28.1.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 24/29

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Posílení soudržnosti EU a koordinace politiky EU v sociální oblasti díky nové horizontální sociální doložce podle článku 9 SFEU (stanovisko z vlastní iniciativy)

2012/C 24/06

Zpravodaj: pan LECHNER

Dne 20. ledna 2011 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. 2 jednacího řádu, rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu

Posílení soudržnosti a koordinace politiky EU v sociální oblasti díky nové horizontální sociální doložce podle článku 9 SFEU.

Specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 28. září 2011.

Na 475. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 26. a 27. října 2011 (jednání dne 26. října 2011), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 113 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 7 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Zásadní inovace Smlouvy o fungování Evropské unie spočívá v její horizontální sociální doložce (článek 9 SFEU), v němž se stanoví, že „při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví“. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), jehož odpovědnost za přispívání k sociálnímu rozměru EU se v důsledku přijetí Lisabonské smlouvy zvýšila, se domnívá, že toto ustanovení může představovat hlavní krok na cestě k sociálnější EU, pouze pokud bude řádně uplatňováno. Za tímto účelem podporuje četné závěry a doporučení nezávislé akademické studie vypracované belgickým předsednictvím Rady Evropské unie v druhé polovině roku 2010 (1).

1.2   EHSV zdůrazňuje, že provádění horizontální sociální doložky je uplatňováním primárního práva, k němuž se zavázaly všechny členské státy podpisem a ratifikací Lisabonské smlouvy. Uplatňování horizontální sociální doložky by nemělo být omezeno v rozsahu ani v metodách, ale musí být naopak uplatňována v rámci všech relevantních politik a činností Unie (včetně hospodářských), a to institucemi EU i jednotlivými členskými státy.

1.3   Evropská komise, které Lisabonská smlouva svěřila úkol podporovat „obecný zájem Unie“ (článek 17 SEU), musí zajistit, aby byla horizontální sociální doložka uspokojivě uplatňována, bylo na ní odkazováno a byla plně zohledňována ve všech relevantních dokumentech a soudních textech, a aby přispívala k plnění nových cílů Smlouvy jak ze strany Evropské unie, tak členských států.

1.4   Evropská komise by měla obecně dále posilovat úlohu hodnocení sociálního dopadu v rámci celkového systému posuzování dopadů. To je třeba uznat za klíčový nástroj, jenž bude systematicky zajišťovat, že společné sociální cíle EU budou integrovány do všech relevantních oblastí politiky EU.

1.5   Horizontální sociální doložka musí být uplatňována v různorodých oblastech a v celkové struktuře nové sociálně-hospodářské správy EU podle strategie Evropa 2020, jak byla v roce 2010 schválena Evropskou radou. Musí být uplatňována v rámci všech svých tří priorit (inteligentní růst, udržitelný růst a růst podporující začlenění), při monitorování pokroku na cestě k pěti hlavním cílům EU (jež je ještě třeba převést do cílů na vnitrostátní úrovni a jež mají účinně přispívat k plnění cílů EU), v rámci sedmi stěžejních iniciativ, deseti integrovaných hlavních směrů pro zaměstnanost a hospodářskou politiku, „evropského semestru“ a nové hospodářské správy.

1.6   EHSV a všechny jeho specializované sekce proto budou ve svých stanoviscích i ve své veškeré další práci zohledňovat právně závaznou horizontální sociální doložku a všechny ostatní právně závazné horizontální doložky (články 8 až 12 SFEU), aby byl posílen sociální rozměr EU.

1.7   Ve všech stanoviscích vypracovaných pro Evropskou komisi nebo jiné orgány EU bude EHSV pokaždé uvažovat nad tím, zda bylo provedeno odpovídající posouzení sociálního dopadu. V nezbytných případech bude naléhat na příslušné orgány EU, aby napravily nedostatky.

