(1)

Sportovní akce a jiné živé akce, jako jsou koncerty, přispívají k rozvoji rozmanité evropské kulturní scény. Hrají také důležitou roli při sbližování občanů a vytváření pocitu sounáležitosti. Organizace těchto akcí, jakož i jejich živý přenos a převzatý přenos, vyžadují značné investice a přispívají k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst v Unii.

(2)

Jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. května 2021 o výzvách pro pořadatele sportovních akcí v digitálním prostředí (1) a jak dokládají nedávné studie (2), hlavní hodnota většiny živých sportovních akcí spočívá ve využití živého přenosu a končí po skončení akce. Neoprávněné přenosy živých sportovních akcí proto mohou způsobit značné ztráty příjmů jak pořadatelům sportovních akcí, tak provozovatelům vysílání, a ohrozit tak životaschopnost jimi nabízených služeb. Evropský parlament zdůraznil potřebu účinných nápravných opatření v případě živých sportovních akcí a upozornil, že organizátoři sportovních akcí by zároveň měli přispívat k evropskému modelu sportu, který je přínosný pro rozvoji sportu a je v souladu se sociálními a vzdělávacími cíli. Toto doporučení reaguje na uvedené usnesení a doporučují se v něm opatření, jež by členské státy a účastníci trhu měli přijmout.

(3)

Podobnou pozornost je třeba věnovat i živým přenosům dalších akcí, které díky své specifičnosti vyvolávají během živého vysílání největší zájem publika a vytvářejí většinu své hodnoty. To se týká například živých přenosů z kulturních akcí, jako jsou koncerty, opery, muzikály, divadelní představení nebo soutěže. Ekonomické škody způsobené pirátstvím v oblasti živých akcí zahrnují ztrátu odpovídající předplatnému uživatelů, prodeji vstupenek a příjmům z reklamy, což má dopad na všechny zúčastněné strany, které se podílejí na hodnotovém řetězci živých akcí.

(4)

Pirátství probíhá stále sofistikovanějšími způsoby s cílem neoprávněně zpřístupnit přenosy živých akcí online uživatelům, a to prostřednictvím různých služeb, jako jsou nelegální IPTV, aplikace nebo internetové stránky. Příjmy plynoucí z internetového pirátství v oblasti sportovních akcí se v roce 2019 odhadovaly na 522 milionů EUR, a to při zohlednění pouze nezákonných obchodních modelů spočívajících na předplatném uživatelů (3). Jedná se o celosvětový jev, protože pirátské služby, které vysílají živé přenosy, stále častěji využívají offshorové hostingové společnosti, aby se dostaly k uživatelům v EU a zároveň minimalizovaly možnost překročení autorského nebo trestního práva (4). V posledních letech byl vyvinut nový typ služby na podporu pirátství, označovaný pojmem „piracy-as-a-service“ („pirátství jako služba“), který nabízí soubor již hotových služeb, jež umožňují vznik, provoz a zpeněžení plně funkční pirátské činnosti. V některých případech uvedené nelegální služby napodobují legální streamovací služby. Provozovatelé, kteří umožňují neoprávněné přenosy, navíc vyvinuli strategie pro zvyšování odolnosti, aby se vyhnuli donucovacím opatřením. Je tudíž nutné pečlivě sledovat vývoj nových forem pirátství a strategií pro zvyšování odolnosti, které mohou mít dopad i na jiné typy obsahu a ovlivnit schopnost držitelů práv účinně vymáhat svá práva, zejména s ohledem na technologické změny a nové obchodní modely.

