NÁVRH ROZHODNUTÍ O ZMĚNĚ PŘÍLOHY I ÚMLUVY

předložený pracovní skupinou pro rozvoj úmluvy

Konference stran úmluvy,

uznávajíce, že je zapotřebí aktualizovat kategorie látek a směsí a jmenovitě uvedené látky a jejich mezní množství, jak jsou uvedeny v příloze I Úmluvy o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států, aby byla zavedena kritéria Globálně harmonizovaného systému klasifikace a označování chemických látek stanoveného OSN (ST/SG/AC.10/30/Rev.4) a aby byl udržen soulad s příslušnými právními předpisy Evropské unie,

berouce v úvahu své rozhodnutí provést revizi soupisu nebezpečných látek a jejich množství v příloze I a své rozhodnutí 2004/4 o ustavení pracovní skupiny pro rozvoj úmluvy,

uznávajíce návrh na změnu přílohy I vypracovaný uvedenou pracovní skupinou na základě zevrubného přezkumu,

mění přílohu I úmluvy o nebezpečných látkách pro účely vymezení nebezpečných činností tak, že ji nahrazuje zněním obsaženým v příloze k tomuto rozhodnutí.

PŘÍLOHA

NEBEZPEČNÉ LÁTKY PRO ÚČELY VYMEZENÍ NEBEZPEČNÝCH ČINNOSTÍ  (1)

Pokud látka nebo směs jmenovitě uvedená v části II spadá i pod jednu či více kategorií v části I, použije se kvalifikační množství uvedené v části II.

Při určování nebezpečných činností vezmou strany v úvahu skutečné nebo očekávané nebezpečné vlastnosti nebo množství všech přítomných nebezpečných látek nebo nebezpečných látek, u nichž lze důvodně předpokládat, že mohou vzniknout při ztrátě kontroly nad některou činností, včetně skladovacích činností, v rámci určité nebezpečné činnosti.

Část I.

Kategorie látek a směsí, které nejsou jmenovitě uvedeny v části II

Kategorie v souladu s Globálně harmonizovaným systémem klasifikace a označování chemických látek (GHS) stanoveným OSN	Kvalifikační množství (v tunách)
1. Akutní toxicita, kategorie 1, všechny cesty expozice (2)	20
2. Akutní toxicita:   Kategorie 2, všechny cesty expozice (3)   Kategorie 3, inhalační cesta expozice (4)	200
3. Toxicita pro specifické cílové orgány (STOT), jednorázová expozice (SE) STOT, kategorie 1 (5)	200
4. Výbušniny — nestabilní výbušniny nebo výbušniny, v jejichž případě daná látka, směs nebo předmět spadá do oddílu 1.1, 1.2, 1.3, 1.5 nebo 1.6 kapitoly 2.1.2 kritérií GHS, nebo látky či směsi, které mají výbušné vlastnosti podle série zkoušek 2 části I Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí: příručky zkoušek a kritérií (Příručka zkoušek a kritérií) a nenáleží do třídy nebezpečnosti organické peroxidy nebo samovolně reagující látky a směsi (6)  (7)	50
5. Výbušniny, v jejichž případě daná látka, směs nebo předmět spadá do oddílu 1.4 kapitoly 2.1.2 GHS (7)  (8)	200
6. Hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2 (9)	50
7. Aerosoly (10), kategorie 1 nebo 2, obsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 nebo hořlavé kapaliny kategorie 1	500 (čisté)
8. Aerosoly, kategorie 1 nebo 2, neobsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 ani hořlavé kapaliny kategorie 1 (11)	50 000 (čisté)
9. Oxidující plyny, kategorie 1 (12)	200
10. Hořlavé kapaliny:   Hořlavé kapaliny, kategorie 1, nebo   Hořlavé kapaliny, kategorie 2 nebo 3, udržované za teplot nad jejich bodem varu (13), nebo   Jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C, udržované za teplot nad jejich bodem varu (14)	50
11. Hořlavé kapaliny:   Hořlavé kapaliny, kategorie 2 nebo 3, u kterých konkrétní podmínky zpracování jako např. vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vyvolat nebezpečí průmyslové havárie (15), nebo   Jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C, u kterých konkrétní podmínky zpracování jako např. vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vyvolat nebezpečí průmyslové havárie	200
12. Hořlavé kapaliny, kategorie 2 nebo 3, nespadající pod položky 10 a 11 (16)	50 000
13. Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy:   Samovolně reagující látky a směsi, typ A nebo B, nebo   Organické peroxidy, typ A nebo B (17)	50
14. Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy:   Samovolně reagující látky a směsi, typ C, D, E nebo F, nebo   Organické peroxidy, typ C, D, E nebo F (18)	200
15. Samozápalné kapaliny a tuhé látky, kategorie 1	200
16. Oxidující kapaliny a tuhé látky, kategorie 1, 2 nebo 3	200
17. Nebezpečnost pro vodní prostředí, kategorie akutní 1 nebo chronická 1 (19)	200
18. Nebezpečnost pro vodní prostředí, kategorie chronická 2 (20)	500
19. Látky a směsi, které prudce reagují s vodou, například acetylchlorid, chlorid titaničitý	500
20. Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, kategorie 1 (21)	500
21. Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují toxický plyn (látky a směsi, které při styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují plyny zařazené pro akutní toxicitu do kategorie 1, 2 nebo 3, např. fosfid hlinitý nebo sulfid fosforečný)	200