1.8   Výbor pro sociální ochranu má vzhledem ke své zodpovědnosti za koordinaci a spolupráci EU v sociální oblasti možnost hrát významnou úlohu v zajišťování silného sociálního rozměru pro strategii Evropa 2020 a, obecněji řečeno, v provádění sociálnější EU. Je klíčové, aby Výbor pro sociální ochranu v budoucnu hrál při celkovém provádění a monitorování strategie Evropa 2020 plnou a rovnocennou úlohu po boku Výboru pro hospodářskou politiku a Výboru pro zaměstnanost EU.

1.9   Aby bylo podpořeno a posíleno také posouzení sociálního dopadu na vnitrostátní a nižší než vnitrostátní úrovni, měl by Výbor pro sociální ochranu přiznat vysokou prioritu prohlubování stávající práce na tomto tématu, přičemž musí být zajištěno lepší zaměření na vznikající zranitelné skupiny a na nedostatky v rovnosti žen a mužů. Měl by podporovat rostoucí porozumění tomuto nástroji a pobízet členské státy, aby do vlastních politických postupů zapracovaly jeho používání od rané fáze, podporovat rozvoj a šíření znalostí o potřebných nástrojích, metodách a informačních zdrojích potřebných k zajištění jeho účinnosti. Současně by měl monitorovat a pravidelně informovat o využívání posuzování sociálních dopadů členskými státy v souvislosti s vývojem národních programů reforem.

1.10   Výbor pro sociální ochranu se rozhodl vydat výroční zprávu o posouzení pokroku při plnění základního cíle EU týkajícího se sociálního začleňování a snižování chudoby, monitorování provádění sociálních aspektů integrovaných hlavních směrů a dalších činností ke sledování sociální situace a vývoje politik podniknutých v kontextu koordinace a spolupráce EU v sociální oblasti (2). Tato zpráva by mohla úspěšně posloužit jako roční hodnocení sociálního rozměru strategie Evropa 2020 a stát se součástí průzkumu ročního růstu prováděného Evropskou komisí a politických pokynů EU a možných sociálních doporučení členským státům k jejich národním programům reforem. Jak dohodl Výbor pro sociální ochranu, jeho hodnocení bude založeno na ročním strategickém podávání informací členskými státy o pokroku, pokud jde o společné sociální cíle EU a aktualizované plány zohledňující vnitrostátní politický cyklus.

1.11   EHSV bude vypracovávat výroční stanovisko o uplatňování horizontální sociální doložky, jemuž by měl být ve stanovisku věnován důležitý a samostatný oddíl, a o uplatňování ostatních sociálních horizontálních doložek, Listiny základních práv a dalších sociálních ustanovení Lisabonské smlouvy i sekundárního práva, a dalších právních a politických opatření z hlediska dodržování a podpory cílů a úkolů, a bude zkoumat a hodnotit, do jaké míry přispívají k sociálnímu rozvoji a k rozvoji základních práv v EU. Bude rovněž formulovat doporučení, jak by mohly být prostřednictvím konkrétních opatření tyto cíle a úkoly lépe plněny. Při slyšení k tomuto tématu budou moci svá konkrétní stanoviska a zprávy přednést také jiné velké zastupitelské organizace občanské společnosti ze sociální oblasti. Toto výroční stanovisko EHSV bude předkládáno a objasňováno zástupcům institucí EU.

1.12   EHSV stejně jako hospodářské a sociální rady a obdobné instituce v členských státech by měly coby zainteresované strany hrát svou úlohu při uplatňování horizontální sociální doložky a sociálního systém posuzování dopadů prostřednictvím podpory evropských občanských iniciativ a projektů občanů v rámci občanského dialogu k tématům sociální politiky. Řídící výbor pro strategii Evropa 2020 EHSV by měl rovněž hrát ústřední úlohu při monitorování obsahu a pokroku národních programů reforem a při informování o nich.

1.13   EHSV a Evropská komise by měly uzavřít interinstitucionální dohodu, jež by specifikovala, že Komise bude postupovat veškerá posouzení dopadu týkající se jejích témat EHSV, tak aby je Výbor mohl zohledňovat ve svých stanoviscích a zprávách.

