22.9.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/19

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Společný postup na podporu profesní dráhy a mobility výzkumných pracovníků v Evropské unii

(2010/C 255/03)

Samostatný zpravodaj: pan ALMEIDA FREIRE

Na plenárním zasedání, které se konalo dne 16. července 2009, se Evropský hospodářský a sociální výbor v souladu s čl. 29 odst. 2 Jednacího řádu rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu

Společný postup na podporu profesní dráhy a mobility výzkumných pracovníků v Evropské unii.

Specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 10. listopadu 2009. Samostatným zpravodajem byl pan ALMEIDA FREIRE.

Na 458. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 16. a 17. prosince 2009 (jednání dne 16. prosince), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 174 hlasy pro, 8 členů se zdrželo hlasování.

1.   Doporučení

—	Posílení lidských zdrojů v oblasti vědy a techniky v Evropě a podpora mobility jsou klíčové faktory realizace Evropského výzkumného prostoru (EVP) a zachování konkurenceschopnosti Evropské unie na světové úrovni a její schopnosti čelit hlavním budoucím výzvám.

—	Je zapotřebí naléhavých opatření, která usnadní koordinaci vzdělávacích politik, výzkumných politik a politik v oblasti práce a sociálního zabezpečení s cílem zajistit koordinovaný vývoj nástrojů vzdělávací, výzkumné a sociální politiky, a plnit tak evropské cíle stanovené pro tuto oblast.

—

Evropský hospodářský a sociální výbor navrhuje na jedné straně posílit a na straně druhé lépe koordinovat stávající programy v oblasti lidských zdrojů a podpory mobility, a zejména využít příležitosti, která se naskytla v souvislosti s diskusí o 8. rámcovém programu pro výzkum a technologický rozvoj EU, a mimo jiné posílit složku lidského kapitálu a podpořit vytvoření pokročilé vzdělávací platformy pro výzkumnou činnost.

—

EHSV rovněž navrhuje zřídit Středisko pro sledování v oblasti lidských zdrojů ve vědě a technice v Evropě, jež by bylo schopno shromažďovat, analyzovat a poskytovat koherentní a srovnatelné informace o vývoji daného tématu a o vnitrostátních politikách v oblasti lidských zdrojů, ať už v Evropě či z globálního pohledu.

—	EHSV vyzývá ke koordinované činnosti na podporu profesní dráhy a mobility výzkumných pracovníků v EU, pokud jde o otázky pracovních podmínek a průběhu profesní dráhy, a konkrétně náboru, kariérního postupu a sociálních práv.

—	EHSV vyzývá k tomu, aby nový Evropský pakt pro inovace, jehož vypracování EU připravuje, a budoucí přezkum Lisabonské strategie náležitě zohlednily význam navýšení počtu a vzdělávání lidských zdrojů v oblasti vědy a techniky.

2.   Úvod

2.1   Politiky v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a inovací hrají v rámci Lisabonské strategie stále významnější úlohu, a to na úrovni Společenství i na vnitrostátní úrovni.

2.2   Nový stimul, kterým byla pro Evropský výzkumný prostor a v tomto kontextu i pro rozvoj lidských zdrojů evropská strategie pro konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost, je důkazem toho, že podpora lidských zdrojů v oblasti vědy a techniky v Evropě a mobility mají klíčový význam pro dosažení úspěchu této strategie.

2.3   Evropská unie plánuje přípravu nové strategie pro inovaci, ucelenější a se silnějším sociálním zaměřením, v níž bude muset být trojúhelník znalostí ve středu zájmu. V tomto kontextu mají osoby stěžejní význam pro zajištění zachování konkurenceschopnosti EU na celosvětové úrovni a její schopnosti čelit hlavním výzvám příštích desetiletí.

