Systém EU pro obchodování s emisemi

KLÍČOVÉ BODY

Současná (čtvrtá) fáze ETS probíhá v letech 2021 až 2030. Pro toto období si EU stanovila nový, vyšší cíl snížit emise skleníkových plynů o 62 % ve srovnání s rokem 2005.

Systém se vztahuje na:

• elektrárny,
• širokou škálu energeticky náročných průmyslových odvětví,
• lety v rámci EU a Evropského hospodářského prostoru (EHP) a odlety do Švýcarska a Spojeného království,
• námořní dopravu (povinnosti vyřadit se budou zaváděny postupně v letech 2024 až 2026),
• emise:
  • oxidu uhličitého (CO₂),
  • oxidu dusného,
  • perfluorovaných derivátů uhlovodíků,
  • metanu.

Byl zřízen nový samostatný systém ETS, který se vztahuje na budovy, silniční dopravu a paliva pro další odvětví, která odpovídají průmyslovým činnostem, na něž se nevztahuje stávající systém ETS.

Povolenky

• Od 1. ledna 2005 musí provozovatelé všech činností, na které se vztahují právní předpisy, každoročně vyřadit příslušný počet emisních povolenek na pokrytí svých emisí skleníkových plynů za předchozí rok (jedna emise na tunu oxidu uhličitého (CO₂) nebo ekvivalentní množství jiných silných skleníkových plynů).
• Celkový počet povolenek vydaných v EU každý rok se postupně snižuje: v letech 2013 až 2020 o 1,74 % a v letech 2021 až 2023 o 2,2 %. V letech 2024 až 2027 se bude snižovat o 4,3 % ročně a od roku 2028 o 4,4 % ročně.
• Systém bezplatných povolenek byl revidován s cílem řešit problém úniku uhlíku² zaměřením se na odvětví, kterým hrozí přesun výroby mimo EU. V tomto ohledu:
  • bezplatné povolenky budou postupně ukončovány na základě vyšších sazeb snižování emisí,
  • byl zřízen mechanismus pro přeshraniční úpravu uhlíku (známý jako CBAM) (jedná se o systém stanovování cen uhlíku, který se vztahuje na energeticky náročné výrobky dovážené do EU – bezplatné přidělování povolenek v rámci systému obchodování s emisemi se do roku 2034 zruší pro odvětví, na která se vztahuje mechanismus pro přeshraniční úpravu uhlíku).

Odvětví letectví

• Až do konce roku 2026 se budou ceny EU za emise uhlíku vztahovat na lety v rámci EU/EHP a na odlety do Švýcarska a Spojeného království, čímž se zachová současná omezená zeměpisná působnost mezinárodního uplatňování pravidel. Evropská komise musí do 1. července 2026 předložit zprávu, v níž posoudí environmentální integritu systému kompenzací a snižování emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě (CORSIA), který zřídila Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Ke zprávě musí být přiložen legislativní návrh, který zachová nebo rozšíří působnost systému ETS na odlétající lety s ohledem na environmentální integritu a ambice CORSIA ve vztahu k cílům podle Pařížské dohody. CORSIA se bude vztahovat na mimoevropské lety do a ze zemí účastnících se CORSIA.
• Aktualizovaná pravidla urychlují uplatňování zásady znečišťovatel platí³ postupným rušením bezplatných povolenek pro odvětví letectví s úplným dražením v roce 2026.
• Od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2030 bude vyhrazeno 20 milionů povolenek jako pobídka pro provozovatele letadel, aby přestali používat fosilní paliva.

• Za účelem zavedení této pobídky stanoví nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2025/723 podrobná pravidla pro každoroční výpočet cenových rozdílů mezi způsobilými udržitelnými leteckými palivy a fosilním leteckým petrolejem a pro přidělování povolenek leteckým společnostem, které tato paliva používají:
  • Mechanismus v hodnotě přibližně 1,6 miliardy EUR pomáhá překlenout rozdíl v nákladech mezi fosilními palivy a způsobilými udržitelnými palivy;
  • Letecké společnosti musí do 31. března nahlásit spotřebu paliva, poté Komise zveřejní rozdíly v cenách paliv do 31. května a přidělí povolenky do 31. srpna každého roku.