2.   Podklady pro rozvoj sociálnější EU

2.1   Lisabonská smlouva a strategie Evropa 2020 jsou jedinečnými příležitostmi pro posun směrem k lepší a vzájemně posilující rovnováze mezi cíli v oblastech hospodářství, zaměstnanosti a sociálních otázek, a tedy směrem k silnější sociální EU. Jak bylo zdůrazněno ve výše zmíněné akademické studii vypracované belgickým předsednictvím EU v roce 2010, jde o pět příležitostí (3).

2.1.1   Lisabonská smlouva poskytuje díky své horizontální sociální doložce právní oporu pro lepší zohledňování sociálního dopadu politik a pro její využití jako nástroje k integraci sociálních otázek ve všech relevantních oblastech politiky (včetně politik a opatření mimo sociální oblast), jakož i k monitorování a podávání informací o dopadu politik.

2.1.2   Smlouva a strategie Evropa 2020 (se svými hlavními cíli EU a stěžejními iniciativami EU) zvýšily potenciální viditelnost a význam sociálních otázek, a to zejména – byť ne pouze – těch, které se týkají sociálního začleňování a chudoby.

2.1.3   Strategie Evropa 2020 otevírá možnost mnohem ucelenějšího a koordinovanějšího přístupu k hospodářské, sociální, zaměstnanecké i environmentální správě. To by mohlo zajistit, že politiky v těchto oblastech budou skutečně posíleny.

2.1.4   V rámci nové Smlouvy existuje rozšířená možnost lepšího zabezpečování, posilování a modernizace vnitrostátních systémů sociální ochrany a lepší ochrany služeb obecného zájmu, zejména sociálních služeb, což může přispívat k nastolení rovnováhy mezi EU a vnitrostátními úrovněmi.

2.1.5   Smlouva poskytuje právní základ pro činnost EU v širší škále sociálních otázek než dříve, jako je například přispívání k vysoké úrovni vzdělávání a odborné přípravy, ochrana lidského zdraví a snižování nerovností. To může vést k větší koordinaci rozmanitých sociálních politik v širším smyslu než doposud.

2.2   Jak zdůraznil předseda Evropské komise J. M. Barroso, „vytýčením cíle sociálního začleňování zdůraznila strategie Evropa 2020 tři rozměry chudoby a vyloučení. Je však rovněž důležité, aby členské státy – a EU jako celek – pokračovaly v monitorování výkonnosti podle úplného souboru společně dohodnutých sociálních ukazatelů a podporovaly koordinaci a spolupráci EU v sociální oblasti.“ (4)

2.3   V souladu s novým cílem EU v oblasti územní soudržnosti (zavedeným Lisabonskou smlouvou) a se snahou současného přezkumu rozpočtu soustředit financování soudržnosti na všechny cíle strategie Evropa 2020 a odpovídajícím způsobem posílit politiku soudržnosti, by hlavním cílem, jenž by měl být zakotven do centra následujících finančních výhledů (pro období po roce 2013), mělo být zajistit, že v „územních“ politikách a programech budou plně zohledňovány sociální cíle EU. To by spočívalo v zajištění toho, že budou vytvořeny vazby mezi sociálními cíli a politikou soudržnosti EU, tj. ve využití potenciálu nového cíle územní soudržnosti v příštích programových nařízeních, což zajistí, že bude uplatňována zásada nediskriminace a dostupnosti ve výdajích strukturálních fondů a politika soudržnosti bude využívána jako „preventivní zbraň“ (5) na podporu strukturálních a institucionálních reforem, jež posílí plnění sociálních cílů EU, a rovněž v integraci územního přístupu jako důležitého prvku koordinace a spolupráce EU v sociální oblasti. Je důležité zdůraznit, že klíčovým rozměrem této „teritorializace“ bude aktivní účast místních a regionálních aktérů.

