VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ

PRO SOUBĚŽNÉ HODNOCENÍ A POSOUZENÍ DOPADŮ

Tímto dokumentem mají být veřejnost a zúčastněné strany informovány o budoucí legislativní činnosti Komise. Mohou se tak vyjádřit k tomu, jak na problém nahlíží Komise. Současně mohou poskytnout připomínky k možným řešením a veškeré relevantní informace, kterými případně disponují, mimo jiné ohledně možných dopadů zvažovaných opatření.

Název iniciativy

Udržitelný dovoz produktů rybolovu podle nařízení o autonomních celních kvótách EU

Příslušné GŘ (odpovědné oddělení)

GŘ MARE, B.3

Pravděpodobný druh iniciativy

Legislativní/nelegislativní

Předběžný harmonogram

1. čtvrtletí 2026

Další informace

Obchod – Evropská komise (europa.eu)

Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.

A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity

Politické souvislosti

Autonomní celní kvóty umožňují snížení nebo pozastavení cel na dovoz vybraných produktů. Jejich cílem je usnadnit přístup průmyslu EU k surovinám, které nejsou v EU k dispozici v dostatečném množství a/nebo za konkurenceschopné ceny. Uplatňují se v různých odvětvích, včetně rybolovu a akvakultury.

V odvětví rybolovu jsou autonomní celní kvóty v současné době stanoveny v nařízení Rady 2023/2720, a to na období 2024–2026. V nařízení je otevřeno 31 kvót pro nezpracované a částečně zpracované produkty rybolovu, které potřebuje potravinářské odvětví EU. U většiny produktů je v rámci kvóty stanovena nulová celní sazba. Ta pomáhá snižovat náklady na suroviny, a tím podporuje potravinové zabezpečení a konkurenceschopné ceny pro spotřebitele v EU.

Bezcelní přístup se uplatňuje pro konkrétní množství produktů rybolovu na základě pořadí, v jakém jsou produkty dováženy, přičemž nejsou stanoveny žádné podmínky udržitelnosti. To vyvolává otázky ohledně dopadů na zachování a řízení dotčených rybích populací, na sociální a obchodní záležitosti, jakož i na konkurenceschopnost odvětví rybolovu EU.

Komise se proto zabývá možností upravit režim autonomních celních kvót po roce 2026 s cílem řešit udržitelnost dovážených produktů rybolovu. O způsobu, jak tohoto cíle dosáhnout, dosud nebylo rozhodnuto.

Komise má v úmyslu provést posouzení dopadů, které se bude týkat environmentálních, sociálních a hospodářských důsledků případného přezkumu nařízení o autonomních celních kvótách, jehož cílem by bylo zavést u autonomních celních kvót EU kritéria udržitelnosti. Tato výzva k předložení faktických podkladů se zveřejňuje, aby všechny skupiny zúčastněných stran mohly vyjádřit své názory, z nichž pak bude možné při posuzování dopadů čerpat.

Hodnocení

Posouzení dopadů bude probíhat souběžně se zpětným hodnocením stávajícího a předchozího nařízení o autonomních celních kvótách, v nichž doposud nebyla kritéria udržitelnosti obsažena. To Komisi umožní posoudit, zda a jak stávající dovozní režim autonomních celních kvót v současné době podporuje udržitelnost a zda jsou zapotřebí určitá zlepšení. Tato analýza bude jedním z podkladů při úvahách o možném přezkumu nařízení o autonomních celních kvótách.

Zpětné hodnocení se bude týkat stávajícího nařízení o autonomních celních kvótách a nařízení předchozího (2020/1706), které se vztahovalo na období od roku 2021 do konce roku 2024. Posouzení dopadů stejně jako hodnotící studie budou vycházet ze studie provedené nezávislým konzultantem v roce 2022, případně doprovázené i z další doplňkové studie a aktualizované studie EUMOFA o přidané hodnotě autonomních celních kvót.

Nařízení o autonomních celních kvótách se uplatňují v celé EU, neboť celní unie spadá do výlučné pravomoci EU. Posouzení dopadů a zpětné hodnocení se proto budou týkat všech členských států.

Problém, který má iniciativa řešit

Potravinové zabezpečení a potřeba udržitelných hodnotových řetězců pro produkty rybolovu. V souvislosti s rostoucí poptávkou po produktech rybolovu v celé EU musí každý potenciální nový nástroj uspokojovat potřeby EU v oblasti potravinového zabezpečení a zároveň zajišťovat, aby spotřebitelé v EU měli přístup k produktům uloveným udržitelným způsobem. Podle stávajícího nařízení nejsou pro dovoz produktů rybolovu vyžadovány žádné podmínky udržitelnosti, což by mohlo oslabit postavení EU jakožto globálního lídra v oblasti sociálně a environmentálně udržitelného využívání mořských zdrojů. Autonomní celní kvóty by rovněž měly zůstat základním nástrojem, který pro trh EU zajistí stálé dodávky produktů rybolovu, které nejsou v EU dostupné v dostatečném množství a/nebo za konkurenceschopné ceny.

