Pařížská dohoda

Na pařížské klimatické konferenci (COP21) v prosinci 2015 přijalo 196 smluvních stran Pařížskou dohodu. Pařížská dohoda je první celosvětovou právně závaznou globální dohodou o klimatu. Stanovuje globální rámec, jehož cílem je zabránit nebezpečné změně klimatu omezením globálního oteplování výrazně pod 2 °C a snahou o jeho omezení na 1,5 °C. Jejím cílem je také posílit schopnost zemí vypořádat se s dopady změny klimatu a podpořit je v jejich úsilí.

Dohoda vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016.

Dohoda pokrývá řadu aspektů, mimo jiné:

• Zmírňování dopadů změny klimatu:
  • dlouhodobý cíl udržet nárůst globální průměrné teploty výrazně pod úrovní 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí,
  • usilovat o omezení nárůstu na 1,5 °C, protože by to výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu,
  • se záměrem přispívat k cílům Pařížské dohody předkládá každá strana komplexní národní akční plán v oblasti klimatu („vnitrostátně stanovený příspěvek“).
• Transparentnost a globální hodnocení pokroku zemí při plnění jejich závazků.
• Přizpůsobení se změně klimatu:
  • posílení schopnosti společností vyrovnat se s dopady změny klimatu,
  • poskytovat rozvojovým zemím trvalou a posílenou mezinárodní podporu na přizpůsobení se změně klimatu.
• Vyspělé země budou i nadále podporovat opatření v oblasti klimatu s cílem snížit emise a zvýšit odolnost vůči dopadům změny klimatu v rozvojových zemích. Ostatní země se vyzývají, aby takovou podporu dobrovolně poskytovaly nebo v ní pokračovaly.
• Uznání důležitosti odvrácení, minimalizace a řešení ztrát a škod způsobených nepříznivými dopady změny klimatu a potřeba spolupráce a posílení porozumění, opatření a podpory v různých oblastech, jako jsou systémy včasného varování, připravenost na mimořádné události a pojištění rizik.
• Uznání úlohy dalších subjektů zapojených do boje proti změně klimatu, které nejsou stranami dohody, včetně měst a dalších orgánů na nižší než celostátní úrovni, organizací občanské společnosti, soukromého sektoru a dalších.