Oddělený systém obchodování s emisemi pro budovy, silniční dopravu a další odvětví

S cílem motivovat ke snižování emisí v odvětvích silniční dopravy a stavebnictví, na které se stávající systém ETS nevztahuje, se spolunormotvůrci dohodli, že od roku 2027 zavedou samostatný, ale paralelní systém ETS pro emise z paliv spalovaných v příslušných odvětvích. Na rozdíl od stávajícího systému ETS se v rámci takzvaného systému ETS2 klade důraz na regulaci směrem nahoru, tj. na osoby povinné platit spotřební daň z energie (např. daňové sklady a dodavatele pohonných hmot), a nikoli na konečné spotřebitele paliv. Regulované subjekty, na které se vztahuje systém ETS2, by měly vyřadit povolenky na své ověřené emise odpovídající množství paliv, které uvolnily ke spotřebě. Přestože vyřazování povolenek v rámci ETS2 začne až v roce 2028 pro emise z roku 2027, monitorování a vykazování emisí začne od 1. ledna 2025. Povolenky v systému ETS2 nebudou zaměnitelné s povolenkami obchodovanými v rámci stávajícího systému ETS a budou uváděny na trh pouze formou dražby (bez bezplatného přidělení). Celkový počet povolenek vydaných v systému ETS2 se na začátku systému sníží o 5,10 % ročně a od roku 2028 o 5,38 %.

Mechanismy nízkouhlíkového financování

• Modernizační fond podporuje modernizační investiční projekty v odvětví energetiky a širších energetických systémech v členských státech EU, jejichž hrubý domácí produkt na obyvatele v tržních cenách byl v roce 2013 nižší než 60 % průměru EU. Byly přidány tři členské státy s nižšími příjmy, jejichž hrubý domácí produkt na obyvatele v tržních cenách byl v letech 2016 až 2018 nižší než 75 % průměru EU.
• Inovační fond podporuje demonstraci inovativních technologií a průlomových inovací v odvětvích, na něž se vztahuje EU ETS, včetně inovativních obnovitelných zdrojů energie, zachycování a využívání uhlíku a skladování energie, přičemž se více zaměřuje na rozšiřování nových technologií.
• Sociální klimatický fond zřízený nařízením (EU) 2023/955 (viz shrnutí) bude doprovázet zavedení ceny uhlíku v odvětvích budov a silniční dopravy a poskytne členským státům účelové finanční prostředky na podporu nejvíce postižených zranitelných skupin, zejména domácností v energetické nebo dopravní chudobě a mikropodniků.

Úloha členských států

Členské státy odpovídají za následující úkoly:

• vydávání povolenek;
• zajistit, aby provozovatelé, provozovatelé letadel, přepravní společnosti a regulované subjekty každoročně monitorovali a vykazovali své emise a vyřadili počet povolenek odpovídající jejich celkovým emisím za předchozí kalendářní rok;
• dražba všech povolenek, které nebyly přiděleny bezplatně nebo umístěny do rezervy tržní stability;
• rozhodování o využití příjmů z aukcí na klimatické, energetické a sociální účely;
• poskytování Komisi výroční zprávy o uplatňování této legislativy;
• zajištění možnosti převodu povolenek mezi zařízeními v EU a do zemí mimo EU, kde jsou povolenky uznávány;
• stanovování účinných pokut za porušení předpisů.

Pravidla pro dražby povolenek

• Akt v přenesené pravomoci, nařízení (EU) 2023/2830, doplňuje směrnici 2003/87/ES, která stanoví pravidla pro načasování, správu a další aspekty dražeb povolenek. Zrušuje a nahrazuje pravidla dříve stanovená v nařízení (EU) č. 1031/2010, přičemž zohledňuje nová pravidla a prvky zavedené směrnicí 2003/87/ES, jako je rozšíření oblasti působnosti stávajícího ETS na námořní dopravu a zavedení nového a samostatného ETS pro budovy, silniční dopravu a průmyslové činnosti, na které se stávající ETS nevztahuje.
• Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/2830 se zabývá aspekty, jako jsou:
  • způsob pořádání dražeb (dražené produkty, formát dražby, podání a stažení nabídky, dražební zúčtovací cena a rozhodování vyrovnaných nabídek),
  • kalendáře dražeb (harmonogram, četnost a rozdělení objemu povolenek, okolnosti bránící konání dražeb, roční objemy dražených povolenek),
  • přístup k dražbám,
  • jmenování dražitelů a související úkoly,
  • dražba povolenek pro Inovační fond, Modernizační fond, Nástroj pro oživení a odolnost a Sociální klimatický fond,
  • postup zrušení povolenek,
  • jmenování společné dražební platformy a služeb, které tato platforma poskytuje členským státům a Komisi,
  • jmenování a úkoly alternativních dražebních platforem (pokud se členský stát neúčastní jmenování společné dražební platformy),
  • oznamování transakcí,
  • platba a převod výnosů z dražeb,
  • dodání vydražených povolenek,
  • správa zajištění,
  • poplatky a náklady,
  • dohled nad dražbami, nápravná opatření a sankce,
  • transparentnost a důvěrnost.

Úloha Komise

Komise:

• předkládá Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie výroční zprávu o provádění EU ETS a doprovodných politik v oblasti klimatu a energetiky,
• má moc určit technické předpisy nezbytné k provádění základní legislativy,
• vede nezávislý registr a evidenci transakcí, kde si zaznamenává vlastnictví, vydávání, převody a zrušení povolenek.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy každoročně předkládá hodnocení fungování trhů s uhlíkem v EU.