Část II.

Látky jmenovitě uvedené

Látka	Kvalifikační množství (v tunách)
1a. Dusičnan amonný (22)	10 000
1b. Dusičnan amonný (23)	5 000
1c. Dusičnan amonný (24)	2 500
1d. Dusičnan amonný (25)	50
2a. Dusičnan draselný (26)	10 000
2b. Dusičnan draselný (27)	5 000
3. Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli	2
4. Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli	0,1
5. Brom	100
6. Chlor	25
7. Sloučeniny niklu v inhalovatelné práškové formě: oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sulfid nikelnatý, sulfid niklitý, oxid niklitý	1
8. Ethylenimin	20
9. Fluor	20
10. Formaldehyd (koncentrace ≥ 90 %)	50
11. Vodík	50
12. Kyselina chlorovodíková (zkapalněný plyn)	250
13. Alkyly olova	50
14. Zkapalněné hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2 (včetně LPG) a zemní plyn (28)	200
15. Acetylen	50
16. Ethylenoxid	50
17. Propylenoxid	50
18. Methanol	5 000
19. 4, 4′-methylen bis (2-chloranilin) nebo jeho soli, v práškové formě	0,01
20. Methylisokyanát	0,15
21. Kyslík	2 000
22. Toluen diisokyanát (2,4-toluen diisokyanát a 2,6-toluen diisokyanát)	100
23. Karbonyldichlorid (fosgen)	0,75
24. Arsan (arsenovodík)	1
25. Fosfan (fosforovodík)	1
26. Chlorid sirnatý |	1
27. Oxid sírový	75
28. Polychlordibenzofurany a polychlordibenzodioxiny (včetně tetrachlordibenzodioxinu (TCDD)), kalkulované jako ekvivalent TCDD (29)	0,001
29. Tyto karcinogeny nebo směsi obsahující tyto karcinogeny v koncentracích vyšších než 5 % hmotnostních: 4-aminobifenyl nebo jeho soli, benzotrichlorid, benzidin nebo jeho soli, bis(chlormethyl)ether, chlormethylmethylether, 1,2-dibrommethan, diethylsulfát, dimethylsulfát, dimethylkarbamoylchlorid, 1,2-dibrom-3-chlorpropan, 1,2-dimethylhydrazin, dimethylnitrosoamin, hexamethylfosfotriamid, hydrazin, 2-nafthylamin nebo jeho soli, 4-nitrodifenyl a 1,3-propansulton	2
30. Ropné produkty a alternativní paliva a) benziny a primární benziny; b) letecké petroleje (včetně paliva pro reaktivní motory); c) plynové oleje (včetně motorové nafty, topných olejů pro domácnost a směsí plynových olejů); d) těžké topné oleje; e) alternativní paliva sloužící ke stejným účelům a mající podobné vlastnosti, pokud jde o hořlavost a nebezpečnost pro životní prostředí, jako produkty uvedené v písmenech a) až d)	25 000
31. Bezvodý amoniak	200
32. Fluorid boritý	20
33. Sirovodík	20
34. Piperidin	200
35. Bis(2-dimethylaminoethyl)(methyl)amin	200
36. 3-(2-ethylhexyloxy)propylamin	200
37. Směsi chlornanu sodného klasifikované ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí, kategorie 1 [H400] obsahující < 5 % aktivního chloru a neklasifikované v žádné jiné kategorii nebezpečnosti v části 1 přílohy I. (30)	500
38. Propylamin (31)	2 000
39. Tert-butyl-akrylát (31)	500
40. 2-methyl-3-butennitril (31)	2 000
41. Tetrahydro-3,5-dimethyl-1,3,5-thiadiazin-2-thion (Dazomet) (31)	200
42. Methylakrylát (31)	2 000
43. Methylpyridin (31)	2 000
44. 1-brom-3-chlorpropan (31)	2 000

