli třeba nezáměrných) překážek obchodu a investic, zejména u klíčových vznikajících technologií a inovativních odvětví;

12.

podporuje snahu o maximální spolupráci na vysoké úrovni při řešení regulačních norem, jejich soudržnosti a jejich lepšího sjednocení, které by umožnily ještě více rozvinout obchod a stimulovat růst a zlepšily efektivitu a účinně odstranily necelní překážky; podporuje tvrzení Pracovní skupiny na vysoké úrovni, že jakákoli sjednaná dohoda, která by vylučovala regulační spolupráci a reformu, by byla pro obě strany hospodářsky bezvýznamná a politicky neudržitelná; zdůrazňuje, že regulační slučitelnost je nejdůležitějším úkolem ambiciózní transatlantické dohody a připomíná v tomto ohledu, že regulační rozdíly a přeshraniční opatření vytváří pro malé a střední podniky mimořádnou překážku obchodu;

13.

konstatuje, že je důležité zřídit protokoly pro sdílení údajů mezi americkou Komisí pro bezpečnost spotřebního zboží a Evropskou komisí s cílem vypořádat se rychle a účinně s nebezpečnými výrobky uvedenými na trh v kterékoli oblasti;

14.

vítá iniciativy vyvíjené v rámci transatlantického dialogu zákonodárců o vytvoření společné normy v klíčových oblastech navrhovaných technologií včetně nanotechnologií, elektrických vozidel, inteligentních sítí a elektronického zdravotnictví;

15.

žádá zúčastněné strany, aby plně využily výzvy Pracovní skupiny na vysoké úrovni a do konce roku 2012 předložily konkrétní návrhy, jak řešit dopad rozdílných regulačních norem, které zbytečně brání obchodu; naléhavě vyzývá zúčastněné strany na obou stranách Atlantiku, aby všude tam, kde je to možné, dohromady usilovaly o hledání společných postojů;

16.

je toho názoru, že vzhledem k vzrůstajícímu významu elektronického obchodování zastávají normy pro ochranu údajů zásadní úlohu, pokud jde o ochranu spotřebitelů v EU i USA; zdůrazňuje, že se EU i USA potřebují vyrovnat s novými kybernetickými bezpečnostními hrozbami a to prostřednictvím společných opatření a v mezinárodním kontextu; upozorňuje, že interoperabilita a normy v oblasti elektronického obchodování, uznané na celosvětové úrovni, mohou pomoci podpořit rychlejší inovace tím, že sníží rizika a náklady spojené s novými technologiemi;

17.

uznává, že rozšíření obchodu se službami a přijetí opatření na podporu investic a veřejných zakázek by mělo být klíčovým prvkem jakékoli budoucí transatlantické dohody, má-li přinést další prospěch oběma ekonomikám a také vytvořit příležitosti pro spolupráci při řešení obchodních otázek společného zájmu;

18.

konstatuje, že odvětví služeb představuje v EU i v USA hlavní zdroj zaměstnanosti a HDP; podporuje přání Pracovní skupiny na vysoké úrovni jít nad rámec liberalizace služeb, které dosáhly EU a USA v rámci současných dohod o volném obchodu, čehož chce dosáhnout vyřešením dlouhotrvajících překážek, včetně způsobů poskytování služeb, při současném respektování citlivé povahy určitých odvětví;

19.

zdůrazňuje, že EU a USA mají velmi odlišné definice veřejných služeb a služeb obecného hospodářského zájmu a doporučuje, aby definice těchto termínů byly zpřesněny; domnívá se, že by tato ustanovení měla být zakotvena v rámci Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS) a měla by zůstat v souladu s mnohostranným systémem; domnívá se, že vyšší míra regulační soudržnosti v oblasti služeb by mohla vést také k lepší integraci jednotného trhu se službami v EU i v USA; vyzývá k větší spolupráci při výměně osvědčených postupů s cílem zlepšit účinnost transatlantického veřejného sektoru; doporučuje, aby se rozvinul vzájemný dialog o budoucnosti poskytování služeb a programů uložených na serverech na internetu (tzv. cloud computing) a o pokrocích ve vývoji elektrických vozidel a jejich výrobě;

20.