2.4   Volný pohyb znalostí a mobilita byly a jsou uznávány hlavami států a vlád jako určující faktory vzdělávacích a výzkumných politik v EU a evropské spolupráce. Evropských programů, jež v rámci svého pole působnosti usilují o to reagovat na tyto výzvy, je několik. Konkrétně se jedná o: — Program Erasmus pro mobilitu mladých lidí v rámci vysokoškolského studia; — Program Erasmus Mundus na podporu spolupráce se třetími zeměmi prostřednictvím společných magisterských a doktorandských programů a vytváření partnerství mezi vysokoškolskými institucemi; — Rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj a jeho specifický program „Lidé“ na podporu mobility výzkumných pracovníků známější pod názvem Marie Curie, hraje stěžejní roli. Boloňský proces v oblasti vysokoškolského vzdělávání má za cíl podporovat evropský rozměr vysokoškolského vzdělávání, mobilitu a spolupráci. I přes existující programy a vyvinuté úsilí všichni uznávají, že zbývá vykonat ještě mnoho práce.

2.5   V návaznosti na stanovisko ke sdělení Komise Lepší kariéra a větší mobilita: evropské partnerství pro výzkumné pracovníky (1) se Evropský hospodářský a sociální výbor rozhodl vypracovat toto stanovisko z vlastní iniciativy, aby tak poskytl ještě jeden příspěvek v kontextu strategie pro posílení lidského kapitálu v Evropské unii a vyjádřil podporu nové výzkumné politice a nové strategii pro inovace, jež by se na lidské zdroje dívaly z perspektivy integračních politik, což Výbor vždy prosazoval, a v kontextu agendy sociální politiky.

2.6   Rok 2010 bude rokem obnovy Lisabonské strategie a zahájení nového evropského plánu pro inovace; také Evropský výzkumný prostor zaktualizuje svou vizi na rok 2020.

2.7   V kontextu hospodářské krize musí zůstat prioritou politických agend na vnitrostátní i evropské úrovni vyšší investice do výzkumu a vývoje, ať už z veřejných či soukromých zdrojů, a posílení lidských zdrojů v oblasti vědy a techniky.

2.8   Je tedy bezodkladně nutné stanovit společné cíle na úrovni EU a stimulovat opatření zaměřená na dosažení stavu lidských zdrojů v oblasti vědy a vývoje potřebného pro realizaci ambiciózních cílů, které si EU stanovila.

2.9   Mezi tyto cíle patří: zajistit kladný růst počtu mladých lidí, kteří studují vědecké a technické obory (od matematiky po přírodní vědy a inženýrské obory a sociální a humanitní vědy) či se věnují doktorandskému studiu v těchto oborech, a zároveň stimulovat zvýšení procentuálního zastoupení žen ve vědecké obci, zajistit takové podmínky, které do Evropy přilákají a udrží v ní kvalifikované lidské zdroje z vědeckých a technických oborů, a vyvážit tak stávající deficit v rámci transatlantických vztahů a zajistit pozitivní výměnu ve vztazích mezi Evropou a zbytkem světa. Jedná se o nové cíle, jež mají aktualizovat lisabonskou agendu.

2.10   Aby mohly být realizovány, musí v Evropě vzniknout centra a sítě odborných znalostí, jež by byly výjimečné ve světovém měřítku a schopny přilákat nejlepší talenty ze zahraničí; je také nutno rozšířit společenskou základnu vzdělávání a vědecké a technické kultury.

3.   Nezbytnost důrazné politiky v oblasti lidských zdrojů ve vědě a technice na vnitrostátní a evropské úrovni

3.1   EHSV uznává, že zelená kniha Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy, jež stanoví jednou z významných priorit evropského výzkumného prostoru (EVP) (2) evropské partnerství pro výzkumné pracovníky, kterým by měla být zaručena lepší profesní dráha a větší mobilita, je příležitostí, stejně jako již zmiňované sdělení Komise, které bylo důvodem k vypracování stanoviska Výboru. V nyní předkládaném stanovisku by chtěl EHSV pokročit dále a podpořit návrhy, jež obsahuje dokument ze dne 30. dubna 2009 s názvem Evropské partnerství pro zvýšení atraktivity kariéry v oblasti výzkumu a vývoje a zlepšení podmínek mobility výzkumných pracovníků v Evropě – navrhované prioritní kroky (3), který společně vypracovali portugalský ministr José Mariano Gago a lucemburský ministr François Biltgen za spolupráce dalších ministrů, čímž napomohli tomu, aby se politika EU v oblasti lidských zdrojů ve vědě a technice posunula vpřed prostřednictvím konkrétních opatření.