Oprava

1)

Příloha, část I bod 8 Místo „Aerosoly“ má být „Aerosoly (10)“.

2)

Příloha, část I bod 11 poslední řádek Místo „nebezpečí průmyslové havárie“ má být „nebezpečí průmyslové havárie (14)“.

3)

Příloha, část II bod 43 Místo „Methylpyridin (31)“ má být „3-methylpyridin (31)“.

4)

Příloha, poznámky 13, 15 a 16 Místo „v kapitole 2.4.2“ má být „v kapitole 2.6.2“.

---

(1)  Kritéria podle Globálně harmonizovaného systému klasifikace a označování chemických látek (GHS) stanoveného OSN (ST/SG/AC.10/30/Rev.4). Tato kritéria by strany měly používat při klasifikaci látek nebo směsí pro účely části I této přílohy, jestliže nebyla ve vnitrostátních předpisech přijata jiná právně závazná kritéria. Se směsmi se zachází stejným způsobem jako s čistými látkami, pokud zůstávají v rámci mezí koncentrace stanovených podle jejich vlastností v souladu s GHS, není-li výslovně udáno procento složení nebo jiný popis.

(2)  Podle kritérií v kapitolách 3.1.2 a 3.1.3 GHS.

(3)  Podle kritérií v kapitolách 3.1.2 a 3.1.3 GHS.

(4)  Látky spadající do položky akutní toxicita kategorie 3 orální cestou expozice spadají do položky 2 akutní toxicita v těch případech, kdy nelze odvodit ani klasifikaci akutní inhalační toxicity ani klasifikaci akutní dermální toxicity, například v důsledku nedostatku přesvědčivých údajů o inhalační a dermální toxicitě.

(5)  Látky, které vyvolaly závažnou toxicitu u člověka nebo o nichž lze na základě důkazů získaných ze studií na pokusných zvířatech předpokládat, že mohou vyvolat závažnou toxicitu u člověka po jednorázové expozici. Další pokyny jsou uvedeny v rámečku 3.8.1 a tabulce 3.8.1 části 3 GHS.

(6)  Zkoušení výbušných vlastností látek a směsí je nezbytné pouze tehdy, pokud se screeningovou zkouškou podle části 3 přílohy 6 Příručky zkoušek a kritérií zjistí, že látka nebo směs může mít výbušné vlastnosti.

(7)  Třída nebezpečnosti „výbušniny“ obsahuje výbušné předměty. Je-li známo množství výbušné látky nebo směsi obsažené v předmětu, uvažuje se pro účely této úmluvy toto množství. Jestliže množství výbušné látky nebo směsi obsažené v předmětu známo není, považuje se pro účely této úmluvy za výbušninu celý předmět.