zvláště vyzývá k vynaložení veškerého úsilí na vytvoření skutečně otevřených a integrovaných transatlantických finančních služeb a digitálních trhů, a to s ohledem na pozitivní dopady, které by to mělo v poměrně krátkém časovém rámci na obou stranách Atlantiku; s ohledem na propojenost našich trhů podporuje diskusi o začlenění kapitoly o finančních službách; zdůrazňuje, že je důležité zintenzivnit obchodní transakce a spolupráci, pokud jde o regulátory finančních služeb na obou stranách Atlantiku, s cílem sdílet osvědčené postupy a určit regulační nedostatky;

21.

je hluboce přesvědčen, že je nezbytné vypořádat se s problémy ekvivalence, sbližování a exteritoriality, neboť jsou rozhodující pro pochopení, jak mohou EU a USA čelit nejistotě, kterou s sebou nesou jejich vlastní stávající hospodářské a finanční problémy a dále čelit celosvětovému prostředí norem a konkurenčním modelům finanční regulace a dohledu;

22.

žádá, aby byla provedena reforma omezení zahraničního vlastnictví leteckých společností USA a uvádí, že nedostatek vzájemnosti mezi pravidly EU a USA v námořní a letecké přepravě a pokračující nerovnováha mezi schopností firem EU uskutečnit kabotáž na trhu USA a schopností firem USA vykonat zde totéž, jsou překážky, které musí být odstraněny, aby mohl být uvolněn skutečný potenciál transatlantických hospodářských vztahů;

23.

žádá obě strany, aby si dále vzájemně otevřely své trhy s veřejnými zakázkami a usilovaly tak o dosažení plné vzájemnosti a transparentnosti, a podporuje cíl navržený Pracovní skupinou na vysoké úrovni rozšířit obchodní příležitosti prostřednictvím podstatného zlepšení přístupu na trh s veřejnými zakázkami na veškerých správních úrovních na základě pravidel daného státu;

24.

domnívá se, že kapitola o zadávání veřejných zakázek by se neměla zabývat pouze stávajícími problémy spojenými s přístupem na trh, ale měla by zahrnovat také mechanismus, který by zabraňoval vznikání nových překážek; je si vědom toho, že veřejné zakázky v USA spadají také do jurisdikce jednotlivých států; připomíná, že otevřenost trhů s veřejnými zakázkami, které nabízejí rovný přístup všem dodavatelům, zejména malým a středním podnikům, je pro transatlantický obchod velmi důležitá; znovu upozorňuje, že pokud jde o veřejné zakázky v USA, měly by malé a střední podniky z EU požívat stejných výhod a možností, jakých se jim dostává v rámci EU, a připomíná, že Pracovní skupina na vysoké úrovni navrhla konkrétní horizontální opatření týkající se malých a středních podniků jako oblasti s velkou možností získání transatlantické podpory; zdůrazňuje, že je důležité, aby obě strany plnily Dohodu o vládních zakázkách;

25.

je toho názoru, že práva duševního vlastnictví jsou velmi důležitá pro podporu růstu zaměstnanosti a hospodářství, a domnívá se proto, že zároveň s podporou volného šíření informací a přístupu k internetu je zásadní zachovat vysokou úroveň ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví;

26.

bere na vědomí hodnocení Pracovní skupiny na vysoké úrovni, že i když jsou EU i USA odhodlány poskytnout vysokou úroveň ochrany práv duševního vlastnictví a jejich prosazování, může dojít k tomu, že při případném vyjednávání nebude možné dosáhnout sladění všeobecně rozdílných závazků v oblasti práv duševního vlastnictví, které bývají součástí obchodních dohod EU či USA; zdůrazňuje však, že přístup navržený pro jednání by měl být ambiciózní a měl by usilovat o to, aby řešení sporných otázek v oblasti práv duševního vlastnictví bylo uspokojivé pro obě strany a zároveň byla zajištěna adekvátní míra ochrany hospodářských subjektů; znovu opakuje, že úsilí EU a USA v oblasti růstu a tvorby pracovních míst závisí na schopnosti inovovat a vyrábět tvořivě a za těchto okolností na tom, že transatlantické hospodářství ohrožuje padělání a pirátství; je toho názoru, že nové zásady EU a USA pro informační a komunikační technologie představují podnět pro intenzivnější součinnost;

27.

v zásadě podporuje Pracovní skupinou na vysoké úrovni navržený cíl vytvořit v řadě oblastí nová obchodní pravidla, jelikož by to pro dvoustranný obchod mohlo být důležité a také by to mohlo přispět k vytváření nových pravidel jak v souvislosti s politikami vůči třetím zemím, tak v obchodních dohodách na mnohostranné úrovni;