3.2   EHSV uznává, že EU těmto otázkám v poslední době věnovala značné úsilí. Výbor již rovněž vypracoval několik stanovisek z vlastní iniciativy souvisejících s uvedeným tématem.

3.3   Lidské zdroje ve vědě a technice jsou od března 2000 neodlučitelnou součástí strategie EU. V roce 2002 byl na summitu v Barceloně stanoven evropský cíl do roku 2010 zvýšit procentuální podíl HDP určený na výzkum a vývoj (VaV) na 3 %. Nárůst počtu lidských zdrojů, jenž s tímto cílem souvisí, je odhadován na přibližně dalších půl miliónu výzkumných pracovníků (4).

3.4   Vyvstala tedy oprávněná potřeba společné evropské politiky v této oblasti, která by se rozhodně neměla omezovat na tzv. otevřenou metodu koordinace vnitrostátních politik a měla by zahrnovat také změnu podmínek zaměstnávání a rozvoj profesních drah výzkumných pracovníků, včetně těch mladých, a změny týkající se jejich náboru, kariérního postupu a sociálních práv.

3.5   Navzdory tomu, že investiční cíl pro oblast VaV předpokládá, že 2 ze 3 % HDP by měly mít původ v soukromém sektoru, průmysl nemůže nést takovou zátěž sám a vlády nesou v této oblasti významnou odpovědnost. Vzhledem k tomu, že většinu pracovních příležitostí vytváří průmysl, je třeba v Evropě zlepšit podmínky pro rozvoj výzkumu prováděného v rámci soukromého sektoru, včetně malých a středních podniků, aby bylo možné splnit stanovené cíle. To je možné učinit například prostřednictvím pobídek pro podnikové sítě a klastry v klíčových odvětvích evropského hospodářství.

3.6   Výše finančních prostředků určených na výzkum na jednoho výzkumného pracovníka je v Evropě stále výrazně nižší než v USA a Japonsku. Podmínky a výhledy zaměstnání ve veřejném sektoru by tudíž měly být mezi cíli politik evropských vlád v oblasti vědy. Kromě toho ze srovnání s USA a Japonskem vyplývá, že existuje značný nepoměr v procentuálním podílu výzkumných pracovníků v rámci celkového počtu obyvatel: zatímco v EU připadá na každých 1 000 obyvatel 6 výzkumných pracovníků, v Japonsku a USA dosahuje tento počet 9–10 výzkumníků.

3.7   Vysokoškolské instituce jakožto hlavní subjekty, které vychovávají výzkumné pracovníky, potřebují modernizaci zaměřenou na zlepšení integrace vzdělávání a odborné přípravy v rámci studijních programů a spolupráce s průmyslem, a to v souvislosti s celoživotním učením. Musí změnit přístup a pohled na tento problém; jejich úkolem je vychovávat pro znalostní společnost lidské zdroje, měnit studijní plány, prosazovat studium provázané s průmyslovým VaV, nabízet nové příležitosti, a to rovněž pro ty, kdo svou vědeckou dráhu započnou později, otevírat přístup ženám, etnickým menšinám a znevýhodněným skupinám včetně občanů se zvláštními potřebami, kteří se v oblasti výzkumu a bádání mohou v moderní společnosti realizovat na sociální i osobní úrovni.

3.8   Zapojování studentů – a to nikoliv pouze studentů 2. a 3. cyklu, ale i studentů cyklu prvního – do výzkumných činností (i v rámci soukromého sektoru) jako běžná součást studijního plánu je stále velmi omezené a musí být posíleno.