Základ pro opatření na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity)

Právní základ

Tato iniciativa bude založena na článku 31 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) týkajícím se společného celního sazebníku.

Podle čl. 3 odst. 1 SFEU má EU výlučnou pravomoc v oblasti zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky i v oblasti celní unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

Praktická potřeba opatření na úrovni EU

Poslání GŘ MARE týkající se udržitelného řízení mořských zdrojů je součástí širších cílů Evropské komise v oblasti udržitelnosti, které se naplňují zejména prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu.

EU čelí zvýšenému tlaku na získávání surovin, které nejsou v EU k dispozici, udržitelným způsobem, a proto je nutné posoudit fungování autonomních celních kvót.

Tato iniciativa by dále doplňovala další nástroje navržené EU k zajištění udržitelného dovozu a hodnotových řetězců, jako je směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a nařízení o produktech nezpůsobujících odlesňování, a byla by s nimi v souladu.

B. Cíle a zvažovaná opatření

Obecným cílem iniciativy je zajistit, aby produkty dovážené v režimu autonomních celních kvót byly dováženy udržitelným způsobem. Tři konkrétnější cíle jsou:

·zajistit, aby produkty rybolovu dovážené do EU splňovaly standardy environmentální, sociální a hospodářské udržitelnosti,

·zmírnit hospodářské dopady, které by z případné změny dovozního režimu vyplývaly pro zpracovatelské odvětví EU,

·sladit standardy EU v oblasti udržitelnosti uplatňované při dovozu se standardy uplatňovanými na vnitřním trhu.

Zvážit lze tyto možnosti politiky:

1.Základní scénář – pokračování současného režimu autonomních celních kvót v nezměněné podobě. V rámci tohoto scénáře by byly autonomní celní kvóty definované v nařízení 2023/2720 (kde není využití těchto kvót podmíněno žádnými podmínkami udržitelnosti) prodlouženy i na období po roce 2026.

2.Scénář bez autonomních celních kvót. V rámci tohoto scénáře by byl dovozní režim autonomních celních kvót ukončen s koncem období, na něž se vztahuje stávající nařízení o autonomních celních kvótách. Od roku 2027 by se na veškerý dovoz výrobků, na něž se v současné době vztahuje nařízení o autonomních celních kvótách a které pocházejí ze zemí, které nemají s EU uzavřenou dohodu o volném obchodu ani se na ně nevztahuje všeobecný systém preferencí (GSP), uplatňovala doložka nejvyšších výhod.

3.Nový režim autonomních celních kvót s kritérii udržitelnosti. Přesná podoba nových kritérií udržitelnosti (ve formě podmínek) by byla podrobněji rozpracována v posouzení dopadů a v rámci veřejné konzultace. GŘ MARE prozkoumá různé možnosti, včetně podmínění dovozu produktů rybolovu v rámci režimu autonomních celních kvót ratifikací několika úmluv v oblasti životního prostředí a/nebo práce, které jsou základem fungování dohod o volném obchodu a systémů GSP. Veškeré změny nástroje v oblasti autonomních celních kvót musí být v souladu se závazky EU v rámci WTO/GATT.

C. Pravděpodobné dopady

Posouzení zajistí, aby případná budoucí opatření byla přijata na základě dostatečných informací a byla založena na faktech. Bude zahrnovat analýzu hospodářských, environmentálních a sociálních dopadů všech výše uvedených možností politiky, pokud jde o režim dovozu produktů rybolovu na trh EU. V rámci analýzy se vypočítají účinky (na dovoz, příjmy, blahobyt a trh) různých scénářů změn ve srovnání se současnou situací. Posoudí se rovněž potenciální dopady těchto možností na udržitelnost rybolovných postupů. Posouzení dopadů by mělo posloužit jako rámec pro další postup Komise v souladu s jejími prioritami, zvláště pokud jde o Zelenou dohodu pro Evropu, hospodářství ve prospěch lidí, silnější Evropu ve světě a evropský způsob života.

Posouzena budou mimo jiné tato témata:

Environmentální dopady:

–dopady možností politiky na to, do jaké míry by suroviny splňovaly mezinárodní standardy udržitelnosti,

–dopady možného přesunu získávání surovin a jiných vstupů do zemí, které by mezinárodní standardy udržitelnosti splňovaly lépe než stávající vyvážející země.