2.4   Zásadní je převedení cíle sociálního začleňování EU, jak je definován i ve strategii Evropa 2020, do smysluplných vnitrostátních cílů (příp. též do cílů na nižší než vnitrostátní úrovni). Vnitrostátní cíle by měly jasně přispívat k celkovému dosažení cíle EU. Cíle by měly být fakticky prokazatelné. Měly by přesně ukazovat mechanismy zapříčiňující chudobu a sociální vyloučení a zároveň celkové politické úkoly stanovené ke zvyšování sociálního začleňování. Musí měřit skutečné politické výsledky a vyvarovat se jakéhokoli nebezpečí, že budou při dosahování cíle pokřiveny, opomíjeny nebo ignorovány politické úkoly. Aby byla zajištěna následná veřejná a politická podpora, mělo by stanovování cílů probíhat důkladným, přísným a transparentním způsobem. Měly by proto brát v úvahu názory zainteresovaných stran. Vývoj směrem k cílům na úrovni EU a na (nižší než) vnitrostátní úrovni je nutné podrobně monitorovat a informovat o něm.

3.   Podklady pro uplatňování horizontální sociální doložky

3.1   Lisabonská smlouva zavádí do sociálního rozměru EU některé zásadní změny. Článek 9 SFEU o horizontální sociální doložce říká: „Při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.“

3.2   Tato horizontální sociální doložka navazuje na další horizontální doložky Smlouvy, jež se týkají rovnosti žen a mužů, boje proti diskriminaci, ochrany životního prostředí, ochrany spotřebitele, ochrany zvířat a malých a středních podniků (články 8, 10, 11, 12, 13 a 153 SFEU). EU a všechny její instituce – včetně EHSV jako poradní instituce – i členské státy mají povinnost uplatňovat tyto horizontální doložky ve všech relevantních návrzích, politikách a činnostech (6). To se také týká všech relevantních dokumentů a soudních textů.

3.3   Úkolem horizontální sociální doložky je zajišťovat, aby veškeré činnosti EU plně zohledňovaly sociální rozměr tím, že se budou řídit šesti dílčími cíli uvedenými v článku 9 SFEU, a dodržovat tak základní hodnoty a cíle EU v rámci jejích pravomocí uvedené v článku 2 a 3 SEU a v článku 7 SFEU.

3.4   Členské státy uznávají za svůj základní cíl „neustálé zlepšování životních a pracovních podmínek svých národů“ (preambule SFEU, odstavec 3). Unie a členské státy „mají za cíl podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek, aby byla umožněna harmonizace“ (článek 151 SFEU).

3.5   Instituce, jež mají rozhodovací pravomoci, by neměly omezovat uplatňování horizontální sociální doložky v jejím rozsahu (např. boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení) ani metodách (např. otevřená metoda koordinace v oblasti sociální ochrany a sociálního začleňování, posuzování dopadu) nebo na činnost Výboru pro sociální ochranu, ale měly by ji naopak uplatňovat v nejširším smyslu ve všech oblastech politik EU, zejména v hospodářské a zahraniční politice. Horizontální sociální doložka musí nalézt vyjádření v právních textech, což zajistí plnění nových cílů Smlouvy jak ze strany Evropské unie, tak členských států.

3.6   Jak bylo zdůrazněno v souhrnné zprávě o činnosti Evropské unie za rok 2010 (strana 123), Lisabonská smlouva zvyšuje odpovědnost EHSV za přispívání k sociálnímu rozměru EU.

3.7   EHSV proto musí ve všech svých stanoviscích i ve své veškeré další práci zohledňovat právně závaznou horizontální sociální doložku a všechny ostatní právně závazné horizontální doložky (články 8 až 12 SFEU), a tím řádně posilovat sociální rozměr EU. Tímto způsobem bude EHSV také podporovat proaktivní a preventivní přístup horizontální sociální doložky.