(8)  Jsou-li výbušniny spadající do oddílu 1.4 vybaleny z obalu nebo znovu zabaleny, zařazují se v souladu s GHS do položky 4 (Výbušniny), pakliže se neprokáže, že jejich nebezpečnost nadále odpovídá oddílu 1.4.

(9)  Podle kritérií v kapitole 2.2.2 GHS.

(10)  Aerosoly se klasifikují podle kritérií v kapitole 2.3 GHS a podle oddílu 31 části III Příručky zkoušek a kritérií.

(11)  Aby bylo možné použít tuto položku, je třeba prokázat, že aerosolový rozprašovač neobsahuje hořlavý plyn kategorie 1 nebo 2 ani hořlavou kapalinu kategorie 1.

(12)  Podle kritérií v kapitole 2.4.2 GHS.

(13)  Podle kritérií v kapitole 2.4.2 GHS.

(14)  Kapaliny s bodem vzplanutí vyšším než 35 °C lze pro určité regulatorní účely (např. dopravu) považovat za nehořlavé kapaliny, jestliže byly získány negativní výsledky v testu podpory hoření L.2 části III oddílu 32 Příručky zkoušek a kritérií. Při náročnějších podmínkách, například vysoké teplotě nebo tlaku, však toto neplatí, a takové kapaliny se proto řadí do této položky.

(15)  Podle kritérií v kapitole 2.4.2 GHS.

(16)  Podle kritérií v kapitole 2.4.2 GHS.

(17)  Podle kritérií v kapitolách 2.8.2 a 2.15.2.2 GHS.

(18)  Podle kritérií v kapitolách 2.8.2 a 2.15.2.2 GHS.

(19)  Podle kritérií v kapitole 4.1.2 GHS.

(20)  Podle kritérií v kapitole 4.1.2 GHS.

(21)  Podle kritérií v kapitole 2.12.2 GHS.

(22)  Dusičnan amonný (10 000): hnojiva schopná samovolného rozkladu.

Toto se vztahuje na vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného (vícesložková nebo směsná hnojiva obsahující dusičnan amonný s fosforečnanem nebo uhličitanem draselným), která jsou schopna samovolného rozkladu podle zkoušky „Trough Test“ (viz Příručka zkoušek a kritérií, část III pododdíl 38.2) a u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného

a)

15,75 % až 24,5 % hmotnostních (obsah dusíku z dusičnanu amonného 15,75 % a 24,5 % hmotnostních odpovídá koncentraci dusičnanu amonného 45 % a 70 %) a která neobsahují více než 0,4 % hořlavých či organických látek celkem nebo splňují požadavky na odpovídající zkoušku odolnosti vůči výbuchu (např. zkoušku pomocí čtyřpalcové ocelové trubice);

b)	15,75 % hmotnostních nebo méně a hořlavé látky nejsou omezeny.

(23)  Dusičnan amonný (5 000): jakost pro hnojiva.

Toto se vztahuje na jednosložková hnojiva na bázi dusičnanu amonného a na vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného, u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného

a)	větší než 24,5 % hmotnostních s výjimkou směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %;

b)	větší než 15,75 % hmotnostních u směsí dusičnanu amonného a síranu amonného;

c)

větší než 28 % hmotnostních (obsah dusíku z dusičnanu amonného 28 % hmotnostních odpovídá koncentraci dusičnanu amonného 80 %) u směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %, která splňují požadavky na odpovídající zkoušku odolnosti vůči výbuchu (např. zkoušku pomocí čtyřpalcové ocelové trubice).

(24)  Dusičnan amonný (2 500): technický.