(5)

Neoprávněný online přenos živých akcí začíná nezákonným zachycením a převzetím signálu před vysíláním či během něj, který je následně předáván různým poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, aby byl doručen koncovým uživatelům prostřednictvím různých rozhraní (internetové stránky, aplikace, IPTV). Služby poskytovatelů nabízejících vysoce výkonná řešení mohou být použity pro neoprávněné přenosy, jako například specializovaní poskytovatelé serverů. Kromě toho mohou provozovatelé neoprávněných přenosů k poskytování těchto přenosů nebo zamlčení zdroje neoprávněných přenosů zneužívat služby působící na počátku přenosového řetězce, jako jsou sítě pro doručování obsahu nebo reverzní proxy servery. Poskytovatelé přístupu k internetu působící na konci řetězce poskytují koncovým uživatelům připojení k internetu a slouží jako brána k veškerému obsahu dostupnému online.

(6)

Vzhledem ke struktuře internetu, příslušným úlohám různých typů zprostředkovatelských služeb a technologickým prostředkům, které mají k dispozici, mohou mít poskytovatelé těchto služeb zásadní úlohu v tom smyslu, že mohou držitelům práv a vnitrostátním orgánům pomoci při zamezování či znemožňování přístupu k neoprávněným přenosům živých akcí. Je proto nezbytné nalézt účinná řešení přizpůsobená příslušným funkcím různých typů poskytovatelů zprostředkovatelských služeb v souladu s právem Unie, zejména s různými povinnostmi, které se na poskytovatele zprostředkovatelských služeb vztahují podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 (5), aby jim bylo umožněno urychleně odstranit nebo znemožnit přístup k neoprávněným přenosům živých akcí.

(7)

V právu Unie jsou již stanoveny různé nástroje pro boj proti neoprávněnému přenášení obsahu chráněného autorským právem a právy s ním souvisejícími. Zejména podle čl. 8 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES (6) a článků 9 a 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES (7) mohou držitelé práv žádat o vydání soudního zákazu vůči porušovatelům nebo vůči zprostředkovatelům, jejichž služeb využívá třetí strana k porušování autorského práva nebo práv s ním souvisejících. Nařízení (EU) 2022/2065 navíc stanoví obecný rámec pro zajištění bezpečného, předvídatelného a důvěryhodného online prostředí, a řeší tak šíření nezákonného obsahu online. Harmonizuje pravidla týkající se mechanismů oznamování a přijímání opatření a zjednodušuje zpracování oznámení zasílaných poskytovatelům hostingových služeb. V praxi závisí provádění dostupných nápravných opatření na povaze poskytovatelů zprostředkovatelských služeb. Někteří poskytovatelé zprostředkovatelských služeb, například hostingových služeb, mohou na základě oznámení přijmout opatření k zamezení nebo znemožnění přístupu k nezákonnému obsahu, který hostují, zatímco ostatní, například poskytovatelé přístupu k internetu, jsou povinni jednat pouze na základě soudního či správního zákazu k zamezení přístupu koncových uživatelů k obsahu porušujícímu autorská práva, aniž by tím byla dotčena jakákoli další dobrovolná opatření.

(8)

Sportovní akce jako takové nejsou chráněny autorským právem a právy s ním souvisejícími. Pořadatelé sportovních akcí nejsou podle autorského práva Unie uznáváni jako držitelé práv, a proto by v zásadě nemohli využívat práv a nápravných prostředků, které existují podle práva Unie v oblasti duševního vlastnictví, zejména podle směrnice 2004/48/ES, pokud nemají práva na smluvním základě od jiných držitelů práv nebo neužívají výhod plynoucích z práva duševního vlastnictví přiznaného podle vnitrostátních právních předpisů.

(9)

Pořadatelé sportovních akcí mohou v některých členských státech využívat zvláštní ochrany poskytované vnitrostátními právními předpisy. Možnost členských států chránit sportovní akce na vnitrostátní úrovni, případně na základě ochrany duševního vlastnictví, byla uznána v judikatuře Soudního dvora Evropské unie. V některých členských státech mají organizátoři sportovních akcí spolu s vysílacími organizacemi přístup k nápravným prostředkům, které jim umožňují podniknout kroky v souvislosti s neoprávněným přenášením živých sportovních akcí.