3.8   EHSV již přijal obsáhlé stanovisko k horizontální sociální doložce a otevřené metodě koordinace v sociální oblasti (7) a stanovisko k přínosu dávek sociálního zabezpečení pro společnost jako celek (8). V těchto stanoviscích upozornil, že účinné a důrazné praktické provádění těchto horizontálních doložek při vytváření a provádění politik EU by mohlo výrazně přispět k posílení soudržnosti a koordinace EU v sociální oblasti.

3.9   Ve druhé polovině roku 2010 se z iniciativy belgického předsednictví Rady EU konala celá řada konferencí, jež podtrhly význam horizontální sociální doložky a systému posouzení sociálního dopadu pro rozvoj sociálního rozměru v EU (9). „Horizontální sociální doložka nové Lisabonské smlouvy vyzývá ke zvýšenému zaměření na sociální rozměr politik EU. Zohlednění sociálních dopadů všech politik EU vyžaduje strukturovaný dialog mezi všemi orgány EU i v jejich rámci. To vyžaduje závazek Evropské komise, Evropského parlamentu, Rady Evropské unie, Evropské rady a Soudního dvora, že se zapojí do dialogu mezi těmito orgány i v jejich rámci.“ (10)

3.10   K dalším mechanismům ke zlepšování koordinace a spolupráce v oblasti sociální politiky EU patří vedle horizontální sociální doložky a systémů posuzování dopadů také sociální otevřená metoda koordinace, politika soudržnosti EU a cíle sociální ochrany a sociálního začleňování EU (11).

3.11   Systémy posuzování dopadů jsou důležitým nástrojem používání a provádění horizontální sociální doložky a Evropská komise je podporuje vlastními pokyny k systému posuzování dopadů v rámci řádné správy (12) a lepší a inteligentní regulace (13).

3.11.1   Evropská komise, Rada EU a Evropský parlament mají rovněž interinstitucionální dohodu o společném používání systému posuzování dopadů (14).

3.11.2   Evropská komise rovněž vydala vlastní pokyny k posuzování sociálních dopadů v rámci systému posuzování dopadu Evropské komise (15) a naplánovala na rok 2011 jedenáct posouzení dopadu v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti (16).

3.11.3   Evropský účetní dvůr provedl rozsáhlou analýzu posouzení dopadu za období 2005–2008 a zhodnotil je pozitivně (17).

3.11.4   Výbor regionů již s Evropskou komisí na určitých systémech posuzování dopadů spolupracuje (18).

3.11.5   Rada vyzvala Evropskou komisi, aby uplatňovala článek 9 SFEU a systém posuzování sociálních dopadů (19), a návrh 29 Aktu o jednotném trhu nařizuje provádění analýzy sociálního dopadu.

3.11.6   Evropská komise ve svých legislativních návrzích systematicky zohledňuje Listinu základních práv EU a v roce 2010 předložila strategii jejího provádění (20), k níž již EHSV vypracoval stanovisko (21).

3.11.7   EHSV již přijal pozitivní stanoviska k zavádění, vypracovávání a uplatňování posuzování dopadu a k hodnocení udržitelnosti a obchodní politice EU (22).

3.11.8   Systémy posuzování dopadu jsou potenciálně mocným, avšak prakticky náročným politickým nástrojem. Aby byl plně využit jejich potenciál a bylo zajištěno, že nebudou používány pro legitimizaci předurčených politických návrhů, musí nastat posun v kultuře tvorby politik a úředníci musí mít dostatek času, znalostí, dovedností a podpory. Je důležité podporovat zapojení zainteresovaných stran do tohoto procesu. Provádění posuzování dopadu by mělo být nákladově efektivní a přiměřené svým cílům.

4.   Obecné připomínky

4.1   Horizontální sociální doložka (článek 9 SFEU) představuje jednu z hlavních inovací sociální politiky Lisabonské smlouvy, jejíhož potenciálu je nutné plně využívat. Dává silný mandát ke zohledňování cílů ve všech relevantních politikách, iniciativách a činnostech EU. Díky tomuto článku by se měl stát rozvoj sociální Evropy pro EU průřezovým úkolem zasahujícím do všech oblastí politiky. Uplatňování horizontální sociální doložky proto musí být zahrnuto i do evropských výzkumných programů.

