13.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 105/54

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (3) vyžaduje, aby členské státy chránily práva a svobody fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, a zejména jejich právo na soukromí, aby byl zajištěn volný pohyb osobních údajů ve Společenství.

(2)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (4) převedla zásady stanovené ve směrnici 95/46/ES do zvláštních pravidel pro odvětví elektronických komunikací.

(3)

Články 5, 6 a 9 směrnice 2002/58/ES stanoví pravidla zpracovávání provozních a lokalizačních údajů vytvářených při používání služeb elektronických komunikací prováděné poskytovateli sítí a služeb. Jakmile již nejsou potřebné pro přenos sdělení, musí být takové údaje vymazány nebo anonymizovány, s výjimkou údajů potřebných pro účtování nebo stanovení plateb za propojení. V případě souhlasu lze určité údaje zpracovávat i pro marketingové účely a pro poskytování služeb s přidanou hodnotou.

(4)

Ustanovení čl. 15 odst. 1 směrnice 2002/58/ES stanoví podmínky, za nichž mohou členské státy omezit rozsah práv a povinností uvedených v článku 5, článku 6, čl. 8 odst. 1, 2, 3 a 4 a článku 9 uvedené směrnice. Každé takové omezení musí být v demokratické společnosti nezbytné, přiměřené a úměrné pro určitý účel veřejného pořádku, tj. zajištění národní bezpečnosti (čti bezpečnosti státu), obrany, veřejné bezpečnosti nebo pro předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů nebo neoprávněného použití elektronických komunikačních systémů.

(5)

Několik členských států přijalo právní předpisy, které stanoví poskytovatelům služeb povinnost uchovávat údaje pro účely předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů. Tyto vnitrostátní předpisy se značně liší.

(6)

Právní a technické odlišnosti mezi vnitrostátními předpisy o uchovávání údajů pro účely předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů představují překážku na vnitřním trhu elektronických komunikací, protože poskytovatelé služeb čelí různým požadavkům ohledně druhů provozních a lokalizačních údajů, které se mají uchovávat, a podmínek a lhůt uchovávání.

(7)

Závěry zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 19. prosince 2002 zdůrazňují, že v důsledku značného růstu možností poskytovaných elektronickými komunikacemi jsou údaje o použití elektronických komunikací mimořádně důležité a představují cenný nástroj pro předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů, a zejména organizované trestné činnosti.

(8)

Prohlášení o boji proti terorismu přijaté Evropskou radou dne 25. března 2004 uložilo Radě prověřit opatření, která by pro poskytovatele služeb stanovila pravidla uchovávání provozních údajů o komunikaci.

(9)

Podle článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod má každý právo na respektování svého soukromého života a korespondence. Státní orgány mohou do výkonu tohoto práva zasahovat pouze v souladu se zákonem a pokud je to v demokratické společnosti nezbytné mimo jiné v zájmu národní bezpečnosti nebo veřejné bezpečnosti, předcházení nepokojům nebo zločinnosti nebo pro ochranu práv a svobod jiných. Jelikož se uchovávání údajů osvědčilo jako nezbytný a účinný vyšetřovací nástroj prosazování práva v několika členských státech, a to zejména v závažných případech, jako jsou organizovaná trestná činnost a terorismus, je nutné zajistit zpřístupnění uchovávaných údajů orgánům činným v trestním řízení po určitou dobu a za podmínek stanovených v této směrnici. Přijetí nástroje pro uchovávání údajů slučitelného s požadavky článku 8 uvedené úmluvy je proto nezbytným opatřením.

(10)

Dne 13. července 2005 Rada ve svém prohlášení odsuzujícím teroristické útoky v Londýně opětovně potvrdila potřebu co nejrychlejšího přijetí společných opatření o uchovávání telekomunikačních údajů.

(11)

Vzhledem k významu provozních a lokalizačních údajů pro vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činnů, jak názorně dosvědčují výzkum i praktické zkušenosti několika členských států, je nutné na evropské úrovni zajistit, aby se po určitou dobu a za podmínek stanovených v této směrnici uchovávaly údaje vytvářené a zpracovávané poskytovateli veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí při poskytování komunikačních služeb.