(10)

Navíc vysílací organizace mají podle práva Unie různá práva, která jim mohou umožnit podniknout kroky proti neoprávněnému přenosu živých sportovních akcí.

(11)

Vzhledem k tomu, že na úrovni Unie neexistují zvláštní práva a nápravné prostředky, které by se vztahovaly na sportovní události, je pro organizátory sportovních akcí často obtížné včas zasáhnout proti neoprávněným přenosům živých sportovních akcí. Aby se zamezilo poklesu hodnoty živých přenosů sportovních akcí, měly by být členské státy vybízeny k tomu, aby zajistily, že pořadatelé sportovních akcí budou mít přístup k nápravným prostředkům, které jim umožní neprodleně požádat o znemožnění přístupu k těmto neoprávněným přenosům. V některých případech však organizátoři sportovních akcí rovněž užívají práv a opravných prostředků stanovených ve směrnici 2004/48/ES, neboť jim byla přiznána práva duševního vlastnictví podle vnitrostátních právních předpisů. V takových případech se členské státy vyzývají, aby zvážily, zda a do jaké míry by se doporučení týkající se neoprávněných přenosů živých sportovních akcí měla vztahovat i na tyto pořadatele sportovních akcí.

(12)

Živý přenos jiných než sportovních akcí je obecně chráněn autorským právem a právy s ním souvisejícími, která jsou podle práva Unie udělována autorům, výkonným umělcům, výrobcům zvukových záznamů, filmovým producentům a vysílacím organizacím. V případě uvedených práv se jejich držitelé mohou dovolávat prostředků pro zjednání nápravy stanovených ve směrnici 2001/29/ES, směrnici 2004/48/ES a nařízení (EU) 2022/2065. To platí i pro pořadatele sportovních akcí, kterým jsou podle vnitrostátních právních předpisů přiznána práva duševního vlastnictví. Je důležité zajistit, aby nápravné prostředky, které mají držitelé práv k dispozici, umožňovaly rychlou akci, která zohlední specifickou povahu přímého přenosu události, zejména jeho časový element.

(13)

Účelem tohoto doporučení je bojovat proti internetovému pirátství v oblasti sportovních akcí a jiných živých akcí. Pokud jde o živé sportovní akce, je tedy nezbytné vyzvat členské státy a všechny příslušné zúčastněné strany, aby přijaly účinná opatření proti neoprávněnému přenosu živých sportovních akcí a zároveň poskytly nezbytné záruky ochrany základních práv.

(14)

Pokud jde o ostatní živé akce, měly by se členské státy a zúčastněné strany vybízet k tomu, aby vůči porušování autorských práv uplatňovaly stávající nápravné prostředky, a to způsobem, který zohledňuje specifičnost živých přenosů.

(15)

Je nezbytné podpořit spolupráci mezi pořadateli sportovních akcí, držiteli práv, poskytovateli zprostředkovatelských služeb a orgány veřejné správy.

(16)

Toto doporučení by se nemělo vztahovat na žádné oprávněné použití obsahu. Zejména je třeba odlišit neoprávněný přenos živých událostí od jakéhokoli použití obsahu chráněného autorským právem a právy s ním souvisejícími v souladu s omezeními nebo výjimkami stanovenými podle směrnice 2001/29/ES nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 (8), jako jsou zvukové klipy nebo videozáznamy sdílené mezi osobami v publiku živé události nebo sdílené novináři za účelem informování široké veřejnosti, a to i v reálném čase. Kromě toho se toto doporučení nevztahuje na krátké zpravodajské příspěvky připravované vysílacími organizacemi v souladu s článkem 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (9), například na základě krátkých výňatků vybraných ze signálu vysílací organizace, která má výhradní právo k vysílání.