4.2   Horizontální sociální doložka je obzvláště důležitá a naléhavá, neboť dopad finanční, hospodářské a rozpočtové krize v mnoha členských státech EU zvyšuje význam toho, aby EU jako celek i její jednotlivé členské státy plně zohledňovaly sociální rozměr EU. Je nezbytné překonat nerovnováhu mezi rozvojem hospodářské integrace na jednotném trhu a dalším rozvojem sociálního rozměru EU. Zavedení tohoto nového nástroje by proto mohlo usnadnit snížení dlouhodobé nespokojenosti a překonat šířící se skepticismus v mnoha členských státech a současně zvýšit jejich vlastní odpovědnost, pokud jde o přidanou hodnotu Evropské unie, zejména co se týká pokroku v oblasti hospodářství, zaměstnanosti a sociálního pokroku.

4.3   Ve všech stanoviscích vypracovaných pro Evropskou komisi nebo jiné orgány EU bude EHSV pokaždé uvažovat nad tím, zda bylo provedeno odpovídající posouzení dopadu. V nezbytných případech bude naléhat na příslušné orgány EU, aby napravily tento nedostatek.

4.4   Evropský parlament musí hrát významnou úlohu při provádění horizontální sociální doložky, mimo jiné při hodnocení posouzení sociálního dopadu průběžně prováděného Evropskou komisí a dalšími orgány EU (23).

4.5   Členské státy jsou rovněž nuceny uplatňovat horizontální sociální doložku a všechny ostatní horizontální doložky ve všech relevantních návrzích, politikách a činnostech a ve všech relevantních dokumentech a soudních textech. Za tímto účelem by měly provádět systém posuzování sociálních dopadů.

4.6   Skutečné zapojení organizované občanské společnosti ve všech fázích a na všech úrovních je klíčové pro zajištění efektivního využívání horizontální sociální doložky a otevřené metody koordinace v sociální oblasti (24). EHSV je poradní institucí složenou ze zástupců organizací zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších subjektů zastupujících občanskou společnost ze všech 27 členských států. Sdružuje tedy klíčové zainteresované strany EU, a má tedy ideální postavení, aby mohl významně přispívat k podpoře a optimalizaci systému posuzování dopadů.

4.7   EHSV může napomoci rozvoji a prohlubování cílů sociální politiky a sociálního a občanského dialogu v členských státech tím, že posiluje výměnu informací a spolupráci s hospodářskými a sociálními radami a obdobnými institucemi v členských státech, se sociálními partnery, zástupci různých zájmových skupin a dalšími příslušnými organizacemi občanské společnosti v sociální oblasti na všech úrovních (EU, vnitrostátní a regionální). Při tomto úsilí by měla rovněž napomáhat práce prováděná Řídícím výborem pro strategii Evropa 2020 EHSV, jenž pravidelně monitoruje obsah a pokrok národních programů reforem a informuje o nich.

4.8   Evropská sociální platforma (25) a její ustavující členové, mezi něž patří řada odvětvových sociálních organizací (včetně organizací žen, organizací pro starší občany, osoby se zdravotním postižením a osoby zasažené chudobou, organizací pro bezdomovce atd.), jakož i další zastupitelské evropské a vnitrostátní organizace občanské společnosti v sociální oblasti musí rovněž hrát důležitou úlohu při vymáhání toho, aby byla horizontální sociální doložka uspokojivě uplatňována na úrovni EU a na (nižší než) vnitrostátní úrovni.

4.9   Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení  (26) by měla společně s prací EHSV týkající se této (27) i dalších stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 přispívat k zajištění vyváženého uplatňování horizontální sociální doložky na úrovni EU a na (nižší než) vnitrostátní úrovni.