3.9   Stále je zapotřebí opatření, která by vědecké, inženýrské a technické obory učinila pro mladé lidi atraktivnějšími, aniž by měly být zanedbávány vědy humanitní a sociální. Rozdíl mezi profesní dráhou v průmyslu a na univerzitě nebo ve veřejném sektoru je výrazný, ale národní vlády a Evropská komise musí v této oblasti plnit významnou úlohu, a to koordinovaným způsobem. To je klíčový faktor rozvoje EVP a budoucí prosperity a konkurenceschopnosti EU.

3.10   Rovněž výuka přírodovědných předmětů je důležitým faktorem, neboť může stimulovat zájem dětí a mladých lidí o vědeckou dráhu a jejich zvídavost v této oblasti. Je třeba podpořit kvalifikaci a kvalitní vzdělávání již v základním a středním školství prostřednictvím výzkumné práce a kontaktu se světem vědy a s průmyslem; to má – vedle samotné kvalifikace vyučujících – zásadní význam pro úspěšný rozvoj EVP (5).

3.11   Zásadní význam strategií popularizace vědy a šíření vědeckých poznatků pro to, aby vědě porozuměla veřejnost a aby ji bylo možné přiblížit společnosti a zejména mladým lidem, již byl uznán. Tyto strategie je však nutné stále více stimulovat, také na evropské úrovni, a to formou podpory iniciativ společného zájmu, jelikož v globalizovaném světě, v němž je třeba rozumět kontroverzním tématům a zároveň informovat o úspěších vědeckého bádání, mají stěžejní úlohu.

3.12   Dalším velmi důležitým faktorem je otázka žen ve vědě. I přesto, že za posledních 20 let se poměry změnily, jsou ženy i nadále v mnoha zemích nedostatečně zastoupeny v mnoha oblastech vědeckého výzkumu a zejména nejsou na vedoucích pozicích. Evropská komise a některé členské státy vyvinuly v poslední době na tomto poli značné úsilí, avšak zbývá ještě mnoho práce. Ženy představují i nadále nejbohatší rezervy, odkud je možno v Evropě čerpat lidské zdroje pro oblast vědy a techniky, přestože pobídková opatření nedokáží dostatečně skloubit vědeckou politiku a sociální a hospodářské politiky zaměřené na podporu žen.

3.13   V otázce lidských zdrojů v oblasti vědy a techniky nelze opomíjet mezinárodní rozměr EVP (6). EU bude muset na mezinárodní úrovni soutěžit o přilákání nejlepších kvalifikovaných lidských zdrojů a zajistit takové podmínky, které je udrží v Evropě, a to prostřednictvím lepší koordinace vnitrostátních politik a politik Společenství. Vše však bude muset probíhat na základě spolupráce s cílem posílit pohyb a přenos znalostí a mobilitu na reciproční bázi a zároveň – zejména pokud jde o výzkumné pracovníky z rozvojových zemí – přispívat ke zvýšení kvalifikace v jejich zemích původu.

4.   Nezbytnost konkrétních politických opatření zaměřených na dosažení okamžitého pokroku v rámci evropské agendy v oblasti lidských zdrojů ve vědě a technice

4.1   Výbor by chtěl zdůraznit, že je nutný společný evropský přístup a konkrétní politická opatření zaměřená na dosažení okamžitého pokroku v oblasti lidských zdrojů ve vědě a technice v Evropě.