(17)

Nařízení (EU) 2022/2065 obsahuje pravidla platná pro zprostředkovatelské služby na vnitřním trhu, která jsou relevantní v případě neoprávněného přenosu živých akcí. Zejména článek 16 nařízení (EU) 2022/2065 zavádí harmonizovaná pravidla ohledně „oznamování a přijímání opatření“ pro poskytovatele hostingových služeb s cílem zajistit včasné a pečlivé zpracování oznámení týkajících se nezákonného obsahu. V 52. bodě odůvodnění uvedeného nařízení se uvádí, že poskytovatelé hostingových služeb by měli na základě oznámení jednat včas, zejména s ohledem na druh oznámeného nezákonného obsahu a naléhavosti přijetí opatření.

(18)

Vzhledem ke specifické povaze živých akcí je nezbytné, aby poskytovatelé hostingových služeb na základě oznámení urychleně přijali opatření k minimalizaci škod způsobených neoprávněnými přenosy živých akcí.

(19)

Nařízení (EU) 2022/2065 rovněž ukládá online platformám další povinnosti přijmout nezbytná technická a organizační opatření k zajištění toho, aby oznámením podaným důvěryhodnými oznamovateli byla dána přednost a aby byla vyřízena a bylo o nich rozhodnuto bez zbytečného odkladu. Na jiné poskytovatele hostingových služeb se tyto povinnosti nevztahují; tento mechanismus je však užitečný z důvodu rychlejšího zpracování oznámení týkajících se živých akcí. Proto je vhodné doporučit, aby poskytovatelé hostingových služeb, jiných než online platform, upřednostňovali oznámení podaná důvěryhodnými oznamovateli za účelem přijetí naléhavých opatření během přenosu živé akce. V této souvislosti by měla být zohledněna zvláštní situace mikropodniků nebo malých podniků.

(20)

Kromě toho někteří poskytovatelé hostingových služeb vyvíjejí technická řešení, která držitelům práv umožňují prostřednictvím specializovaného rozhraní pro programování aplikací v reálném čase oznamovat neoprávněné užití svého obsahu a dále urychlovat zpracování těchto oznámení. Nařízení (EU) 2022/2065 vyzývá Komisi, aby podporovala a prosazovala vypracování a provádění dobrovolných norem pro elektronické podávání oznámení důvěryhodnými oznamovateli, a to i prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací. Vývoj a používání těchto technických řešení jinými zprostředkovateli než online platformami by měly být rovněž podporovány, pokud je do nich začleněn mechanismus pro zjednávání nápravy.

(21)

Existují různé způsoby, jak vysílaný signál zašifrovat nebo označit, včetně forenzního vodoznaku, aby byl chráněn před neoprávněným použitím. Držitelé práv by měli co nejlépe využívat tato řešení, která mohou pomoci rychle a přesně identifikovat zdroj neoprávněného přenosu.

(22)

Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb působící na začátku internetové infrastruktury, jako jsou sítě pro doručování obsahu nebo reverzní proxy servery, mohou být často jedinými službami, které držitelé práv identifikují, když zjistí neoprávněný přenos živých akcí. Pokud neposkytují hostingové služby, pravidla pro oznámení se na ně nevztahují. Někteří poskytovatelé však umožňují zasílání oznámení a přispívají k identifikaci IP adres používaných nepoctivými provozovateli, čímž hrají důležitou roli v boji proti neoprávněným přenosům živých akcí. Měli by proto být vybízeni k tomu, aby s držiteli práv a poskytovateli hostingových služeb podporovali a sdíleli informace o identifikaci zdrojů neoprávněných přenosů, případně včetně původní IP adresy serverů. Měli by rovněž zavést důraznou politiku proti zneužívání svých služeb, například tím, že ve svých podmínkách poskytnou možnost pozastavit své služby nepoctivým provozovatelům, kteří často neoprávněný přenos zpřístupňují. Tyto postupy by se měly vztahovat i na služby nabízející vysoce výkonná řešení, zejména na specializované poskytovatele serverů, kteří jsou obvykle k poskytování neoprávněných přenosů zneužíváni.