5.   Konkrétní připomínky

5.1   Ustanovení Lisabonské smlouvy týkající se sociální politiky (zejména články 145 až 166 a 168 SFEU) a Listiny základních práv EU (zejména hlava IV o solidaritě) dávají horizontální sociální doložce konkrétní podobu, již je třeba plně respektovat.

5.2   EHSV bude vypracovávat výroční stanovisko o uplatňování horizontální sociální doložky a ostatních sociálních horizontálních doložek (články 8, 9 a 10 SFEU), Listiny základních práv (se zvláštním zřetelem na základní práva v sociální oblasti) a dalších sociálních ustanovení Lisabonské smlouvy (zejména článků 145 až 166 a 168 SFEU) i sekundárního práva, a dalších právních a politických opatření z hlediska dodržování a podpory sociálních cílů a úkolů. Bude při tom zkoumat a hodnotit, do jaké míry přispívají k sociálnímu rozvoji a k rozvoji základních práv v EU. Stanovisko bude mimo jiné obsahovat doporučení, jak by mohly být prostřednictvím konkrétních opatření tyto sociální cíle a úkoly lépe plněny, a to jak na celoevropské úrovni, tak na úrovni jednotlivých států. Bude v něm zohledňována výroční zpráva Výboru pro sociální ochranu o sociálním rozměru strategie Evropa 2020 (28).

5.2.1   Při slyšení EHSV k tomuto tématu, jež se bude konat vždy před přijetím stanoviska, budou moci svá konkrétní stanoviska a zprávy přednést vedle sociálních partnerů a zástupců různých zájmových skupin také jiné velké zastupitelské organizace občanské společnosti ze sociální oblasti.

5.2.2   Toto výroční stanovisko EHSV bude předkládáno a objasňováno zástupcům institucí EU, zejména Evropské radě, Radě, Evropskému parlamentu, Komisi, Soudnímu dvoru a ECB.

5.3   EHSV a hospodářské a sociální rady a obdobné instituce v členských státech by měly coby zainteresované strany hrát svou úlohu při uplatňování horizontální sociální doložky a sociálního systému posuzování dopadů prostřednictvím podpory evropských občanských iniciativ a projektů občanů v rámci občanského dialogu k tématům sociální politiky.

5.4   EHSV a Komise by měly uzavřít interinstitucionální dohodu, jež by specifikovala, že Evropská komise bude postupovat veškerá posouzení dopadu týkající se jejích témat EHSV, tak aby je Výbor mohl zohledňovat ve svých stanoviscích a zprávách.

5.5   EHSV a všechny jeho specializované sekce budou ve všech svých stanoviscích i ve své veškeré další práci zohledňovat právně závaznou horizontální sociální doložku a všechny ostatní právně závazné sociální horizontální doložky Smlouvy (články 8 až 12 SFEU), aby byl posílen sociální rozměr EU (např. sociální doložky v dohodách o volném obchodu (29), sociální rozměr vnitřního trhu, hodnocení udržitelnosti a obchodní politika EU (30)).

---

(1)  Marlier, E. and Natali, D. (eds.) spolu s Van Dam, R. (2010), Europe 2020: Towards a More Social EU?, Brusel: PIE Peter Lang.

(2)  Stanovisko Výboru pro sociální ochranu o sociálním rozměru strategie Evropa 2020, SPC/2010/10/7 v konečném znění.

(3)  Viz poznámka pod čarou č. 1.

(4)  Úvod ke spisu: Atkinson, A.B. and Marlier, E. (eds./2010), Income and living conditions in Europe, Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie.

(5)  Evropská komise (2010), Lepší koordinace hospodářské politiky pro stabilitu, růst a nová pracovní místa – Nástroje pro silnější správu ekonomických záležitostí EU, KOM(2010) 367 v konečném znění.

(6)  Schorkopf, F (2010). Art. 9 AEUV (Článek 9 SFEU), v „Das Recht der Europaischen Union. Kommenta“; Nettesheim, Martin (Ed.).