(12)

Ustanovení čl. 15 odst. 1 směrnice 2002/58/ES se nadále vztahuje na údaje, včetně údajů souvisejících s neúspěšnými pokusy o volání, jejichž uchovávání není konkrétně vyžadováno podle této směrnice, a proto leží mimo oblast její působnosti, a na uchovávání pro jiné účely včetně soudních, než na které se vztahuje tato směrnice.

(13)

Tato směrnice se týká pouze údajů vytvářených nebo zpracovávaných v důsledku sdělení nebo komunikační služby a nevztahuje se na údaje, které jsou obsahem sdělovaných informací. Údaje by se měly uchovávat tak, aby se neuchovávaly více než jednou. Údaji vytvářenými nebo zpracovávanými při poskytování dotčených komunikačních služeb se rozumí údaje, které jsou přístupné. Zejména pokud jde o uchovávání údajů souvisejících s internetovou elektronickou poštou a internetovou telefonií, může se povinnost uchovávat údaje vztahovat pouze na údaje z vlastních služeb poskytovatelů nebo poskytovatelů sítí.

(14)

Technologie elektronických komunikací se rychle mění a vývoji podléhají i oprávněné požadavky příslušných orgánů. Pro účely poradenství a podpory sdílení zkušeností ohledně osvědčených postupů v těchto otázkách zamýšlí Komise vytvořit skupinu složenou z donucovacích orgánů členských států, sdružení z odvětví elektronických komunikací, zástupců Evropského parlamentu a orgánů na ochranu údajů včetně evropského inspektora ochrany údajů.

(15)

Na údaje uchovávané podle této směrnice se plně vztahují směrnice 95/46/ES a směrnice 2002/58/ES. Podle čl. 30 odst. 1 písm. c) směrnice 95/46/ES se vyžaduje konzultace s Pracovní skupinou pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů zřízenou podle článku 29 uvedené směrnice.

(16)

Na údaje uchovávané ve smyslu této směrnice se plně vztahují povinnosti uložené poskytovatelům služeb, které se týkají opatření pro zajištění kvality údajů podle článku 6 směrnice 95/46/ES, jakož i jejich povinnosti ohledně opatření pro zajištění důvěrné povahy a bezpečnosti zpracování údajů podle článků 16 a 17 uvedené směrnice.

(17)

Je nezbytné, aby členské státy přijaly právní úpravu pro zajištění toho, že se údaje uchovávané podle této směrnice budou poskytovat příslušným vnitrostátním orgánům pouze v souladu s vnitrostátními právními předpisy a při plném respektování základních práv dotčených osob.

(18)

V této souvislosti ukládá článek 24 směrnice 95/46/ES členským státům povinnost stanovit sankce za porušení předpisů přijatých na základě uvedené směrnice. Ustanovení čl. 15 odst. 2 směrnice 2002/58/ES stanoví stejný požadavek ve vztahu k vnitrostátním předpisům přijatým podle směrnice 2002/58/ES. Rámcové rozhodnutí Rady 2005/222/SVV ze dne 24. února 2005 o útocích proti informačním systémům (5) stanoví, že úmyslný protiprávní přístup k informačním systémům, včetně přístupu k údajům v nich uchovávaným, má být trestným činem.

(19)

Právo kohokoli, kdo byl poškozen neoprávněným zpracováním nebo jinou činností neslučitelnou s vnitrostátními předpisy přijatými k provedení směrnice 95/46/ES, na náhradu škody podle článku 23 uvedené směrnice se týká rovněž neoprávněného zpracování osobních údajů podle této směrnice.

(20)

Úmluva Rady Evropy o počítačové trestné činnosti z roku 2001 a Úmluva Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat z roku 1981 se rovněž vztahují na údaje uchovávané ve smyslu této směrnice.

(21)

Jelikož cílů této směrnice, totiž harmonizace povinností poskytovatelů uchovávat určité údaje a zajistit jejich dostupnost pro účely vyšetřování, odhalování a stíhání závažných trestných činů, jak jsou vymezeny každým členským státem v jeho vnitrostátních právních předpisech, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich z důvodu rozsahu a účinků této směrnice může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(22)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Tato směrnice spolu se směrnicí 2002/58/ES usiluje o zajištění plného dodržování základních práv občanů na respektování soukromého života a komunikace a na ochranu jejich osobních údajů, jak je stanoví články 7 a 8 Listiny.