Toto se vztahuje:

a)	na dusičnan amonný a směsi s dusičnanem amonným, jejichž obsah dusíku z dusičnanu amonného je: i) 24,5 % až 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,4 % hořlavých látek; ii) více než 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,2 % hořlavých látek;

b)	na vodné roztoky dusičnanu amonného, ve kterých jeho koncentrace přesahuje 80 % hmotnostních.

(25)  Dusičnan amonný (50): materiál „off-spec“ (blíže neurčený) a hnojiva, která nesplňují požadavky na odpovídající zkoušku odolnosti vůči výbuchu (např. zkoušku pomocí čtyřpalcové ocelové trubice).

Toto se vztahuje:

a)

na materiál vyřazený v průběhu výrobního postupu a dusičnan amonný a směsi s dusičnanem amonným, jednosložková hnojiva na bázi dusičnanu amonného a vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného uvedené v poznámkách 23 a 24, které jsou vraceny nebo byly vráceny konečným uživatelem výrobci, do dočasného skladu nebo do zpracovatelského zařízení k přepracování, využití nebo zpracování pro bezpečné použití, protože již nevyhovují požadavkům uvedeným v poznámkách 23 a 24;

b)	na hnojiva uvedená v poznámce 22 písm. a) a v poznámce 23, která nesplňují požadavky na odpovídající zkoušku odolnosti vůči výbuchu (např. zkoušku pomocí čtyřpalcové ocelové trubice).

(26)  Dusičnan draselný (10 000): směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným ve formě granulí nebo mikrogranulí, která mají stejné vlastnosti jako čistý dusičnan draselný.

(27)  Dusičnan draselný (5 000): směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným v krystalické formě, která mají stejné nebezpečné vlastnosti jako čistý dusičnan draselný.

(28)  Upravený bioplyn: pro účely provedení této úmluvy se upravený bioplyn může klasifikovat v položce 14 části 2 přílohy I, pokud byl zpracován v souladu s platnými normami pro vyčištěný a upravený bioplyn se zaručením stejné kvality, jakou má zemní plyn, včetně obsahu metanu, a pokud obsahuje maximálně 1 % kyslíku.

(29)  Polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny.

Množství polychlorodibenzofuranů a polychlorodibenzodioxinů se počítají s použitím následujících faktorů toxické rovnocennosti dioxinů a sloučenin s dioxinovým efektem (TEF) pro člověka a savce stanovených Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a přehodnocených v roce 2005:

TEF WHO 2005

Dioxiny	TEF	Furany	TEF
2,3,7,8-TCDD	1	2,3,7,8-TCDF	0,1
1,2,3,7,8-PeCDD	1	2,3,4,7,8-PeCDF	0,3
1,2,3,4,7,8-HxCDD	0,1	1,2,3,7,8-PeCDF	0,03
1,2,3,6,7,8-HxCDD	0,1	1,2,3,4,7,8-HxCDF	0,1
1,2,3,7,8,9-HxCDD	0,1	1,2,3,7,8,9-HxCDF	0,1
1,2,3,4,6,7,8-HpCDD	0,01	2,3,4,6,7,8-HxCDF	0,1
OCDD	0,0003	1,2,3,7,8,9-HxCDF	0,1
		1,2,3,4,6,7,8-HpCDF	0,01
		1,2,3,4,7,8,9-HpCDF	0,01
		OCDF	0,0003
Zkratky: Hx = hexa, Hp = hepta, O = okta, P = penta, T = tetra. Zdroj: Martin Van den Berg aj., The 2005 World Health Organization Re-evaluation of Human and Mammalian Toxic Equivalency Factors for Dioxins and Dioxin-like Compounds, Toxicological Sciences, vol. 93, No. 2, (říjen 2006), s. 223–241 (2006).

(30)  Za předpokladu, že směs při nepřítomnosti chlornanu sodného nebude klasifikována ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí, kategorie 1.

(31)  Pokud tato nebezpečná látka spadá do kategorie 10 hořlavé kapaliny nebo 11 hořlavé kapaliny, použijí se pro účely úmluvy nejnižší kvalifikační množství.