Potvrzuje své dřívější vyjádření ze stanoviska ke sdělení Komise Lepší kariéra a větší mobilita: evropské partnerství pro výzkumné pracovníky, zejména pokud jde o přijímání výzkumných pracovníků a podmínky pro jejich přijímání, a považuje za žádoucí a reálný udržitelný a setrvalý rozvoj v rámci EU, který by znamenal průměrný 5 % roční růst v průběhu příštích 10 let. Tak by bylo možné v průběhu deseti let zvýšit stávající objem lidských zdrojů v oblasti vědy a techniky o více než 50 %. Výbor navrhuje, aby se tato opatření uplatnila zejména takto:

4.2.1   zvýšit počet a poměr mladých lidí, kteří si zvolí vědecký či technický studijní obor;

4.2.2   zvýšit počet a poměr absolventů, kteří se rozhodnou pokračovat v doktorandském studiu a rozšířit možnosti doktorandského studia a posílit mechanismy zajištění kvality;

4.2.3   přilákat do evropských institucí a udržet v nich větší procento studentů a výzkumných pracovníků pracujících v oblasti vědy a techniky a pocházejících z Evropy a celého světa a zdvojnásobit počet doktorandských studií prováděných mimo zemi původu;

4.2.4   opět zdůraznit význam právního, správního a finančního rámce jakožto pobídkového faktoru provádění výše uvedených opatření, pokud jde o koordinaci výzkumných politik a politik v oblasti práce a sociálních věcí.

4.3   Počet studentů, kteří si zvolí vědecko-technický obor, se ve většině evropských zemí v poslední době zvýšil; to však neplatí pro jejich procentuální zastoupení v celkovém počtu studentů. Možných opatření pro přilákání mladých lidí do oblasti vědy a techniky je více, mimo jiné je možné: – zlepšit výuku v oblasti vědy a techniky a podpořit rozvoj vědeckých sítí škol, vyučujících v této oblasti a výzkumných pracovníků, a to jak na národní, tak na mezinárodní úrovni; – podporovat akce zaměřené na propagaci vědecké kultury a rozšiřování společenské základny vědecko-technologického rozvoje, především vědecká centra a vědecko-technická muzea; – poskytovat informační služby a poradenské služby v oblasti výběru školy a povolání, jež by odpovídaly společenským potřebám, pokud jde o vědecké a technické obory.

4.4   Aniž by se tím zanedbávalo zajišťování kvality, dalším okamžitým cílem je vytvoření pobídek pro zvýšení počtu doktorandských studií a rozšíření nabídky, přičemž by měl být zapojen průmysl tam, kde je jeho zapojení žádoucí. Za tímto účelem je možné podporovat opatření zaměřená na: – zvýšení poměru stipendií pro doktorandy udílených na základě otevřeného výběrového řízení na národní či mezinárodní úrovni; – přilákání absolventů ze třetích zemí za účelem doktorandského studia do Evropy; – rozšíření nově získaných možností uplatnění doktorských titulů v rámci zvýšení úrovně profesionální kvalifikace i na různé oblasti mimo sféru výzkumu.

4.5   Měl by se stanovit cíl dosáhnout atraktivity na mezinárodní úrovni – za tím účelem je nutné: – zlepšit a stimulovat mobilitu studentů, výzkumných pracovníků a vyučujících mezi institucemi, odvětvími a územími, a zejména mezi akademickým světem a průmyslem; – podporovat otevřené, konkurenční a transparentní přijímání výzkumných pracovníků; – zlepšit životní podmínky rodin výzkumných pracovníků a usnadnit přístup partnerů výzkumných pracovníků na trh práce; – významně snížit byrokracii související s veřejným financováním výzkumu.

4.6   Pro zvýšení mobility a zájmu o vědeckou dráhu a rovněž pro zvýšení poměru zastoupení žen ve výzkumu je zásadně nutné zlepšit pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání výzkumných pracovníků a zajistit odpovídající sociální ochranu. Postupné zjednodušování přístupu k pracovním smlouvám, jehož cílem je zvýšit atraktivitu a konkurenceschopnost výzkumné dráhy, vhodné podmínky zaměstnávání zaručené jak mužům, tak ženám (včetně mateřské, otcovské a rodičovské dovolené a dalších opatření sociálního zabezpečení, jež usnadní mobilitu výzkumných pracovníků) mají klíčový význam pro úspěch jakékoli politiky v oblasti výzkumu a inovací.