28.

konstatuje, že EU má již vyjednány nebo vyjednává dohody o volném obchodu s dalšími dvěma členy Severoamerické zóny volného obchodu (NAFTA), s Mexikem a Kanadou; žádá proto Komisi a její protějšky na straně USA, aby zvážily formulaci ustanovení, které by v potenciální dohodě o volném obchodu mezi EU a USA do budoucna umožňovalo harmonizaci těchto dohod tak, aby mohla vzniknout meziregionální dohoda mezi EU a NAFTA;

29.

zdůrazňuje, že plně respektuje mnohostranný obchodní systém ztělesňovaný WTO, který je i nadále tím zdaleka nejlepším rámcem pro dosažení volného a spravedlivého obchodu na celosvětové úrovni a který musí zůstat i v 21. století navzdory vzniku multipolárního světa základem obchodních transakcí;

30.

nicméně je toho názoru, že vzhledem k přetrvávajícímu mrtvému bodu v souvislosti s původním plánem a cíli rozvojového programu z Dohá musí být co nejdříve obnovena diskuze o tom, jak posílit WTO tak, aby fungovala efektivnějším způsobem, a jak tuto organizaci nejlépe připravit na budoucí výzvy; je nicméně přesvědčen, že s ohledem na současné hospodářské obtíže je posílení dvoustranných vztahů za účelem podpory růstu a zaměstnanosti slučitelné s budoucími i v současnosti probíhajícími mnohostrannými diskusemi a jednáními a že jim napomáhá, protože i jejich základem jsou pravidla a otevřená a transparentní povaha;

31.

podporuje názor, že je třeba pečlivé přípravy, aby bylo možné zajistit, aby jednání o dvoustranné komplexní obchodní a investiční dohodě – uskuteční-li se – docílila konkrétních výsledků a byla ukončena včas; očekává závěrečnou zprávu (včetně doporučení rozhodnutí ohledně těchto jednání) Pracovní skupiny na vysoké úrovni; žádá Komisi a vládu USA, aby představily závěrečné výsledky činnosti Pracovní skupiny na vysoké úrovni na 73. setkání transatlantického dialogu zákonodárců do konce roku 2012;

32.

vyzývá Pracovní skupinu na vysoké úrovni, aby těžila ze zkušeností a úspěchů Transatlantické hospodářské rady a zdůrazňuje, že je třeba výrazné zapojení příslušných parlamentních výborů; domnívá se, že má-li být transatlantický dialog úspěšný, musí být prohlouben na všech úrovních, a také, že by se měly s větší pravidelností konat schůzky na vysoké úrovni nejen mezi Komisí a vládou USA, ale rovněž mezi poslanci, kteří jsou členy příslušných výborů Parlamentu a amerického Kongresu; uvítal by intenzivnější spolupráci, pokud by americký Kongres následoval příkladu Evropského Parlamentu, který má již od ledna roku 2010 ve Washingtonu své zastoupení v podobě kontaktní kanceláře;

33.

po pečlivé a důkladné přípravě a konzultaci vyzývá k tomu, aby jednání byla zahájena v první polovině roku 2013 a aby využila současné politické vůle a podpory ze strany průmyslu k rychlému a úspěšnému uzavření těchto jednání;

34.

žádá všechny zúčastněné strany zastupující podnikatelskou sféru, aby se jakmile budou tato jednání zahájena, zorganizovaly takovým způsobem, který jim umožní poskytovat koordinovaně maximální a širokou podporu otevřenému a transparentnímu dialogu, aby v této iniciativě bylo dosaženo pokroku; je přesvědčen, že velký význam budou mít rozhovory se spotřebiteli a s malými a středními podniky, k jejichž zahájení a koordinaci by nemělo dojít se zpožděním, aby bylo možné využít během jednání podpory na všech úrovních;

35.

je odhodlán úzce spolupracovat s Radou, Komisí, americkým Kongresem, vládou USA a zúčastněnými stranami s cílem dosáhnout plného ekonomického potenciálu transatlantického hospodářského partnerství, a vytvořit tak nové příležitosti pro podniky a pracovníky na obou stranách Atlantiku a posílit vedoucí postavení EU a USA v globální ekonomice;

36.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a americkému Kongresu a obchodnímu zmocněnci USA.