Hospodářské dopady:

–dopady možných změn ve struktuře dovozu na konkurenceschopnost a rovné podmínky zpracovatelského a výrobního odvětví v EU,

–hospodářské důsledky vyplývající z možného snížení dovozu produktů v rámci autonomních celních kvót,

–dopady na blahobyt v souvislosti se spotřebitelským přebytkem (kombinovaný blahobyt zpracovatelů potravin v EU a jejich zákazníků/spotřebitelů),

–dopad na zahraniční obchod (mimo jiné se zeměmi, na něž se vztahují dohody o volném obchodu a systém GSP),

–finanční a správní kapacita EU a vnitrostátních správních orgánů zavést a prosazovat daná opatření,

–dopady jednotlivých možností politiky na trh EU, zejména na ceny a dynamiku nabídky a poptávky.

Sociální dopady:

–důsledky jednotlivých možností politiky pro zaměstnanost a sociální podmínky v souvislosti se získáváním surovin,

–dopady na spotřebitele, zejména na poptávku, přístupnost a cenovou dostupnost produktů rybolovu.

D. Nástroje zlepšování právní úpravy

Posouzení dopadů

V souladu s politikou Evropské komise v oblasti zlepšování právní úpravy se provádí posouzení dopadů a veřejná konzultace, které poslouží jako základ pro přípravu na případné nové právní změny, jejichž cílem by bylo zlepšit udržitelnost dovozu produktů rybolovu. Proces posouzení dopadů byl zahájen ve třetím čtvrtletí roku 2024.

Vzhledem ke složitosti posouzení a ke skutečnosti, že některé kategorie údajů nemusí být snadno dostupné, bude posouzení pravděpodobně trvat nejméně dvanáct měsíců.

Konzultační strategie

Cílem konzultace je dosáhnout toho, že budoucí nařízení o autonomních celních kvótách bude utvářeno informovaným, participativním a transparentním způsobem. Komise bude konzultovat zúčastněné strany působící v oblasti zachování mořských zdrojů a udržitelného získávání zdrojů (např. nevládní organizace a organizace zapojené do dobrovolné certifikace udržitelnosti), zúčastněné strany s hospodářským zájmem v EU i ve třetích zemích (např. odvětví produkce ryb, odvětví zpracování ryb a potravinářský průmysl, poradní sbory v rámci společné rybářské politiky EU, zejména poradní sbory pro dálkový rybolov a poradní sbor pro trh), příslušné správní orgány (včetně celních orgánů), odbory, akademickou obec, spotřebitelské organizace a veškeré další subjekty, které by chtěly přispět svými názory a znalostmi.

Konzultační činnosti budou zahrnovat tuto výzvu k předložení faktických podkladů a online veřejnou konzultaci, která bude po dobu 12 týdnů otevřena všem zúčastněným stranám v EU i mimo ni. Dotazník bude k dispozici na portálu veřejných konzultací EU „Podělte se o svůj názor“ ve všech jazycích EU. Odpovídat lze v kterémkoli úředním jazyce EU.

Do osmi týdnů od ukončení veřejné konzultace zveřejní Komise na stránce věnované konzultaci věcnou souhrnnou zprávu. Dále zveřejní souhrnnou zprávu se shrnutím výsledků všech konzultací.

Proč se konzultace koná?

Cílem konzultace je dosáhnout toho, že potenciální nový nástroj v oblasti autonomních celních kvót bude utvářen informovaným, participativním a transparentním způsobem. Komise chce získat názory a odborné znalosti, které jí pomohou podrobně posoudit čisté přínosy týkající se udržitelnosti, potenciální ekonomické náklady a příležitosti spojené se změnou nařízení o autonomních celních kvótách. Poskytnuté důkazy by měly rovněž pomoci určit potenciální alternativní způsoby, jak zajistit udržitelnost dovozu a minimalizovat případné negativní dopady na rovné podmínky pro výrobní odvětví EU.

Cílová skupina

Konzultace je určena zúčastněným stranám v EU i mimo ni, které působí v oblasti zachování mořských zdrojů a udržitelného získávání zdrojů (např. nevládní organizace a odpovědné orgány) nebo mají související hospodářský zájem (např. odvětví produkce ryb, odvětví zpracování ryb, odbory, poradní sbory EU, celní orgány), akademické obci – včetně výzkumných pracovníků specializovaných na související environmentální, hospodářské a sociální otázky včetně veřejného zdraví – nebo spotřebitelským organizacím a dalším subjektům, které by chtěly přispět svými názory a znalostmi.