4.7   EHSV podporuje úsilí členských států, které zkoumají možnost přijmout opatření usnadňující převod doplňkových důchodových práv výzkumných pracovníků v rámci mobility, a to s využitím existujícího právního rámce a formou bilaterálních a multilaterálních dohod. S netrpělivostí očekává výsledek studie proveditelnosti týkající se možného zřízení celoevropského penzijního fondu pro výzkumné pracovníky v EU, jež je financována z prostředků Společenství; podporuje veškerá opatření, která považuje za naléhavě nutná v zájmu usnadnění převodu doplňkových důchodových práv výzkumných pracovníků.

4.8   EHSV také podporuje a prosazuje naléhavá opatření, která usnadní koordinaci vzdělávacích politik, výzkumných politik a politik v oblasti práce a sociálního zabezpečení s cílem zajistit koordinovaný vývoj nástrojů vzdělávací, výzkumné a sociální politiky, a plnit tak evropské cíle stanovené pro oblast lidských zdrojů ve vědě a technice.

Mezi konkrétními opatřeními na úrovni EU zaměřenými na plnění výše uvedených cílů a úkolů by EHSV volil tato:

4.9.1   v kontextu blížící se diskuse o budoucím 8. rámcovém programu (RP) pro výzkum a technologický rozvoj EU je třeba stanovit, že výzkumné projekty podporované RP musí povinně vytvořit pokročilou vzdělávací platformu, určenou konkrétně doktorandům, která bude na konkurenční bázi otevřená studentům ze všech zemí;

4.9.2   je třeba podpořit zřízení Střediska pro sledování v oblasti lidských zdrojů ve vědě a technice v Evropě, jež by poskytovalo koherentní a srovnatelné informace o vývoji daného tématu a o vnitrostátních politikách v této oblasti, ať už v Evropě či z globálního pohledu (7);

4.9.3   v kontextu nového 8. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj je třeba rozšířit program na podporu mobility výzkumných pracovníků Marie Curie a související opatření a posílit rozměr mezinárodní spolupráce v oblasti lidských zdrojů; dále rozvíjet program Erasmus Mundus a povzbudit tak spolupráci se třetími zeměmi v oblasti vyššího vzdělávání.

4.10   Závěrem vyzývá EHSV k tomu, aby byl v rámci budoucího přezkumu Lisabonské strategie řádně zohledněn význam navýšení lidských zdrojů v oblasti vědy a techniky, jejich kvalifikace a zajištění udržitelného rozvoje společné politiky v této oblasti na úrovni Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 175, 28.7.2009, s. 81.

(2)  Zelená kniha Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy, KOM(2007) 161 v konečném znění ze dne 4. dubna 2007.

(3)  Dokument Rady č. 10003/09 ze dne 18. května 2009.

(4)  Viz Report by the High Level Group on Increasing Human Resources for Science and Technology in Europe 2004 (zpráva Skupiny na vysoké úrovni pro navýšení lidských zdrojů v oblasti vědy a techniky v Evropě z v roce 2004), Evropská společenství 2004.

(5)  Viz publikace Encouraging Student Interest in Science and Technology Studies (Podpora zájmu studentů o vědu a techniku), Global Science Forum, OECD 2008 (globální vědecké fórum OECD); Mathematics, Science and Technology Education Report, The Case for a European Coordinating Body (Zpráva o vzdělávání v oblasti matematiky, vědy a techniky. Případ pro evropský koordinační orgán), European Roundtable of Industrialists (ERT) (evropský kulatý stůl zástupců průmyslu), srpen 2009.

(6)  Stanovisko EHSV ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Evropský strategický rámec pro mezinárodní vědeckotechnickou spolupráci, zpravodaj: pan Gerd Wolf (Úř. věst. C 306, 16.12.2009, s. 13).

(7)  Jedná se o návrh, který již v roce 2004 předložila Skupina na vysoké úrovni o lidských zdrojích v oblasti vědy a techniky v Evropě (viz pozn. pod čarou č. 4).

---