(23)

Vzhledem k tomu, že povinnosti poskytovatelů služeb elektronických komunikací by měly být přiměřené, požaduje tato směrnice, aby uchovávali pouze takové údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při poskytování jejich komunikačních služeb. Pokud takové údaje nejsou těmito poskytovateli vytvářeny nebo zpracovávány, neexistuje ani žádná povinnost jejich uchovávání. Záměrem této směrnice není harmonizace technologie uchovávání údajů, jejíž volba je věcí řešenou na vnitrostátní úrovni.

(24)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (6) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(25)

Touto směrnicí není dotčena pravomoc členských států přijmout legislativní opatření týkající se práva na přístup k údajům a na jejich využívání vnitrostátními orgány určenými členskými státy. Otázky přístupu k údajům uchovávaným podle této směrnice vnitrostátními orgány pro výkon činností, jak jsou uvedeny v čl. 3 odst. 2 první odrážce směrnice 95/46/ES, nespadají do oblasti působnosti práva Společenství. Mohou být však předmětem vnitrostátních právních předpisů nebo opatření podle hlavy VI Smlouvy o Evropské unii. Takové právní předpisy nebo opatření musí plně respektovat práva vycházející ze společných ústavních tradic členských států a zaručená Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle článku 8 uvedené úmluvy, jak jej vykládá Evropský soud pro lidská práva, musí být zásah do výkonu práva na soukromí ze strany státních orgánů v souladu s požadavkem na nezbytnost a přiměřenost, a musí tak sloužit konkrétním, výslovným a oprávněným účelům a být prováděno způsobem, který je přiměřený, relevantní a ne nepřiměřený, pokud jde o účel zásahu,

a)

„údaji“ provozní údaje a lokalizační údaje a související údaje nezbytné k identifikaci účastníka nebo uživatele;

b)

„uživatelem“ jakákoli právnická nebo fyzická osoba používající veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro soukromé či obchodní účely, přičemž nemusí být nutně účastníkem této služby;

c)

„telefonní službou“ volání (včetně hlasové služby, hlasové schránky a konferencí a datová volání), doplňkové služby (včetně přeložení a přesměrování volání) a služby zasílání zpráv a multimediálních zpráv (včetně služby zasílání krátkých textových zpráv, pokročilé služby zasílání zpráv a služby multimediálních zpráv);

d)

„označením uživatele“ jedinečný identifikační kód přidělený osobám, když se stanou účastníkem nebo registrovaným uživatelem služby připojení k internetu nebo internetové komunikační služby;

e)

„označením buňky“ totožnost buňky, ze které volání prostřednictvím mobilní telefonie pochází nebo u které bylo ukončeno;

f)

„neúspěšným pokusem o volání“ komunikace, během které bylo telefonní volání úspěšně spojeno, ale zůstalo bez odezvy nebo došlo k zásahu správce sítě.

a)

údaje potřebné k dohledání a identifikaci zdroje sdělení:

b)

údaje potřebné k identifikaci adresáta sdělení:

c)

údaje potřebné ke zjištění data, času a doby trvání komunikace:

d)

údaje potřebné k určení typu sdělení:

e)

údaje potřebné k identifikaci komunikačního vybavení uživatelů nebo jejich údajného komunikačního vybavení:

f)

údaje potřebné ke zjištění polohy mobilního komunikačního zařízení:

a)

uchovávané údaje mají stejnou kvalitu a podléhají stejnému zabezpečení a ochraně jako údaje na síti;

b)

na údaje se vztahují vhodná technická a organizační opatření k ochraně údajů před náhodným nebo neoprávněným zničením, náhodnou ztrátou či pozměněním nebo nepovoleným nebo neoprávněným uchováním, zpracováním, přístupem nebo zveřejněním;

c)

údaje podléhají příslušným technickým a organizačním opatřením pro zajištění toho, aby k nim mohly přistupovat pouze zvláště zmocněné osoby,

a

d)

na konci doby uchovávání údajů se všechny tyto údaje zničí, a to vyjma údajů, k nimž bylo přistoupeno a byly zajištěny.

—

případy, kdy byly příslušným orgánům poskytnuty informace v souladu s použitelnými vnitrostátními právními předpisy,

—

čas, který uplynul ode dne uchování údajů do dne, kdy příslušný orgán požádal o předání údajů,

—

případy, kdy nebylo možné žádosti o poskytnutí údajů vyhovět.