(23)

Směrnice 2001/29/ES a směrnice 2004/48/ES umožňují držitelům práv požádat o vydání soudního zákazu vůči poskytovateli zprostředkovatelské služby, jehož služeb využívá třetí osoba k porušování jejich práv duševního vlastnictví. V roce 2017 vydala Komise sdělení „Pokyny k některým aspektům směrnice 2004/48/ES“ (10), v němž uvádí, že v některých případech může být vhodné, aby takový soudní zákaz vyžadoval od poskytovatele zprostředkovatelské služby nezákonný obsah odstranit nebo k němu znemožnit přístup. V případech porušování ve velkém měřítku nebo porušování, které má strukturální povahu, pokyny uvádějí, že by na základě analýzy jednotlivých případů mohlo být přiměřené požadovat zablokování přístupu k celému webu. V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie pokyny zdůrazňují, že s výhradou určitých záruk nemusí soudní zákaz výslovně popisovat opatření, která musí poskytovatelé přijmout k dosažení sledovaného výsledku. Unijní právo však nestanoví pravidla týkající se konkrétních znaků soudního zákazu ani výslovná pravidla týkající se živých přenosů.

(24)

Pro uplatňování zákazu k zablokování a pro zamezení přístupu koncových uživatelů k neoprávněnému přenosu lze použít různá technická opatření, například prostřednictvím systému překladu jmen domén (DNS) nebo blokování IP.

(25)

V souladu s pokyny mohou navíc dynamické soudní zákazy, které se vztahují na nová internetová umístění, v nichž je neoprávněný přenos dostupný ihned po vydání soudního zákazu, být účinným prostředkem k tomu, jak zabránit pokračování neoprávněného přenosu, pokud jsou poskytnuty nezbytné záruky. Tyto soudní zákazy jsou užitečným prostředkem k řešení strategií odolnosti, které pirátské služby vyvíjejí, například zřizování zrcadlových stránek pod jinými názvy domén nebo přepínání na jiné IP adresy s cílem obejít blokovací opatření.

(26)

Dynamické soudní zákazy byly dosud k dispozici pouze v několika členských státech (11). Udělují je buď soudy, nebo některé správní orgány, které jsou oprávněny nařídit opatření k zablokování nebo k odstranění z moci úřední nebo na základě stížnosti. Tento typ soudních zákazů je přizpůsoben zejména k řešení neoprávněného přenosu živých událostí.

(27)

Je nezbytné, aby pořadatelé sportovních akcí, i když nejsou podle práva Unie uznáni za držitele práv, mohli v souladu s vnitrostátním právem žádat o soudní příkazy, které by zabránily neoprávněnému přenosu živé sportovní události a zakázaly pokračování takového neoprávněného přenosu. Je rovněž důležité, aby soudní zákazy týkající se živých sportovních akcí byly dynamické, aby se dostatečně rychle vztahovaly na další pirátské služby, které nebyly v době řízení identifikovány a které umožňují přístup k neoprávněnému přenosu téže živé sportovní akce, pokud jsou uplatněny nezbytné záruky.

(28)

Vzhledem k tomu, že ztráta hodnoty u jiných druhů živých akcí je během živého přenosu často vyšší, je stejně důležité podpořit širší dostupnost dynamických soudních zákazů, aby se zamezilo neoprávněnému přenosu takových akcí.

(29)

Aby se zabránilo nadměrnému blokování, je třeba správně určit další internetová umístění, na která se dynamické soudní zákazy vztahují. Lze uvažovat o několika možnostech aktualizace seznamu internetových umístění, na něž se vztahuje soudní zakaz, například o dohodě na metodice jako součásti soudního zákazu, včetně spolupráce mezi držiteli práv a adresáty soudních zákazů, které podléhají kontrole soudního orgánu.