(7)  Průzkumné stanovisko EHSV k tématu Otevřená metoda koordinace a sociální klauzule v kontextu strategie Evropa 2020 (Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 23).

(8)  Průzkumné stanovisko EHSV Rozvoj dávek sociálního zabezpečení (Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 28).

(9)  Platí to zejména pro konferenci na téma Koordinace EU v sociální oblasti v kontextu strategie Evropa 2020 – ohlédnutí a vytváření budoucnosti, která se konala ve dnech 14. a 15. září 2010 v La Hulpe v Belgii.

(10)  Horizontální sociální doložka a zohledňování sociálních aspektů v EU, 3. fórum o sociálních službách obecného zájmu, 26. a 27. října 2010.

(11)  Stanovisko Výboru pro sociální ochranu přijaté v červnu 2011 Radou ministrů EPSCO.

(12)  Stanovisko EHSV Účinná správa obnovené Lisabonské strategie (Úř. Věst. C 175, 28.7.2009, s. 13).

(13)  Stanovisko EHSV k tématu Inteligentní regulace; zpravodaj: pan Pegado Liz (Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 87).

(14)  Interinstitucionální společný přístup k posuzování dopadů (IA), 14901/05 JUR.

(15)  Pokyny pro posouzení sociálních dopadů v rámci systému posuzování dopadu Evropské komise, 2009.

(16)  http://ec.europa.eu/governance/impact/planned_ia/roadmaps_2011_en.htm#empl (20.března 2011).

(17)  Zvláštní zpráva Posuzování dopadů v orgánech EU: jsou základem pro rozhodování? č. 3/2010 (http://ec.europa.eu/governance/impact/docs/coa_report_3_2010_de.pdf).

(18)  http://ec.europa.eu/governance/impact/ia_in_other/ia_in_other_en.htm (20. března 2011).

(19)  Rada ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) ze dne 6. prosince 2010, tisková zpráva. (http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/lsa/118244.pdf).

(20)  Sdělení Komise KOM(2010) 573 v konečném znění, viz poznámka 8.

(21)  Stanovisko EHSV ke sdělení Komise – Strategie účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií, zpravodajka: (, Úř. věst. C 376, 22.12.2011, s. 74).

(22)  Stanoviska EHSV Normy kvality – studie sociálního dopadu (Úř. věst. C 175, 27.7.2007, s. 21), Pokyny pro posuzování dopadu (Úř. věst. C 100, 30.04.2009, s. 28) a poznámka 30.

(23)  Usnesení Evropského parlamentu z 8.6.2011 (2011/2016 (IND)).

(24)  Viz poznámka 8.

(25)  Platforma evropských sociálních nevládních organizací (sociální platforma) je sdružením zástupců evropských federací a sítí nevládních organizací působících v tomto odvětví. Viz: http://www.socialplatform.org/.

(26)  Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=961&langId=en.

(27)  Stanovisko EHSV ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost, zpravodajka: paní O'Neill, http://www.eesc.europa.eu/?i=portal.en.soc-opinions.14953.

(28)  Stanovisko Výboru pro sociální ochranu o sociálním rozměru strategie Evropa 2020, SPC/2010/10/7 v konečném znění.

(29)  Sozialnormen in Nachhaltigkeitskapiteln bilateraler Freihandelsabkommen, Lukas, Steinkellner, Ludwig Boltzmann Institut für Menschenrechte (v angličtině: Social Standards in Sustainability Chapters of Bilateral Free Trade Agreements, Lukas, Steinkellner, Ludwig Boltzmann Institute of Human Rights), Vídeň 2010.

(30)  Stanovisko EHSV k tématu Posouzení dopadů na udržitelnost a obchodní politika Evropské unie, zpravodajka: paní Pichenot (Úř. věst. C 218, 23.7.2011, s. 14) http://www.eesc.europa.eu/?i=portal.en.rex-opinions.18107; http://eur-lex.europa.eu/JOHtml.do?year=2011&serie=C&textfield2=218&Submit=Rechercher&ihmlang=cs.

---