(30)

Adresáty soudního zákazu jsou obvykle poskytovatelé přístupu k internetu, protože mají dobré předpoklady k tomu, aby zabránili koncovým uživatelům v přístupu k určité službě, jež nabízí neoprávněné přenosy živých akcí. Jiní poskytovatelé zprostředkovatelských služeb však mohou být zneužíváni k umožnění neoprávněného přenosu nebo k obcházení zákazů k zablokování. Například sítě pro doručování obsahu a reverzní proxy servery mohou být použity k zastření původu neoprávněného přenosu, zatímco alternativní DNS resolvery a proxy služby, jako virtuální soukromé sítě (VPN), se mohou použít k usnadnění přístupu ke službám, jež byly zablokovány. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb by měli zvážit, zda by mohli přijmout další dobrovolná opatření, aby zabránili zneužívání svých služeb. Taková opatření z vlastní iniciativy by mohla být projednána zejména v souvislosti s monitorováním tohoto doporučení, které bude Komise provádět s podporou Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví, které působí na Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen „středisko EUIPO“).

(31)

K boji proti internetovému pirátství mohou přispět i další účastníci trhu, jako jsou poskytovatelé reklamy, jakož i poskytovatelé platebních služeb, a to prostřednictvím svých povinností vyplývajících z rámce EU pro boj proti praní peněz a dobrovolných opatření. K demonetizaci služeb podporujících pirátství Komise zprostředkovává memorandum o porozumění o online reklamě a právech duševního vlastnictví. Signatáři uvedeného memoranda se dobrovolně zavazují minimalizovat umisťování reklamy na internetové stránky a do mobilních aplikací, které porušují práva duševního vlastnictví, včetně autorských práv. Tato spolupráce by měla být dále podporována, aby se zajistilo, že tyto služby nebudou usnadňovat propagaci a fungování provozovatelů, kteří umožňují přístup k neoprávněnému přenosu živých akcí.

(32)

V zájmu komplexního řešení pirátství je důležité zvýšit dostupnost, cenovou přijatelnost a atraktivitu komerčních nabídek pro koncové uživatele, které jim umožní přístup k původnímu nebo převzatému přenosu živých akcí. Pokud jde o události zásadního společenského významu, jako jsou olympijské hry, mistrovství světa ve fotbale nebo mistrovství Evropy ve fotbale, mohou členské státy zajistit široký přístup veřejnosti k televiznímu vysílání v souladu s článkem 14 směrnice 2010/13/EU.

(33)

Kromě toho podle nedávné studie vedla přístupnost a dostupnost legálních nabídek za konkurenceschopné ceny k mírnému snížení počtu uživatelů, kteří konzumují pirátský obsah (12). Je tedy důležité zvýšit povědomí koncových uživatelů o dostupnosti legální nabídky. Některé členské státy například zajišťují, aby v případě, že je internetová stránka zablokována na základě soudního zákazu, byli uživatelé, kteří se k ní pokusí získat přístup, o zablokování informováni a byly jim poskytnuty informace o zdrojích, kde lze k obsahu získat legální přístup. To lze provést například odkazem na evropský portál s online obsahem Agorateka, který vytvořilo středisko EUIPO a na němž jsou odkazy na stávající vnitrostátní portály.

(34)

Přeshraniční spolupráce mezi členskými státy je důležitá pro lepší řešení fenoménu neoprávněných přenosů živých akcí, které ze své podstaty probíhá přes hranice. Výměna informací o službách, které jsou předmětem soudního zákazu v jednom členském státě, může být užitečná pro informování donucovacích orgánů v jiných členských státech, kde jsou stejné služby dostupné.

(35)

Středisko EUIPO je pověřeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012 (13) k poskytování mechanismů, které pomáhají zlepšit výměnu informací o prosazování práv duševního vlastnictví mezi orgány členských států, a k podpoře spolupráce s těmito orgány a mezi nimi. Stávající spolupráce, kterou v těchto záležitostech usnadňuje středisko EUIPO, by se měla rozvinout ve specializovanou síť pro členské státy, které by si strukturovaně vyměňovaly informace o opatřeních, postupech a nápravných opatřeních uplatňovaných v případě neoprávněných přenosů sportovních akcí a jiných živých akcí, včetně informací o dopadu a účinnosti těchto donucovacích nástrojů, a o problémech a osvědčených postupech v této oblasti. Tato síť by měla umožnit dialog mezi všemi členskými státy a zahrnovat správní orgány se zvláštními pravomocemi v oblasti prosazování práv duševního vlastnictví, které v některých členských státech existují. Informace shromážděné v rámci sítě by měly přispět ke sledování účinků doporučení.

(36)

Dalším způsobem, jak dosáhnout účinnějšího vymáhání práv, je zvyšování odborných znalostí osob zapojených do vymáhání práv proti neoprávněným přenosům živých akcí prostřednictvím vhodných vzdělávacích opatření. Středisko EUIPO by mělo být podporováno, aby v této specifické oblasti vyvíjelo a organizovalo činnosti zaměřené na rozšiřování znalostí soudců v jednotlivých členských státech a příslušných vnitrostátních orgánů.

(37)

Komise bude pečlivě sledovat opatření přijatá v souvislosti s tímto doporučením, a to za podpory střediska EUIPO, které by mělo poskytovat technické odborné znalosti a organizační podporu a také monitorovat vývoj v oblasti neoprávněného přenosu živých akcí v členských státech. Pro splnění tohoto úkolu je nezbytné, aby členské státy a zúčastněné strany sdílely příslušné informace o opatřeních přijatých v návaznosti na toto doporučení a o objemu neoprávněných přenosů živých akcí. Zúčastněné strany by rovněž měly poskytnout informace o vývoji legální nabídky obsahu, na který se vztahuje toto doporučení. Na tomto základě Komise posoudí účinky tohoto doporučení a určí, zda jsou zapotřebí další kroky, včetně prevence nezákonného šíření dalších typů obsahu chráněného autorským právem.

(38)

Využití nápravných prostředků podle tohoto doporučení vyžaduje řádné vyvážení práv a zájmů osob dotčených opatřeními s ohledem na různá základní práva a přiměřenost těchto opatření v každém jednotlivém případě. Uplatňování těchto opatření by mělo být přísně cílené a nemělo by zprostředkovatelům ukládat nadměrné povinnosti. Tato opatření by neměla vést k obecnému monitorování.

(39)

Aby bylo zajištěno dodržování základního práva na ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, jakož i volný pohyb osobních údajů, mělo by být zpracování osobních údajů v rámci jakýchkoli opatření přijatých k provedení tohoto doporučení plně v souladu s pravidly ochrany údajů, zejména s nařízením (EU) 2016/679 (14) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (15), a mělo by být monitorováno příslušnými orgány dohledu.

(40)

Toto doporučení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie. Cílem tohoto doporučení je zejména zajistit plné dodržování článků 8, 11, 16, 17 a 47 Listiny.

(41)

Z důvodu komplementarity mezi tímto doporučením a nařízením (EU) 2022/2065 by měly být účinky doporučení na neoprávněné přenosy živých sportovních akcí a jiných živých akcí posouzeny s náležitým ohledem na zjištění střediska úřadu EUIPO, a to ve spojení s účinky uvedeného nařízení, nejpozději do 17. listopadu 2025,

1)

2)

3)

4)

5)

6)

7)

8)

9)

10)

11)

12)

13)

14)

15)

16)

17)

18)

19)

20)

21)

22)

23)

24)

25)

26)

27)

28)

29)

30)

31)

32)

33)

34)

35)

36)

37)

38)

39)

40)

41)

42)